Druhý den své návštěvy v České republice zahájil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Poslanecké sněmovně. Krátce před desátou hodinou jej zde přivítala předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společně s dalšími místopředsedy Sněmovny, mezi nimiž nechyběli ani zástupci opozičních hnutí ANO a Pirátů, jednali o pokračující ruské agresi a české podpoře napadené Ukrajině.
Šéfka Sněmovny během setkání vyzdvihla odvahu Ukrajinců a poděkovala za jejich odolnost. „Ukrajinská armáda už tři roky brání Evropu před ruskou invazí. Tím chrání i nás. Děkujeme vašim vojákům a lidem za jejich statečnost,“ uvedla Pekarová Adamová, která si oblékla zelené sako na znamení solidarity.
Zelenskyj ve svém vystoupení poděkoval Česku za dlouhodobou pomoc. Vyzdvihl především muniční iniciativu, díky které by mohla Ukrajina do konce roku získat téměř dva miliony kusů těžké munice. „Vnímáme to jako společný boj proti terorismu. Na Ukrajině si této podpory velmi vážíme,“ prohlásil.
V průběhu schůzky se diskutovalo především o bezpečnostní situaci na Ukrajině a o postoji české vlády k okupovaným územím. Pekarová Adamová jednoznačně odmítla jakékoli územní ústupky Rusku. „Ukrajinská území, včetně Krymu, nejsou a nikdy nebudou součástí Ruské federace. Taková dohoda by znamenala zhroucení mezinárodního řádu,“ varovala.
Zástupci všech politických stran zastoupených ve vedení Sněmovny podle jejích slov jednotně odsoudili ruskou agresi. Podle Pekarové Adamové je pro Českou republiku zásadní, aby Ukrajina nadále dostávala jak vojenskou, tak humanitární pomoc. „Naším cílem je spravedlivý a trvalý mír,“ doplnila.
Po jednání v dolní komoře parlamentu pokračoval Zelenskyj na Úřad vlády, kde ho přijal premiér Petr Fiala. Během dne má ještě na programu návštěvu Senátu a schůzky se zástupci obranného průmyslu, studenty i ukrajinskou diasporou v Česku.
Zelenskyj navazuje v Praze na sérii evropských cest, jejichž cílem je upevnit mezinárodní podporu pro Ukrajinu ve válce, která trvá již více než tři roky a stále si vybírá daň na civilní infrastruktuře i životech.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.