Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Von der Leyen zdůraznila, že je nanejvýš důležité dospět k řešení cestou vyjednávání, které by ukončilo nepřátelství na Blízkém východě. Naděje se nyní upírají k Pákistánu, kde by se podle zdrojů z Islámábádu mohly již tento týden uskutečnit přímé rozhovory o ukončení války. Očekává se, že se jich zúčastní americký viceprezident JD Vance spolu s vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem poté, co proběhl telefonát mezi Donaldem Trumpem a pákistánským armádním náčelníkem Ásimem Munírem.
Sám Donald Trump uvedl, že hrozící americké údery na íránské elektrárny byly odloženy po velmi dobrých a produktivních diskusích s Íránem. Tyto rozhovory se mají týkat úplného a totálního vyřešení vzájemného nepřátelství v regionu. Na tato slova okamžitě reagovaly světové trhy, kdy cena ropy po dosažení čtyřletého maxima dramaticky klesla, zatímco asijské akcie zaznamenaly citelný nárůst.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že s Trumpem hovořil a americký prezident v dohodu věří, nicméně Izrael hodlá v úderech proti Íránu a Libanonu pokračovat. Podle Netanjahua je cílem využít vojenských úspěchů Izraele a USA k prosazení takové dohody, která by plně zachovala jejich životně důležité zájmy. Izrael tak v pondělí ráno zahájil rozsáhlé nálety na íránské území, zatímco Teherán pokračoval v odpalování raket na Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii.
Izraelská armáda také tvrdí, že zasáhla hlavní bezpečnostní velitelství íránských revolučních gard v samotném srdci Teheránu. Kromě útoků v Íránu zasáhla izraelská raketa také jižní předměstí Bejrútu, které je považováno za baštu hnutí Hizballáh. K útoku došlo jen několik hodin poté, co armáda vyzvala tamní obyvatele k evakuaci, a nad hustě obydlenou oblastí byl následně spatřen hustý kouř.
Do východního Středomoří mezitím dorazil britský torpédoborec HMS Dragon. Stalo se tak tři týdny poté, co dron íránské výroby zasáhl britskou základnu RAF Akrotiri na Kypru. Britská vláda čelila kritice za to, že s vysláním válečné lodi otálela, zejména ve srovnání s Francií a Řeckem, které svou námořní podporu Kypru posílily bezprostředně po incidentu.
Vážné dopady konfliktu se začínají projevovat i přímo v Evropě, kde Slovinsko jako první členský stát Evropské unie zavedlo přídělový systém na palivo. Země se tímto způsobem snaží vyrovnat s výpadky v dodávkách, které způsobila válka a íránské odvetné akce proti spojencům v Perském zálivu. Právě tam muselo saúdskoarabské ministerstvo obrany v uplynulých hodinách zneškodnit nejméně pět dronů nad východní částí království.
Situace zůstává napjatá i v Ománu, kde americké velvyslanectví v Maskatu sice zrušilo pokyn pro občany, aby zůstali v úkrytech přímo v hlavním městě, ale pro zbytek země toto varování nadále platí. Ambasáda předtím vydala bezpečnostní výstrahu pro celé území Ománu kvůli probíhající aktivitě, kterou však blíže nespecifikovala.
Veškeré úsilí se nyní soustředí na pákistánský Islámábád, kde by očekávaná schůzka amerických a íránských představitelů mohla přinést konkrétnější obrysy mírového řešení.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).