Evropská unie v pátek definitivně prolomila mnohaleté váhání a dala zelenou „historické“ obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur. Přestože se Francie do poslední chvíle snažila proces zablokovat, většina sedmadvacítky se na schůzce velvyslanců v Bruselu postavila za pakt, který se rodil dlouhých 25 let. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen vyjádřila velké nadšení a potvrdila, že se brzy vydá do Paraguaye, aby smlouvu oficiálně stvrdila svým podpisem.
Dohoda s uskupením, které tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay, vytvoří jeden z největších trhů s volným obchodem na světě, zahrnující přes 700 milionů lidí. Pro evropské firmy to znamená odstranění dovozních cel na více než 90 % produktů, což by mělo ušetřit zhruba čtyři miliardy eur ročně. Zvláště Německo a Španělsko si od paktu slibují posílení exportu automobilů, strojů a vína v době, kdy globální obchodní stabilitu ohrožují cla ze strany USA a rostoucí konkurence z Číny.
Schválení dohody však vyvolalo vlnu nevole a protestů v řadách evropských zemědělců. V Miláně farmáři na protest vylévali mléko do ulic, zatímco v Belgii a Polsku blokovali dálnice. Obávají se totiž, že trh zaplaví levnější jihoamerické hovězí maso, cukr nebo rýže, kterým nebudou schopni konkurovat. Právě kvůli ochraně svého vlivného zemědělského sektoru vedla Francie odpor proti dohodě, k němuž se přidalo i Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko.
Jazykem vah se nakonec stala Itálie, která původně požadovala odklad, ale po zapracování posledních ústupků se přiklonila na stranu zastánců dohody. Italská premiérka Giorgia Meloni uvedla, že se podařilo najít udržitelnou rovnováhu. Mezi nově dohodnuté pojistky patří například fond pro řešení krizí ve výši 6,3 miliardy eur nebo možnost pozastavit preferenční cla v případě, že by dovoz zemědělských komodit z Jižní Ameriky neúměrně narostl a poškozoval místní trh.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledek za milník evropské obchodní politiky a jasný signál strategické suverenity Evropy. Podle analytiků dohoda výrazně sníží závislost unie na Číně, pokud jde o kritické suroviny, a upevní diplomatické vazby s Latinskou Amerikou. Podle argentinského ministerstva zahraničí by k samotnému podpisu mělo dojít už 17. ledna.
Celý proces však podpisem lídrů nekončí. Aby mohla smlouva definitivně vstoupit v platnost, musí ji ještě schválit Evropský parlament, kde lze očekávat bouřlivou debatu. Komise se snaží kritiky uklidnit argumentem, že dohoda ochrání více než 340 tradičních evropských produktů, jako je řecká feta nebo francouzské šampaňské, před jejich napodobeninami v Jižní Americe a zvýší export evropských potravin o polovinu.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.