Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Skupina G20, která sdružuje 19 největších ekonomik světa a Evropskou unii, představuje 67 % světové populace, 85 % globálního HDP a 75 % světového obchodu. To zároveň znamená, že nese i hlavní odpovědnost za klimatickou krizi. Podle dat se na celosvětových emisích skleníkových plynů podílí téměř 90 %, konkrétně 87 % všech emisí z energetiky.
Studie, kterou vedli Teske a Miyake, zkoumala potenciál výroby solární a větrné energie ve všech zemích G20. Brala přitom v úvahu dostupnou rozlohu území vhodného k instalaci solárních panelů a větrných elektráren, stejně jako geografické a klimatické podmínky. Výsledek je překvapivě optimistický: potenciál obnovitelné energie v rámci G20 je natolik vysoký, že by mohl pokrýt očekávanou globální spotřebu elektřiny v roce 2050.
Ne všechny země mají přitom stejné podmínky. Austrálie a Kanada například disponují obrovskými rozlohami nevyužité půdy a příznivými klimatickými podmínkami, zatímco hustě osídlené státy jako Japonsko nebo Německo jsou v tomto směru limitovány. V celkovém měřítku má ale G20 dostatečnou kapacitu. Pokud by byl tento potenciál využit, mohlo by dojít k významnému zlomu ve světovém boji s klimatickou krizí.
Současně vědci upozorňují, že G20 musí nejen investovat do obnovitelných zdrojů, ale také přestat s emisemi skleníkových plynů. Členské země by měly do roku 2050 zcela ukončit emise způsobené lidskou činností, jak vyplývá z Pařížské dohody. To se ale nebude dařit, pokud se bude pokračovat v exportu fosilních paliv, zejména z Austrálie a Kanady.
Významnou roli může v tomto procesu sehrát Afrika. Ačkoliv se většina afrických států na klimatické krizi historicky téměř nepodílela – jejich podíl na emisích činil do roku 2020 jen 1,2 % – bude potřebovat energii pro svou budoucí industrializaci. Kontinent čelí výzvě, jak zajistit elektřinu pro více než 600 milionů lidí bez přístupu k síti, aniž by se opíral o fosilní paliva. Řešení nabízí přímý přechod na obnovitelné zdroje.
Afrika přitom disponuje obrovským potenciálem. Jak ukáže nová analýza, která má být představena 19. června 2025 na konferenci OSN v německém Bonnu, stačí využít pouhá 3 % afrického solárního a větrného potenciálu k pokrytí veškeré plánované spotřeby elektřiny do roku 2050. Kontinent by se tak mohl stát nejen soběstačným, ale i vývozcem čisté energie.
Zásadní překážkou zůstává nedostatek dlouhodobé politiky a financí. Proto se očekává, že africké státy využijí nadcházející summit G20, který letos pořádá Africká unie, k prosazení svých požadavků na financování obnovitelných zdrojů. Klíčovým momentem bude i klimatická konference COP30, která se bude konat těsně před summitem G20.
Autoři studie proto vyzývají ke konkrétním krokům. Prvním je zajištění financí. Země G20 musí přesměrovat prostředky od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Druhým pilířem jsou regulace – vlády by měly nastavit jasná a dlouhodobá pravidla pro výstavbu solárních a větrných elektráren a zjednodušit připojení k národním sítím. Třetím je podpora výroby technologií, například solárních panelů nebo větrných turbín, přímo v Africe.
Výsledkem by mohlo být nejen zajištění energetické bezpečnosti kontinentu, ale i vznik nového průmyslového odvětví, které přinese pracovní místa a příjmy z exportu.
Zpráva profesorů Teskeho a Miyakeové tak nepřináší jen varování, ale i vizi: svět má nástroje, technologie i přírodní podmínky pro to, aby přestal spalovat uhlí a ropu. Chybí už jen politická vůle a férové rozdělení odpovědnosti i prostředků.
Poslední dny života strávil zesnulý kardinál Dominik Duka v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. Vrátil se tam po třech dnech, které po předchozí hospitalizaci strávil doma. Svědectví o posledních chvílích duchovního mezi námi poskytla jedna z dominikánských sester.
Policie obvinila jednoho z vězňů v případu vraždy, která se v minulém týdnu stala v plzeňské věznici. Potvrdila také informace, že pachatel oběť uškrtil. Vyšetřování případu pokračuje.
Už i fanouškům odhalila Kamila Nývltová, jaké překvapení před nimi skrývala. Je totiž těhotná a čeká rovnou dvojčata. Od lidí se zpěvačka pochopitelně dočkala velké podpory. Sama se svěřila, že se na maminky bude obracet se žádostí o rady.
Zesnulý kardinál Dominik Duka zanechal výraznou stopu v církvi i v české společnosti, prohlásil prezident Petr Pavel, který se s duchovním opakovaně setkal. Duka zemřel v noci z pondělí na úterý, bylo mu 82 let.
Několik let vězení hrozí trojici mužů, kteří zapříčinili výrazné omezení železničního provozu během neděle a pondělí. Problémy způsobili krádeží zabezpečovacích kabelů. Provoz se podařilo obnovit během včerejšího dne.
Desáté výročí soužití oslavili Lucie Bílá a Radek Filipi. Tolik společných let stačí většině párů k tomu, aby se vzali. Oblíbená zpěvačka, která se vdávala celkem dvakrát, ale současný vztah nehodlá povyšovat na vyšší úroveň.
Americkou politickou scénu zasáhla v úterý smutná zpráva. Ve věku 84 let zemřel známý republikánský politik Dick Cheney, který byl v letech 2001 až 2009 viceprezidentem za vlády George W. Bushe. Bylo mu 84 let. Cheney podlehl komplikacím spojeným se zápalem plic a kardiovaskulárními problémy.
Česko zasáhla smutná zpráva. V noci z pondělí na úterý zemřel kardinál Dominik Duka, bylo mu 82 let. Od rána na jeho odchod reagují politici. Premiér Petr Fiala (ODS) označil zesnulého za významnou osobnost. Podle Andreje Babiše byl Duka mužem pevné víry.
Listopad začal o víkendu, ale potrvá ještě dlouho. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou v dalších dnech a týdnech pozvolna klesat teploty. Probíhající měsíc má být teplotně i srážkově průměrný.
Sedm měsíců uplyne ve čtvrtek od smrti Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Fanoušci se v uplynulých dnech dočkali pietního místa a následně se dozvěděli další zajímavou věc. Vyřešila se totiž otázka dědictví po herečce a zpěvačce.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.