Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Situace v místě zvaném Caraballeda v státě La Guaira, které je považováno za samotné centrum katastrofy, zůstává dál kritická. Přestože přeživší členové Calderónovy rodiny nyní provizorně přebývají ve stanu na golfovém hřišti, rybář se odmítá vzdát naděje na nalezení těl svých blízkých. Podle oficiálních vládních údajů si přírodní pohroma vyžadovala již více než 5 300 obětí na životech a přes 16 000 zraněných. Celkový počet pohřešovaných osob se však stále odhaduje na desítky tisíc.
Záchranné práce na místě pokračují jen velmi pomalu a přinášejí srdceryvné momenty. Přímo z sutin obytného bloku byla nedávno vyproštěna těla dalších tří obětí, mezi nimiž byla i jedenáctiletá dívka. Tragické výjevy doprovázené pláčem pozůstalých a tichými modlitbami vyčerpaných záchranářů doléhají na psychiku všech přítomných. Záchranářské týmy přiznávají, že dlouhotrvající a neúprosné vyprošťování těl z trosek představuje pro všechny zúčastněné obrovskou nápor na psychiku.
Předchozí mezinárodní vlna solidarity navíc postupně opadá. Většina zahraničních záchranářských týmů, které do země po katastrofě dorazily, již stát opustila. Místní obyvatelé jsou tak čím dál více odkázáni sami na sebe a na vlastní pěst prohledávají tuny betonu a armatur. V lidech se navíc vedle zármutku hromadí také hněv směřovaný na státní orgány, které viní z nedostatečné pomoci a pochybností ohledně kvality zřícených staveb.
Veřejnost se ptá, jak je možné, že v jediném komplexu spadlo deset ze dvanácti obytných bloků, a zda při jejich stavbě nedošlo k zanedbání bezpečnostních norem. Ministr veřejných prací Juan José Ramírez však obvinění z nedbalosti odmítá. Podle jeho vyjádření byly budovy v pořádku a žádný stát na světě by se nedokázal bez následků vyrovnat se silou dvou téměř současných zemětřesení, která se pohybovala různými směry a ničila jak veřejné, tak soukromé stavby.
Přesto se v prvních dnech po katastrofě odehrály i zázračné příběhy. V pobřežním městě Catia La Mar byl osm dní po otřesech z podzemního parkoviště zříceného soukromého domu zachráněn živý bezpečnostní strážný. Naděje na další živé však rychle vyprchala. Příbuzní dalších obětí dnes v téže budově stále marně hledají těla svých blízkých, zatímco těžká technika je postupně odvážena na jiná místa, což v lidech zanechává pocit úplného bezmoci.
Prostředí trosek neustále připomíná mařené lidské životy a přerušené osudy. Mezi zničenými stěnami zůstávají rozházené osobní věci, nevyužité nádobí či dětské hračky, které ještě před měsícem tvořily běžný domov. Pozůstalí poukazují na to, že celé rodinné historie a životy byly zničeny během pouhých devětatřiceti sekund. Pomalá reakce úřadů a odsun těžké techniky z klíčových míst v nich jen prohlubuje pocit opuštěnosti.
Základní životní potřeby přeživších v současnosti zajišťují především humanitární organizace. V dlouhých frontách na teplé jídlo a balenou vodu u mezinárodních charitativních spolků se lidé snaží udržet si vzájemnou solidaritu a dobrou náladu. Zdejší obyvatelé si cení každého projevu lidskosti, avšak po jídle se musejí vracet do provizorních nylonových stanů postavených podél silnic, které pro ně zůstávají jediným útočištěm.
Svízelnou situaci komplikuje také celková politická a ekonomická nejistota v zemi. Vláda sice darovala zasaženým rodinám dvě stě nových domů, celková potřeba je však podle odhadů až stonásobně vyšší. Světová banka vyčíslila škody způsobené zemětřesením na téměř dvacet miliard dolarů. Obnova zničené infrastruktury si vyžádá dlouhá léta a obrovské investice, přičemž dohled nad klíčovým ropným průmyslem země drží v současnosti spojenci ve Washingtonu.
Mnozí z těch, kteří dnes žijí v provizorních podmínkách, dříve obývali vyhledávané oblasti u pláží, které byly v den tragédie plné návštěvníků. Během krátkého okamžiku sledovali, jak se jejich domovy hroutí, a v nastalém zmatku se marně snažili zachránit své nejbližší. Události z uplynulého měsíce zanechaly na celé společnosti hluboké jizvy a země se bude s následky této přírodní katastrofy vyrovnávat ještě velmi dlouhou dobu.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.