Nová zpráva od organizace Amnesty International, zveřejněná deníkem The Guardian, přináší znepokojivé údaje. Podle ní žije čtvrtina světové populace, tedy potenciálně více než 2 miliardy lidí, v okruhu do pěti kilometrů od funkčních projektů na fosilní paliva. Tato blízkost k ropným, plynovým a uhelným zařízením představuje riziko pro zdraví lidí a kritické ekosystémy. Zpráva, která je první svého druhu, mapuje více než 18 300 aktivních těžebních, zpracovatelských a přepravních míst ve 170 zemích.
Život v blízkosti těžebních vrtů, zpracovatelských závodů, potrubí a další infrastruktury fosilních paliv zvyšuje riziko vzniku rakoviny, respiračních onemocnění, srdečních chorob, předčasných porodů a úmrtí. Stejně tak dochází k vážnému ohrožení zásob vody a kvality ovzduší a degradaci půdy. Téměř půl miliardy lidí (přes 463 milionů), včetně 124 milionů dětí, žije dokonce v okruhu jednoho kilometru od těchto zařízení. Navíc se plánuje nebo rozvíjí dalších přibližně 3 500 nových projektů, které by mohly vystavit zplodinám, spalování a únikům dalších 135 milionů lidí.
Většina aktivních projektů vytvořila tzv. znečišťující hot spoty, čímž se komunity a důležité ekosystémy v jejich blízkosti stávají takzvanými obětními zónami. V těchto silně kontaminovaných oblastech nesou neúměrnou zátěž expozice znečištění a toxinům zejména nízkopříjmové a marginalizované skupiny obyvatel. Zpráva podrobně popisuje devastující zdravotní dopady těžby, zpracování a přepravy paliv. Zároveň ukazuje, jak úniky, spalování a stavební práce ničí nenahraditelné přírodní ekosystémy a porušují lidská práva, obzvláště těch, kteří žijí u infrastruktury pro ropu, plyn a uhlí.
Zjištění odhalují hluboce zakořeněnou environmentální nespravedlnost a rasismus v expozici průmyslu fosilních paliv. Domorodé národy, které tvoří pouze 5 % světové populace, jsou tomuto riziku vystaveny neúměrně – jedna ze šesti lokalit se nachází na jejich území. Rozšiřování těžby fosilních paliv je také spojeno se záboru půdy, ničením kulturního dědictví, rozdělováním komunit a ztrátou obživy. Nechybí ani násilí, online hrozby a žaloby, a to jak trestní, tak občanskoprávní, proti lídrům komunit, kteří pokojně protestují proti výstavbě potrubí a těžebních projektů.
Zpráva přichází v době, kdy se světoví lídři, s výjimkou USA, které jsou historicky největším emitentem skleníkových plynů, scházejí v brazilském Belému na 30. výročních klimatických jednáních (COP30). Rostoucí frustrace z nedostatečného pokroku v ukončování těžby fosilních paliv, které vedou ke kolapsu planety a porušování lidských práv, je zjevná. Fosilní paliva ovlivňují každou část lidského těla a představují zvláště závažná rizika pro děti, seniory a těhotné osoby, což ohrožuje zdraví budoucích generací. Generální tajemnice Amnesty International, Agnès Callamard, dodala, že "Věk fosilních paliv musí skončit hned."
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.
Ruská armáda se poprvé ve své historii dostala do situace, kdy není schopna pokračovat ve válečném tažení bez přímé vojenské pomoci Severní Koreje. V pravidelném večerním proslovu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj zcela vyčerpala své strategické rezervy, a proto spoléhá na dodávky severokorejských balistických raket i vysílání dalších vojenských jednotek z Pchjongjangu.
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.