Vztahy mezi Indií a Pákistánem se ocitly na pokraji další vážné krize. Indická armáda dnes večer oznámila, že v rámci operace „Sindoor“ provedla raketové údery na devět míst v Pákistánu a Pákistánem kontrolovaném Kašmíru. Cílem útoků měly být podle indického prohlášení základny teroristických skupin, které stály za nedávným masakrem turistů v oblasti Pahalgam.
„Jednalo se o přesné a omezené zásahy zaměřené výhradně na teroristickou infrastrukturu. Žádné vojenské objekty Pákistánu nebyly zasaženy. Indie při plánování a provedení útoku prokázala značnou zdrženlivost,“ uvádí se v oficiálním vyjádření indských ozbrojených sil. Armáda doplnila, že akce byla reakcí na útok, při němž minulý měsíc zahynulo 26 indických civilistů.
Na sociálních sítích indická armáda zveřejnila slogan „Justice is Served“ a „Jai Hind!“ doplněný hashtagem #PahalgamTerrorAttack.
Pákistán útok ostře odsoudil a označil jej za „zbabělý čin“ provedený z indického vzdušného prostoru. Mluvčí pákistánské armády generálporučík Ahmed Sharíf Chaudhry potvrdil, že rakety zasáhly oblasti Kotli, Muzaffarábád a Baháwalpur. Uvedl také, že pákistánské letectvo bylo ihned aktivováno a zabránilo průniku indických letadel do vzdušného prostoru země.
„Tato ohavná provokace nezůstane bez odezvy. Odpovíme v čase a na místě, které si sami zvolíme,“ prohlásil Chaudhry a zdůraznil, že Pákistán nenechá útok bez odpovědi.
Podle místních úřadů při útoku zahynulo alespoň jedno dítě a další dva civilisté — žena a muž — byli vážně zraněni. Pákistánská státní televize označila incident za „cowardly attack“, tedy zbabělý útok na civilisty.
Napětí mezi oběma státy se výrazně zhoršilo po útoku v Kašmíru, který Indie připisuje skupinám operujícím z pákistánského území. Pákistán tato obvinění důrazně popírá a tvrdí, že Indie používá podobná tvrzení jako záminku k vojenské agresi.
Na sociálních sítích se objevily děsivé záběry – fotografie těžce zraněného dítěte na nosítkách i video zachycující mohutný výbuch s oslnivým světlem a kouřem stoupajícím k obloze.
Indie podle vyjádření pákistánského vojenského velení odpálila ze svého území nejméně tři rakety, které dopadly i na území Kašmíru spravovaného Pákistánem. Chaudhry odsoudil útok jako zbabělý čin namířený proti civilnímu obyvatelstvu a prohlásil, že Pákistán na něj odpoví rozhodně a přiměřeně.
Krátce po útoku pákistánské letectvo oznámilo, že sestřelilo dvě indická bojová letadla. Podle státní televize PTV byly všechny pákistánské stroje v pořádku a země nyní odpovídá na indickou „agresi silou“.
Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co pákistánský ministr obrany Chawádža Asif varoval, že střet s Indií může vypuknout kdykoliv. Napětí mezi oběma zeměmi vystupňoval nedávný útok v indickém Kašmíru, při němž přišlo o život 26 osob.
Na vývoj situace reagoval i americký prezident Donald Trump. „Je to smutné. Právě jsme o tom byli informováni,“ řekl novinářům a poznamenal, že se podobný vývoj dal očekávat, protože obě země jsou ve sporu již po staletí. Vyjádřil naději, že konflikt brzy skončí.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.