Současné problémy planety, od Amazonie po Arktidu, poukazují na skutečnost, že události v jedné oblasti se nyní projevují po celém světě. Dvě zasedání, která se konala v Severském pavilonu na konferenci COP30, se zaměřila na globální body zvratu a trojitou planetární krizi, čímž zdůraznila vzájemnou propojenost našich globálních systémů. Z toho vyplývá, že naše řešení musí být stejně tak integrovaná. Vyvstává proto otázka, zda nenastal čas přehodnotit způsob fungování multilaterálních environmentálních úmluv.
Martin Krause, vedoucí oddělení pro změnu klimatu z UNEP, sdělil shromážděným v Severském pavilonu neúprosné informace o stavu naší planety. K dnešnímu dni bylo lidskou činností významně pozměněno sedmdesát pět procent pevninského povrchu a šedesát šest procent oceánské plochy je ovlivněno lidskými aktivitami. Zároveň devadesát procent globálních populací ryb je buď plně využíváno, nadměrně loveno, nebo jsou populace vyčerpány.
Ročně produkujeme více než 430 milionů tun plastů, z nichž se dvě třetiny stávají odpadem, který končí v oceánech a v našem potravním řetězci. A konečně, neméně alarmující je známá skutečnost, že se naše planeta otepluje. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření a rok 2025 tento rekord pravděpodobně překoná.
Problémy a jejich následky jsou ohromující. I když mezinárodní úmluvy po desetiletí usměrňovaly globální snahy o řešení změny klimatu, znečištění ovzduší a ztráty biodiverzity, současná opatření stále zaostávají za cílem 1,5 °C stanoveným na COP21 v Paříži. Krause konstatoval, že nyní žijeme ve světě, který tento limit překračuje.
Experti varují, že se blížíme ke kritickým bodům zvratu, což jsou nevratné změny v ekosystémech. Ty sahají od kolabujících korálových útesů až po destabilizaci oceánských proudů. Tyto tlaky se navzájem posilují ve spojení s eskalujícím znečištěním, včetně plastů a znečišťujících látek v ovzduší. Tento jev je označován jako „trojitá planetární krize“ a poukazuje na to, jak změna klimatu interaguje se ztrátou biodiverzity a znečištěním a vytváří zpětnovazebné smyčky, které zesilují rizika a negativní dopady.
Tato dynamika funguje i opačně: hnací síly změn se často navzájem posilují, čímž je koordinovaná reakce důležitější než kdy jindy. Účastníci panelu toto zdůraznili na příkladech. Změny v Amazonii ovlivňují místní komunity, ale také globální klimatické vzorce. V severských zemích vědci varují, že Atlantská meridiální převratná cirkulace (AMOC), což je významný oceánský proud, se možná blíží bodu zvratu. Zpomalení nebo kolaps tohoto proudu by mělo významné důsledky pro počasí, rybolov a živobytí v celé severní Evropě.
Tyto příklady také ilustrují další klíčový princip: řešení jednoho problému nesmí vytvářet nová rizika jinde. Opatření v oblasti klimatu nesmějí být realizována na úkor biodiverzity nebo blahobytu komunit. Jak zdůraznila Gunn-Britt Retter ze Sámské rady, zmírňující opatření někdy ohrožují tradiční způsoby života. Namísto toho vyzvala k řešením, která přinášejí souběžné výhody, snižují emise a zároveň podporují ekosystémy a posilují komunity.
Přesto mnohé multilaterální environmentální úmluvy stále fungují izolovaně. Jsou sice silné ve svých specifických oblastech, ale jsou jen zřídkakdy propojeny napříč problémy. Žádnou z těchto výzev však nelze vyřešit samostatně. Martin Krause na pódiu řekl, že možná budeme muset narušit některé systémy, které jsme vybudovali, abychom umožnili propojení jednotlivých bodů.
Na konferenci COP30 je poselství jednoznačné: pouze integrovaná řešení mohou chránit ekosystémy, ekonomiky a komunity v rychle se měnícím světě. Severský region má dobré předpoklady pro prosazování tohoto integrovaného přístupu. Rada ministrů pro životní prostředí a klima Severské rady učinila integrované, průřezové opatření základním kamenem své strategie na období 2025–2030. Před COP30 se severské země zavázaly k naléhavosti koordinované akce v rámci trojité krize. Uvedly, že svět má potřebné technologie, odborné znalosti a instituce k překonání trojité planetární krize. Nyní je zapotřebí politické odhodlání a posílený environmentalistický multilateralismus, který sladí globální ambice s národní implementací.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.