Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Skupina G20, která sdružuje 19 největších ekonomik světa a Evropskou unii, představuje 67 % světové populace, 85 % globálního HDP a 75 % světového obchodu. To zároveň znamená, že nese i hlavní odpovědnost za klimatickou krizi. Podle dat se na celosvětových emisích skleníkových plynů podílí téměř 90 %, konkrétně 87 % všech emisí z energetiky.
Studie, kterou vedli Teske a Miyake, zkoumala potenciál výroby solární a větrné energie ve všech zemích G20. Brala přitom v úvahu dostupnou rozlohu území vhodného k instalaci solárních panelů a větrných elektráren, stejně jako geografické a klimatické podmínky. Výsledek je překvapivě optimistický: potenciál obnovitelné energie v rámci G20 je natolik vysoký, že by mohl pokrýt očekávanou globální spotřebu elektřiny v roce 2050.
Ne všechny země mají přitom stejné podmínky. Austrálie a Kanada například disponují obrovskými rozlohami nevyužité půdy a příznivými klimatickými podmínkami, zatímco hustě osídlené státy jako Japonsko nebo Německo jsou v tomto směru limitovány. V celkovém měřítku má ale G20 dostatečnou kapacitu. Pokud by byl tento potenciál využit, mohlo by dojít k významnému zlomu ve světovém boji s klimatickou krizí.
Současně vědci upozorňují, že G20 musí nejen investovat do obnovitelných zdrojů, ale také přestat s emisemi skleníkových plynů. Členské země by měly do roku 2050 zcela ukončit emise způsobené lidskou činností, jak vyplývá z Pařížské dohody. To se ale nebude dařit, pokud se bude pokračovat v exportu fosilních paliv, zejména z Austrálie a Kanady.
Významnou roli může v tomto procesu sehrát Afrika. Ačkoliv se většina afrických států na klimatické krizi historicky téměř nepodílela – jejich podíl na emisích činil do roku 2020 jen 1,2 % – bude potřebovat energii pro svou budoucí industrializaci. Kontinent čelí výzvě, jak zajistit elektřinu pro více než 600 milionů lidí bez přístupu k síti, aniž by se opíral o fosilní paliva. Řešení nabízí přímý přechod na obnovitelné zdroje.
Afrika přitom disponuje obrovským potenciálem. Jak ukáže nová analýza, která má být představena 19. června 2025 na konferenci OSN v německém Bonnu, stačí využít pouhá 3 % afrického solárního a větrného potenciálu k pokrytí veškeré plánované spotřeby elektřiny do roku 2050. Kontinent by se tak mohl stát nejen soběstačným, ale i vývozcem čisté energie.
Zásadní překážkou zůstává nedostatek dlouhodobé politiky a financí. Proto se očekává, že africké státy využijí nadcházející summit G20, který letos pořádá Africká unie, k prosazení svých požadavků na financování obnovitelných zdrojů. Klíčovým momentem bude i klimatická konference COP30, která se bude konat těsně před summitem G20.
Autoři studie proto vyzývají ke konkrétním krokům. Prvním je zajištění financí. Země G20 musí přesměrovat prostředky od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Druhým pilířem jsou regulace – vlády by měly nastavit jasná a dlouhodobá pravidla pro výstavbu solárních a větrných elektráren a zjednodušit připojení k národním sítím. Třetím je podpora výroby technologií, například solárních panelů nebo větrných turbín, přímo v Africe.
Výsledkem by mohlo být nejen zajištění energetické bezpečnosti kontinentu, ale i vznik nového průmyslového odvětví, které přinese pracovní místa a příjmy z exportu.
Zpráva profesorů Teskeho a Miyakeové tak nepřináší jen varování, ale i vizi: svět má nástroje, technologie i přírodní podmínky pro to, aby přestal spalovat uhlí a ropu. Chybí už jen politická vůle a férové rozdělení odpovědnosti i prostředků.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.