Extrémní počasí přitvrzuje. Rok 2025 se nesl ve víru katastrof, škody jsou nedozírné

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 09:51
Sdílej:

Letošní rok se do historie zapíše jako jeden z nejnákladnějších z hlediska klimatických katastrof, které zasáhly prakticky všechny kouty planety. Výroční zpráva charitativní organizace Christian Aid uvádí, že deset nejničivějších událostí způsobilo pojištěné škody přesahující 120 miliard dolarů. Odborníci však varují, že skutečné ekonomické ztráty jsou mnohem vyšší, protože mnoho škod v rozvojových zemích není pojištěno a lidské utrpení zůstává v těchto číslech nevyčísleno.

V čele žebříčku nejnákladnějších pohrom stojí ničivé lesní požáry v Kalifornii, které napáchaly škody za 60 miliard dolarů a vyžádaly si více než 400 životů. Hned za nimi následují podzimní cyklóny a záplavy v jihovýchodní Asii, kde přírodní živly zabily přes 1 750 lidí a zanechaly po sobě spoušť v hodnotě 25 miliard dolarů. Třetí největší ránu utrpěla Čína, kterou postihly katastrofální povodně se škodami kolem 12 miliard dolarů a tisíci vysídlených obyvatel.

Vědci důrazně upozorňují, že označovat tyto události za „přírodní katastrofy“ je v dnešní době zavádějící. Profesorka Joanna Haigh z Imperial College London ve zprávě uvádí, že rostoucí intenzita a frekvence těchto jevů jsou přímým důsledkem klimatické krize způsobené člověkem. Podle ní jde o nevyhnutelný výsledek pokračující expanze fosilních paliv a politického odkládání nezbytných řešení, za což svět platí stále vyšší cenu.

Zatímco bohaté státy pociťují dopady především skrze finanční ztráty, rozvojové země sčítají zmařené životy a zničenou budoucnost celých komunit. Například na Filipínách muselo kvůli sérii tajfunů opustit své domovy 1,4 milionu lidí, zatímco v Íránu ohrožuje extrémní sucho desetimilionový Teherán natolik, že se zvažuje jeho evakuace. Afrika se potýkala s tragickými povodněmi v Nigérii a Kongu, které dohromady zabily stovky lidí a zničily úrodu.

Rozvinutý svět nebyl těchto extrémů ušetřen ani v Evropě nebo Severní Americe. Rekordní požáry letos pustošily Pyrenejský poloostrov, zatímco Kanada bojovala s extrémním suchem a Skotsko zažilo historicky nejteplejší vlny veder. Tyto události ukazují, že klimatická zranitelnost se stává globálním problémem, který nezná hranic a vyžaduje okamžitou reakci na mezinárodní úrovni.

Na nedávném klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému se bohaté státy sice dohodly na ztrojnásobení financí pro pomoc chudým zemím, ale částka 120 miliard dolarů do roku 2035 je podle kritiků stále nedostatečná. Patrick Watt, šéf Christian Aid, zdůraznil, že účty za škody budou stoupat, dokud svět drasticky nesníží emise skleníkových plynů. Adaptace na nové podmínky je nutná, ale bez útlumu fosilních paliv bude jen mírněním následků.

Nadcházející rok 2026 by měl přinést důležité diskuse o konkrétních harmonogramech pro odklon od uhlí, ropy a plynu. Brazílie a Kolumbie plánují vést iniciativu, ke které se hlásí již více než 80 států světa. Cílem je vytvořit jasný plán, jak předejít tomu, aby se extrémní výkyvy počasí staly běžnou normou, kterou si žádná ekonomika nebude moci dovolit financovat.

Zpráva Christian Aid slouží jako důrazné varování před tím, co nás čeká, pokud se nepodaří urychlit přechod k udržitelné energetice. Každý dolar investovaný do prevence a čistých technologií může v budoucnu ušetřit desítky dolarů za odstraňování trosek po bouřích a hašení lesů. Lidstvo má nástroje k řešení krize k dispozici, nyní je však otázkou politická vůle je včas a efektivně využít.

Stalo se