Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Skupina G20, která sdružuje 19 největších ekonomik světa a Evropskou unii, představuje 67 % světové populace, 85 % globálního HDP a 75 % světového obchodu. To zároveň znamená, že nese i hlavní odpovědnost za klimatickou krizi. Podle dat se na celosvětových emisích skleníkových plynů podílí téměř 90 %, konkrétně 87 % všech emisí z energetiky.
Studie, kterou vedli Teske a Miyake, zkoumala potenciál výroby solární a větrné energie ve všech zemích G20. Brala přitom v úvahu dostupnou rozlohu území vhodného k instalaci solárních panelů a větrných elektráren, stejně jako geografické a klimatické podmínky. Výsledek je překvapivě optimistický: potenciál obnovitelné energie v rámci G20 je natolik vysoký, že by mohl pokrýt očekávanou globální spotřebu elektřiny v roce 2050.
Ne všechny země mají přitom stejné podmínky. Austrálie a Kanada například disponují obrovskými rozlohami nevyužité půdy a příznivými klimatickými podmínkami, zatímco hustě osídlené státy jako Japonsko nebo Německo jsou v tomto směru limitovány. V celkovém měřítku má ale G20 dostatečnou kapacitu. Pokud by byl tento potenciál využit, mohlo by dojít k významnému zlomu ve světovém boji s klimatickou krizí.
Současně vědci upozorňují, že G20 musí nejen investovat do obnovitelných zdrojů, ale také přestat s emisemi skleníkových plynů. Členské země by měly do roku 2050 zcela ukončit emise způsobené lidskou činností, jak vyplývá z Pařížské dohody. To se ale nebude dařit, pokud se bude pokračovat v exportu fosilních paliv, zejména z Austrálie a Kanady.
Významnou roli může v tomto procesu sehrát Afrika. Ačkoliv se většina afrických států na klimatické krizi historicky téměř nepodílela – jejich podíl na emisích činil do roku 2020 jen 1,2 % – bude potřebovat energii pro svou budoucí industrializaci. Kontinent čelí výzvě, jak zajistit elektřinu pro více než 600 milionů lidí bez přístupu k síti, aniž by se opíral o fosilní paliva. Řešení nabízí přímý přechod na obnovitelné zdroje.
Afrika přitom disponuje obrovským potenciálem. Jak ukáže nová analýza, která má být představena 19. června 2025 na konferenci OSN v německém Bonnu, stačí využít pouhá 3 % afrického solárního a větrného potenciálu k pokrytí veškeré plánované spotřeby elektřiny do roku 2050. Kontinent by se tak mohl stát nejen soběstačným, ale i vývozcem čisté energie.
Zásadní překážkou zůstává nedostatek dlouhodobé politiky a financí. Proto se očekává, že africké státy využijí nadcházející summit G20, který letos pořádá Africká unie, k prosazení svých požadavků na financování obnovitelných zdrojů. Klíčovým momentem bude i klimatická konference COP30, která se bude konat těsně před summitem G20.
Autoři studie proto vyzývají ke konkrétním krokům. Prvním je zajištění financí. Země G20 musí přesměrovat prostředky od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Druhým pilířem jsou regulace – vlády by měly nastavit jasná a dlouhodobá pravidla pro výstavbu solárních a větrných elektráren a zjednodušit připojení k národním sítím. Třetím je podpora výroby technologií, například solárních panelů nebo větrných turbín, přímo v Africe.
Výsledkem by mohlo být nejen zajištění energetické bezpečnosti kontinentu, ale i vznik nového průmyslového odvětví, které přinese pracovní místa a příjmy z exportu.
Zpráva profesorů Teskeho a Miyakeové tak nepřináší jen varování, ale i vizi: svět má nástroje, technologie i přírodní podmínky pro to, aby přestal spalovat uhlí a ropu. Chybí už jen politická vůle a férové rozdělení odpovědnosti i prostředků.
Česko v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v pardubické hale podpořil jeden z výrazných evropských politiků. Maďarský premiér Viktor Orbán vzkázal, že jeho země zadrží pachatele, pokud se objeví v Maďarsku.
Až 250 tisíc lidí se podle organizátorů dostavilo na sobotní demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii na Letenské pláni v Praze. Vystupující varovali před kroky Babišovy vlády ohledně veřejnoprávních médií. Tématem byly i obranné výdaje, které kritizují i američtí představitelé.
I rok 2026 je v českém šoubyznyse rokem kulatých narozenin. Skoro se tomu nechce věřit, ale příští měsíc oslaví Leoš Mareš padesátiny. A zrovna u jednoho z nejpopulárnějších českých moderátorů by člověk čekal, že uspořádá velkolepou oslavu. Má to ale opravdu v plánu?
Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají.
Jedinečný Libor Bouček přijal další velkou výzvu v profesní kariéře. Vrátí se přitom do míst, kde jeho cesta do mediálního světa v podstatě začala. Na Českém rozhlase totiž nahradí kolegyni Lucii Výbornou, která pro Radiožurnál roky zpovídala zajímavé hosty.
Velký strach ochromil jednu z mála zbývajících evropských monarchií. Norové se obávají o vážně nemocnou korunní princeznu Mette-Marit. Lékaři u ní odhalil chronickou plicní fibrózu a dospěli k závěru, že prominentní pacientka bude muset na operaci.
Policie pokračuje ve vyšetřování pátečního požáru v Pardubicích, kde panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Podle dostupných informací již skončila pyrotechnická prohlídka, momentálně pokračuje ohledání místa činu.
Američany v pátek zasáhla smutná zpráva, na kterou se nešlo předem připravit. Ve věku 86 let náhle zemřel slavný akční herec Chuck Norris. Informace se dostala i k prezidentovi Donaldu Trumpovi, který připomněl, že ho Norris v minulosti podpořil.
Fanoušci to mohou vnímat jako selhání v péči o odkaz Karla Gotta. Felix Slováček si vymyslel akci, kde chce o legendárním zpěvákovi, s nímž dlouhá léta spolupracoval, říct prakticky vše. Názor vdovy ho prý vůbec nezajímá.
Ostrý vzkaz spojencům z NATO se rozhodl adresovat americký prezident Donald Trump. Vadí mu, že nikdo nechce pomoci Washingtonu s probíhající operací proti íránskému režimu. Partnery dokonce označil za zbabělce a zdůraznil jim, že Američané si všechno budou pamatovat.
Zajímavá meteorologická situace může mnohé z nás překvapit v příštím týdnu. Meteorologové počítají s ochlazením, které způsobí, že se zvýší pravděpodobnost sněžení na horách a přechodně i ve středních polohách. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Není to tak dávno, co Jaromír Jágr naznačil, že jeho vrcholová hokejová kariéra je u konce. Jasné je, že v této sezóně už se na ledě neobjeví, protože Kladno vypadlo z play-off. Jágra každopádně zdůrazňuje, že na jeho lásce k hokeji se nic nezměnilo.