Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Podle Cohna panuje mezi americkými republikány i demokraty v Kongresu vzácná shoda na tom, že suverenita Grónska se měnit nebude. Bývalý poradce však upozornil, že Trumpův zájem o toto území není náhodný a má hluboké ekonomické i strategické kořeny. Spojené státy mají enormní zájem o přístup k tamním kritickým nerostným surovinám a vzácným kovům, které jsou nezbytné pro rozvoj umělé inteligence a kvantových počítačů.
Trumpova strategie podle něj spočívá v úmyslném přestřelení požadavků, aby následně získal to, co skutečně chce. V tomto případě by „kompromisem“ mohlo být navýšení americké vojenské přítomnosti v Arktidě nebo zajištění exkluzivních smluv na odběr surovin. Arktida se totiž stává stále významnější z hlediska vojenských hrozeb ze strany Ruska a Číny, na což musí Washington reagovat.
Do debaty se v Davosu zapojil i současný americký ministr financí Scott Bessent. Ten se snažil uklidnit napětí, které vyvolaly Trumpovy hrozby desetiprocentními cly vůči osmi evropským zemím, jež se postavily za Dánsko. Bessent vyzval spojence, aby „zachovali klid a nechali věci plynout“, přičemž odmítl mediální hysterii a spekulace o tom, že by Evropa mohla v odvetě začít masivně prodávat americké státní dluhopisy.
Bessent zdůraznil, že členství USA v NATO je nezpochybnitelné a Evropa zůstává klíčovým spojencem. To však podle něj neznamená, že obě strany nemohou mít odlišné pohledy na budoucnost Grónska. Prezident Trump podle něj vnímá ostrov jako strategické aktivum, jehož bezpečnost nechce „outsourcovat“ nikomu jinému. Ministr také odmítl spekulace, že by Trumpův tlak na Grónsko souvisel s jeho hořkostí z toho, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír.
Zatímco se politici přou o území, technologičtí lídři v Davosu řeší, jak zajistit zdroje pro budoucnost. Gary Cohn jako zástupce IBM zdůraznil, že nerostné bohatství Grónska je klíčové pro technologickou suverenitu USA. Vzácné kovy jsou páteří výroby čipů pro umělou inteligenci a kvantové systémy, které IBM aktuálně nasazuje v bankovnictví i medicíně po celé Americe.
AI a kvantové výpočty budou v příštích třech až pěti letech součástí každého moderního podniku. Podle Cohna jsme teprve na začátku dlouhé cesty, kdy tyto technologie začnou radikálně zvyšovat efektivitu firem v zákulisí. Právě proto je strategická kontrola nad surovinami tak důležitá – bez nich se technologický pokrok zastaví nebo se dostane do závislosti na politicky nespolehlivých dodavatelích.
Závěrem úterních diskusí v Davosu zaznělo, že nejhorší reakcí spojenců na Trumpovy výhrůžky by byla unáhlená eskalace. Scott Bessent připomněl loňskou zkušenost s Čínou, kdy vzájemná odvetná cla vedla k obchodní válce, která poškodila obě strany. Spojené státy doufají, že evropské země zůstanou u stávajících obchodních dohod a nebudou situaci dále hrotit před středečním Trumpovým projevem.
Celý spor o Grónsko tak momentálně připomíná spíše vysokou hru nervů. Evropští lídři se připravují na středeční setkání s americkým prezidentem, zatímco trhy reagují na nejistotu růstem cen zlata a stříbra. Pokud má Gary Cohn pravdu, Trumpova „invaze“ do Grónska nakonec skončí u jednacího stolu, kde se nebude měnit mapa světa, ale spíše smlouvy o těžbě kovů a vojenských základnách.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.