Letošní rok se do historie zapíše jako jeden z nejnákladnějších z hlediska klimatických katastrof, které zasáhly prakticky všechny kouty planety. Výroční zpráva charitativní organizace Christian Aid uvádí, že deset nejničivějších událostí způsobilo pojištěné škody přesahující 120 miliard dolarů. Odborníci však varují, že skutečné ekonomické ztráty jsou mnohem vyšší, protože mnoho škod v rozvojových zemích není pojištěno a lidské utrpení zůstává v těchto číslech nevyčísleno.
V čele žebříčku nejnákladnějších pohrom stojí ničivé lesní požáry v Kalifornii, které napáchaly škody za 60 miliard dolarů a vyžádaly si více než 400 životů. Hned za nimi následují podzimní cyklóny a záplavy v jihovýchodní Asii, kde přírodní živly zabily přes 1 750 lidí a zanechaly po sobě spoušť v hodnotě 25 miliard dolarů. Třetí největší ránu utrpěla Čína, kterou postihly katastrofální povodně se škodami kolem 12 miliard dolarů a tisíci vysídlených obyvatel.
Vědci důrazně upozorňují, že označovat tyto události za „přírodní katastrofy“ je v dnešní době zavádějící. Profesorka Joanna Haigh z Imperial College London ve zprávě uvádí, že rostoucí intenzita a frekvence těchto jevů jsou přímým důsledkem klimatické krize způsobené člověkem. Podle ní jde o nevyhnutelný výsledek pokračující expanze fosilních paliv a politického odkládání nezbytných řešení, za což svět platí stále vyšší cenu.
Zatímco bohaté státy pociťují dopady především skrze finanční ztráty, rozvojové země sčítají zmařené životy a zničenou budoucnost celých komunit. Například na Filipínách muselo kvůli sérii tajfunů opustit své domovy 1,4 milionu lidí, zatímco v Íránu ohrožuje extrémní sucho desetimilionový Teherán natolik, že se zvažuje jeho evakuace. Afrika se potýkala s tragickými povodněmi v Nigérii a Kongu, které dohromady zabily stovky lidí a zničily úrodu.
Rozvinutý svět nebyl těchto extrémů ušetřen ani v Evropě nebo Severní Americe. Rekordní požáry letos pustošily Pyrenejský poloostrov, zatímco Kanada bojovala s extrémním suchem a Skotsko zažilo historicky nejteplejší vlny veder. Tyto události ukazují, že klimatická zranitelnost se stává globálním problémem, který nezná hranic a vyžaduje okamžitou reakci na mezinárodní úrovni.
Na nedávném klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému se bohaté státy sice dohodly na ztrojnásobení financí pro pomoc chudým zemím, ale částka 120 miliard dolarů do roku 2035 je podle kritiků stále nedostatečná. Patrick Watt, šéf Christian Aid, zdůraznil, že účty za škody budou stoupat, dokud svět drasticky nesníží emise skleníkových plynů. Adaptace na nové podmínky je nutná, ale bez útlumu fosilních paliv bude jen mírněním následků.
Nadcházející rok 2026 by měl přinést důležité diskuse o konkrétních harmonogramech pro odklon od uhlí, ropy a plynu. Brazílie a Kolumbie plánují vést iniciativu, ke které se hlásí již více než 80 států světa. Cílem je vytvořit jasný plán, jak předejít tomu, aby se extrémní výkyvy počasí staly běžnou normou, kterou si žádná ekonomika nebude moci dovolit financovat.
Zpráva Christian Aid slouží jako důrazné varování před tím, co nás čeká, pokud se nepodaří urychlit přechod k udržitelné energetice. Každý dolar investovaný do prevence a čistých technologií může v budoucnu ušetřit desítky dolarů za odstraňování trosek po bouřích a hašení lesů. Lidstvo má nástroje k řešení krize k dispozici, nyní je však otázkou politická vůle je včas a efektivně využít.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.