Vztahy mezi Indií a Pákistánem se ocitly na pokraji další vážné krize. Indická armáda dnes večer oznámila, že v rámci operace „Sindoor“ provedla raketové údery na devět míst v Pákistánu a Pákistánem kontrolovaném Kašmíru. Cílem útoků měly být podle indického prohlášení základny teroristických skupin, které stály za nedávným masakrem turistů v oblasti Pahalgam.
„Jednalo se o přesné a omezené zásahy zaměřené výhradně na teroristickou infrastrukturu. Žádné vojenské objekty Pákistánu nebyly zasaženy. Indie při plánování a provedení útoku prokázala značnou zdrženlivost,“ uvádí se v oficiálním vyjádření indských ozbrojených sil. Armáda doplnila, že akce byla reakcí na útok, při němž minulý měsíc zahynulo 26 indických civilistů.
Na sociálních sítích indická armáda zveřejnila slogan „Justice is Served“ a „Jai Hind!“ doplněný hashtagem #PahalgamTerrorAttack.
Pákistán útok ostře odsoudil a označil jej za „zbabělý čin“ provedený z indického vzdušného prostoru. Mluvčí pákistánské armády generálporučík Ahmed Sharíf Chaudhry potvrdil, že rakety zasáhly oblasti Kotli, Muzaffarábád a Baháwalpur. Uvedl také, že pákistánské letectvo bylo ihned aktivováno a zabránilo průniku indických letadel do vzdušného prostoru země.
„Tato ohavná provokace nezůstane bez odezvy. Odpovíme v čase a na místě, které si sami zvolíme,“ prohlásil Chaudhry a zdůraznil, že Pákistán nenechá útok bez odpovědi.
Podle místních úřadů při útoku zahynulo alespoň jedno dítě a další dva civilisté — žena a muž — byli vážně zraněni. Pákistánská státní televize označila incident za „cowardly attack“, tedy zbabělý útok na civilisty.
Napětí mezi oběma státy se výrazně zhoršilo po útoku v Kašmíru, který Indie připisuje skupinám operujícím z pákistánského území. Pákistán tato obvinění důrazně popírá a tvrdí, že Indie používá podobná tvrzení jako záminku k vojenské agresi.
Na sociálních sítích se objevily děsivé záběry – fotografie těžce zraněného dítěte na nosítkách i video zachycující mohutný výbuch s oslnivým světlem a kouřem stoupajícím k obloze.
Indie podle vyjádření pákistánského vojenského velení odpálila ze svého území nejméně tři rakety, které dopadly i na území Kašmíru spravovaného Pákistánem. Chaudhry odsoudil útok jako zbabělý čin namířený proti civilnímu obyvatelstvu a prohlásil, že Pákistán na něj odpoví rozhodně a přiměřeně.
Krátce po útoku pákistánské letectvo oznámilo, že sestřelilo dvě indická bojová letadla. Podle státní televize PTV byly všechny pákistánské stroje v pořádku a země nyní odpovídá na indickou „agresi silou“.
Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co pákistánský ministr obrany Chawádža Asif varoval, že střet s Indií může vypuknout kdykoliv. Napětí mezi oběma zeměmi vystupňoval nedávný útok v indickém Kašmíru, při němž přišlo o život 26 osob.
Na vývoj situace reagoval i americký prezident Donald Trump. „Je to smutné. Právě jsme o tom byli informováni,“ řekl novinářům a poznamenal, že se podobný vývoj dal očekávat, protože obě země jsou ve sporu již po staletí. Vyjádřil naději, že konflikt brzy skončí.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.