Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.
Nejnovější incident se odehrál poblíž obce Chiam, kde izraelské síly shodily světlice do zalesněného porostu. Když na místo dorazili záchranáři, aby začínající požár uhasili, v jejich těsné blízkosti zaútočil bezpilotní letoun. Zásahová jednotka se tak musela z bezpečnostních důvodů okamžitě stáhnout, přičemž plameny se bezproblémově šířily dál do okolí.
Podle zástupců libanonské civilní ochrany tvoří v současnosti zásahy u požárů drtivou většinu jejich práce. Odhady naznačují, že v oblastech ležících v blízkosti frontové linie plameny pohltily již 30 až 40 procent veškerého porostu. Místní komunity přitom upozorňují, že k zakládání požárů dochází prakticky denně a ve velkém rozsahu.
Izraelská armáda k vyvolání požárů používá pestrou škálu prostředků. Vedle klasických osvětlovacích raket shazují malé drony přímo zápalný materiál a na lesy dopadají také dělostřelecké granáty obsahující bílý fosfor. Záměrné zakládání ohňů probíhá i během dne, kdy vysušená vegetace chytá mimořádně snadno.
Práci záchranářů navíc výrazně komplikuje složitá koordinace a přísná bezpečnostní opatření. Hasiči musí své výjezdy plánovat v součinnosti s libanonskou armádou a mezinárodními zprostředkovateli. Povolení ke vstupu do hořících oblastí však dostávají jen zřídka a na vybraná místa, zatímco jinde jsou nuceni přihlížet, jak plameny pohlcují další hektary pozemků.
Ochránci přírody označují toto jednání za promyšlený ekocid, jehož cílem je dlouhodobě degradovat celý ekosystém. Zasažené oblasti s piniovými a dubovými lesy totiž představují klíčová útočiště pro lokální faunu i významná odpočívadla pro tažné ptáky. Systematické ničení vegetace tak nevratně narušuje schopnost krajiny regenerovat a poskytovat základní životní podmínky.
Krotitelé ohně i ekologové připomínají, že nejde o zcela nový fenomén, ale o pokračování dlouhodobé taktiky. Během předchozích měsíců bojů používala izraelská strana k přepravě hořlavin nad libanonské území dokonce i historické katapulty nebo drony vybavené speciálními postřikovými hadicemi. Letos v zimě navíc obavy vyvolalo práškování zemědělské půdy nebezpečnými herbicidy.
Izraelské vojenské velení v minulosti zdůvodňovalo zásahy v lesnatých porostech tím, že hustá vegetace slouží příslušníkům hnutí Hizballáh jako úkryt pro vojenskou infrastrukturu a podzemní tunely. Místní obyvatelé však namítají, že dopady této taktiky drtivě dopadají na civilní obyvatelstvo a likvidují jejich jediný zdroj obživy.
Spálená země zanechává v srdcích místních hluboké rány, protože spolu s porostem přicházejí o rodinné dědictví. V mnoha pohraničních vesnicích lehly popelem stoleté olivové háje, které se předávaly z generace na generaci. Lidé tak přicházejí nejen o finanční příjmy z prodeje úrody, ale i o osobní vzpomínky svázané s rodným krajem.
Celá situace podle místních představitelů směřuje k tomu, aby se zasažené pohraničí stalo trvale neobydleným. Mnoho obcí bylo v předchozích měsících téměř srovnáno se zemí a zkáza zbývajících zelených ploch má dokonat přeměnu rázu krajiny. Oficiální místa v Izraeli se k nejnovějším obviněním ze záměrného zakládání požárů nevyjádřila.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
