Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Situace eskaluje v souvislosti s ultimátem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten stanovil Íránu pevný termín pro znovuotevření této klíčové vodní cesty. Trump pohrozil, že pokud Teherán nepřistoupí na dohodu, čelí riziku totálního zničení své civilní infrastruktury, včetně elektráren, a to během jediné noci. Průliv je přitom naprosto zásadní, protože tudy běžně proudí pětina světových dodávek ropy a plynu.
Trhy s ropou na tyto hrozby reagují extrémní kolísavostí. Cena severomořské ropy Brent se v úterý vyšplhala nad 111 dolarů za barel, zatímco lehká americká ropa (WTI) atakovala hranici 115 dolarů. Investoři jsou v napětí, zda dojde k přímým úderům na íránskou infrastrukturu, nebo k deeskalaci na poslední chvíli. Tato nejistota udržuje ceny komodit vysoko a znemožňuje jakékoli stabilní předpovědi.
Podle Fatiha Birola ponesou největší břemeno rozvojové země. Ty budou čelit nejen drahým energiím, ale i prudkému nárůstu cen potravin a celkovému zrychlení inflace. Dopady však pocítí i vyspělé ekonomiky v Evropě, Japonsku a Austrálii. Celosvětový růst cen se stává nevyhnutelným průvodním jevem konfliktu, který paralyzuje jednu z nejdůležitějších obchodních tras planety.
Mezinárodní měnový fond (MMF) rovněž varuje před černými scénáři. Šéfka fondu Kristalina Georgievová uvedla, že zatímco původně se pro roky 2026 a 2027 očekával mírný hospodářský růst, nyní „všechny cesty vedou k vyšším cenám a pomalejšímu růstu“. Svět se podle ní nachází v éře zvýšené nejistoty, kde se geopolitické napětí mísí s klimatickými šoky a technologickými změnami.
Akciové trhy po celém světě odrážejí tuto nervozitu. Zatímco asijské burzy v úterý vykazovaly smíšené výsledky, evropské indexy jako britský FTSE 100 nebo německý DAX zaznamenaly po úvodních propadech mírné oživení. Investoři však zůstávají opatrní a fakticky „obchodují proti odpočítávacím hodinám“, které nastavila Trumpova administrativa. Absence jasné cesty vpřed udržuje finanční svět v nerozhodnosti.
V samotné Velké Británii se již začínají projevovat příznaky stagflace, tedy kombinace stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Průzkumy mezi nákupními manažery ukazují, že růst v sektoru služeb byl v březnu nejslabší za posledních 11 měsíců. Spotřebitelé i firmy omezují výdaje kvůli obavám z dalšího vývoje na Blízkém východě, což podkopává hospodářskou stabilitu země.
Ekonomové varují, že pokud bude konflikt trvat delší dobu, je recese ve Velké Británii i jinde v Evropě velmi pravděpodobná. Thomas Pugh, hlavní ekonom společnosti RSM UK, upozornil, že i kdyby válka skončila brzy, britské hospodářství se další vlně stagflace nevyhne. Pesimismus podnikatelského sektoru je přímo úměrný eskalaci napětí v Perském zálivu.
Trumpova administrativa považuje volný průjezd Hormuzským průlivem za absolutní prioritu, která musí být součástí jakékoli dohody o příměří. Prezidentovy výroky o tom, že „celá země může být vyřazena za jednu noc“, však klidu na trzích nepřidávají. Naopak, tyto agresivní signály nutí obchodníky počítat s nejhoršími možnými scénáři, včetně úplného zastavení dodávek energií z regionu.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.