Současné problémy planety, od Amazonie po Arktidu, poukazují na skutečnost, že události v jedné oblasti se nyní projevují po celém světě. Dvě zasedání, která se konala v Severském pavilonu na konferenci COP30, se zaměřila na globální body zvratu a trojitou planetární krizi, čímž zdůraznila vzájemnou propojenost našich globálních systémů. Z toho vyplývá, že naše řešení musí být stejně tak integrovaná. Vyvstává proto otázka, zda nenastal čas přehodnotit způsob fungování multilaterálních environmentálních úmluv.
Martin Krause, vedoucí oddělení pro změnu klimatu z UNEP, sdělil shromážděným v Severském pavilonu neúprosné informace o stavu naší planety. K dnešnímu dni bylo lidskou činností významně pozměněno sedmdesát pět procent pevninského povrchu a šedesát šest procent oceánské plochy je ovlivněno lidskými aktivitami. Zároveň devadesát procent globálních populací ryb je buď plně využíváno, nadměrně loveno, nebo jsou populace vyčerpány.
Ročně produkujeme více než 430 milionů tun plastů, z nichž se dvě třetiny stávají odpadem, který končí v oceánech a v našem potravním řetězci. A konečně, neméně alarmující je známá skutečnost, že se naše planeta otepluje. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření a rok 2025 tento rekord pravděpodobně překoná.
Problémy a jejich následky jsou ohromující. I když mezinárodní úmluvy po desetiletí usměrňovaly globální snahy o řešení změny klimatu, znečištění ovzduší a ztráty biodiverzity, současná opatření stále zaostávají za cílem 1,5 °C stanoveným na COP21 v Paříži. Krause konstatoval, že nyní žijeme ve světě, který tento limit překračuje.
Experti varují, že se blížíme ke kritickým bodům zvratu, což jsou nevratné změny v ekosystémech. Ty sahají od kolabujících korálových útesů až po destabilizaci oceánských proudů. Tyto tlaky se navzájem posilují ve spojení s eskalujícím znečištěním, včetně plastů a znečišťujících látek v ovzduší. Tento jev je označován jako „trojitá planetární krize“ a poukazuje na to, jak změna klimatu interaguje se ztrátou biodiverzity a znečištěním a vytváří zpětnovazebné smyčky, které zesilují rizika a negativní dopady.
Tato dynamika funguje i opačně: hnací síly změn se často navzájem posilují, čímž je koordinovaná reakce důležitější než kdy jindy. Účastníci panelu toto zdůraznili na příkladech. Změny v Amazonii ovlivňují místní komunity, ale také globální klimatické vzorce. V severských zemích vědci varují, že Atlantská meridiální převratná cirkulace (AMOC), což je významný oceánský proud, se možná blíží bodu zvratu. Zpomalení nebo kolaps tohoto proudu by mělo významné důsledky pro počasí, rybolov a živobytí v celé severní Evropě.
Tyto příklady také ilustrují další klíčový princip: řešení jednoho problému nesmí vytvářet nová rizika jinde. Opatření v oblasti klimatu nesmějí být realizována na úkor biodiverzity nebo blahobytu komunit. Jak zdůraznila Gunn-Britt Retter ze Sámské rady, zmírňující opatření někdy ohrožují tradiční způsoby života. Namísto toho vyzvala k řešením, která přinášejí souběžné výhody, snižují emise a zároveň podporují ekosystémy a posilují komunity.
Přesto mnohé multilaterální environmentální úmluvy stále fungují izolovaně. Jsou sice silné ve svých specifických oblastech, ale jsou jen zřídkakdy propojeny napříč problémy. Žádnou z těchto výzev však nelze vyřešit samostatně. Martin Krause na pódiu řekl, že možná budeme muset narušit některé systémy, které jsme vybudovali, abychom umožnili propojení jednotlivých bodů.
