Vztahy mezi Indií a Pákistánem se ocitly na pokraji další vážné krize. Indická armáda dnes večer oznámila, že v rámci operace „Sindoor“ provedla raketové údery na devět míst v Pákistánu a Pákistánem kontrolovaném Kašmíru. Cílem útoků měly být podle indického prohlášení základny teroristických skupin, které stály za nedávným masakrem turistů v oblasti Pahalgam.
„Jednalo se o přesné a omezené zásahy zaměřené výhradně na teroristickou infrastrukturu. Žádné vojenské objekty Pákistánu nebyly zasaženy. Indie při plánování a provedení útoku prokázala značnou zdrženlivost,“ uvádí se v oficiálním vyjádření indských ozbrojených sil. Armáda doplnila, že akce byla reakcí na útok, při němž minulý měsíc zahynulo 26 indických civilistů.
Na sociálních sítích indická armáda zveřejnila slogan „Justice is Served“ a „Jai Hind!“ doplněný hashtagem #PahalgamTerrorAttack.
Pákistán útok ostře odsoudil a označil jej za „zbabělý čin“ provedený z indického vzdušného prostoru. Mluvčí pákistánské armády generálporučík Ahmed Sharíf Chaudhry potvrdil, že rakety zasáhly oblasti Kotli, Muzaffarábád a Baháwalpur. Uvedl také, že pákistánské letectvo bylo ihned aktivováno a zabránilo průniku indických letadel do vzdušného prostoru země.
„Tato ohavná provokace nezůstane bez odezvy. Odpovíme v čase a na místě, které si sami zvolíme,“ prohlásil Chaudhry a zdůraznil, že Pákistán nenechá útok bez odpovědi.
Podle místních úřadů při útoku zahynulo alespoň jedno dítě a další dva civilisté — žena a muž — byli vážně zraněni. Pákistánská státní televize označila incident za „cowardly attack“, tedy zbabělý útok na civilisty.
Napětí mezi oběma státy se výrazně zhoršilo po útoku v Kašmíru, který Indie připisuje skupinám operujícím z pákistánského území. Pákistán tato obvinění důrazně popírá a tvrdí, že Indie používá podobná tvrzení jako záminku k vojenské agresi.
Na sociálních sítích se objevily děsivé záběry – fotografie těžce zraněného dítěte na nosítkách i video zachycující mohutný výbuch s oslnivým světlem a kouřem stoupajícím k obloze.
Indie podle vyjádření pákistánského vojenského velení odpálila ze svého území nejméně tři rakety, které dopadly i na území Kašmíru spravovaného Pákistánem. Chaudhry odsoudil útok jako zbabělý čin namířený proti civilnímu obyvatelstvu a prohlásil, že Pákistán na něj odpoví rozhodně a přiměřeně.
Krátce po útoku pákistánské letectvo oznámilo, že sestřelilo dvě indická bojová letadla. Podle státní televize PTV byly všechny pákistánské stroje v pořádku a země nyní odpovídá na indickou „agresi silou“.
Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co pákistánský ministr obrany Chawádža Asif varoval, že střet s Indií může vypuknout kdykoliv. Napětí mezi oběma zeměmi vystupňoval nedávný útok v indickém Kašmíru, při němž přišlo o život 26 osob.
Na vývoj situace reagoval i americký prezident Donald Trump. „Je to smutné. Právě jsme o tom byli informováni,“ řekl novinářům a poznamenal, že se podobný vývoj dal očekávat, protože obě země jsou ve sporu již po staletí. Vyjádřil naději, že konflikt brzy skončí.
Vztahy mezi Indií a Pákistánem se ocitly na pokraji další vážné krize. Indická armáda dnes večer oznámila, že v rámci operace „Sindoor“ provedla raketové údery na devět míst v Pákistánu a Pákistánem kontrolovaném Kašmíru. Cílem útoků měly být podle indického prohlášení základny teroristických skupin, které stály za nedávným masakrem turistů v oblasti Pahalgam.
Navzdory prvotním zprávám, které tvrdily, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podvolil tlaku Donalda Trumpa, se nově uzavřená dohoda o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám čím dál více jeví jako promyšlený diplomatický tah ukrajinské strany. Trumpova administrativa sice minulý týden slavila podpis smlouvy s Ukrajinou jako vítězství, ale realita je složitější.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zastaví své vojenské útoky proti jemenským povstalcům Hútíům podporovaným Íránem. Rozhodnutí přichází poté, co Hútíové podle jeho slov Washingtonu sdělili, že „už nechtějí bojovat“.
Británie urychleně aktualizuje své válečné plány na ochranu země před možným ruským útokem. Tajné scénáře počítají nejen s konvenčním vojenským střetem, ale i s jadernými údery, rozsáhlými kybernetickými útoky a sabotáží kritické infrastruktury. Vláda premiéra Keira Starmera po více než dvaceti letech reviduje tzv. „plán domácí obrany“, který má za úkol stanovit kroky při případném vypuknutí války s Ruskem.
Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.
Země, kterou nejen Moskva ještě před pár lety považovala za druhořadého pozorovatele evropského dění, se proměnila v jednoho z nejhlasitějších a nejaktivnějších kritiků ruské imperiální politiky. Česká republika už dávno není jen malým postkomunistickým státem na okraji zájmu. Je z ní protivník, kterého si v Kremlu nemohou dovolit přehlížet. A co hůř pro Rusko, ani zastavit.
Ramzan Kadyrov, dlouholetý vůdce Čečenské republiky v rámci Ruské federace, znovu naznačil svou ochotu odejít z funkce. V rozhovoru pro státní médium „Chechnya Today“ prohlásil, že o uvolnění z funkce opakovaně sám žádá. „Slyšel jsem ty řeči. Ale naopak – sám žádám o to, abych byl zproštěn funkce. Jiný člověk přijde s novými iniciativami, s vlastní vizí. Doufám, že moje žádost bude podpořena,“ uvedl Kadyrov.
Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Slovenský premiér Robert Fico odletí na oslavy konce druhé světové války do Moskvy jako jediný šéf vlády z Evropské unie. Jeho cesta vzbudila vlnu kritiky nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Polsko přelet slovenského speciálu nakonec povolilo, zároveň však vyslalo jasný vzkaz. Upozornil web Topky.
Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
V Berlíně se dnes znovu rozhoduje o politickém osudu Friedricha Merze. Poté, co v prvním kole hlasování o potvrzení v úřadu spolkového kancléře neuspěl, se nyní připravuje na druhý pokus. Předseda CDU čelí bezprecedentní situaci: je prvním kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, kterého Bundestag v prvním kole nepodpořil.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.