Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Situace eskaluje v souvislosti s ultimátem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten stanovil Íránu pevný termín pro znovuotevření této klíčové vodní cesty. Trump pohrozil, že pokud Teherán nepřistoupí na dohodu, čelí riziku totálního zničení své civilní infrastruktury, včetně elektráren, a to během jediné noci. Průliv je přitom naprosto zásadní, protože tudy běžně proudí pětina světových dodávek ropy a plynu.
Trhy s ropou na tyto hrozby reagují extrémní kolísavostí. Cena severomořské ropy Brent se v úterý vyšplhala nad 111 dolarů za barel, zatímco lehká americká ropa (WTI) atakovala hranici 115 dolarů. Investoři jsou v napětí, zda dojde k přímým úderům na íránskou infrastrukturu, nebo k deeskalaci na poslední chvíli. Tato nejistota udržuje ceny komodit vysoko a znemožňuje jakékoli stabilní předpovědi.
Podle Fatiha Birola ponesou největší břemeno rozvojové země. Ty budou čelit nejen drahým energiím, ale i prudkému nárůstu cen potravin a celkovému zrychlení inflace. Dopady však pocítí i vyspělé ekonomiky v Evropě, Japonsku a Austrálii. Celosvětový růst cen se stává nevyhnutelným průvodním jevem konfliktu, který paralyzuje jednu z nejdůležitějších obchodních tras planety.
Mezinárodní měnový fond (MMF) rovněž varuje před černými scénáři. Šéfka fondu Kristalina Georgievová uvedla, že zatímco původně se pro roky 2026 a 2027 očekával mírný hospodářský růst, nyní „všechny cesty vedou k vyšším cenám a pomalejšímu růstu“. Svět se podle ní nachází v éře zvýšené nejistoty, kde se geopolitické napětí mísí s klimatickými šoky a technologickými změnami.
Akciové trhy po celém světě odrážejí tuto nervozitu. Zatímco asijské burzy v úterý vykazovaly smíšené výsledky, evropské indexy jako britský FTSE 100 nebo německý DAX zaznamenaly po úvodních propadech mírné oživení. Investoři však zůstávají opatrní a fakticky „obchodují proti odpočítávacím hodinám“, které nastavila Trumpova administrativa. Absence jasné cesty vpřed udržuje finanční svět v nerozhodnosti.
V samotné Velké Británii se již začínají projevovat příznaky stagflace, tedy kombinace stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Průzkumy mezi nákupními manažery ukazují, že růst v sektoru služeb byl v březnu nejslabší za posledních 11 měsíců. Spotřebitelé i firmy omezují výdaje kvůli obavám z dalšího vývoje na Blízkém východě, což podkopává hospodářskou stabilitu země.
Ekonomové varují, že pokud bude konflikt trvat delší dobu, je recese ve Velké Británii i jinde v Evropě velmi pravděpodobná. Thomas Pugh, hlavní ekonom společnosti RSM UK, upozornil, že i kdyby válka skončila brzy, britské hospodářství se další vlně stagflace nevyhne. Pesimismus podnikatelského sektoru je přímo úměrný eskalaci napětí v Perském zálivu.
Trumpova administrativa považuje volný průjezd Hormuzským průlivem za absolutní prioritu, která musí být součástí jakékoli dohody o příměří. Prezidentovy výroky o tom, že „celá země může být vyřazena za jednu noc“, však klidu na trzích nepřidávají. Naopak, tyto agresivní signály nutí obchodníky počítat s nejhoršími možnými scénáři, včetně úplného zastavení dodávek energií z regionu.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.