Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.
Trumpova rétorika ohledně Grónska v posledních dnech výrazně přitvrdila. Na otázku, proč je pro něj kontrola nad ostrovem tak zásadní, odpověděl, že vlastnictví přináší prvky a možnosti, které nelze získat pouhým podpisem smlouvy nebo pronájmem. Podle jeho slov je „vlastnictví psychologicky nezbytné pro úspěch“ a dává státu úplně jinou pozici než mezinárodní dohody.
Prezident se v rozhovoru také otevřeně vymezil vůči mezinárodnímu právu. Prohlásil, že se jím necítí být vázán a že jediným limitem pro jeho rozhodování je jeho vlastní svědomí a morálka. „Nepotřebuji mezinárodní právo,“ dodal doslova Trump, čímž šokoval diplomaty po celém světě, kteří na dodržování pravidel OSN a dalších institucí zakládají globální stabilitu.
Reakce ze strany Dánska na sebe nenechala dlouho čekat. Dánská premiérka Mette Frederiksen varovala, že jakýkoli pokus o americkou invazi nebo násilné převzetí Grónska by znamenal okamžitý konec NATO. Podle ní by útok Spojených států na jinou členskou zemi aliance zničil veškerou bezpečnostní architekturu, která v Evropě a ve světě vznikla po skončení druhé světové války.
Podobně kriticky se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten ve svém výročním projevu o zahraniční politice uvedl, že Washington se postupně odvrací od svých spojenců a osvobozuje se od mezinárodních pravidel, která dříve sám pomáhal prosazovat. Evropa se tak podle něj musí připravit na realitu, kdy se na americké záruky již nebude moci plně spoléhat.
Trump svou skepsi vůči Severoatlantické alianci potvrdil i na sociálních sítích. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social vyjádřil pochybnost, zda by ostatní země NATO přišly Washingtonu na pomoc, kdyby se Spojené státy ocitly v opravdové krizi. I když dodal, že USA budou své partnery i nadále podporovat, jeho slova vnímají evropští lídři jako další krok k rozbití aliance.
Situace kolem Grónska se tak stává hlavním tématem diplomatických jednání ve Washingtonu i v evropských metropolích. Dánští zástupci se v těchto dnech snaží na Capitol Hillu lobbovat proti eskalaci hrozeb, zatímco evropská diplomacie zintenzivňuje úsilí, aby zabránila hrozící krizi, která by mohla překreslit mapu Arktidy i celého geopolitického uspořádání.
Napětí mezi ambicemi Bílého domu a suverenitou dánského území dosahuje historického maxima. Zatímco Trump věří, že čas a síla jsou na jeho straně, Evropa varuje, že cena za tento „psychologický úspěch“ může být v podobě rozpadu NATO příliš vysoká. Vývoj v nejbližších týdnech ukáže, zda převáží diplomatický dialog, nebo Trumpovo přesvědčení o nadřazenosti vlastní vůle nad mezinárodními pravidly.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.