Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Podle Cohna panuje mezi americkými republikány i demokraty v Kongresu vzácná shoda na tom, že suverenita Grónska se měnit nebude. Bývalý poradce však upozornil, že Trumpův zájem o toto území není náhodný a má hluboké ekonomické i strategické kořeny. Spojené státy mají enormní zájem o přístup k tamním kritickým nerostným surovinám a vzácným kovům, které jsou nezbytné pro rozvoj umělé inteligence a kvantových počítačů.
Trumpova strategie podle něj spočívá v úmyslném přestřelení požadavků, aby následně získal to, co skutečně chce. V tomto případě by „kompromisem“ mohlo být navýšení americké vojenské přítomnosti v Arktidě nebo zajištění exkluzivních smluv na odběr surovin. Arktida se totiž stává stále významnější z hlediska vojenských hrozeb ze strany Ruska a Číny, na což musí Washington reagovat.
Do debaty se v Davosu zapojil i současný americký ministr financí Scott Bessent. Ten se snažil uklidnit napětí, které vyvolaly Trumpovy hrozby desetiprocentními cly vůči osmi evropským zemím, jež se postavily za Dánsko. Bessent vyzval spojence, aby „zachovali klid a nechali věci plynout“, přičemž odmítl mediální hysterii a spekulace o tom, že by Evropa mohla v odvetě začít masivně prodávat americké státní dluhopisy.
Bessent zdůraznil, že členství USA v NATO je nezpochybnitelné a Evropa zůstává klíčovým spojencem. To však podle něj neznamená, že obě strany nemohou mít odlišné pohledy na budoucnost Grónska. Prezident Trump podle něj vnímá ostrov jako strategické aktivum, jehož bezpečnost nechce „outsourcovat“ nikomu jinému. Ministr také odmítl spekulace, že by Trumpův tlak na Grónsko souvisel s jeho hořkostí z toho, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír.
Zatímco se politici přou o území, technologičtí lídři v Davosu řeší, jak zajistit zdroje pro budoucnost. Gary Cohn jako zástupce IBM zdůraznil, že nerostné bohatství Grónska je klíčové pro technologickou suverenitu USA. Vzácné kovy jsou páteří výroby čipů pro umělou inteligenci a kvantové systémy, které IBM aktuálně nasazuje v bankovnictví i medicíně po celé Americe.
AI a kvantové výpočty budou v příštích třech až pěti letech součástí každého moderního podniku. Podle Cohna jsme teprve na začátku dlouhé cesty, kdy tyto technologie začnou radikálně zvyšovat efektivitu firem v zákulisí. Právě proto je strategická kontrola nad surovinami tak důležitá – bez nich se technologický pokrok zastaví nebo se dostane do závislosti na politicky nespolehlivých dodavatelích.
Závěrem úterních diskusí v Davosu zaznělo, že nejhorší reakcí spojenců na Trumpovy výhrůžky by byla unáhlená eskalace. Scott Bessent připomněl loňskou zkušenost s Čínou, kdy vzájemná odvetná cla vedla k obchodní válce, která poškodila obě strany. Spojené státy doufají, že evropské země zůstanou u stávajících obchodních dohod a nebudou situaci dále hrotit před středečním Trumpovým projevem.
Celý spor o Grónsko tak momentálně připomíná spíše vysokou hru nervů. Evropští lídři se připravují na středeční setkání s americkým prezidentem, zatímco trhy reagují na nejistotu růstem cen zlata a stříbra. Pokud má Gary Cohn pravdu, Trumpova „invaze“ do Grónska nakonec skončí u jednacího stolu, kde se nebude měnit mapa světa, ale spíše smlouvy o těžbě kovů a vojenských základnách.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.