Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Podle Cohna panuje mezi americkými republikány i demokraty v Kongresu vzácná shoda na tom, že suverenita Grónska se měnit nebude. Bývalý poradce však upozornil, že Trumpův zájem o toto území není náhodný a má hluboké ekonomické i strategické kořeny. Spojené státy mají enormní zájem o přístup k tamním kritickým nerostným surovinám a vzácným kovům, které jsou nezbytné pro rozvoj umělé inteligence a kvantových počítačů.
Trumpova strategie podle něj spočívá v úmyslném přestřelení požadavků, aby následně získal to, co skutečně chce. V tomto případě by „kompromisem“ mohlo být navýšení americké vojenské přítomnosti v Arktidě nebo zajištění exkluzivních smluv na odběr surovin. Arktida se totiž stává stále významnější z hlediska vojenských hrozeb ze strany Ruska a Číny, na což musí Washington reagovat.
Do debaty se v Davosu zapojil i současný americký ministr financí Scott Bessent. Ten se snažil uklidnit napětí, které vyvolaly Trumpovy hrozby desetiprocentními cly vůči osmi evropským zemím, jež se postavily za Dánsko. Bessent vyzval spojence, aby „zachovali klid a nechali věci plynout“, přičemž odmítl mediální hysterii a spekulace o tom, že by Evropa mohla v odvetě začít masivně prodávat americké státní dluhopisy.
Bessent zdůraznil, že členství USA v NATO je nezpochybnitelné a Evropa zůstává klíčovým spojencem. To však podle něj neznamená, že obě strany nemohou mít odlišné pohledy na budoucnost Grónska. Prezident Trump podle něj vnímá ostrov jako strategické aktivum, jehož bezpečnost nechce „outsourcovat“ nikomu jinému. Ministr také odmítl spekulace, že by Trumpův tlak na Grónsko souvisel s jeho hořkostí z toho, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír.
Zatímco se politici přou o území, technologičtí lídři v Davosu řeší, jak zajistit zdroje pro budoucnost. Gary Cohn jako zástupce IBM zdůraznil, že nerostné bohatství Grónska je klíčové pro technologickou suverenitu USA. Vzácné kovy jsou páteří výroby čipů pro umělou inteligenci a kvantové systémy, které IBM aktuálně nasazuje v bankovnictví i medicíně po celé Americe.
AI a kvantové výpočty budou v příštích třech až pěti letech součástí každého moderního podniku. Podle Cohna jsme teprve na začátku dlouhé cesty, kdy tyto technologie začnou radikálně zvyšovat efektivitu firem v zákulisí. Právě proto je strategická kontrola nad surovinami tak důležitá – bez nich se technologický pokrok zastaví nebo se dostane do závislosti na politicky nespolehlivých dodavatelích.
Závěrem úterních diskusí v Davosu zaznělo, že nejhorší reakcí spojenců na Trumpovy výhrůžky by byla unáhlená eskalace. Scott Bessent připomněl loňskou zkušenost s Čínou, kdy vzájemná odvetná cla vedla k obchodní válce, která poškodila obě strany. Spojené státy doufají, že evropské země zůstanou u stávajících obchodních dohod a nebudou situaci dále hrotit před středečním Trumpovým projevem.
Celý spor o Grónsko tak momentálně připomíná spíše vysokou hru nervů. Evropští lídři se připravují na středeční setkání s americkým prezidentem, zatímco trhy reagují na nejistotu růstem cen zlata a stříbra. Pokud má Gary Cohn pravdu, Trumpova „invaze“ do Grónska nakonec skončí u jednacího stolu, kde se nebude měnit mapa světa, ale spíše smlouvy o těžbě kovů a vojenských základnách.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
Snaha Spojených států ovládnout Grónsko není jen aktuálním výstřelkem Donalda Trumpa, ale ambicí, která se historií USA táhne už od 19. století. Přestože Trumpova rétorika v lednu 2026, posílená úspěšnou operací ve Venezuele, nabývá na agresivitě, navazuje na dlouhou řadu neúspěšných pokusů svých předchůdců. Geopolitický význam tohoto největšího ostrova světa totiž pro Washington zůstává po staletí neměnný.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.