Itálie zavedla limit pro zahraniční žáky ve třídách a zakázala nošení burek a nikábů ve školách

Podle nově přijatého dekretu se stanovený limit týká především žáků bez dostatečné znalosti italského jazyka. Schválená pravidla zároveň zavádějí povinné kurzy italského jazyka pro rodiče v případech, kdy mají jejich děti přetrvávající problémy s integrací či výukou. Pokud rodiče tyto bezplatné kurzy odmítnou navštěvovat, hrozí jim finanční pokuta až do výše jednoho tisíce eur. Vláda argumentuje tím, že cílem není rozdělovat společnost, ale naopak zajistit rovné příležitosti pro všechny školáky.

Ministr školství Giuseppe Valditara upřesnil, že nová opatření vstoupí v platnost ve školním roce 2027/2028. Pravidla se dotknou přibližně jednoho tisíce tříd po celé zemi, což představuje zhruba tři desetiny procenta z celkového počtu. Výjimku ze zákazu mají žáci, kteří se v Itálii narodili a vyrůstali, případně ti, kteří absolvovali alespoň dva roky v mateřské škole nebo tři roky ve školním systému. Opatření se tak zaměřuje primárně na nově příchozí migranty.

Kritici opatření upozorňují, že premiérka uměle vytváří dojem krizové situace, která ve skutečnosti neexistuje. Daniela Ionita z organizace Italové bez občanství zdůraznila, že přibližně šedesát procent dětí popisovaných jako zahraniční se narodilo přímo v Itálii. Tyto děti podle ní čelí mnoha administrativním překážkám při získávání státního občanství. Ionita rovněž uvedla, že vláda se snaží zakrýt nedostatek konkrétních výsledků během svého dosavadního působení u moci.

Podle politologa Marca Tarchiho z univerzity ve Florencii je postup vlády nepochybně motivován obavami z nové politické konkurence na pravém křídle. Od začátku roku získává na popularitě nová strana Futuro Nazionale vedená bývalým generálem Robertem Vannaccim. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že by tato formace mohla získat kolem osmi procent hlasů a překonat dosavadní koaliční partnery Meloniové. Tarchi upozornil, že řada bývalých příznivců vládní strany se cítí zklamána umírněnější politikou premiérky po jejím nástupu do funkce.

Generál Vannacci si získal pozornost veřejnosti radikálními názory na imigraci a prosazováním takzvané remigrace. Jeho strana se zaměřuje na omezení počtu cizinců v zemi a omezení práv menšin, čímž oslovuje zklamané pravicové voliče. Odborníci se domnívají, že Meloniová se snaží tyto voliče získat zpět přijetím tvrdších postojů, které zastávala v době, kdy působila v opozici. Tlak na vládní koalici ze strany krajní pravice se tak projevuje i v oblasti vzdělávací politiky.

Analytici rovněž poukazují na to, že nošení obličejových závojů, jako jsou burky či nikáby, je v italských školách zcela výjimečným jevem. Zákaz tohoto typu oblečení je proto opozicí považován spíše za symbolické politické gesto než za reálnou potřebu. Zástupci organizace Save the Children varovali, že nucené přemísťování žáků kvůli národnosti nebo jazykovým znalostem vytvoří studenty první a druhé kategorie. Stanovený třicetiprocentní práh navíc vychází z doporučení ministerstva školství z roku 2010, která nebyla v praxi důsledně vymáhána.

Šéfka opoziční Demokratické strany Elly Schleinová označila vládní dekret za hanebný a obvinila kabinet ze snahy odvést pozornost od reálných problémů školství. Podle Schleinové se italské školství potýká s chátrajícími budovami, vysokými cenami učebnic a nízkými platy učitelů. Namísto investic do modernizace škol se podle ní vláda uchyluje k hledání viníků mezi nejmladšími dětmi. Vládní opatření tak vyvolala ostrou politickou debatu napříč celou zemí.