Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Situace eskaluje v souvislosti s ultimátem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten stanovil Íránu pevný termín pro znovuotevření této klíčové vodní cesty. Trump pohrozil, že pokud Teherán nepřistoupí na dohodu, čelí riziku totálního zničení své civilní infrastruktury, včetně elektráren, a to během jediné noci. Průliv je přitom naprosto zásadní, protože tudy běžně proudí pětina světových dodávek ropy a plynu.
Trhy s ropou na tyto hrozby reagují extrémní kolísavostí. Cena severomořské ropy Brent se v úterý vyšplhala nad 111 dolarů za barel, zatímco lehká americká ropa (WTI) atakovala hranici 115 dolarů. Investoři jsou v napětí, zda dojde k přímým úderům na íránskou infrastrukturu, nebo k deeskalaci na poslední chvíli. Tato nejistota udržuje ceny komodit vysoko a znemožňuje jakékoli stabilní předpovědi.
Podle Fatiha Birola ponesou největší břemeno rozvojové země. Ty budou čelit nejen drahým energiím, ale i prudkému nárůstu cen potravin a celkovému zrychlení inflace. Dopady však pocítí i vyspělé ekonomiky v Evropě, Japonsku a Austrálii. Celosvětový růst cen se stává nevyhnutelným průvodním jevem konfliktu, který paralyzuje jednu z nejdůležitějších obchodních tras planety.
Mezinárodní měnový fond (MMF) rovněž varuje před černými scénáři. Šéfka fondu Kristalina Georgievová uvedla, že zatímco původně se pro roky 2026 a 2027 očekával mírný hospodářský růst, nyní „všechny cesty vedou k vyšším cenám a pomalejšímu růstu“. Svět se podle ní nachází v éře zvýšené nejistoty, kde se geopolitické napětí mísí s klimatickými šoky a technologickými změnami.
Akciové trhy po celém světě odrážejí tuto nervozitu. Zatímco asijské burzy v úterý vykazovaly smíšené výsledky, evropské indexy jako britský FTSE 100 nebo německý DAX zaznamenaly po úvodních propadech mírné oživení. Investoři však zůstávají opatrní a fakticky „obchodují proti odpočítávacím hodinám“, které nastavila Trumpova administrativa. Absence jasné cesty vpřed udržuje finanční svět v nerozhodnosti.
V samotné Velké Británii se již začínají projevovat příznaky stagflace, tedy kombinace stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Průzkumy mezi nákupními manažery ukazují, že růst v sektoru služeb byl v březnu nejslabší za posledních 11 měsíců. Spotřebitelé i firmy omezují výdaje kvůli obavám z dalšího vývoje na Blízkém východě, což podkopává hospodářskou stabilitu země.
Ekonomové varují, že pokud bude konflikt trvat delší dobu, je recese ve Velké Británii i jinde v Evropě velmi pravděpodobná. Thomas Pugh, hlavní ekonom společnosti RSM UK, upozornil, že i kdyby válka skončila brzy, britské hospodářství se další vlně stagflace nevyhne. Pesimismus podnikatelského sektoru je přímo úměrný eskalaci napětí v Perském zálivu.
Trumpova administrativa považuje volný průjezd Hormuzským průlivem za absolutní prioritu, která musí být součástí jakékoli dohody o příměří. Prezidentovy výroky o tom, že „celá země může být vyřazena za jednu noc“, však klidu na trzích nepřidávají. Naopak, tyto agresivní signály nutí obchodníky počítat s nejhoršími možnými scénáři, včetně úplného zastavení dodávek energií z regionu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.
Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
