Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Podle Cohna panuje mezi americkými republikány i demokraty v Kongresu vzácná shoda na tom, že suverenita Grónska se měnit nebude. Bývalý poradce však upozornil, že Trumpův zájem o toto území není náhodný a má hluboké ekonomické i strategické kořeny. Spojené státy mají enormní zájem o přístup k tamním kritickým nerostným surovinám a vzácným kovům, které jsou nezbytné pro rozvoj umělé inteligence a kvantových počítačů.
Trumpova strategie podle něj spočívá v úmyslném přestřelení požadavků, aby následně získal to, co skutečně chce. V tomto případě by „kompromisem“ mohlo být navýšení americké vojenské přítomnosti v Arktidě nebo zajištění exkluzivních smluv na odběr surovin. Arktida se totiž stává stále významnější z hlediska vojenských hrozeb ze strany Ruska a Číny, na což musí Washington reagovat.
Do debaty se v Davosu zapojil i současný americký ministr financí Scott Bessent. Ten se snažil uklidnit napětí, které vyvolaly Trumpovy hrozby desetiprocentními cly vůči osmi evropským zemím, jež se postavily za Dánsko. Bessent vyzval spojence, aby „zachovali klid a nechali věci plynout“, přičemž odmítl mediální hysterii a spekulace o tom, že by Evropa mohla v odvetě začít masivně prodávat americké státní dluhopisy.
Bessent zdůraznil, že členství USA v NATO je nezpochybnitelné a Evropa zůstává klíčovým spojencem. To však podle něj neznamená, že obě strany nemohou mít odlišné pohledy na budoucnost Grónska. Prezident Trump podle něj vnímá ostrov jako strategické aktivum, jehož bezpečnost nechce „outsourcovat“ nikomu jinému. Ministr také odmítl spekulace, že by Trumpův tlak na Grónsko souvisel s jeho hořkostí z toho, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír.
Zatímco se politici přou o území, technologičtí lídři v Davosu řeší, jak zajistit zdroje pro budoucnost. Gary Cohn jako zástupce IBM zdůraznil, že nerostné bohatství Grónska je klíčové pro technologickou suverenitu USA. Vzácné kovy jsou páteří výroby čipů pro umělou inteligenci a kvantové systémy, které IBM aktuálně nasazuje v bankovnictví i medicíně po celé Americe.
AI a kvantové výpočty budou v příštích třech až pěti letech součástí každého moderního podniku. Podle Cohna jsme teprve na začátku dlouhé cesty, kdy tyto technologie začnou radikálně zvyšovat efektivitu firem v zákulisí. Právě proto je strategická kontrola nad surovinami tak důležitá – bez nich se technologický pokrok zastaví nebo se dostane do závislosti na politicky nespolehlivých dodavatelích.
Závěrem úterních diskusí v Davosu zaznělo, že nejhorší reakcí spojenců na Trumpovy výhrůžky by byla unáhlená eskalace. Scott Bessent připomněl loňskou zkušenost s Čínou, kdy vzájemná odvetná cla vedla k obchodní válce, která poškodila obě strany. Spojené státy doufají, že evropské země zůstanou u stávajících obchodních dohod a nebudou situaci dále hrotit před středečním Trumpovým projevem.
Celý spor o Grónsko tak momentálně připomíná spíše vysokou hru nervů. Evropští lídři se připravují na středeční setkání s americkým prezidentem, zatímco trhy reagují na nejistotu růstem cen zlata a stříbra. Pokud má Gary Cohn pravdu, Trumpova „invaze“ do Grónska nakonec skončí u jednacího stolu, kde se nebude měnit mapa světa, ale spíše smlouvy o těžbě kovů a vojenských základnách.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.