Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Von der Leyen zdůraznila, že je nanejvýš důležité dospět k řešení cestou vyjednávání, které by ukončilo nepřátelství na Blízkém východě. Naděje se nyní upírají k Pákistánu, kde by se podle zdrojů z Islámábádu mohly již tento týden uskutečnit přímé rozhovory o ukončení války. Očekává se, že se jich zúčastní americký viceprezident JD Vance spolu s vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem poté, co proběhl telefonát mezi Donaldem Trumpem a pákistánským armádním náčelníkem Ásimem Munírem.
Sám Donald Trump uvedl, že hrozící americké údery na íránské elektrárny byly odloženy po velmi dobrých a produktivních diskusích s Íránem. Tyto rozhovory se mají týkat úplného a totálního vyřešení vzájemného nepřátelství v regionu. Na tato slova okamžitě reagovaly světové trhy, kdy cena ropy po dosažení čtyřletého maxima dramaticky klesla, zatímco asijské akcie zaznamenaly citelný nárůst.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že s Trumpem hovořil a americký prezident v dohodu věří, nicméně Izrael hodlá v úderech proti Íránu a Libanonu pokračovat. Podle Netanjahua je cílem využít vojenských úspěchů Izraele a USA k prosazení takové dohody, která by plně zachovala jejich životně důležité zájmy. Izrael tak v pondělí ráno zahájil rozsáhlé nálety na íránské území, zatímco Teherán pokračoval v odpalování raket na Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii.
Izraelská armáda také tvrdí, že zasáhla hlavní bezpečnostní velitelství íránských revolučních gard v samotném srdci Teheránu. Kromě útoků v Íránu zasáhla izraelská raketa také jižní předměstí Bejrútu, které je považováno za baštu hnutí Hizballáh. K útoku došlo jen několik hodin poté, co armáda vyzvala tamní obyvatele k evakuaci, a nad hustě obydlenou oblastí byl následně spatřen hustý kouř.
Do východního Středomoří mezitím dorazil britský torpédoborec HMS Dragon. Stalo se tak tři týdny poté, co dron íránské výroby zasáhl britskou základnu RAF Akrotiri na Kypru. Britská vláda čelila kritice za to, že s vysláním válečné lodi otálela, zejména ve srovnání s Francií a Řeckem, které svou námořní podporu Kypru posílily bezprostředně po incidentu.
Vážné dopady konfliktu se začínají projevovat i přímo v Evropě, kde Slovinsko jako první členský stát Evropské unie zavedlo přídělový systém na palivo. Země se tímto způsobem snaží vyrovnat s výpadky v dodávkách, které způsobila válka a íránské odvetné akce proti spojencům v Perském zálivu. Právě tam muselo saúdskoarabské ministerstvo obrany v uplynulých hodinách zneškodnit nejméně pět dronů nad východní částí království.
Situace zůstává napjatá i v Ománu, kde americké velvyslanectví v Maskatu sice zrušilo pokyn pro občany, aby zůstali v úkrytech přímo v hlavním městě, ale pro zbytek země toto varování nadále platí. Ambasáda předtím vydala bezpečnostní výstrahu pro celé území Ománu kvůli probíhající aktivitě, kterou však blíže nespecifikovala.
Veškeré úsilí se nyní soustředí na pákistánský Islámábád, kde by očekávaná schůzka amerických a íránských představitelů mohla přinést konkrétnější obrysy mírového řešení.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.