Nová zpráva od organizace Amnesty International, zveřejněná deníkem The Guardian, přináší znepokojivé údaje. Podle ní žije čtvrtina světové populace, tedy potenciálně více než 2 miliardy lidí, v okruhu do pěti kilometrů od funkčních projektů na fosilní paliva. Tato blízkost k ropným, plynovým a uhelným zařízením představuje riziko pro zdraví lidí a kritické ekosystémy. Zpráva, která je první svého druhu, mapuje více než 18 300 aktivních těžebních, zpracovatelských a přepravních míst ve 170 zemích.
Život v blízkosti těžebních vrtů, zpracovatelských závodů, potrubí a další infrastruktury fosilních paliv zvyšuje riziko vzniku rakoviny, respiračních onemocnění, srdečních chorob, předčasných porodů a úmrtí. Stejně tak dochází k vážnému ohrožení zásob vody a kvality ovzduší a degradaci půdy. Téměř půl miliardy lidí (přes 463 milionů), včetně 124 milionů dětí, žije dokonce v okruhu jednoho kilometru od těchto zařízení. Navíc se plánuje nebo rozvíjí dalších přibližně 3 500 nových projektů, které by mohly vystavit zplodinám, spalování a únikům dalších 135 milionů lidí.
Většina aktivních projektů vytvořila tzv. znečišťující hot spoty, čímž se komunity a důležité ekosystémy v jejich blízkosti stávají takzvanými obětními zónami. V těchto silně kontaminovaných oblastech nesou neúměrnou zátěž expozice znečištění a toxinům zejména nízkopříjmové a marginalizované skupiny obyvatel. Zpráva podrobně popisuje devastující zdravotní dopady těžby, zpracování a přepravy paliv. Zároveň ukazuje, jak úniky, spalování a stavební práce ničí nenahraditelné přírodní ekosystémy a porušují lidská práva, obzvláště těch, kteří žijí u infrastruktury pro ropu, plyn a uhlí.
Zjištění odhalují hluboce zakořeněnou environmentální nespravedlnost a rasismus v expozici průmyslu fosilních paliv. Domorodé národy, které tvoří pouze 5 % světové populace, jsou tomuto riziku vystaveny neúměrně – jedna ze šesti lokalit se nachází na jejich území. Rozšiřování těžby fosilních paliv je také spojeno se záboru půdy, ničením kulturního dědictví, rozdělováním komunit a ztrátou obživy. Nechybí ani násilí, online hrozby a žaloby, a to jak trestní, tak občanskoprávní, proti lídrům komunit, kteří pokojně protestují proti výstavbě potrubí a těžebních projektů.
Zpráva přichází v době, kdy se světoví lídři, s výjimkou USA, které jsou historicky největším emitentem skleníkových plynů, scházejí v brazilském Belému na 30. výročních klimatických jednáních (COP30). Rostoucí frustrace z nedostatečného pokroku v ukončování těžby fosilních paliv, které vedou ke kolapsu planety a porušování lidských práv, je zjevná. Fosilní paliva ovlivňují každou část lidského těla a představují zvláště závažná rizika pro děti, seniory a těhotné osoby, což ohrožuje zdraví budoucích generací. Generální tajemnice Amnesty International, Agnès Callamard, dodala, že "Věk fosilních paliv musí skončit hned."
Od pondělí pokračuje Miloš Zeman po operaci tlustého střeva v rekonvalescenci doma. O víkendu by se však měl objevit na veřejnosti na pohřbu kardinála Dominika Duky. Lidem mezitím vysvětlil, v čem přesně spočíval zákrok, jemuž se podrobil.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že cítí „povinnost“ žalovat britskou mediální společnost BBC kvůli způsobu, jakým byla v dokumentárním pořadu Panorama upravena část jeho projevu ze 6. ledna 2021. V rozhovoru pro Fox News uvedl, že jeho projev byl „zmasakrován“ a způsob jeho prezentace „podvedl“ diváky. Jde o první veřejné vyjádření Trumpa od chvíle, kdy jeho právníci zaslali BBC dopis, ve kterém požadují odškodné ve výši jedné miliardy dolarů (přibližně 759 milionů liber), stažení dokumentu a omluvu.
