Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.
Trumpova rétorika ohledně Grónska v posledních dnech výrazně přitvrdila. Na otázku, proč je pro něj kontrola nad ostrovem tak zásadní, odpověděl, že vlastnictví přináší prvky a možnosti, které nelze získat pouhým podpisem smlouvy nebo pronájmem. Podle jeho slov je „vlastnictví psychologicky nezbytné pro úspěch“ a dává státu úplně jinou pozici než mezinárodní dohody.
Prezident se v rozhovoru také otevřeně vymezil vůči mezinárodnímu právu. Prohlásil, že se jím necítí být vázán a že jediným limitem pro jeho rozhodování je jeho vlastní svědomí a morálka. „Nepotřebuji mezinárodní právo,“ dodal doslova Trump, čímž šokoval diplomaty po celém světě, kteří na dodržování pravidel OSN a dalších institucí zakládají globální stabilitu.
Reakce ze strany Dánska na sebe nenechala dlouho čekat. Dánská premiérka Mette Frederiksen varovala, že jakýkoli pokus o americkou invazi nebo násilné převzetí Grónska by znamenal okamžitý konec NATO. Podle ní by útok Spojených států na jinou členskou zemi aliance zničil veškerou bezpečnostní architekturu, která v Evropě a ve světě vznikla po skončení druhé světové války.
Podobně kriticky se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten ve svém výročním projevu o zahraniční politice uvedl, že Washington se postupně odvrací od svých spojenců a osvobozuje se od mezinárodních pravidel, která dříve sám pomáhal prosazovat. Evropa se tak podle něj musí připravit na realitu, kdy se na americké záruky již nebude moci plně spoléhat.
Trump svou skepsi vůči Severoatlantické alianci potvrdil i na sociálních sítích. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social vyjádřil pochybnost, zda by ostatní země NATO přišly Washingtonu na pomoc, kdyby se Spojené státy ocitly v opravdové krizi. I když dodal, že USA budou své partnery i nadále podporovat, jeho slova vnímají evropští lídři jako další krok k rozbití aliance.
Situace kolem Grónska se tak stává hlavním tématem diplomatických jednání ve Washingtonu i v evropských metropolích. Dánští zástupci se v těchto dnech snaží na Capitol Hillu lobbovat proti eskalaci hrozeb, zatímco evropská diplomacie zintenzivňuje úsilí, aby zabránila hrozící krizi, která by mohla překreslit mapu Arktidy i celého geopolitického uspořádání.
Napětí mezi ambicemi Bílého domu a suverenitou dánského území dosahuje historického maxima. Zatímco Trump věří, že čas a síla jsou na jeho straně, Evropa varuje, že cena za tento „psychologický úspěch“ může být v podobě rozpadu NATO příliš vysoká. Vývoj v nejbližších týdnech ukáže, zda převáží diplomatický dialog, nebo Trumpovo přesvědčení o nadřazenosti vlastní vůle nad mezinárodními pravidly.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
