Nová zpráva od organizace Amnesty International, zveřejněná deníkem The Guardian, přináší znepokojivé údaje. Podle ní žije čtvrtina světové populace, tedy potenciálně více než 2 miliardy lidí, v okruhu do pěti kilometrů od funkčních projektů na fosilní paliva. Tato blízkost k ropným, plynovým a uhelným zařízením představuje riziko pro zdraví lidí a kritické ekosystémy. Zpráva, která je první svého druhu, mapuje více než 18 300 aktivních těžebních, zpracovatelských a přepravních míst ve 170 zemích.
Život v blízkosti těžebních vrtů, zpracovatelských závodů, potrubí a další infrastruktury fosilních paliv zvyšuje riziko vzniku rakoviny, respiračních onemocnění, srdečních chorob, předčasných porodů a úmrtí. Stejně tak dochází k vážnému ohrožení zásob vody a kvality ovzduší a degradaci půdy. Téměř půl miliardy lidí (přes 463 milionů), včetně 124 milionů dětí, žije dokonce v okruhu jednoho kilometru od těchto zařízení. Navíc se plánuje nebo rozvíjí dalších přibližně 3 500 nových projektů, které by mohly vystavit zplodinám, spalování a únikům dalších 135 milionů lidí.
Většina aktivních projektů vytvořila tzv. znečišťující hot spoty, čímž se komunity a důležité ekosystémy v jejich blízkosti stávají takzvanými obětními zónami. V těchto silně kontaminovaných oblastech nesou neúměrnou zátěž expozice znečištění a toxinům zejména nízkopříjmové a marginalizované skupiny obyvatel. Zpráva podrobně popisuje devastující zdravotní dopady těžby, zpracování a přepravy paliv. Zároveň ukazuje, jak úniky, spalování a stavební práce ničí nenahraditelné přírodní ekosystémy a porušují lidská práva, obzvláště těch, kteří žijí u infrastruktury pro ropu, plyn a uhlí.
Zjištění odhalují hluboce zakořeněnou environmentální nespravedlnost a rasismus v expozici průmyslu fosilních paliv. Domorodé národy, které tvoří pouze 5 % světové populace, jsou tomuto riziku vystaveny neúměrně – jedna ze šesti lokalit se nachází na jejich území. Rozšiřování těžby fosilních paliv je také spojeno se záboru půdy, ničením kulturního dědictví, rozdělováním komunit a ztrátou obživy. Nechybí ani násilí, online hrozby a žaloby, a to jak trestní, tak občanskoprávní, proti lídrům komunit, kteří pokojně protestují proti výstavbě potrubí a těžebních projektů.
Zpráva přichází v době, kdy se světoví lídři, s výjimkou USA, které jsou historicky největším emitentem skleníkových plynů, scházejí v brazilském Belému na 30. výročních klimatických jednáních (COP30). Rostoucí frustrace z nedostatečného pokroku v ukončování těžby fosilních paliv, které vedou ke kolapsu planety a porušování lidských práv, je zjevná. Fosilní paliva ovlivňují každou část lidského těla a představují zvláště závažná rizika pro děti, seniory a těhotné osoby, což ohrožuje zdraví budoucích generací. Generální tajemnice Amnesty International, Agnès Callamard, dodala, že "Věk fosilních paliv musí skončit hned."
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.