Současné problémy planety, od Amazonie po Arktidu, poukazují na skutečnost, že události v jedné oblasti se nyní projevují po celém světě. Dvě zasedání, která se konala v Severském pavilonu na konferenci COP30, se zaměřila na globální body zvratu a trojitou planetární krizi, čímž zdůraznila vzájemnou propojenost našich globálních systémů. Z toho vyplývá, že naše řešení musí být stejně tak integrovaná. Vyvstává proto otázka, zda nenastal čas přehodnotit způsob fungování multilaterálních environmentálních úmluv.
Martin Krause, vedoucí oddělení pro změnu klimatu z UNEP, sdělil shromážděným v Severském pavilonu neúprosné informace o stavu naší planety. K dnešnímu dni bylo lidskou činností významně pozměněno sedmdesát pět procent pevninského povrchu a šedesát šest procent oceánské plochy je ovlivněno lidskými aktivitami. Zároveň devadesát procent globálních populací ryb je buď plně využíváno, nadměrně loveno, nebo jsou populace vyčerpány.
Ročně produkujeme více než 430 milionů tun plastů, z nichž se dvě třetiny stávají odpadem, který končí v oceánech a v našem potravním řetězci. A konečně, neméně alarmující je známá skutečnost, že se naše planeta otepluje. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření a rok 2025 tento rekord pravděpodobně překoná.
Problémy a jejich následky jsou ohromující. I když mezinárodní úmluvy po desetiletí usměrňovaly globální snahy o řešení změny klimatu, znečištění ovzduší a ztráty biodiverzity, současná opatření stále zaostávají za cílem 1,5 °C stanoveným na COP21 v Paříži. Krause konstatoval, že nyní žijeme ve světě, který tento limit překračuje.
Experti varují, že se blížíme ke kritickým bodům zvratu, což jsou nevratné změny v ekosystémech. Ty sahají od kolabujících korálových útesů až po destabilizaci oceánských proudů. Tyto tlaky se navzájem posilují ve spojení s eskalujícím znečištěním, včetně plastů a znečišťujících látek v ovzduší. Tento jev je označován jako „trojitá planetární krize“ a poukazuje na to, jak změna klimatu interaguje se ztrátou biodiverzity a znečištěním a vytváří zpětnovazebné smyčky, které zesilují rizika a negativní dopady.
Tato dynamika funguje i opačně: hnací síly změn se často navzájem posilují, čímž je koordinovaná reakce důležitější než kdy jindy. Účastníci panelu toto zdůraznili na příkladech. Změny v Amazonii ovlivňují místní komunity, ale také globální klimatické vzorce. V severských zemích vědci varují, že Atlantská meridiální převratná cirkulace (AMOC), což je významný oceánský proud, se možná blíží bodu zvratu. Zpomalení nebo kolaps tohoto proudu by mělo významné důsledky pro počasí, rybolov a živobytí v celé severní Evropě.
Tyto příklady také ilustrují další klíčový princip: řešení jednoho problému nesmí vytvářet nová rizika jinde. Opatření v oblasti klimatu nesmějí být realizována na úkor biodiverzity nebo blahobytu komunit. Jak zdůraznila Gunn-Britt Retter ze Sámské rady, zmírňující opatření někdy ohrožují tradiční způsoby života. Namísto toho vyzvala k řešením, která přinášejí souběžné výhody, snižují emise a zároveň podporují ekosystémy a posilují komunity.
Přesto mnohé multilaterální environmentální úmluvy stále fungují izolovaně. Jsou sice silné ve svých specifických oblastech, ale jsou jen zřídkakdy propojeny napříč problémy. Žádnou z těchto výzev však nelze vyřešit samostatně. Martin Krause na pódiu řekl, že možná budeme muset narušit některé systémy, které jsme vybudovali, abychom umožnili propojení jednotlivých bodů.
Na konferenci COP30 je poselství jednoznačné: pouze integrovaná řešení mohou chránit ekosystémy, ekonomiky a komunity v rychle se měnícím světě. Severský region má dobré předpoklady pro prosazování tohoto integrovaného přístupu. Rada ministrů pro životní prostředí a klima Severské rady učinila integrované, průřezové opatření základním kamenem své strategie na období 2025–2030. Před COP30 se severské země zavázaly k naléhavosti koordinované akce v rámci trojité krize. Uvedly, že svět má potřebné technologie, odborné znalosti a instituce k překonání trojité planetární krize. Nyní je zapotřebí politické odhodlání a posílený environmentalistický multilateralismus, který sladí globální ambice s národní implementací.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.