Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že sice americký prezident Donald Trump na Grónsko nyní možná pozapomněl, ale vrátí se. Dánsko ani Grónsko si proto nemohou dovolit „vydechnout úlevou“. I když se pozornost amerického prezidenta přesunula jinam, úleva je jen dočasná, prohlásila Frederiksenová při zahájení dánského parlamentu.
Trump se dříve intenzivně zaměřoval na tento arktický ostrov, který je autonomním dánským územím a ukrývá rozsáhlé, převážně netěžené zásoby vzácných zemin. Prezident tehdy dokonce odmítl vyloučit, že by k dobytí ostrova mohl použít vojáky nebo ekonomický nátlak. Ačkoli v posledních měsících o Grónsku veřejně nehovořil, Frederiksenová se nedomnívá, že by nebezpečí pominulo.
Dánská premiérka zdůraznila, že šedesát tisíc obyvatel Grónska stále žije ve strachu z amerického převzetí. Popisuje to jako pocit, kdy o vás nejsilnější světová supervelmoc hovoří jako o něčem, co se dá koupit, vlastnit, či získat. To je podle ní nepředstavitelné pro lidi v malých osadách podél pobřeží.
Frederiksenová důrazně podpořila právo Grónska rozhodovat o vlastní budoucnosti. Prohlásila, že nebudou ustupovat nátlaku ani výhrůžkám a nepodniknou nic, co by bylo jednoznačně špatné. Od doby, kdy Trump poprvé učinil své agresivní nabídky, usiluje Grónsko o prohloubení vztahů s Evropskou unií a dalšími partnery, což má sloužit jako pojistka proti Washingtonu.
Ostrov se například připravuje na podpis partnerství o kritických nerostných surovinách se Spojeným královstvím. Vivian Motzfeldtová, ministryně zahraničních věcí Grónska, v květnu uvedla, že Grónsko má zájem prozkoumat obchodní partnerství se „stejně smýšlejícími zeměmi“ a ostře kritizovala Trumpovo chřestění zbraněmi. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen má navíc ve středu vystoupit s projevem v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.