Nová zpráva od organizace Amnesty International, zveřejněná deníkem The Guardian, přináší znepokojivé údaje. Podle ní žije čtvrtina světové populace, tedy potenciálně více než 2 miliardy lidí, v okruhu do pěti kilometrů od funkčních projektů na fosilní paliva. Tato blízkost k ropným, plynovým a uhelným zařízením představuje riziko pro zdraví lidí a kritické ekosystémy. Zpráva, která je první svého druhu, mapuje více než 18 300 aktivních těžebních, zpracovatelských a přepravních míst ve 170 zemích.
Život v blízkosti těžebních vrtů, zpracovatelských závodů, potrubí a další infrastruktury fosilních paliv zvyšuje riziko vzniku rakoviny, respiračních onemocnění, srdečních chorob, předčasných porodů a úmrtí. Stejně tak dochází k vážnému ohrožení zásob vody a kvality ovzduší a degradaci půdy. Téměř půl miliardy lidí (přes 463 milionů), včetně 124 milionů dětí, žije dokonce v okruhu jednoho kilometru od těchto zařízení. Navíc se plánuje nebo rozvíjí dalších přibližně 3 500 nových projektů, které by mohly vystavit zplodinám, spalování a únikům dalších 135 milionů lidí.
Většina aktivních projektů vytvořila tzv. znečišťující hot spoty, čímž se komunity a důležité ekosystémy v jejich blízkosti stávají takzvanými obětními zónami. V těchto silně kontaminovaných oblastech nesou neúměrnou zátěž expozice znečištění a toxinům zejména nízkopříjmové a marginalizované skupiny obyvatel. Zpráva podrobně popisuje devastující zdravotní dopady těžby, zpracování a přepravy paliv. Zároveň ukazuje, jak úniky, spalování a stavební práce ničí nenahraditelné přírodní ekosystémy a porušují lidská práva, obzvláště těch, kteří žijí u infrastruktury pro ropu, plyn a uhlí.
Zjištění odhalují hluboce zakořeněnou environmentální nespravedlnost a rasismus v expozici průmyslu fosilních paliv. Domorodé národy, které tvoří pouze 5 % světové populace, jsou tomuto riziku vystaveny neúměrně – jedna ze šesti lokalit se nachází na jejich území. Rozšiřování těžby fosilních paliv je také spojeno se záboru půdy, ničením kulturního dědictví, rozdělováním komunit a ztrátou obživy. Nechybí ani násilí, online hrozby a žaloby, a to jak trestní, tak občanskoprávní, proti lídrům komunit, kteří pokojně protestují proti výstavbě potrubí a těžebních projektů.
Zpráva přichází v době, kdy se světoví lídři, s výjimkou USA, které jsou historicky největším emitentem skleníkových plynů, scházejí v brazilském Belému na 30. výročních klimatických jednáních (COP30). Rostoucí frustrace z nedostatečného pokroku v ukončování těžby fosilních paliv, které vedou ke kolapsu planety a porušování lidských práv, je zjevná. Fosilní paliva ovlivňují každou část lidského těla a představují zvláště závažná rizika pro děti, seniory a těhotné osoby, což ohrožuje zdraví budoucích generací. Generální tajemnice Amnesty International, Agnès Callamard, dodala, že "Věk fosilních paliv musí skončit hned."
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.