Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.
Nejnovější incident se odehrál poblíž obce Chiam, kde izraelské síly shodily světlice do zalesněného porostu. Když na místo dorazili záchranáři, aby začínající požár uhasili, v jejich těsné blízkosti zaútočil bezpilotní letoun. Zásahová jednotka se tak musela z bezpečnostních důvodů okamžitě stáhnout, přičemž plameny se bezproblémově šířily dál do okolí.
Podle zástupců libanonské civilní ochrany tvoří v současnosti zásahy u požárů drtivou většinu jejich práce. Odhady naznačují, že v oblastech ležících v blízkosti frontové linie plameny pohltily již 30 až 40 procent veškerého porostu. Místní komunity přitom upozorňují, že k zakládání požárů dochází prakticky denně a ve velkém rozsahu.
Izraelská armáda k vyvolání požárů používá pestrou škálu prostředků. Vedle klasických osvětlovacích raket shazují malé drony přímo zápalný materiál a na lesy dopadají také dělostřelecké granáty obsahující bílý fosfor. Záměrné zakládání ohňů probíhá i během dne, kdy vysušená vegetace chytá mimořádně snadno.
Práci záchranářů navíc výrazně komplikuje složitá koordinace a přísná bezpečnostní opatření. Hasiči musí své výjezdy plánovat v součinnosti s libanonskou armádou a mezinárodními zprostředkovateli. Povolení ke vstupu do hořících oblastí však dostávají jen zřídka a na vybraná místa, zatímco jinde jsou nuceni přihlížet, jak plameny pohlcují další hektary pozemků.
Ochránci přírody označují toto jednání za promyšlený ekocid, jehož cílem je dlouhodobě degradovat celý ekosystém. Zasažené oblasti s piniovými a dubovými lesy totiž představují klíčová útočiště pro lokální faunu i významná odpočívadla pro tažné ptáky. Systematické ničení vegetace tak nevratně narušuje schopnost krajiny regenerovat a poskytovat základní životní podmínky.
Krotitelé ohně i ekologové připomínají, že nejde o zcela nový fenomén, ale o pokračování dlouhodobé taktiky. Během předchozích měsíců bojů používala izraelská strana k přepravě hořlavin nad libanonské území dokonce i historické katapulty nebo drony vybavené speciálními postřikovými hadicemi. Letos v zimě navíc obavy vyvolalo práškování zemědělské půdy nebezpečnými herbicidy.
Izraelské vojenské velení v minulosti zdůvodňovalo zásahy v lesnatých porostech tím, že hustá vegetace slouží příslušníkům hnutí Hizballáh jako úkryt pro vojenskou infrastrukturu a podzemní tunely. Místní obyvatelé však namítají, že dopady této taktiky drtivě dopadají na civilní obyvatelstvo a likvidují jejich jediný zdroj obživy.
Spálená země zanechává v srdcích místních hluboké rány, protože spolu s porostem přicházejí o rodinné dědictví. V mnoha pohraničních vesnicích lehly popelem stoleté olivové háje, které se předávaly z generace na generaci. Lidé tak přicházejí nejen o finanční příjmy z prodeje úrody, ale i o osobní vzpomínky svázané s rodným krajem.
Celá situace podle místních představitelů směřuje k tomu, aby se zasažené pohraničí stalo trvale neobydleným. Mnoho obcí bylo v předchozích měsících téměř srovnáno se zemí a zkáza zbývajících zelených ploch má dokonat přeměnu rázu krajiny. Oficiální místa v Izraeli se k nejnovějším obviněním ze záměrného zakládání požárů nevyjádřila.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.