Současné problémy planety, od Amazonie po Arktidu, poukazují na skutečnost, že události v jedné oblasti se nyní projevují po celém světě. Dvě zasedání, která se konala v Severském pavilonu na konferenci COP30, se zaměřila na globální body zvratu a trojitou planetární krizi, čímž zdůraznila vzájemnou propojenost našich globálních systémů. Z toho vyplývá, že naše řešení musí být stejně tak integrovaná. Vyvstává proto otázka, zda nenastal čas přehodnotit způsob fungování multilaterálních environmentálních úmluv.
Martin Krause, vedoucí oddělení pro změnu klimatu z UNEP, sdělil shromážděným v Severském pavilonu neúprosné informace o stavu naší planety. K dnešnímu dni bylo lidskou činností významně pozměněno sedmdesát pět procent pevninského povrchu a šedesát šest procent oceánské plochy je ovlivněno lidskými aktivitami. Zároveň devadesát procent globálních populací ryb je buď plně využíváno, nadměrně loveno, nebo jsou populace vyčerpány.
Ročně produkujeme více než 430 milionů tun plastů, z nichž se dvě třetiny stávají odpadem, který končí v oceánech a v našem potravním řetězci. A konečně, neméně alarmující je známá skutečnost, že se naše planeta otepluje. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření a rok 2025 tento rekord pravděpodobně překoná.
Problémy a jejich následky jsou ohromující. I když mezinárodní úmluvy po desetiletí usměrňovaly globální snahy o řešení změny klimatu, znečištění ovzduší a ztráty biodiverzity, současná opatření stále zaostávají za cílem 1,5 °C stanoveným na COP21 v Paříži. Krause konstatoval, že nyní žijeme ve světě, který tento limit překračuje.
Experti varují, že se blížíme ke kritickým bodům zvratu, což jsou nevratné změny v ekosystémech. Ty sahají od kolabujících korálových útesů až po destabilizaci oceánských proudů. Tyto tlaky se navzájem posilují ve spojení s eskalujícím znečištěním, včetně plastů a znečišťujících látek v ovzduší. Tento jev je označován jako „trojitá planetární krize“ a poukazuje na to, jak změna klimatu interaguje se ztrátou biodiverzity a znečištěním a vytváří zpětnovazebné smyčky, které zesilují rizika a negativní dopady.
Tato dynamika funguje i opačně: hnací síly změn se často navzájem posilují, čímž je koordinovaná reakce důležitější než kdy jindy. Účastníci panelu toto zdůraznili na příkladech. Změny v Amazonii ovlivňují místní komunity, ale také globální klimatické vzorce. V severských zemích vědci varují, že Atlantská meridiální převratná cirkulace (AMOC), což je významný oceánský proud, se možná blíží bodu zvratu. Zpomalení nebo kolaps tohoto proudu by mělo významné důsledky pro počasí, rybolov a živobytí v celé severní Evropě.
Tyto příklady také ilustrují další klíčový princip: řešení jednoho problému nesmí vytvářet nová rizika jinde. Opatření v oblasti klimatu nesmějí být realizována na úkor biodiverzity nebo blahobytu komunit. Jak zdůraznila Gunn-Britt Retter ze Sámské rady, zmírňující opatření někdy ohrožují tradiční způsoby života. Namísto toho vyzvala k řešením, která přinášejí souběžné výhody, snižují emise a zároveň podporují ekosystémy a posilují komunity.
Přesto mnohé multilaterální environmentální úmluvy stále fungují izolovaně. Jsou sice silné ve svých specifických oblastech, ale jsou jen zřídkakdy propojeny napříč problémy. Žádnou z těchto výzev však nelze vyřešit samostatně. Martin Krause na pódiu řekl, že možná budeme muset narušit některé systémy, které jsme vybudovali, abychom umožnili propojení jednotlivých bodů.
Na konferenci COP30 je poselství jednoznačné: pouze integrovaná řešení mohou chránit ekosystémy, ekonomiky a komunity v rychle se měnícím světě. Severský region má dobré předpoklady pro prosazování tohoto integrovaného přístupu. Rada ministrů pro životní prostředí a klima Severské rady učinila integrované, průřezové opatření základním kamenem své strategie na období 2025–2030. Před COP30 se severské země zavázaly k naléhavosti koordinované akce v rámci trojité krize. Uvedly, že svět má potřebné technologie, odborné znalosti a instituce k překonání trojité planetární krize. Nyní je zapotřebí politické odhodlání a posílený environmentalistický multilateralismus, který sladí globální ambice s národní implementací.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.