Vztahy mezi Indií a Pákistánem se ocitly na pokraji další vážné krize. Indická armáda dnes večer oznámila, že v rámci operace „Sindoor“ provedla raketové údery na devět míst v Pákistánu a Pákistánem kontrolovaném Kašmíru. Cílem útoků měly být podle indického prohlášení základny teroristických skupin, které stály za nedávným masakrem turistů v oblasti Pahalgam.
„Jednalo se o přesné a omezené zásahy zaměřené výhradně na teroristickou infrastrukturu. Žádné vojenské objekty Pákistánu nebyly zasaženy. Indie při plánování a provedení útoku prokázala značnou zdrženlivost,“ uvádí se v oficiálním vyjádření indských ozbrojených sil. Armáda doplnila, že akce byla reakcí na útok, při němž minulý měsíc zahynulo 26 indických civilistů.
Na sociálních sítích indická armáda zveřejnila slogan „Justice is Served“ a „Jai Hind!“ doplněný hashtagem #PahalgamTerrorAttack.
Pákistán útok ostře odsoudil a označil jej za „zbabělý čin“ provedený z indického vzdušného prostoru. Mluvčí pákistánské armády generálporučík Ahmed Sharíf Chaudhry potvrdil, že rakety zasáhly oblasti Kotli, Muzaffarábád a Baháwalpur. Uvedl také, že pákistánské letectvo bylo ihned aktivováno a zabránilo průniku indických letadel do vzdušného prostoru země.
„Tato ohavná provokace nezůstane bez odezvy. Odpovíme v čase a na místě, které si sami zvolíme,“ prohlásil Chaudhry a zdůraznil, že Pákistán nenechá útok bez odpovědi.
Podle místních úřadů při útoku zahynulo alespoň jedno dítě a další dva civilisté — žena a muž — byli vážně zraněni. Pákistánská státní televize označila incident za „cowardly attack“, tedy zbabělý útok na civilisty.
Napětí mezi oběma státy se výrazně zhoršilo po útoku v Kašmíru, který Indie připisuje skupinám operujícím z pákistánského území. Pákistán tato obvinění důrazně popírá a tvrdí, že Indie používá podobná tvrzení jako záminku k vojenské agresi.
Na sociálních sítích se objevily děsivé záběry – fotografie těžce zraněného dítěte na nosítkách i video zachycující mohutný výbuch s oslnivým světlem a kouřem stoupajícím k obloze.
Indie podle vyjádření pákistánského vojenského velení odpálila ze svého území nejméně tři rakety, které dopadly i na území Kašmíru spravovaného Pákistánem. Chaudhry odsoudil útok jako zbabělý čin namířený proti civilnímu obyvatelstvu a prohlásil, že Pákistán na něj odpoví rozhodně a přiměřeně.
Krátce po útoku pákistánské letectvo oznámilo, že sestřelilo dvě indická bojová letadla. Podle státní televize PTV byly všechny pákistánské stroje v pořádku a země nyní odpovídá na indickou „agresi silou“.
Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co pákistánský ministr obrany Chawádža Asif varoval, že střet s Indií může vypuknout kdykoliv. Napětí mezi oběma zeměmi vystupňoval nedávný útok v indickém Kašmíru, při němž přišlo o život 26 osob.
Na vývoj situace reagoval i americký prezident Donald Trump. „Je to smutné. Právě jsme o tom byli informováni,“ řekl novinářům a poznamenal, že se podobný vývoj dal očekávat, protože obě země jsou ve sporu již po staletí. Vyjádřil naději, že konflikt brzy skončí.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.