Přestože bageta získala v roce 2022 v Paříži oficiální status dědictví UNESCO, který oslavoval řemeslné know-how a kulturu tohoto pečiva, zdá se, že toto vítězství jen málo pomohlo zvrátit pokračující pokles spotřeby chleba ve Francii. Úbytek konzumace a nástup nové vlny „neopekařů“ představují výzvu pro tradiční místo bagety na francouzských stolech.
Zatímco po druhé světové válce snědl průměrný Francouz zhruba 700 gramů chleba denně, do roku 2015 toto číslo kleslo na 113 gramů a dnes je to jen asi 100 gramů, tedy méně než polovina bagety denně. Podle průzkumu z roku 2023 více než třetina, přesně 36 % dotazovaných, uvedla, že svou spotřebu chleba za posledních pět let snížila.
Odborníci z oboru, jako je Dominique Anract, prezident Národní konfederace francouzských pekáren a cukráren (CNBPF), poukazují na to, že tento trend je způsoben změnou stravovacích návyků. Anract tvrdí, že mladí lidé ztrácejí zvyk kupovat si bagetu denně. To, co bývalo rituálem stejně automatickým jako čištění zubů, je nyní méně časté.
Důvodem je, že mladší generace méně vaří a častěji si vybírají rychlé občerstvení, jako jsou kebab, sushi nebo burgery, namísto tradičních francouzských pokrmů, které se typicky jedí s bagetou. Bagety se sice stále těší oblibě o víkendech u rodičů, ale moderní život a různé možnosti stravování mimo domov mění situaci. Bagetu navíc ohrožuje i její americký rival, průmyslový krájený toastový chléb.
Dalším významným faktorem je vzestup „neoboulangeries“ neboli neopekařství. Tato nová generace pekařů používá staré obilniny a bio mouku, prodává kváskové chleby s delší fermentací a baget peče méně, nebo je dokonce z nabídky zcela vyřazuje.
Marion Juhel, majitelka pekárny v Rennes, se rozhodla bagety neprodávat záměrně. Podle ní jde o produkt s nízkou nutriční hodnotou a krátkou trvanlivostí, což vede k nadměrnému plýtvání potravinami. Místo baget prodává velké kváskové bochníky a celozrnné chleby vážící až tři kilogramy, které jsou lepší pro trávení a déle vydrží. Někteří zákazníci, kteří bagetu očekávají, reagují na její absenci silně emotivně, což svědčí o tom, jak pevně je bageta zakořeněna ve francouzské kultuře.
Benoît Castel, průkopník moderního pekařského hnutí, který si rustikální kváskové chleby zvolil za svůj hlavní produkt již v roce 2012, prodává namísto baget svůj „pain du coin“ (chléb z kdoulového kvásku). Bagety se rozšířily až ve 20. století jako alternativa k tradičním velkým bochníkům, které se pekly jednou týdně.
Bageta se sice rychle stala oblíbenou, ale rychle tvrdne, což vede k značnému odpadu. Castel se to snaží řešit svým „pain d’hier et de demain“ (chlebem včerejška a zítřka), který se peče z neProdaných, starých zásob. Castel je přesvědčen, že i když Francouzi jedí méně chleba, jedí kvalitněji.
Pekař Éric Kayser, který vybudoval impérium s 370 pekárnami po celém světě na základě své tradiční bagety z tekutého kvásku, upozorňuje na cenový rozdíl. Zatímco průmyslová bageta stojí kolem jednoho eura a řemeslná tradition bageta asi 1,30 eura, půlkilový kus speciálního kváskového chleba může stát až 7 eur.
Kayser si nemyslí, že by bagetě hrozil zánik. Poukazuje na to, že sendviče v bagetě (baguette sandwich), které se masivně rozšířily koncem 90. let, nahradily pokles prodeje samotných baget. Jeho důvěru dokládá i nedávné otevření konceptuálního „bagetového baru“ v Paříži, kde se prodávají i různé barevné bagety (např. růžové s řepou). Podle Dominiqua Anracta se však pekaři vždy museli adaptovat na krize a znovu se vynalézat, a tak tomu bude i nyní.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.