Na konferenci COP30 je poselství jednoznačné: pouze integrovaná řešení mohou chránit ekosystémy, ekonomiky a komunity v rychle se měnícím světě. Severský region má dobré předpoklady pro prosazování tohoto integrovaného přístupu. Rada ministrů pro životní prostředí a klima Severské rady učinila integrované, průřezové opatření základním kamenem své strategie na období 2025–2030. Před COP30 se severské země zavázaly k naléhavosti koordinované akce v rámci trojité krize. Uvedly, že svět má potřebné technologie, odborné znalosti a instituce k překonání trojité planetární krize. Nyní je zapotřebí politické odhodlání a posílený environmentalistický multilateralismus, který sladí globální ambice s národní implementací.
Pražský hrad se až jako druhý vyjádřil ke čtvrtečnímu jednání prezidenta Petra Pavla se šéfem Motoristů Petrem Macinkou. Podle prezidentské kanceláře byly hlavním tématem nominace strany vedené Macinkou na ministry v rodící se vládě Andreje Babiše (ANO).
Princezna Kate se sice do britské královské rodiny nenarodila, ale jako manželka budoucího krále stále častěji tahá za nitky. Jednou z jejích snah je pokus o usmíření mezi manželem a jeho mladším bratrem. Podle dostupných informací se snaží působit na prince Harryho, aby podnikl jisté kroky, které by zlepšení vztahů umožnily.
Současné problémy planety, od Amazonie po Arktidu, poukazují na skutečnost, že události v jedné oblasti se nyní projevují po celém světě. Dvě zasedání, která se konala v Severském pavilonu na konferenci COP30, se zaměřila na globální body zvratu a trojitou planetární krizi, čímž zdůraznila vzájemnou propojenost našich globálních systémů. Z toho vyplývá, že naše řešení musí být stejně tak integrovaná. Vyvstává proto otázka, zda nenastal čas přehodnotit způsob fungování multilaterálních environmentálních úmluv.
Zprávy o americkém mírovém plánu, který by po Ukrajině požadoval územní ústupky a omezení zbraní, považuje Oleksandr Merezhko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, za krajně nevěrohodné. Poslanec, který je členem strany Služebník lidu prezidenta Zelenského, řekl pro Sky News, že i když nezná veškeré detaily, na první pohled se jedná o nejdivnější plán, jaký kdy viděl.
Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým, který vede tajemník americké armády Dan Driscoll, jednal ve čtvrtek ráno s ukrajinskou premiérkou Julií Svyrydenkovou a očekává se, že se později setká i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Návštěva, jejímž účelem je podle mluvčího armády pouze zjišťování faktů a diskuse o mírových snahách, je nejvýše postavenou vojenskou cestou do Kyjeva od nástupu Trumpa do úřadu.
Americko-saúdské vztahy zažívají jeden z nejprudších obratů poslední dekády. Korunní princ Muhammad bin Salmán, ještě nedávno izolovaný kvůli vraždě novináře Jamála Chášukdžího, se vrací do Washingtonu jako klíčový partner prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy v něm dnes vidí nejen energetického giganta, ale i strategickou protiváhu Číně a investora s potenciálem ovlivnit americkou ekonomiku. Vztah obou zemí se tak posouvá výrazně pragmatičtějším a osobnějším směrem. Otázka lidských práv mezitím ustupuje do pozadí.
Kriminalisté i drážní inspektoři od rána vyšetřují čtvrteční srážku dvou vlaků na jihu Čech, která si vyžádala desítky zraněných. Policie již zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání obecného ohrožení. Podle předběžných informací projel rychlík návěstidlo v poloze stůj.
Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.
Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Vysocí vojenští představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým vede Dan Driscoll, tajemník americké armády, který má ve čtvrtek v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jeho návratu z cesty do Turecka. Tato návštěva probíhá v době, kdy se objevují zprávy o novém mírovém plánu mezi USA a Ruskem, který údajně požaduje významné ústupky ze strany Ukrajiny. Ani Washington, ani Moskva však zatím zprávy o existenci tohoto plánu oficiálně nepotvrdily.