Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.
Nejnovější incident se odehrál poblíž obce Chiam, kde izraelské síly shodily světlice do zalesněného porostu. Když na místo dorazili záchranáři, aby začínající požár uhasili, v jejich těsné blízkosti zaútočil bezpilotní letoun. Zásahová jednotka se tak musela z bezpečnostních důvodů okamžitě stáhnout, přičemž plameny se bezproblémově šířily dál do okolí.
Podle zástupců libanonské civilní ochrany tvoří v současnosti zásahy u požárů drtivou většinu jejich práce. Odhady naznačují, že v oblastech ležících v blízkosti frontové linie plameny pohltily již 30 až 40 procent veškerého porostu. Místní komunity přitom upozorňují, že k zakládání požárů dochází prakticky denně a ve velkém rozsahu.
Izraelská armáda k vyvolání požárů používá pestrou škálu prostředků. Vedle klasických osvětlovacích raket shazují malé drony přímo zápalný materiál a na lesy dopadají také dělostřelecké granáty obsahující bílý fosfor. Záměrné zakládání ohňů probíhá i během dne, kdy vysušená vegetace chytá mimořádně snadno.
Práci záchranářů navíc výrazně komplikuje složitá koordinace a přísná bezpečnostní opatření. Hasiči musí své výjezdy plánovat v součinnosti s libanonskou armádou a mezinárodními zprostředkovateli. Povolení ke vstupu do hořících oblastí však dostávají jen zřídka a na vybraná místa, zatímco jinde jsou nuceni přihlížet, jak plameny pohlcují další hektary pozemků.
Ochránci přírody označují toto jednání za promyšlený ekocid, jehož cílem je dlouhodobě degradovat celý ekosystém. Zasažené oblasti s piniovými a dubovými lesy totiž představují klíčová útočiště pro lokální faunu i významná odpočívadla pro tažné ptáky. Systematické ničení vegetace tak nevratně narušuje schopnost krajiny regenerovat a poskytovat základní životní podmínky.
Krotitelé ohně i ekologové připomínají, že nejde o zcela nový fenomén, ale o pokračování dlouhodobé taktiky. Během předchozích měsíců bojů používala izraelská strana k přepravě hořlavin nad libanonské území dokonce i historické katapulty nebo drony vybavené speciálními postřikovými hadicemi. Letos v zimě navíc obavy vyvolalo práškování zemědělské půdy nebezpečnými herbicidy.
Izraelské vojenské velení v minulosti zdůvodňovalo zásahy v lesnatých porostech tím, že hustá vegetace slouží příslušníkům hnutí Hizballáh jako úkryt pro vojenskou infrastrukturu a podzemní tunely. Místní obyvatelé však namítají, že dopady této taktiky drtivě dopadají na civilní obyvatelstvo a likvidují jejich jediný zdroj obživy.
Spálená země zanechává v srdcích místních hluboké rány, protože spolu s porostem přicházejí o rodinné dědictví. V mnoha pohraničních vesnicích lehly popelem stoleté olivové háje, které se předávaly z generace na generaci. Lidé tak přicházejí nejen o finanční příjmy z prodeje úrody, ale i o osobní vzpomínky svázané s rodným krajem.
Celá situace podle místních představitelů směřuje k tomu, aby se zasažené pohraničí stalo trvale neobydleným. Mnoho obcí bylo v předchozích měsících téměř srovnáno se zemí a zkáza zbývajících zelených ploch má dokonat přeměnu rázu krajiny. Oficiální místa v Izraeli se k nejnovějším obviněním ze záměrného zakládání požárů nevyjádřila.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že export ropy z Blízkého východu se již vrátil do normálu, tato prohlášení však odporují pozorovatelnému námořnímu provozu. Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý uvedl, že vývoz ropy v neděli dokonce překročil předválečnou úroveň a po celý týden se pohyboval kolem běžných hodnot. Podle jeho slov se tak stalo díky vojenskému plánu Spojených států a jejich spojenců z Perského zálivu na zajištění dopravy přes Hormuzský průliv a také díky využití ropovodů. Wright prohlásil, že region opustilo v průměru 15 milionů barelů denně a v neděli dokonce 20 milionů barelů, což má být více než předválečný průměr.
Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.