Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.
Trumpova rétorika ohledně Grónska v posledních dnech výrazně přitvrdila. Na otázku, proč je pro něj kontrola nad ostrovem tak zásadní, odpověděl, že vlastnictví přináší prvky a možnosti, které nelze získat pouhým podpisem smlouvy nebo pronájmem. Podle jeho slov je „vlastnictví psychologicky nezbytné pro úspěch“ a dává státu úplně jinou pozici než mezinárodní dohody.
Prezident se v rozhovoru také otevřeně vymezil vůči mezinárodnímu právu. Prohlásil, že se jím necítí být vázán a že jediným limitem pro jeho rozhodování je jeho vlastní svědomí a morálka. „Nepotřebuji mezinárodní právo,“ dodal doslova Trump, čímž šokoval diplomaty po celém světě, kteří na dodržování pravidel OSN a dalších institucí zakládají globální stabilitu.
Reakce ze strany Dánska na sebe nenechala dlouho čekat. Dánská premiérka Mette Frederiksen varovala, že jakýkoli pokus o americkou invazi nebo násilné převzetí Grónska by znamenal okamžitý konec NATO. Podle ní by útok Spojených států na jinou členskou zemi aliance zničil veškerou bezpečnostní architekturu, která v Evropě a ve světě vznikla po skončení druhé světové války.
Podobně kriticky se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten ve svém výročním projevu o zahraniční politice uvedl, že Washington se postupně odvrací od svých spojenců a osvobozuje se od mezinárodních pravidel, která dříve sám pomáhal prosazovat. Evropa se tak podle něj musí připravit na realitu, kdy se na americké záruky již nebude moci plně spoléhat.
Trump svou skepsi vůči Severoatlantické alianci potvrdil i na sociálních sítích. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social vyjádřil pochybnost, zda by ostatní země NATO přišly Washingtonu na pomoc, kdyby se Spojené státy ocitly v opravdové krizi. I když dodal, že USA budou své partnery i nadále podporovat, jeho slova vnímají evropští lídři jako další krok k rozbití aliance.
Situace kolem Grónska se tak stává hlavním tématem diplomatických jednání ve Washingtonu i v evropských metropolích. Dánští zástupci se v těchto dnech snaží na Capitol Hillu lobbovat proti eskalaci hrozeb, zatímco evropská diplomacie zintenzivňuje úsilí, aby zabránila hrozící krizi, která by mohla překreslit mapu Arktidy i celého geopolitického uspořádání.
Napětí mezi ambicemi Bílého domu a suverenitou dánského území dosahuje historického maxima. Zatímco Trump věří, že čas a síla jsou na jeho straně, Evropa varuje, že cena za tento „psychologický úspěch“ může být v podobě rozpadu NATO příliš vysoká. Vývoj v nejbližších týdnech ukáže, zda převáží diplomatický dialog, nebo Trumpovo přesvědčení o nadřazenosti vlastní vůle nad mezinárodními pravidly.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).