Historický milník: Evropská unie po 25 letech vyjednávání schválila unikátní dohodu

Ursula von der Leyen
Ursula von der Leyen, foto: X/Ursula von der Leyen
Klára Marková 9. ledna 2026 21:44
Sdílej:

Evropská unie v pátek definitivně prolomila mnohaleté váhání a dala zelenou „historické“ obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur. Přestože se Francie do poslední chvíle snažila proces zablokovat, většina sedmadvacítky se na schůzce velvyslanců v Bruselu postavila za pakt, který se rodil dlouhých 25 let. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen vyjádřila velké nadšení a potvrdila, že se brzy vydá do Paraguaye, aby smlouvu oficiálně stvrdila svým podpisem.

Dohoda s uskupením, které tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay, vytvoří jeden z největších trhů s volným obchodem na světě, zahrnující přes 700 milionů lidí. Pro evropské firmy to znamená odstranění dovozních cel na více než 90 % produktů, což by mělo ušetřit zhruba čtyři miliardy eur ročně. Zvláště Německo a Španělsko si od paktu slibují posílení exportu automobilů, strojů a vína v době, kdy globální obchodní stabilitu ohrožují cla ze strany USA a rostoucí konkurence z Číny.

Schválení dohody však vyvolalo vlnu nevole a protestů v řadách evropských zemědělců. V Miláně farmáři na protest vylévali mléko do ulic, zatímco v Belgii a Polsku blokovali dálnice. Obávají se totiž, že trh zaplaví levnější jihoamerické hovězí maso, cukr nebo rýže, kterým nebudou schopni konkurovat. Právě kvůli ochraně svého vlivného zemědělského sektoru vedla Francie odpor proti dohodě, k němuž se přidalo i Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko.

Jazykem vah se nakonec stala Itálie, která původně požadovala odklad, ale po zapracování posledních ústupků se přiklonila na stranu zastánců dohody. Italská premiérka Giorgia Meloni uvedla, že se podařilo najít udržitelnou rovnováhu. Mezi nově dohodnuté pojistky patří například fond pro řešení krizí ve výši 6,3 miliardy eur nebo možnost pozastavit preferenční cla v případě, že by dovoz zemědělských komodit z Jižní Ameriky neúměrně narostl a poškozoval místní trh.

Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledek za milník evropské obchodní politiky a jasný signál strategické suverenity Evropy. Podle analytiků dohoda výrazně sníží závislost unie na Číně, pokud jde o kritické suroviny, a upevní diplomatické vazby s Latinskou Amerikou. Podle argentinského ministerstva zahraničí by k samotnému podpisu mělo dojít už 17. ledna.

Celý proces však podpisem lídrů nekončí. Aby mohla smlouva definitivně vstoupit v platnost, musí ji ještě schválit Evropský parlament, kde lze očekávat bouřlivou debatu. Komise se snaží kritiky uklidnit argumentem, že dohoda ochrání více než 340 tradičních evropských produktů, jako je řecká feta nebo francouzské šampaňské, před jejich napodobeninami v Jižní Americe a zvýší export evropských potravin o polovinu.

Stalo se
Novinky
Íránská delegace v Pákistánu

Írán po náletech obvinil USA z porušení příměří

Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.

Novinky
Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit epidemii eboly?

Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.

Počasí
Ilustrační foto

Extrémní počasí má první mrtvé. Francie hlásí už sedm obětí

Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.

Novinky
Evropská unie

Revolta v EU: Bohaté státy víc platí než dostávají, chtějí zásadní změny

Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.

Novinky
Boeing 737

Masivní deportace migrantů z USA devastují planetu, odhalují nová data

Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.

Novinky
Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila novou vlnu úderů po celém Libanonu

Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.