Letošní rok se do historie zapíše jako jeden z nejnákladnějších z hlediska klimatických katastrof, které zasáhly prakticky všechny kouty planety. Výroční zpráva charitativní organizace Christian Aid uvádí, že deset nejničivějších událostí způsobilo pojištěné škody přesahující 120 miliard dolarů. Odborníci však varují, že skutečné ekonomické ztráty jsou mnohem vyšší, protože mnoho škod v rozvojových zemích není pojištěno a lidské utrpení zůstává v těchto číslech nevyčísleno.
V čele žebříčku nejnákladnějších pohrom stojí ničivé lesní požáry v Kalifornii, které napáchaly škody za 60 miliard dolarů a vyžádaly si více než 400 životů. Hned za nimi následují podzimní cyklóny a záplavy v jihovýchodní Asii, kde přírodní živly zabily přes 1 750 lidí a zanechaly po sobě spoušť v hodnotě 25 miliard dolarů. Třetí největší ránu utrpěla Čína, kterou postihly katastrofální povodně se škodami kolem 12 miliard dolarů a tisíci vysídlených obyvatel.
Vědci důrazně upozorňují, že označovat tyto události za „přírodní katastrofy“ je v dnešní době zavádějící. Profesorka Joanna Haigh z Imperial College London ve zprávě uvádí, že rostoucí intenzita a frekvence těchto jevů jsou přímým důsledkem klimatické krize způsobené člověkem. Podle ní jde o nevyhnutelný výsledek pokračující expanze fosilních paliv a politického odkládání nezbytných řešení, za což svět platí stále vyšší cenu.
Zatímco bohaté státy pociťují dopady především skrze finanční ztráty, rozvojové země sčítají zmařené životy a zničenou budoucnost celých komunit. Například na Filipínách muselo kvůli sérii tajfunů opustit své domovy 1,4 milionu lidí, zatímco v Íránu ohrožuje extrémní sucho desetimilionový Teherán natolik, že se zvažuje jeho evakuace. Afrika se potýkala s tragickými povodněmi v Nigérii a Kongu, které dohromady zabily stovky lidí a zničily úrodu.
Rozvinutý svět nebyl těchto extrémů ušetřen ani v Evropě nebo Severní Americe. Rekordní požáry letos pustošily Pyrenejský poloostrov, zatímco Kanada bojovala s extrémním suchem a Skotsko zažilo historicky nejteplejší vlny veder. Tyto události ukazují, že klimatická zranitelnost se stává globálním problémem, který nezná hranic a vyžaduje okamžitou reakci na mezinárodní úrovni.
Na nedávném klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému se bohaté státy sice dohodly na ztrojnásobení financí pro pomoc chudým zemím, ale částka 120 miliard dolarů do roku 2035 je podle kritiků stále nedostatečná. Patrick Watt, šéf Christian Aid, zdůraznil, že účty za škody budou stoupat, dokud svět drasticky nesníží emise skleníkových plynů. Adaptace na nové podmínky je nutná, ale bez útlumu fosilních paliv bude jen mírněním následků.
Nadcházející rok 2026 by měl přinést důležité diskuse o konkrétních harmonogramech pro odklon od uhlí, ropy a plynu. Brazílie a Kolumbie plánují vést iniciativu, ke které se hlásí již více než 80 států světa. Cílem je vytvořit jasný plán, jak předejít tomu, aby se extrémní výkyvy počasí staly běžnou normou, kterou si žádná ekonomika nebude moci dovolit financovat.
Zpráva Christian Aid slouží jako důrazné varování před tím, co nás čeká, pokud se nepodaří urychlit přechod k udržitelné energetice. Každý dolar investovaný do prevence a čistých technologií může v budoucnu ušetřit desítky dolarů za odstraňování trosek po bouřích a hašení lesů. Lidstvo má nástroje k řešení krize k dispozici, nyní je však otázkou politická vůle je včas a efektivně využít.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.