Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Skupina G20, která sdružuje 19 největších ekonomik světa a Evropskou unii, představuje 67 % světové populace, 85 % globálního HDP a 75 % světového obchodu. To zároveň znamená, že nese i hlavní odpovědnost za klimatickou krizi. Podle dat se na celosvětových emisích skleníkových plynů podílí téměř 90 %, konkrétně 87 % všech emisí z energetiky.
Studie, kterou vedli Teske a Miyake, zkoumala potenciál výroby solární a větrné energie ve všech zemích G20. Brala přitom v úvahu dostupnou rozlohu území vhodného k instalaci solárních panelů a větrných elektráren, stejně jako geografické a klimatické podmínky. Výsledek je překvapivě optimistický: potenciál obnovitelné energie v rámci G20 je natolik vysoký, že by mohl pokrýt očekávanou globální spotřebu elektřiny v roce 2050.
Ne všechny země mají přitom stejné podmínky. Austrálie a Kanada například disponují obrovskými rozlohami nevyužité půdy a příznivými klimatickými podmínkami, zatímco hustě osídlené státy jako Japonsko nebo Německo jsou v tomto směru limitovány. V celkovém měřítku má ale G20 dostatečnou kapacitu. Pokud by byl tento potenciál využit, mohlo by dojít k významnému zlomu ve světovém boji s klimatickou krizí.
Současně vědci upozorňují, že G20 musí nejen investovat do obnovitelných zdrojů, ale také přestat s emisemi skleníkových plynů. Členské země by měly do roku 2050 zcela ukončit emise způsobené lidskou činností, jak vyplývá z Pařížské dohody. To se ale nebude dařit, pokud se bude pokračovat v exportu fosilních paliv, zejména z Austrálie a Kanady.
Významnou roli může v tomto procesu sehrát Afrika. Ačkoliv se většina afrických států na klimatické krizi historicky téměř nepodílela – jejich podíl na emisích činil do roku 2020 jen 1,2 % – bude potřebovat energii pro svou budoucí industrializaci. Kontinent čelí výzvě, jak zajistit elektřinu pro více než 600 milionů lidí bez přístupu k síti, aniž by se opíral o fosilní paliva. Řešení nabízí přímý přechod na obnovitelné zdroje.
Afrika přitom disponuje obrovským potenciálem. Jak ukáže nová analýza, která má být představena 19. června 2025 na konferenci OSN v německém Bonnu, stačí využít pouhá 3 % afrického solárního a větrného potenciálu k pokrytí veškeré plánované spotřeby elektřiny do roku 2050. Kontinent by se tak mohl stát nejen soběstačným, ale i vývozcem čisté energie.
Zásadní překážkou zůstává nedostatek dlouhodobé politiky a financí. Proto se očekává, že africké státy využijí nadcházející summit G20, který letos pořádá Africká unie, k prosazení svých požadavků na financování obnovitelných zdrojů. Klíčovým momentem bude i klimatická konference COP30, která se bude konat těsně před summitem G20.
Autoři studie proto vyzývají ke konkrétním krokům. Prvním je zajištění financí. Země G20 musí přesměrovat prostředky od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Druhým pilířem jsou regulace – vlády by měly nastavit jasná a dlouhodobá pravidla pro výstavbu solárních a větrných elektráren a zjednodušit připojení k národním sítím. Třetím je podpora výroby technologií, například solárních panelů nebo větrných turbín, přímo v Africe.
Výsledkem by mohlo být nejen zajištění energetické bezpečnosti kontinentu, ale i vznik nového průmyslového odvětví, které přinese pracovní místa a příjmy z exportu.
Zpráva profesorů Teskeho a Miyakeové tak nepřináší jen varování, ale i vizi: svět má nástroje, technologie i přírodní podmínky pro to, aby přestal spalovat uhlí a ropu. Chybí už jen politická vůle a férové rozdělení odpovědnosti i prostředků.
Premiér Petr Fiala (ODS) či ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odsoudili pondělní útok na expremiéra Andreje Babiše (ANO) na mítinku na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Podle Aleny Schillerové je napadení přímým důsledkem kampaně vládních stran, která je podle jejích slov založená na strachu a rozdělování.
Vyhrocená volební kampaň se v pondělí promítla do mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Babiš byl podle svědků zasažen berlí do hlavy, na místě zasahovala policie. Předseda hnutí, které je favoritem voleb, odjel do nemocnice.
Jiřina Bohdalová se po většinu léta zotavovala z náročné operace, kterou podstoupila před prázdninami. V jejich závěru se konečně objevila na veřejnosti. A dočkala se pořádného, ale především příjemného překvapení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek v Paříži setká s evropskými lídry. Schůzka je součástí mezinárodního úsilí o ukončení ruské invaze, která trvá již tři a půl roku.
Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.
Mezinárodní sdružení pro studium genocidy (IAGS) schválilo rezoluci, podle níž jednání Izraele v Pásmu Gazy splňuje právní definici genocidy. Pro návrh hlasovalo 86 % z 500 členů organizace. Rezoluce uvádí, že „politika a jednání Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy v článku II Úmluvy OSN o prevenci a trestání zločinu genocidy (1948)“.
Ministři obrany České republiky a Švédska, Jana Černochová a Pål Jonson, se ve čtvrtek ve Švédsku zúčastnili slavnostního odhalení prvního bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV, které bylo vyrobeno pro českou armádu. Vozidlo vzniklo v závodě BAE Systems Hägglunds v Örnsköldsviku. Celkem bude ve Švédsku vyrobeno 39 kusů a dalších 207 vozidel se bude vyrábět v Česku, uvedl National Interest.
Ve východním Afghánistánu došlo k silnému zemětřesení, které si vyžádalo stovky obětí a zničilo celé vesnice. Podle mluvčího vlády Tálibánu si otřesy o síle 6,0 stupně vyžádaly více než 800 mrtvých a na 2 500 zraněných.
V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Polsko, které se v posledním roce a půl pyšnilo pozicí klíčového hráče evropské zahraniční politiky, se nyní potýká s vnitřními spory. Otevřený konflikt mezi prezidentem a premiérem narušuje postavení země na mezinárodní scéně.
Izraelský útok na nemocnici Náser v Chán Júnisu vyvolal rozsáhlé mezinárodní rozhořčení. Incident, který se odehrál 25. srpna, je příkladem takzvaného „dvojitého úderu“. První útok si vyžádal nejméně jednu oběť, ale když na místo dorazili záchranáři, novináři a další, následoval druhý útok, při němž zemřelo dalších dvacet lidí. Mezi nimi bylo pět novinářů a několik členů zdravotnického personálu, kteří ošetřovali raněné z prvního úderu.
Při silném zemětřesení, které zasáhlo východní Afghánistán, zahynulo podle ministerstva vnitra Tálibánu více než 600 lidí. Epicentrum otřesů o síle 6,0 stupně se nacházelo v hloubce pouhých osmi kilometrů. Otřesy byly cítit v široké oblasti, a to až po pákistánský Islámábád.