Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Podle Cohna panuje mezi americkými republikány i demokraty v Kongresu vzácná shoda na tom, že suverenita Grónska se měnit nebude. Bývalý poradce však upozornil, že Trumpův zájem o toto území není náhodný a má hluboké ekonomické i strategické kořeny. Spojené státy mají enormní zájem o přístup k tamním kritickým nerostným surovinám a vzácným kovům, které jsou nezbytné pro rozvoj umělé inteligence a kvantových počítačů.
Trumpova strategie podle něj spočívá v úmyslném přestřelení požadavků, aby následně získal to, co skutečně chce. V tomto případě by „kompromisem“ mohlo být navýšení americké vojenské přítomnosti v Arktidě nebo zajištění exkluzivních smluv na odběr surovin. Arktida se totiž stává stále významnější z hlediska vojenských hrozeb ze strany Ruska a Číny, na což musí Washington reagovat.
Do debaty se v Davosu zapojil i současný americký ministr financí Scott Bessent. Ten se snažil uklidnit napětí, které vyvolaly Trumpovy hrozby desetiprocentními cly vůči osmi evropským zemím, jež se postavily za Dánsko. Bessent vyzval spojence, aby „zachovali klid a nechali věci plynout“, přičemž odmítl mediální hysterii a spekulace o tom, že by Evropa mohla v odvetě začít masivně prodávat americké státní dluhopisy.
Bessent zdůraznil, že členství USA v NATO je nezpochybnitelné a Evropa zůstává klíčovým spojencem. To však podle něj neznamená, že obě strany nemohou mít odlišné pohledy na budoucnost Grónska. Prezident Trump podle něj vnímá ostrov jako strategické aktivum, jehož bezpečnost nechce „outsourcovat“ nikomu jinému. Ministr také odmítl spekulace, že by Trumpův tlak na Grónsko souvisel s jeho hořkostí z toho, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír.
Zatímco se politici přou o území, technologičtí lídři v Davosu řeší, jak zajistit zdroje pro budoucnost. Gary Cohn jako zástupce IBM zdůraznil, že nerostné bohatství Grónska je klíčové pro technologickou suverenitu USA. Vzácné kovy jsou páteří výroby čipů pro umělou inteligenci a kvantové systémy, které IBM aktuálně nasazuje v bankovnictví i medicíně po celé Americe.
AI a kvantové výpočty budou v příštích třech až pěti letech součástí každého moderního podniku. Podle Cohna jsme teprve na začátku dlouhé cesty, kdy tyto technologie začnou radikálně zvyšovat efektivitu firem v zákulisí. Právě proto je strategická kontrola nad surovinami tak důležitá – bez nich se technologický pokrok zastaví nebo se dostane do závislosti na politicky nespolehlivých dodavatelích.
Závěrem úterních diskusí v Davosu zaznělo, že nejhorší reakcí spojenců na Trumpovy výhrůžky by byla unáhlená eskalace. Scott Bessent připomněl loňskou zkušenost s Čínou, kdy vzájemná odvetná cla vedla k obchodní válce, která poškodila obě strany. Spojené státy doufají, že evropské země zůstanou u stávajících obchodních dohod a nebudou situaci dále hrotit před středečním Trumpovým projevem.
Celý spor o Grónsko tak momentálně připomíná spíše vysokou hru nervů. Evropští lídři se připravují na středeční setkání s americkým prezidentem, zatímco trhy reagují na nejistotu růstem cen zlata a stříbra. Pokud má Gary Cohn pravdu, Trumpova „invaze“ do Grónska nakonec skončí u jednacího stolu, kde se nebude měnit mapa světa, ale spíše smlouvy o těžbě kovů a vojenských základnách.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).