Přestože bageta získala v roce 2022 v Paříži oficiální status dědictví UNESCO, který oslavoval řemeslné know-how a kulturu tohoto pečiva, zdá se, že toto vítězství jen málo pomohlo zvrátit pokračující pokles spotřeby chleba ve Francii. Úbytek konzumace a nástup nové vlny „neopekařů“ představují výzvu pro tradiční místo bagety na francouzských stolech.
Zatímco po druhé světové válce snědl průměrný Francouz zhruba 700 gramů chleba denně, do roku 2015 toto číslo kleslo na 113 gramů a dnes je to jen asi 100 gramů, tedy méně než polovina bagety denně. Podle průzkumu z roku 2023 více než třetina, přesně 36 % dotazovaných, uvedla, že svou spotřebu chleba za posledních pět let snížila.
Odborníci z oboru, jako je Dominique Anract, prezident Národní konfederace francouzských pekáren a cukráren (CNBPF), poukazují na to, že tento trend je způsoben změnou stravovacích návyků. Anract tvrdí, že mladí lidé ztrácejí zvyk kupovat si bagetu denně. To, co bývalo rituálem stejně automatickým jako čištění zubů, je nyní méně časté.
Důvodem je, že mladší generace méně vaří a častěji si vybírají rychlé občerstvení, jako jsou kebab, sushi nebo burgery, namísto tradičních francouzských pokrmů, které se typicky jedí s bagetou. Bagety se sice stále těší oblibě o víkendech u rodičů, ale moderní život a různé možnosti stravování mimo domov mění situaci. Bagetu navíc ohrožuje i její americký rival, průmyslový krájený toastový chléb.
Dalším významným faktorem je vzestup „neoboulangeries“ neboli neopekařství. Tato nová generace pekařů používá staré obilniny a bio mouku, prodává kváskové chleby s delší fermentací a baget peče méně, nebo je dokonce z nabídky zcela vyřazuje.
Marion Juhel, majitelka pekárny v Rennes, se rozhodla bagety neprodávat záměrně. Podle ní jde o produkt s nízkou nutriční hodnotou a krátkou trvanlivostí, což vede k nadměrnému plýtvání potravinami. Místo baget prodává velké kváskové bochníky a celozrnné chleby vážící až tři kilogramy, které jsou lepší pro trávení a déle vydrží. Někteří zákazníci, kteří bagetu očekávají, reagují na její absenci silně emotivně, což svědčí o tom, jak pevně je bageta zakořeněna ve francouzské kultuře.
Benoît Castel, průkopník moderního pekařského hnutí, který si rustikální kváskové chleby zvolil za svůj hlavní produkt již v roce 2012, prodává namísto baget svůj „pain du coin“ (chléb z kdoulového kvásku). Bagety se rozšířily až ve 20. století jako alternativa k tradičním velkým bochníkům, které se pekly jednou týdně.
Bageta se sice rychle stala oblíbenou, ale rychle tvrdne, což vede k značnému odpadu. Castel se to snaží řešit svým „pain d’hier et de demain“ (chlebem včerejška a zítřka), který se peče z neProdaných, starých zásob. Castel je přesvědčen, že i když Francouzi jedí méně chleba, jedí kvalitněji.
Pekař Éric Kayser, který vybudoval impérium s 370 pekárnami po celém světě na základě své tradiční bagety z tekutého kvásku, upozorňuje na cenový rozdíl. Zatímco průmyslová bageta stojí kolem jednoho eura a řemeslná tradition bageta asi 1,30 eura, půlkilový kus speciálního kváskového chleba může stát až 7 eur.
Kayser si nemyslí, že by bagetě hrozil zánik. Poukazuje na to, že sendviče v bagetě (baguette sandwich), které se masivně rozšířily koncem 90. let, nahradily pokles prodeje samotných baget. Jeho důvěru dokládá i nedávné otevření konceptuálního „bagetového baru“ v Paříži, kde se prodávají i různé barevné bagety (např. růžové s řepou). Podle Dominiqua Anracta se však pekaři vždy museli adaptovat na krize a znovu se vynalézat, a tak tomu bude i nyní.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.