Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.
Trumpova rétorika ohledně Grónska v posledních dnech výrazně přitvrdila. Na otázku, proč je pro něj kontrola nad ostrovem tak zásadní, odpověděl, že vlastnictví přináší prvky a možnosti, které nelze získat pouhým podpisem smlouvy nebo pronájmem. Podle jeho slov je „vlastnictví psychologicky nezbytné pro úspěch“ a dává státu úplně jinou pozici než mezinárodní dohody.
Prezident se v rozhovoru také otevřeně vymezil vůči mezinárodnímu právu. Prohlásil, že se jím necítí být vázán a že jediným limitem pro jeho rozhodování je jeho vlastní svědomí a morálka. „Nepotřebuji mezinárodní právo,“ dodal doslova Trump, čímž šokoval diplomaty po celém světě, kteří na dodržování pravidel OSN a dalších institucí zakládají globální stabilitu.
Reakce ze strany Dánska na sebe nenechala dlouho čekat. Dánská premiérka Mette Frederiksen varovala, že jakýkoli pokus o americkou invazi nebo násilné převzetí Grónska by znamenal okamžitý konec NATO. Podle ní by útok Spojených států na jinou členskou zemi aliance zničil veškerou bezpečnostní architekturu, která v Evropě a ve světě vznikla po skončení druhé světové války.
Podobně kriticky se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten ve svém výročním projevu o zahraniční politice uvedl, že Washington se postupně odvrací od svých spojenců a osvobozuje se od mezinárodních pravidel, která dříve sám pomáhal prosazovat. Evropa se tak podle něj musí připravit na realitu, kdy se na americké záruky již nebude moci plně spoléhat.
Trump svou skepsi vůči Severoatlantické alianci potvrdil i na sociálních sítích. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social vyjádřil pochybnost, zda by ostatní země NATO přišly Washingtonu na pomoc, kdyby se Spojené státy ocitly v opravdové krizi. I když dodal, že USA budou své partnery i nadále podporovat, jeho slova vnímají evropští lídři jako další krok k rozbití aliance.
Situace kolem Grónska se tak stává hlavním tématem diplomatických jednání ve Washingtonu i v evropských metropolích. Dánští zástupci se v těchto dnech snaží na Capitol Hillu lobbovat proti eskalaci hrozeb, zatímco evropská diplomacie zintenzivňuje úsilí, aby zabránila hrozící krizi, která by mohla překreslit mapu Arktidy i celého geopolitického uspořádání.
Napětí mezi ambicemi Bílého domu a suverenitou dánského území dosahuje historického maxima. Zatímco Trump věří, že čas a síla jsou na jeho straně, Evropa varuje, že cena za tento „psychologický úspěch“ může být v podobě rozpadu NATO příliš vysoká. Vývoj v nejbližších týdnech ukáže, zda převáží diplomatický dialog, nebo Trumpovo přesvědčení o nadřazenosti vlastní vůle nad mezinárodními pravidly.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.