Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Situace eskaluje v souvislosti s ultimátem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten stanovil Íránu pevný termín pro znovuotevření této klíčové vodní cesty. Trump pohrozil, že pokud Teherán nepřistoupí na dohodu, čelí riziku totálního zničení své civilní infrastruktury, včetně elektráren, a to během jediné noci. Průliv je přitom naprosto zásadní, protože tudy běžně proudí pětina světových dodávek ropy a plynu.
Trhy s ropou na tyto hrozby reagují extrémní kolísavostí. Cena severomořské ropy Brent se v úterý vyšplhala nad 111 dolarů za barel, zatímco lehká americká ropa (WTI) atakovala hranici 115 dolarů. Investoři jsou v napětí, zda dojde k přímým úderům na íránskou infrastrukturu, nebo k deeskalaci na poslední chvíli. Tato nejistota udržuje ceny komodit vysoko a znemožňuje jakékoli stabilní předpovědi.
Podle Fatiha Birola ponesou největší břemeno rozvojové země. Ty budou čelit nejen drahým energiím, ale i prudkému nárůstu cen potravin a celkovému zrychlení inflace. Dopady však pocítí i vyspělé ekonomiky v Evropě, Japonsku a Austrálii. Celosvětový růst cen se stává nevyhnutelným průvodním jevem konfliktu, který paralyzuje jednu z nejdůležitějších obchodních tras planety.
Mezinárodní měnový fond (MMF) rovněž varuje před černými scénáři. Šéfka fondu Kristalina Georgievová uvedla, že zatímco původně se pro roky 2026 a 2027 očekával mírný hospodářský růst, nyní „všechny cesty vedou k vyšším cenám a pomalejšímu růstu“. Svět se podle ní nachází v éře zvýšené nejistoty, kde se geopolitické napětí mísí s klimatickými šoky a technologickými změnami.
Akciové trhy po celém světě odrážejí tuto nervozitu. Zatímco asijské burzy v úterý vykazovaly smíšené výsledky, evropské indexy jako britský FTSE 100 nebo německý DAX zaznamenaly po úvodních propadech mírné oživení. Investoři však zůstávají opatrní a fakticky „obchodují proti odpočítávacím hodinám“, které nastavila Trumpova administrativa. Absence jasné cesty vpřed udržuje finanční svět v nerozhodnosti.
V samotné Velké Británii se již začínají projevovat příznaky stagflace, tedy kombinace stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Průzkumy mezi nákupními manažery ukazují, že růst v sektoru služeb byl v březnu nejslabší za posledních 11 měsíců. Spotřebitelé i firmy omezují výdaje kvůli obavám z dalšího vývoje na Blízkém východě, což podkopává hospodářskou stabilitu země.
Ekonomové varují, že pokud bude konflikt trvat delší dobu, je recese ve Velké Británii i jinde v Evropě velmi pravděpodobná. Thomas Pugh, hlavní ekonom společnosti RSM UK, upozornil, že i kdyby válka skončila brzy, britské hospodářství se další vlně stagflace nevyhne. Pesimismus podnikatelského sektoru je přímo úměrný eskalaci napětí v Perském zálivu.
Trumpova administrativa považuje volný průjezd Hormuzským průlivem za absolutní prioritu, která musí být součástí jakékoli dohody o příměří. Prezidentovy výroky o tom, že „celá země může být vyřazena za jednu noc“, však klidu na trzích nepřidávají. Naopak, tyto agresivní signály nutí obchodníky počítat s nejhoršími možnými scénáři, včetně úplného zastavení dodávek energií z regionu.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Americký prezident Donald Trump oznámil vytvoření nové pracovní skupiny zaměřené na umělou inteligenci s názvem „Super Intelligence Force“. V čele tohoto orgánu stane ředitel národních zpravodajských služeb Jay Clayton. Nový tým má zajistit, aby si Spojené státy udržely vedoucí postavení ve vývoji této technologie. Zároveň bude koordinovat komunikaci federální vlády s veřejností, spotřebiteli i technologickými firmami.