Nová zpráva od organizace Amnesty International, zveřejněná deníkem The Guardian, přináší znepokojivé údaje. Podle ní žije čtvrtina světové populace, tedy potenciálně více než 2 miliardy lidí, v okruhu do pěti kilometrů od funkčních projektů na fosilní paliva. Tato blízkost k ropným, plynovým a uhelným zařízením představuje riziko pro zdraví lidí a kritické ekosystémy. Zpráva, která je první svého druhu, mapuje více než 18 300 aktivních těžebních, zpracovatelských a přepravních míst ve 170 zemích.
Život v blízkosti těžebních vrtů, zpracovatelských závodů, potrubí a další infrastruktury fosilních paliv zvyšuje riziko vzniku rakoviny, respiračních onemocnění, srdečních chorob, předčasných porodů a úmrtí. Stejně tak dochází k vážnému ohrožení zásob vody a kvality ovzduší a degradaci půdy. Téměř půl miliardy lidí (přes 463 milionů), včetně 124 milionů dětí, žije dokonce v okruhu jednoho kilometru od těchto zařízení. Navíc se plánuje nebo rozvíjí dalších přibližně 3 500 nových projektů, které by mohly vystavit zplodinám, spalování a únikům dalších 135 milionů lidí.
Většina aktivních projektů vytvořila tzv. znečišťující hot spoty, čímž se komunity a důležité ekosystémy v jejich blízkosti stávají takzvanými obětními zónami. V těchto silně kontaminovaných oblastech nesou neúměrnou zátěž expozice znečištění a toxinům zejména nízkopříjmové a marginalizované skupiny obyvatel. Zpráva podrobně popisuje devastující zdravotní dopady těžby, zpracování a přepravy paliv. Zároveň ukazuje, jak úniky, spalování a stavební práce ničí nenahraditelné přírodní ekosystémy a porušují lidská práva, obzvláště těch, kteří žijí u infrastruktury pro ropu, plyn a uhlí.
Zjištění odhalují hluboce zakořeněnou environmentální nespravedlnost a rasismus v expozici průmyslu fosilních paliv. Domorodé národy, které tvoří pouze 5 % světové populace, jsou tomuto riziku vystaveny neúměrně – jedna ze šesti lokalit se nachází na jejich území. Rozšiřování těžby fosilních paliv je také spojeno se záboru půdy, ničením kulturního dědictví, rozdělováním komunit a ztrátou obživy. Nechybí ani násilí, online hrozby a žaloby, a to jak trestní, tak občanskoprávní, proti lídrům komunit, kteří pokojně protestují proti výstavbě potrubí a těžebních projektů.
Zpráva přichází v době, kdy se světoví lídři, s výjimkou USA, které jsou historicky největším emitentem skleníkových plynů, scházejí v brazilském Belému na 30. výročních klimatických jednáních (COP30). Rostoucí frustrace z nedostatečného pokroku v ukončování těžby fosilních paliv, které vedou ke kolapsu planety a porušování lidských práv, je zjevná. Fosilní paliva ovlivňují každou část lidského těla a představují zvláště závažná rizika pro děti, seniory a těhotné osoby, což ohrožuje zdraví budoucích generací. Generální tajemnice Amnesty International, Agnès Callamard, dodala, že "Věk fosilních paliv musí skončit hned."
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.