Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Von der Leyen zdůraznila, že je nanejvýš důležité dospět k řešení cestou vyjednávání, které by ukončilo nepřátelství na Blízkém východě. Naděje se nyní upírají k Pákistánu, kde by se podle zdrojů z Islámábádu mohly již tento týden uskutečnit přímé rozhovory o ukončení války. Očekává se, že se jich zúčastní americký viceprezident JD Vance spolu s vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem poté, co proběhl telefonát mezi Donaldem Trumpem a pákistánským armádním náčelníkem Ásimem Munírem.
Sám Donald Trump uvedl, že hrozící americké údery na íránské elektrárny byly odloženy po velmi dobrých a produktivních diskusích s Íránem. Tyto rozhovory se mají týkat úplného a totálního vyřešení vzájemného nepřátelství v regionu. Na tato slova okamžitě reagovaly světové trhy, kdy cena ropy po dosažení čtyřletého maxima dramaticky klesla, zatímco asijské akcie zaznamenaly citelný nárůst.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že s Trumpem hovořil a americký prezident v dohodu věří, nicméně Izrael hodlá v úderech proti Íránu a Libanonu pokračovat. Podle Netanjahua je cílem využít vojenských úspěchů Izraele a USA k prosazení takové dohody, která by plně zachovala jejich životně důležité zájmy. Izrael tak v pondělí ráno zahájil rozsáhlé nálety na íránské území, zatímco Teherán pokračoval v odpalování raket na Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii.
Izraelská armáda také tvrdí, že zasáhla hlavní bezpečnostní velitelství íránských revolučních gard v samotném srdci Teheránu. Kromě útoků v Íránu zasáhla izraelská raketa také jižní předměstí Bejrútu, které je považováno za baštu hnutí Hizballáh. K útoku došlo jen několik hodin poté, co armáda vyzvala tamní obyvatele k evakuaci, a nad hustě obydlenou oblastí byl následně spatřen hustý kouř.
Do východního Středomoří mezitím dorazil britský torpédoborec HMS Dragon. Stalo se tak tři týdny poté, co dron íránské výroby zasáhl britskou základnu RAF Akrotiri na Kypru. Britská vláda čelila kritice za to, že s vysláním válečné lodi otálela, zejména ve srovnání s Francií a Řeckem, které svou námořní podporu Kypru posílily bezprostředně po incidentu.
Vážné dopady konfliktu se začínají projevovat i přímo v Evropě, kde Slovinsko jako první členský stát Evropské unie zavedlo přídělový systém na palivo. Země se tímto způsobem snaží vyrovnat s výpadky v dodávkách, které způsobila válka a íránské odvetné akce proti spojencům v Perském zálivu. Právě tam muselo saúdskoarabské ministerstvo obrany v uplynulých hodinách zneškodnit nejméně pět dronů nad východní částí království.
Situace zůstává napjatá i v Ománu, kde americké velvyslanectví v Maskatu sice zrušilo pokyn pro občany, aby zůstali v úkrytech přímo v hlavním městě, ale pro zbytek země toto varování nadále platí. Ambasáda předtím vydala bezpečnostní výstrahu pro celé území Ománu kvůli probíhající aktivitě, kterou však blíže nespecifikovala.
Veškeré úsilí se nyní soustředí na pákistánský Islámábád, kde by očekávaná schůzka amerických a íránských představitelů mohla přinést konkrétnější obrysy mírového řešení.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.