Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své historické konzultativní zprávě potvrdil, že změna klimatu „ohrožuje všechny formy života“, a zdůraznil, že státy mají povinnost tento problém řešit, jinak budou čelit právním důsledkům podle mezinárodního práva. Rozhodnutí otevírá možnost, že země postižené klimatickými katastrofami mohou žalovat státy s vysokými emisemi na náhradu škod.
Případ byl podnětem studentů práva na University of the South Pacific ve Vanuatu podaným v roce 2019. Ti úspěšně zahájili kampaň, aby soud prozkoumal dvě klíčové otázky: povinnosti států chránit klima před skleníkovými plyny a právní důsledky nečinnosti.
Soud rozhodl, že čisté, zdravé a udržitelné prostředí je nezbytné pro užívání mnoha dalších lidských práv. Celkové užívání lidských práv tedy nelze zajistit bez ochrany klimatického systému a dalších částí životního prostředí.
Soud konstatoval, že změna klimatu představuje „existenciální problém planetárního rozsahu, který ohrožuje všechny formy života a zdraví naší planety“. Toto rozhodnutí posiluje právní rámec pro ochranu klimatu a potvrzuje, že státy musí chránit životní prostředí, aby zajistily plné užívání lidských práv.
V posledních letech některé státy nastavily své cíle pro snižování emisí v rámci Pařížské dohody tak, aby globální oteplení bylo omezeno na 2 °C. ICJ však potvrdil, že cílem by měl být mnohem ambicióznější limit 1,5 °C, což je vědecky podložený konsenzus Pařížské dohody.
Rozhodnutí soudu také znamená, že bohaté země, jako je Austrálie, budou mít povinnost podléhat přísnějším závazkům na snížení emisí. Tento výrok rovněž zajišťuje klimatickou spravedlnost pro malé ostrovní státy, které mají nízké emise, ale čelí daleko vyššímu riziku škod způsobených změnou klimatu než jiné země.
Soud rovněž uvedl, že změna klimatu je způsobena kumulativním vlivem mnoha lidských činností. I když je obtížné přiřadit škody způsobené extrémním počasím k činnosti jedné země, soud konstatoval, že je možné určit celkový podíl každé země na globálních emisích.
Pokud nějaký stát utrpí škody způsobené nečinností jiného státu nebo skupiny států v oblasti plnění mezinárodních klimatických závazků, má možnost požadovat náhradu škody. To poskytuje nové právní možnosti pro malé, klimaticky zranitelné státy, jako jsou země v Alianci malých ostrovních států, v jejich snaze přimět vysoké emise k řádnému řešení změny klimatu.
Argument, který předložily některé státy, včetně Austrálie, že klimatické dohody jsou jedinými právními závazky k řešení změny klimatu, byl soudem odmítnut. Rozhodnutí soudu znamená, že i země, které se rozhodly odstoupit od Pařížské dohody, jako Spojené státy, mohou být stále odpovědné za klimatické škody podle jiných mezinárodních právních předpisů, jimiž jsou všechny země vázány.
Toto rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je historické a stanoví nový právní základ pro to, co musí státy udělat, aby čelily změně klimatu. Otevírá nové možnosti pro právní kroky proti státům s vysokými emisemi, které na klimatickou změnu nejednají dostatečně.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.