Vztahy mezi Indií a Pákistánem se ocitly na pokraji další vážné krize. Indická armáda dnes večer oznámila, že v rámci operace „Sindoor“ provedla raketové údery na devět míst v Pákistánu a Pákistánem kontrolovaném Kašmíru. Cílem útoků měly být podle indického prohlášení základny teroristických skupin, které stály za nedávným masakrem turistů v oblasti Pahalgam.
„Jednalo se o přesné a omezené zásahy zaměřené výhradně na teroristickou infrastrukturu. Žádné vojenské objekty Pákistánu nebyly zasaženy. Indie při plánování a provedení útoku prokázala značnou zdrženlivost,“ uvádí se v oficiálním vyjádření indských ozbrojených sil. Armáda doplnila, že akce byla reakcí na útok, při němž minulý měsíc zahynulo 26 indických civilistů.
Na sociálních sítích indická armáda zveřejnila slogan „Justice is Served“ a „Jai Hind!“ doplněný hashtagem #PahalgamTerrorAttack.
Pákistán útok ostře odsoudil a označil jej za „zbabělý čin“ provedený z indického vzdušného prostoru. Mluvčí pákistánské armády generálporučík Ahmed Sharíf Chaudhry potvrdil, že rakety zasáhly oblasti Kotli, Muzaffarábád a Baháwalpur. Uvedl také, že pákistánské letectvo bylo ihned aktivováno a zabránilo průniku indických letadel do vzdušného prostoru země.
„Tato ohavná provokace nezůstane bez odezvy. Odpovíme v čase a na místě, které si sami zvolíme,“ prohlásil Chaudhry a zdůraznil, že Pákistán nenechá útok bez odpovědi.
Podle místních úřadů při útoku zahynulo alespoň jedno dítě a další dva civilisté — žena a muž — byli vážně zraněni. Pákistánská státní televize označila incident za „cowardly attack“, tedy zbabělý útok na civilisty.
Napětí mezi oběma státy se výrazně zhoršilo po útoku v Kašmíru, který Indie připisuje skupinám operujícím z pákistánského území. Pákistán tato obvinění důrazně popírá a tvrdí, že Indie používá podobná tvrzení jako záminku k vojenské agresi.
Na sociálních sítích se objevily děsivé záběry – fotografie těžce zraněného dítěte na nosítkách i video zachycující mohutný výbuch s oslnivým světlem a kouřem stoupajícím k obloze.
Indie podle vyjádření pákistánského vojenského velení odpálila ze svého území nejméně tři rakety, které dopadly i na území Kašmíru spravovaného Pákistánem. Chaudhry odsoudil útok jako zbabělý čin namířený proti civilnímu obyvatelstvu a prohlásil, že Pákistán na něj odpoví rozhodně a přiměřeně.
Krátce po útoku pákistánské letectvo oznámilo, že sestřelilo dvě indická bojová letadla. Podle státní televize PTV byly všechny pákistánské stroje v pořádku a země nyní odpovídá na indickou „agresi silou“.
Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co pákistánský ministr obrany Chawádža Asif varoval, že střet s Indií může vypuknout kdykoliv. Napětí mezi oběma zeměmi vystupňoval nedávný útok v indickém Kašmíru, při němž přišlo o život 26 osob.
Na vývoj situace reagoval i americký prezident Donald Trump. „Je to smutné. Právě jsme o tom byli informováni,“ řekl novinářům a poznamenal, že se podobný vývoj dal očekávat, protože obě země jsou ve sporu již po staletí. Vyjádřil naději, že konflikt brzy skončí.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.