Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své historické konzultativní zprávě potvrdil, že změna klimatu „ohrožuje všechny formy života“, a zdůraznil, že státy mají povinnost tento problém řešit, jinak budou čelit právním důsledkům podle mezinárodního práva. Rozhodnutí otevírá možnost, že země postižené klimatickými katastrofami mohou žalovat státy s vysokými emisemi na náhradu škod.
Případ byl podnětem studentů práva na University of the South Pacific ve Vanuatu podaným v roce 2019. Ti úspěšně zahájili kampaň, aby soud prozkoumal dvě klíčové otázky: povinnosti států chránit klima před skleníkovými plyny a právní důsledky nečinnosti.
Soud rozhodl, že čisté, zdravé a udržitelné prostředí je nezbytné pro užívání mnoha dalších lidských práv. Celkové užívání lidských práv tedy nelze zajistit bez ochrany klimatického systému a dalších částí životního prostředí.
Soud konstatoval, že změna klimatu představuje „existenciální problém planetárního rozsahu, který ohrožuje všechny formy života a zdraví naší planety“. Toto rozhodnutí posiluje právní rámec pro ochranu klimatu a potvrzuje, že státy musí chránit životní prostředí, aby zajistily plné užívání lidských práv.
V posledních letech některé státy nastavily své cíle pro snižování emisí v rámci Pařížské dohody tak, aby globální oteplení bylo omezeno na 2 °C. ICJ však potvrdil, že cílem by měl být mnohem ambicióznější limit 1,5 °C, což je vědecky podložený konsenzus Pařížské dohody.
Rozhodnutí soudu také znamená, že bohaté země, jako je Austrálie, budou mít povinnost podléhat přísnějším závazkům na snížení emisí. Tento výrok rovněž zajišťuje klimatickou spravedlnost pro malé ostrovní státy, které mají nízké emise, ale čelí daleko vyššímu riziku škod způsobených změnou klimatu než jiné země.
Soud rovněž uvedl, že změna klimatu je způsobena kumulativním vlivem mnoha lidských činností. I když je obtížné přiřadit škody způsobené extrémním počasím k činnosti jedné země, soud konstatoval, že je možné určit celkový podíl každé země na globálních emisích.
Pokud nějaký stát utrpí škody způsobené nečinností jiného státu nebo skupiny států v oblasti plnění mezinárodních klimatických závazků, má možnost požadovat náhradu škody. To poskytuje nové právní možnosti pro malé, klimaticky zranitelné státy, jako jsou země v Alianci malých ostrovních států, v jejich snaze přimět vysoké emise k řádnému řešení změny klimatu.
Argument, který předložily některé státy, včetně Austrálie, že klimatické dohody jsou jedinými právními závazky k řešení změny klimatu, byl soudem odmítnut. Rozhodnutí soudu znamená, že i země, které se rozhodly odstoupit od Pařížské dohody, jako Spojené státy, mohou být stále odpovědné za klimatické škody podle jiných mezinárodních právních předpisů, jimiž jsou všechny země vázány.
Toto rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je historické a stanoví nový právní základ pro to, co musí státy udělat, aby čelily změně klimatu. Otevírá nové možnosti pro právní kroky proti státům s vysokými emisemi, které na klimatickou změnu nejednají dostatečně.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své historické konzultativní zprávě potvrdil, že změna klimatu „ohrožuje všechny formy života“, a zdůraznil, že státy mají povinnost tento problém řešit, jinak budou čelit právním důsledkům podle mezinárodního práva. Rozhodnutí otevírá možnost, že země postižené klimatickými katastrofami mohou žalovat státy s vysokými emisemi na náhradu škod.
Na klimatickém summitu Aspen Ideas, který se poprvé konal v Chicagu, se diskutovalo o dlouhodobé strategii v oblasti změny klimatu. Klíčové myšlenky, které zazněly během tohoto setkání, ukazují na rostoucí zralost a komplexnost přístupu soukromého sektoru k tomuto globálnímu problému.
Spekulace o tom, zda Jeffrey Epstein ovlivní politickou kariéru Donalda Trumpa, jsou v současné době předmětem intenzivních diskusí. Epstein, usvědčený sexuální delikvent, jehož činy otřásly globální elitou, byl zatčen v roce 2019 na základě federálních obvinění ze sexuálního obchodování, včetně zneužívání nezletilých na soukromém ostrově. Jeho smrt v cele v srpnu 2019, která byla údajně sebevraždou, jen přilila olej do ohně konspiračních teorií.
Německo s napětím sleduje, jak Spojené státy zvažují redukci svých vojáků v Evropě, což by mohlo ovlivnit dlouhodobé bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. V centru těchto diskusí je komplexní hodnocení globálního rozložení sil Pentagonu, jehož cílem je přizpůsobit americké vojenské nasazení měnícím se světovým prioritám. Zvláštní důraz je kladen na rostoucí napětí v Indo-Pacifiku a tlak na snížení amerických zámořských výdajů.
Spojené státy a Evropská unie se dnes dohodly na nové podobě obchodních vztahů. Vývoz EU do USA bude čelit 15procentnímu clu u většiny exportních položek (výjimku mají představovat zejména farmaceutické přípravky a dále ocel a hliník), a to včetně automobilů a autodílů. To je dobrá zpráva pro Česko, jehož automobilový průmysl je na vývozu do USA poměrně silně závislý, i když zejména nepřímo, hlavně skrze Německo.