Letošní rok se do historie zapíše jako jeden z nejnákladnějších z hlediska klimatických katastrof, které zasáhly prakticky všechny kouty planety. Výroční zpráva charitativní organizace Christian Aid uvádí, že deset nejničivějších událostí způsobilo pojištěné škody přesahující 120 miliard dolarů. Odborníci však varují, že skutečné ekonomické ztráty jsou mnohem vyšší, protože mnoho škod v rozvojových zemích není pojištěno a lidské utrpení zůstává v těchto číslech nevyčísleno.
V čele žebříčku nejnákladnějších pohrom stojí ničivé lesní požáry v Kalifornii, které napáchaly škody za 60 miliard dolarů a vyžádaly si více než 400 životů. Hned za nimi následují podzimní cyklóny a záplavy v jihovýchodní Asii, kde přírodní živly zabily přes 1 750 lidí a zanechaly po sobě spoušť v hodnotě 25 miliard dolarů. Třetí největší ránu utrpěla Čína, kterou postihly katastrofální povodně se škodami kolem 12 miliard dolarů a tisíci vysídlených obyvatel.
Vědci důrazně upozorňují, že označovat tyto události za „přírodní katastrofy“ je v dnešní době zavádějící. Profesorka Joanna Haigh z Imperial College London ve zprávě uvádí, že rostoucí intenzita a frekvence těchto jevů jsou přímým důsledkem klimatické krize způsobené člověkem. Podle ní jde o nevyhnutelný výsledek pokračující expanze fosilních paliv a politického odkládání nezbytných řešení, za což svět platí stále vyšší cenu.
Zatímco bohaté státy pociťují dopady především skrze finanční ztráty, rozvojové země sčítají zmařené životy a zničenou budoucnost celých komunit. Například na Filipínách muselo kvůli sérii tajfunů opustit své domovy 1,4 milionu lidí, zatímco v Íránu ohrožuje extrémní sucho desetimilionový Teherán natolik, že se zvažuje jeho evakuace. Afrika se potýkala s tragickými povodněmi v Nigérii a Kongu, které dohromady zabily stovky lidí a zničily úrodu.
Rozvinutý svět nebyl těchto extrémů ušetřen ani v Evropě nebo Severní Americe. Rekordní požáry letos pustošily Pyrenejský poloostrov, zatímco Kanada bojovala s extrémním suchem a Skotsko zažilo historicky nejteplejší vlny veder. Tyto události ukazují, že klimatická zranitelnost se stává globálním problémem, který nezná hranic a vyžaduje okamžitou reakci na mezinárodní úrovni.
Na nedávném klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému se bohaté státy sice dohodly na ztrojnásobení financí pro pomoc chudým zemím, ale částka 120 miliard dolarů do roku 2035 je podle kritiků stále nedostatečná. Patrick Watt, šéf Christian Aid, zdůraznil, že účty za škody budou stoupat, dokud svět drasticky nesníží emise skleníkových plynů. Adaptace na nové podmínky je nutná, ale bez útlumu fosilních paliv bude jen mírněním následků.
Nadcházející rok 2026 by měl přinést důležité diskuse o konkrétních harmonogramech pro odklon od uhlí, ropy a plynu. Brazílie a Kolumbie plánují vést iniciativu, ke které se hlásí již více než 80 států světa. Cílem je vytvořit jasný plán, jak předejít tomu, aby se extrémní výkyvy počasí staly běžnou normou, kterou si žádná ekonomika nebude moci dovolit financovat.
Zpráva Christian Aid slouží jako důrazné varování před tím, co nás čeká, pokud se nepodaří urychlit přechod k udržitelné energetice. Každý dolar investovaný do prevence a čistých technologií může v budoucnu ušetřit desítky dolarů za odstraňování trosek po bouřích a hašení lesů. Lidstvo má nástroje k řešení krize k dispozici, nyní je však otázkou politická vůle je včas a efektivně využít.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.