Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Během včerejšího slyšení Hegseth rezolutně odmítl tvrzení, že by se americko-izraelská válka proti Íránu stala pro USA „bažinou“ (quagmire). Pentagon přitom odhaduje, že konflikt dosud stál americké daňové poplatníky nejméně 25 miliard dolarů. Kromě finančních nákladů se zákonodárci zajímali především o lidské životy a nebezpečně se ztenčující zásoby kriticky důležitých zbraní, které jsou pro vedení takto rozsáhlé operace nezbytné.
Jedním z nejostřejších kritiků byl kalifornský demokrat John Garamendi, který Hegsetha napadl za „překvapivou neschopnost“, jež podle něj vedla k politické a ekonomické katastrofě na všech úrovních. Garamendi prohlásil, že se prezident Trump nechal i s celou Amerikou zatáhnout do dalšího nekonečného blízkovýchodního konfliktu. Ministr obrany reagoval s viditelným hněvem a obvinil Garamendiho, že jeho nenávist k prezidentovi ho oslepuje vůči pravdě o úspěšnosti mise.
Dnešní program v Senátu se zaměří na návrh vojenského rozpočtu Trumpovy administrativy pro rok 2027. Ten počítá s historickým navýšením výdajů na obranu na rekordních 1,5 bilionu dolarů. Hegsetha při slyšení doprovodí také náčelník štábu Dan Caine a finanční ředitel Pentagonu Jules Hurst III. Očekává se, že demokraté budou pokračovat v tlaku na vysvětlení, jak chce administrativa tyto obří výdaje v době ekonomické nejistoty obhájit.
Souběžně s napětím v Pentagonu se lídr senátní menšiny Chuck Schumer nechal slyšet, že demokraté v tomto týdnu již pošesté vynutí hlasování o rezoluci o válečných pravomocech ve vztahu k Íránu. Schumer zdůraznil, že dokud bude válka zuřit, budou demokraté toto hlasování vynucovat každý týden, aby omezili prezidentovu schopnost vést konflikt bez jasného souhlasu Kongresu.
Do politického dění opět zasáhl i sám Donald Trump, který na sociálních sítích znovu zaútočil na bývalého ředitele FBI Jamese Comeyho. Trump interpretoval Comeyho příspěvek s mušlemi („86 47“) jako mafiánský kód pro vraždu. Prezident tvrdí, že výraz „86“ znamená v kriminálním podsvětí likvidaci, a obvinil Comeyho, kterého nazval „špinavým poldou“, že o významu svého postu lhal federálním vyšetřovatelům.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.