Druhý den své návštěvy v České republice zahájil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Poslanecké sněmovně. Krátce před desátou hodinou jej zde přivítala předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společně s dalšími místopředsedy Sněmovny, mezi nimiž nechyběli ani zástupci opozičních hnutí ANO a Pirátů, jednali o pokračující ruské agresi a české podpoře napadené Ukrajině.
Šéfka Sněmovny během setkání vyzdvihla odvahu Ukrajinců a poděkovala za jejich odolnost. „Ukrajinská armáda už tři roky brání Evropu před ruskou invazí. Tím chrání i nás. Děkujeme vašim vojákům a lidem za jejich statečnost,“ uvedla Pekarová Adamová, která si oblékla zelené sako na znamení solidarity.
Zelenskyj ve svém vystoupení poděkoval Česku za dlouhodobou pomoc. Vyzdvihl především muniční iniciativu, díky které by mohla Ukrajina do konce roku získat téměř dva miliony kusů těžké munice. „Vnímáme to jako společný boj proti terorismu. Na Ukrajině si této podpory velmi vážíme,“ prohlásil.
V průběhu schůzky se diskutovalo především o bezpečnostní situaci na Ukrajině a o postoji české vlády k okupovaným územím. Pekarová Adamová jednoznačně odmítla jakékoli územní ústupky Rusku. „Ukrajinská území, včetně Krymu, nejsou a nikdy nebudou součástí Ruské federace. Taková dohoda by znamenala zhroucení mezinárodního řádu,“ varovala.
Zástupci všech politických stran zastoupených ve vedení Sněmovny podle jejích slov jednotně odsoudili ruskou agresi. Podle Pekarové Adamové je pro Českou republiku zásadní, aby Ukrajina nadále dostávala jak vojenskou, tak humanitární pomoc. „Naším cílem je spravedlivý a trvalý mír,“ doplnila.
Po jednání v dolní komoře parlamentu pokračoval Zelenskyj na Úřad vlády, kde ho přijal premiér Petr Fiala. Během dne má ještě na programu návštěvu Senátu a schůzky se zástupci obranného průmyslu, studenty i ukrajinskou diasporou v Česku.
Zelenskyj navazuje v Praze na sérii evropských cest, jejichž cílem je upevnit mezinárodní podporu pro Ukrajinu ve válce, která trvá již více než tři roky a stále si vybírá daň na civilní infrastruktuře i životech.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.