OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Izrael částečně uvolnil blokádu po říjnovém příměří, které zprostředkovaly Spojené státy, ale dodávky jsou podle OSN stále nepravidelné. Původní hladomor byl vyhlášen v srpnu poté, co drastické omezení dovozu potravin vedlo k úmrtí stovek lidí na podvýživu. Aktuálně je celá oblast klasifikována v pátém stupni ohrožení, což je jen krůček pod úrovní hladomoru. Tato fáze se vyznačuje vysokou mírou podvýživy a zvýšenou úmrtností v důsledku hladu.
Humanitární organizace upozorňují, že dosažená dohoda je velmi křehká a každodenní útoky ji ohrožují. Odhaduje se, že v příštích čtyřech měsících bude čelit vážné potravinové krizi přibližně 1,6 milionu lidí. Pokud by došlo k úplnému kolapsu příměří, hrozí, že se Gaza do stavu hladomoru velmi rychle vrátí. Izraelská strana obvinění z omezování pomoci odmítá a tvrdí, že zprávy o situaci jsou zkreslené a neopodstatněné.
Charitativní organizace Oxfam uvádí, že hlad v oblasti dosahuje děsivé úrovně a kritizuje Izrael za to, že brání vjezdu tisíců potravinových balíčků čekajících ve skladech. Statisíce lidí mezitím bojují s deštěm v potrhaných stanech a v přelidněných táborech se rychle šíří nemoci. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze nedávno informovalo o úmrtí novorozence na podchlazení. Děti umírají, protože jim chybí základní věci potřebné k přežití v nehostinných zimních podmínkách.
Jednání o trvalém míru váznou a nedaří se přejít do druhé fáze dohody, která předpokládá stažení Izraele z poloviny území Gazy. Místo hnutí Hamás by měla správu převzít přechodná autorita a mezinárodní síly by zajistily bezpečnost. Katarští diplomaté varují, že průtahy a neustálé porušování klidu zbraní mohou ohrozit celý mírový proces. Americký zmocněnec Steve Witkoff má o dalším postupu jednat se zástupci regionálních mocností v Miami.
Příběh posledních let princezny Kate je dobře známý. Budoucí britská královna překonala vážnou nemoc a už nějaký čas se vrací k pracovním povinnostem. Dobrý trend se potvrdí i příští týden, kdy vyrazí na první oficiální zahraniční cestu po více než třech letech. Uvedla to BBC.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Luxusní výletní loď MV Hondius, která měla svým pasažérům zprostředkovat životní zážitek při plavbě Atlantikem, se proměnila v izolované vězení na otevřeném moři. Na palubě plavidla, které je v současnosti zakotveno nedaleko Kapverdských ostrovů, propukla nákaza hantavirem. Tato vzácná, ale velmi závažná choroba, kterou obvykle přenášejí hlodavci, si mezi cestujícími vyžádala již tři oběti a u dalších osob existuje podezření na infekci.
Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.