Evropská unie v pátek definitivně prolomila mnohaleté váhání a dala zelenou „historické“ obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur. Přestože se Francie do poslední chvíle snažila proces zablokovat, většina sedmadvacítky se na schůzce velvyslanců v Bruselu postavila za pakt, který se rodil dlouhých 25 let. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen vyjádřila velké nadšení a potvrdila, že se brzy vydá do Paraguaye, aby smlouvu oficiálně stvrdila svým podpisem.
Dohoda s uskupením, které tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay, vytvoří jeden z největších trhů s volným obchodem na světě, zahrnující přes 700 milionů lidí. Pro evropské firmy to znamená odstranění dovozních cel na více než 90 % produktů, což by mělo ušetřit zhruba čtyři miliardy eur ročně. Zvláště Německo a Španělsko si od paktu slibují posílení exportu automobilů, strojů a vína v době, kdy globální obchodní stabilitu ohrožují cla ze strany USA a rostoucí konkurence z Číny.
Schválení dohody však vyvolalo vlnu nevole a protestů v řadách evropských zemědělců. V Miláně farmáři na protest vylévali mléko do ulic, zatímco v Belgii a Polsku blokovali dálnice. Obávají se totiž, že trh zaplaví levnější jihoamerické hovězí maso, cukr nebo rýže, kterým nebudou schopni konkurovat. Právě kvůli ochraně svého vlivného zemědělského sektoru vedla Francie odpor proti dohodě, k němuž se přidalo i Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko.
Jazykem vah se nakonec stala Itálie, která původně požadovala odklad, ale po zapracování posledních ústupků se přiklonila na stranu zastánců dohody. Italská premiérka Giorgia Meloni uvedla, že se podařilo najít udržitelnou rovnováhu. Mezi nově dohodnuté pojistky patří například fond pro řešení krizí ve výši 6,3 miliardy eur nebo možnost pozastavit preferenční cla v případě, že by dovoz zemědělských komodit z Jižní Ameriky neúměrně narostl a poškozoval místní trh.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledek za milník evropské obchodní politiky a jasný signál strategické suverenity Evropy. Podle analytiků dohoda výrazně sníží závislost unie na Číně, pokud jde o kritické suroviny, a upevní diplomatické vazby s Latinskou Amerikou. Podle argentinského ministerstva zahraničí by k samotnému podpisu mělo dojít už 17. ledna.
Celý proces však podpisem lídrů nekončí. Aby mohla smlouva definitivně vstoupit v platnost, musí ji ještě schválit Evropský parlament, kde lze očekávat bouřlivou debatu. Komise se snaží kritiky uklidnit argumentem, že dohoda ochrání více než 340 tradičních evropských produktů, jako je řecká feta nebo francouzské šampaňské, před jejich napodobeninami v Jižní Americe a zvýší export evropských potravin o polovinu.
Nejbližší a přátelé se v pátek rozloučili s Pavlem Nečasem, který náhle zemřel na Silvestra. Bylo mu 57 let. Jak bylo avizováno, smuteční obřad se týkal jen pozvaných hostů. Kromě hereckých kolegů dorazilo i několik slavných sportovců.
Evropská unie v pátek definitivně prolomila mnohaleté váhání a dala zelenou „historické“ obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur. Přestože se Francie do poslední chvíle snažila proces zablokovat, většina sedmadvacítky se na schůzce velvyslanců v Bruselu postavila za pakt, který se rodil dlouhých 25 let. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen vyjádřila velké nadšení a potvrdila, že se brzy vydá do Paraguaye, aby smlouvu oficiálně stvrdila svým podpisem.
Ruská armáda čelí bezprecedentní krizi velení, která nemá v moderních dějinách obdoby. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 ztratil Vladimir Putin prokazatelně nejméně 19 generálů. Tento šokující počet mrtvých vysokých důstojníků odhaluje brutální realitu války, která decimuje špičky ruského armádního sboru a nutí Kreml k neustálým personálním rošádám.
Rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z klíčových klimatických smluv OSN označují odborníci za „kolosální vlastní gól“. Podle nich tento krok sice otřese mezinárodní diplomacií, ale faktický dopad na zbytek světa bude minimální. Zatímco vědecká fakta o oteplování planety a stoupající hladině moří zůstávají neměnná, globální ekonomika se již vydala cestou nízkouhlíkových technologií, která USA pod novým vedením začíná unikat.
I přesto, že se v souvislosti s válkou na Ukrajině začíná skloňovat slovo mír, pro sousední Kazachstán může toto období představovat začátek nové existenční hrozby. Prezident Kasym-Žomart Tokajev velmi pozorně sleduje politickou a ideologickou realitu v Kremlu a uvědomuje si, že argumenty, které Vladimir Putin použil pro invazi na Ukrajinu, lze téměř identicky aplikovat i na jeho zemi. Kazachstán se tak v očích Moskvy stává dalším logickým cílem v rámci snahy o obnovu imperiální slávy.
Ruský poslanec Alexej Žuravljov, který zastává funkci prvního místopředsedy výboru pro obranu ve Státní dumě, ostře zareagoval na nedávné zadržení ruského tankeru Marinera americkým námořnictvem.
Polský premiér Donald Tusk varoval, že vyhlídky na mír nebo alespoň na uzavření příměří na Ukrajině zůstávají i nadále v nedohlednu. Reagoval tak na rozsáhlou vlnu ruských útoků, které v noci otřásly napadenou zemí. Podle Tuska je současný svět zmítán znepokojivými událostmi, přičemž ruská agrese proti ukrajinskému sousedovi stojí v samotném centru tohoto globálního napětí.
Írán v současnosti prožívá nejbouřlivější období za poslední tři roky. Vlna lidového hněvu, která zasáhla všech 31 provincií, vyvrcholila v noci na čtvrtek úplným odříznutím země od internetu. Teheránský režim se tímto informačním blokem snaží zastavit koordinaci protestů a zabránit tomu, aby svět viděl záběry brutálních zásahů proti demonstrantům, kteří v ulicích čelí stále agresivnějším bezpečnostním složkám.
Dopadení Nicoláse Madura americkými silami vyvolalo po celém světě vlnu spekulací o tom, co tento krok udělá s trhem s ropou. Přestože je politická situace ve Venezuele stále velmi nepřehledná, jedna věc je jistá: události jsou pupeční šňůrou spojeny s obrovským nerostným bohatstvím země. Venezuela se totiž pyšní největšími prokázanými zásobami ropy na světě, které se odhadují na zhruba 300 miliard barelů.
Americký prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro deník The New York Times poodhalil svůj pohled na hranice prezidentské moci. Na přímou otázku, zda existuje něco, co by mohlo omezit jeho globální vliv, odpověděl, že jedinou skutečnou brzdou je jeho vlastní úsudek a morální nastavení. Mezinárodní právo jako takové podle svých slov k výkonu funkce nepotřebuje, ačkoli vzápětí připustil, že jeho administrativa se jím formálně řídí.
Americký prezident Donald Trump v pátek brzy ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že zrušil plánovanou druhou vlnu útoků na Venezuelu. Jako hlavní důvod uvedl výrazné zlepšení spolupráce ze strany tamní prozatímní vlády se Spojenými státy. Trumpův příspěvek byl prvním oficiálním potvrzením, že Washington vůbec o další vojenské ofenzivě v jihoamerické zemi uvažoval.
Francie se rozhodla posunout termín konání letošního summitu G7, aby předešla termínové kolizi s neobvyklou událostí v Bílém domě. Původně se měli světoví lídři sejít v lázeňském městě Évian-les-Bains u Ženevského jezera již 14. června. Na tento den však americký prezident Donald Trump naplánoval velký turnaj v zápasech MMA přímo v sídle amerických prezidentů.