Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své historické konzultativní zprávě potvrdil, že změna klimatu „ohrožuje všechny formy života“, a zdůraznil, že státy mají povinnost tento problém řešit, jinak budou čelit právním důsledkům podle mezinárodního práva. Rozhodnutí otevírá možnost, že země postižené klimatickými katastrofami mohou žalovat státy s vysokými emisemi na náhradu škod.
Případ byl podnětem studentů práva na University of the South Pacific ve Vanuatu podaným v roce 2019. Ti úspěšně zahájili kampaň, aby soud prozkoumal dvě klíčové otázky: povinnosti států chránit klima před skleníkovými plyny a právní důsledky nečinnosti.
Soud rozhodl, že čisté, zdravé a udržitelné prostředí je nezbytné pro užívání mnoha dalších lidských práv. Celkové užívání lidských práv tedy nelze zajistit bez ochrany klimatického systému a dalších částí životního prostředí.
Soud konstatoval, že změna klimatu představuje „existenciální problém planetárního rozsahu, který ohrožuje všechny formy života a zdraví naší planety“. Toto rozhodnutí posiluje právní rámec pro ochranu klimatu a potvrzuje, že státy musí chránit životní prostředí, aby zajistily plné užívání lidských práv.
V posledních letech některé státy nastavily své cíle pro snižování emisí v rámci Pařížské dohody tak, aby globální oteplení bylo omezeno na 2 °C. ICJ však potvrdil, že cílem by měl být mnohem ambicióznější limit 1,5 °C, což je vědecky podložený konsenzus Pařížské dohody.
Rozhodnutí soudu také znamená, že bohaté země, jako je Austrálie, budou mít povinnost podléhat přísnějším závazkům na snížení emisí. Tento výrok rovněž zajišťuje klimatickou spravedlnost pro malé ostrovní státy, které mají nízké emise, ale čelí daleko vyššímu riziku škod způsobených změnou klimatu než jiné země.
Soud rovněž uvedl, že změna klimatu je způsobena kumulativním vlivem mnoha lidských činností. I když je obtížné přiřadit škody způsobené extrémním počasím k činnosti jedné země, soud konstatoval, že je možné určit celkový podíl každé země na globálních emisích.
Pokud nějaký stát utrpí škody způsobené nečinností jiného státu nebo skupiny států v oblasti plnění mezinárodních klimatických závazků, má možnost požadovat náhradu škody. To poskytuje nové právní možnosti pro malé, klimaticky zranitelné státy, jako jsou země v Alianci malých ostrovních států, v jejich snaze přimět vysoké emise k řádnému řešení změny klimatu.
Argument, který předložily některé státy, včetně Austrálie, že klimatické dohody jsou jedinými právními závazky k řešení změny klimatu, byl soudem odmítnut. Rozhodnutí soudu znamená, že i země, které se rozhodly odstoupit od Pařížské dohody, jako Spojené státy, mohou být stále odpovědné za klimatické škody podle jiných mezinárodních právních předpisů, jimiž jsou všechny země vázány.
Toto rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je historické a stanoví nový právní základ pro to, co musí státy udělat, aby čelily změně klimatu. Otevírá nové možnosti pro právní kroky proti státům s vysokými emisemi, které na klimatickou změnu nejednají dostatečně.
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.