Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.
Trumpova rétorika ohledně Grónska v posledních dnech výrazně přitvrdila. Na otázku, proč je pro něj kontrola nad ostrovem tak zásadní, odpověděl, že vlastnictví přináší prvky a možnosti, které nelze získat pouhým podpisem smlouvy nebo pronájmem. Podle jeho slov je „vlastnictví psychologicky nezbytné pro úspěch“ a dává státu úplně jinou pozici než mezinárodní dohody.
Prezident se v rozhovoru také otevřeně vymezil vůči mezinárodnímu právu. Prohlásil, že se jím necítí být vázán a že jediným limitem pro jeho rozhodování je jeho vlastní svědomí a morálka. „Nepotřebuji mezinárodní právo,“ dodal doslova Trump, čímž šokoval diplomaty po celém světě, kteří na dodržování pravidel OSN a dalších institucí zakládají globální stabilitu.
Reakce ze strany Dánska na sebe nenechala dlouho čekat. Dánská premiérka Mette Frederiksen varovala, že jakýkoli pokus o americkou invazi nebo násilné převzetí Grónska by znamenal okamžitý konec NATO. Podle ní by útok Spojených států na jinou členskou zemi aliance zničil veškerou bezpečnostní architekturu, která v Evropě a ve světě vznikla po skončení druhé světové války.
Podobně kriticky se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten ve svém výročním projevu o zahraniční politice uvedl, že Washington se postupně odvrací od svých spojenců a osvobozuje se od mezinárodních pravidel, která dříve sám pomáhal prosazovat. Evropa se tak podle něj musí připravit na realitu, kdy se na americké záruky již nebude moci plně spoléhat.
Trump svou skepsi vůči Severoatlantické alianci potvrdil i na sociálních sítích. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social vyjádřil pochybnost, zda by ostatní země NATO přišly Washingtonu na pomoc, kdyby se Spojené státy ocitly v opravdové krizi. I když dodal, že USA budou své partnery i nadále podporovat, jeho slova vnímají evropští lídři jako další krok k rozbití aliance.
Situace kolem Grónska se tak stává hlavním tématem diplomatických jednání ve Washingtonu i v evropských metropolích. Dánští zástupci se v těchto dnech snaží na Capitol Hillu lobbovat proti eskalaci hrozeb, zatímco evropská diplomacie zintenzivňuje úsilí, aby zabránila hrozící krizi, která by mohla překreslit mapu Arktidy i celého geopolitického uspořádání.
Napětí mezi ambicemi Bílého domu a suverenitou dánského území dosahuje historického maxima. Zatímco Trump věří, že čas a síla jsou na jeho straně, Evropa varuje, že cena za tento „psychologický úspěch“ může být v podobě rozpadu NATO příliš vysoká. Vývoj v nejbližších týdnech ukáže, zda převáží diplomatický dialog, nebo Trumpovo přesvědčení o nadřazenosti vlastní vůle nad mezinárodními pravidly.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.