Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Situace eskaluje v souvislosti s ultimátem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten stanovil Íránu pevný termín pro znovuotevření této klíčové vodní cesty. Trump pohrozil, že pokud Teherán nepřistoupí na dohodu, čelí riziku totálního zničení své civilní infrastruktury, včetně elektráren, a to během jediné noci. Průliv je přitom naprosto zásadní, protože tudy běžně proudí pětina světových dodávek ropy a plynu.
Trhy s ropou na tyto hrozby reagují extrémní kolísavostí. Cena severomořské ropy Brent se v úterý vyšplhala nad 111 dolarů za barel, zatímco lehká americká ropa (WTI) atakovala hranici 115 dolarů. Investoři jsou v napětí, zda dojde k přímým úderům na íránskou infrastrukturu, nebo k deeskalaci na poslední chvíli. Tato nejistota udržuje ceny komodit vysoko a znemožňuje jakékoli stabilní předpovědi.
Podle Fatiha Birola ponesou největší břemeno rozvojové země. Ty budou čelit nejen drahým energiím, ale i prudkému nárůstu cen potravin a celkovému zrychlení inflace. Dopady však pocítí i vyspělé ekonomiky v Evropě, Japonsku a Austrálii. Celosvětový růst cen se stává nevyhnutelným průvodním jevem konfliktu, který paralyzuje jednu z nejdůležitějších obchodních tras planety.
Mezinárodní měnový fond (MMF) rovněž varuje před černými scénáři. Šéfka fondu Kristalina Georgievová uvedla, že zatímco původně se pro roky 2026 a 2027 očekával mírný hospodářský růst, nyní „všechny cesty vedou k vyšším cenám a pomalejšímu růstu“. Svět se podle ní nachází v éře zvýšené nejistoty, kde se geopolitické napětí mísí s klimatickými šoky a technologickými změnami.
Akciové trhy po celém světě odrážejí tuto nervozitu. Zatímco asijské burzy v úterý vykazovaly smíšené výsledky, evropské indexy jako britský FTSE 100 nebo německý DAX zaznamenaly po úvodních propadech mírné oživení. Investoři však zůstávají opatrní a fakticky „obchodují proti odpočítávacím hodinám“, které nastavila Trumpova administrativa. Absence jasné cesty vpřed udržuje finanční svět v nerozhodnosti.
V samotné Velké Británii se již začínají projevovat příznaky stagflace, tedy kombinace stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Průzkumy mezi nákupními manažery ukazují, že růst v sektoru služeb byl v březnu nejslabší za posledních 11 měsíců. Spotřebitelé i firmy omezují výdaje kvůli obavám z dalšího vývoje na Blízkém východě, což podkopává hospodářskou stabilitu země.
Ekonomové varují, že pokud bude konflikt trvat delší dobu, je recese ve Velké Británii i jinde v Evropě velmi pravděpodobná. Thomas Pugh, hlavní ekonom společnosti RSM UK, upozornil, že i kdyby válka skončila brzy, britské hospodářství se další vlně stagflace nevyhne. Pesimismus podnikatelského sektoru je přímo úměrný eskalaci napětí v Perském zálivu.
Trumpova administrativa považuje volný průjezd Hormuzským průlivem za absolutní prioritu, která musí být součástí jakékoli dohody o příměří. Prezidentovy výroky o tom, že „celá země může být vyřazena za jednu noc“, však klidu na trzích nepřidávají. Naopak, tyto agresivní signály nutí obchodníky počítat s nejhoršími možnými scénáři, včetně úplného zastavení dodávek energií z regionu.
Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Blízký východ se ocitl na pokraji totálního konfliktu. Americký prezident Donald Trump vyostřil své hrozby vůči Teheránu a v souvislosti s koncem ultimáta pro uvolnění Hormuzského průlivu varoval před zánikem celé jedné civilizace. Na své sociální síti Truth Social naznačil, že pokud Írán neustoupí, Spojené státy zahájí masivní vojenskou operaci. Trump sice prohlásil, že si takovou zkázu nepřeje, ale vidí v ní cestu k úplné výměně režimu a nastolení nové éry bez korupce a vydírání, které Teheránu vyčítá.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně navrhl Rusku vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření je Ukrajina připravena na ruské útoky neodpovídat stejnou mincí, pokud Moskva s těmito údery přestane jako první. Tento návrh byl ruské straně oficiálně předán prostřednictvím amerických diplomatů jako součást snahy o deeskalaci v oblasti kritických sítí.
Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavé varování pro íránské občany, ve kterém je důrazně nabádá, aby přestali využívat železniční dopravu. Podle oficiálního prohlášení v perštině, které se objevilo na sociálních sítích, cestování vlakem v současné době přímo ohrožuje životy cestujících. Toto varování naznačuje, že se íránská železniční síť, která je rozsáhlá a klíčová pro pohyb po celé zemi, stane dalším terčem bezprostředně hrozících leteckých úderů.
Vztahy mezi Tchaj-wanem, Čínou a Spojenými státy procházejí v důsledku probíhajícího konfliktu v Íránu zásadní proměnou. Zatímco rodiny na ostrově během svátků uctívaly své předky, do veřejného prostoru se s novou intenzitou vrátila debata o tom, zda by se tato demokratická země měla v otázce bezpečnosti spoléhat na americké zbraně, nebo raději usilovat o zmírnění napětí skrze dialog s Pekingem.
Pentagon v současné době rozšiřuje seznam íránských energetických objektů, které by se mohly stát terčem budoucích útoků. Nově se na seznamu objevují místa zajišťující palivo a elektřinu jak pro armádu, tak pro civilní obyvatelstvo. Tento krok je podle webu Politico vnímán jako snaha administrativy vyhnout se obviněním z válečných zločinů v případě zasažení základní infrastruktury země.
V Maďarsku vrcholí kampaň před ostře sledovanými parlamentními volbami. Svého favorita v nich mají i některé velké osobnosti české politiky. Exprezident Miloš Zeman se dokonce rozhodl napsat dopis, jehož obsah zveřejnil.
Markéta Davidová má za sebou velmi náročnou sezónu. Jejím vrcholem měly být zimní olympijské hry v Itálii, kterých se sice zúčastnila, ale výkony poznamenaly zdravotní problémy. Sympatická biatlonistka nyní promluvila o tom, zda ji čeká operace.
Budou diplomatická jednání úspěšná a ukončí válku na Blízkém východě? Naděje žije, protože Pákistán předložil oběma stranám konfliktu návrh mírové dohody. Informovala o tom agentura Reuters. Návrh počítá nejprve s příměřím.