Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
Jednou z nejdražších rozpočtových položek jsou lidé. Rusko si dnes vojáky ve velké míře kupuje: vysokými nástupními bonusy, platy a dalšími výhodami. Čím déle válka trvá, tím dražší je přesvědčit dalšího člověka, aby šel dobrovolně na frontu. Přitom podle odhadu washingtonského Institutu pro studium války nábor nyní zajišťuje už zhruba jen 1150 lidí denně, zatímco ztráty od začátku července činí 1374 lidí denně. Rusko tak denně přichází o více než 200 vojáků, které už není schopno nahradit náborem.
Lákavost mobilizace v očích Kremlu tudíž stoupá. Umožnila by doplnit stavy třeba až stovkami tisíc nových rekrutů, aniž by přitom tolik zatížila veřejné finance. Mobilizovaný voják samozřejmě také stojí peníze, ale odpadá stále dražší „bonus za podpis“.
Jenže mobilizace je politicky toxická. Ta z roku 2022 vyvolala v Rusku nervozitu a útěk statisíců lidí do zahraničí. Kreml by proto potřeboval silnou záminku. V té souvislosti stojí za zmínku včerejší výrok polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. Tvrdí, že Polsko má „z více zdrojů“ informace, že Rusko ještě letos chystá „něco velkého“. Zároveň mluví o tom, že Kreml může potřebovat záminku k mobilizaci a že by jí mohla být operace pod falešnou vlajkou. Teoreticky třeba vážný incident v Bělorusku, který by Moskva a Minsk připsaly Ukrajině nebo NATO. Kreml by pak mohl Rusům říci: už nejde jen o Ukrajinu, napaden je náš společný bezpečnostní prostor, musíme se mobilizovat.
Ekonomická logika takového postupu je zřejmá: dobrovolní vojáci jsou stále dražší a stále výrazněji zatěžují již tak deficitní veřejné finance, zatímco mobilizace vyjde levněji, jen potřebuje vhodnou záminku, a tedy politické ospravedlnění.
Nemusí zůstat u operace pod falešnou vlajkou. Hybridní válka je pro Moskvu podstatně levnější než otevřený střet s NATO. Proto kombinace provokací a sabotáží v jejím rámci a mobilizační záminky může z hlediska Kremlu představovat ideální postup.
Hybridní sabotáže a provokace v zemích NATO budou nahlodávat odhodlání jejich obyvatelstva dále podporovat politiky, kteří podporují Ukrajinu. Tím Rusko celkem levně zvyšuje pravděpodobnost, že se západní pomoc Ukrajině výhledově omezí. Pokud navíc operací pod falešnou vlajkou získá záminku k mobilizaci, může na bojišti znatelně posílit, aniž by fatálně zatížilo své veřejné finance.
Nelze vyloučit, že by Rusko mohlo oboje spojit. Tedy provést útok pod falešnou vlajkou v některé ze zemí NATO, označit za původce třeba Ukrajinu, načež se pokusit mobilizovat, jakmile mu západní země útok připíší – což Kreml interpretuje jako vyhlášení války Rusku.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.