Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své historické konzultativní zprávě potvrdil, že změna klimatu „ohrožuje všechny formy života“, a zdůraznil, že státy mají povinnost tento problém řešit, jinak budou čelit právním důsledkům podle mezinárodního práva. Rozhodnutí otevírá možnost, že země postižené klimatickými katastrofami mohou žalovat státy s vysokými emisemi na náhradu škod.
Případ byl podnětem studentů práva na University of the South Pacific ve Vanuatu podaným v roce 2019. Ti úspěšně zahájili kampaň, aby soud prozkoumal dvě klíčové otázky: povinnosti států chránit klima před skleníkovými plyny a právní důsledky nečinnosti.
Soud rozhodl, že čisté, zdravé a udržitelné prostředí je nezbytné pro užívání mnoha dalších lidských práv. Celkové užívání lidských práv tedy nelze zajistit bez ochrany klimatického systému a dalších částí životního prostředí.
Soud konstatoval, že změna klimatu představuje „existenciální problém planetárního rozsahu, který ohrožuje všechny formy života a zdraví naší planety“. Toto rozhodnutí posiluje právní rámec pro ochranu klimatu a potvrzuje, že státy musí chránit životní prostředí, aby zajistily plné užívání lidských práv.
V posledních letech některé státy nastavily své cíle pro snižování emisí v rámci Pařížské dohody tak, aby globální oteplení bylo omezeno na 2 °C. ICJ však potvrdil, že cílem by měl být mnohem ambicióznější limit 1,5 °C, což je vědecky podložený konsenzus Pařížské dohody.
Rozhodnutí soudu také znamená, že bohaté země, jako je Austrálie, budou mít povinnost podléhat přísnějším závazkům na snížení emisí. Tento výrok rovněž zajišťuje klimatickou spravedlnost pro malé ostrovní státy, které mají nízké emise, ale čelí daleko vyššímu riziku škod způsobených změnou klimatu než jiné země.
Soud rovněž uvedl, že změna klimatu je způsobena kumulativním vlivem mnoha lidských činností. I když je obtížné přiřadit škody způsobené extrémním počasím k činnosti jedné země, soud konstatoval, že je možné určit celkový podíl každé země na globálních emisích.
Pokud nějaký stát utrpí škody způsobené nečinností jiného státu nebo skupiny států v oblasti plnění mezinárodních klimatických závazků, má možnost požadovat náhradu škody. To poskytuje nové právní možnosti pro malé, klimaticky zranitelné státy, jako jsou země v Alianci malých ostrovních států, v jejich snaze přimět vysoké emise k řádnému řešení změny klimatu.
Argument, který předložily některé státy, včetně Austrálie, že klimatické dohody jsou jedinými právními závazky k řešení změny klimatu, byl soudem odmítnut. Rozhodnutí soudu znamená, že i země, které se rozhodly odstoupit od Pařížské dohody, jako Spojené státy, mohou být stále odpovědné za klimatické škody podle jiných mezinárodních právních předpisů, jimiž jsou všechny země vázány.
Toto rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je historické a stanoví nový právní základ pro to, co musí státy udělat, aby čelily změně klimatu. Otevírá nové možnosti pro právní kroky proti státům s vysokými emisemi, které na klimatickou změnu nejednají dostatečně.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.