Nová zpráva od organizace Amnesty International, zveřejněná deníkem The Guardian, přináší znepokojivé údaje. Podle ní žije čtvrtina světové populace, tedy potenciálně více než 2 miliardy lidí, v okruhu do pěti kilometrů od funkčních projektů na fosilní paliva. Tato blízkost k ropným, plynovým a uhelným zařízením představuje riziko pro zdraví lidí a kritické ekosystémy. Zpráva, která je první svého druhu, mapuje více než 18 300 aktivních těžebních, zpracovatelských a přepravních míst ve 170 zemích.
V posledních letech se na trhu objevilo několik webových stránek prodávajících ultra-levné zboží, jako jsou Shein, Temu a AliExpress, které zásadně mění online maloobchod. Tento trend je sice částečně vysvětlitelný vysokou inflací, ale hlavním motorem je umělá inteligence (AI), která je jádrem obchodního modelu těchto platforem a pomáhá budovat loajalitu zákazníků. Podle studie BPCE Digital & Payments vzrostl počet platebních karet zaznamenávajících alespoň jednu měsíční transakci na slevových webech mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %.
Dvě z nejpopulárnějších čínských seznamovacích aplikací určených pro gaye, Blued a Finka, zmizely z tamních obchodů s aplikacemi. Tento krok vyvolává obavy z dalšího potlačování práv komunity LGBT, která v zemi čelí rostoucím omezením. K úterý byly obě aplikace nedostupné v obchodech Apple a na několika platformách Android.
Každoroční „cirkus“ klimatických jednání OSN, známý jako COP (Konference smluvních stran), je často terčem kritiky. Vzhledem k tomu, že se delegáti scházejí na COP30 v brazilském Belému, se objevují obvyklé stížnosti: summity jsou příliš byrokratické a nedosahují dostatečného pokroku. Po třech desetiletích ročních konferencí globální emise stále rostou, a kritici tvrdí, že proces selhává.
Itálie učinila historický a v Evropě bezprecedentní krok, když zákonem uznala obezitu za chronické, progresivní a recidivující onemocnění. Zákon byl schválen 9. října 2025 a vstoupil v platnost 25. října. Dosud žádná jiná evropská země nepřijala národní legislativu, která by obezitu uznávala v takovém rozsahu: jako chronický stav se specifickými zárukami prevence, léčby a následné péče v rámci veřejného zdravotnictví.
Mořský biolog Mauricio Hoyos, který se studiu žraloků věnuje přes třicet let, přežil v září v kostarických vodách útok galapážského žraloka , který ho kousl do hlavy. Přestože má Hoyos na tváři a hlavě jizvy, popisuje své uzdravení jako „neuvěřitelné“ a doufá, že se s více než třímetrovou samicí setká znovu. Útok, který se odehrál u Kokosového ostrova, biolog vnímá jako projev normálního chování zvířete, které se cítilo být ohroženo.
V Mali došlo k veřejné popravě influencerky Mariam Cissé, kterou unesli a zabili pravděpodobně džihádisté. Tato brutální událost podtrhuje rozklad státní kontroly v západoafrické zemi a ukazuje na prudké zhoršování bezpečnostní situace.
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové připravuje v Bruselu půdu pro zřízení nové koordinační zpravodajské buňky. Tento plán je součástí širšího úsilí o posílení bezpečnostních a zpravodajských funkcí evropské exekutivy.
Klimatičtí aktivisté se v Belému ostře postavili proti lobbistům z průmyslového zemědělství. K protestu došlo v takzvané AgriZone, což je prostor mimo hlavní jednání summitu COP30, který sponzorují korporátní giganti jako Nestlé a Bayer a který je věnovaný zájmům agribusinessu. Aktivisté kritizují rozhodnutí Brazílie umožnit těmto společnostem zřídit si na summitu vlastní prostor.
Tsunami jsou na otevřeném oceánu notoricky obtížně zjistitelné, protože se k pobřeží řítí obrovskou rychlostí. V létě 2025 ale vědci sledovali jednu vlnu téměř v reálném čase. Umožnil jim to nový systém, který funguje na základě detekce vlnění ve vysokých vrstvách atmosféry.