Letošní rok se do historie zapíše jako jeden z nejnákladnějších z hlediska klimatických katastrof, které zasáhly prakticky všechny kouty planety. Výroční zpráva charitativní organizace Christian Aid uvádí, že deset nejničivějších událostí způsobilo pojištěné škody přesahující 120 miliard dolarů. Odborníci však varují, že skutečné ekonomické ztráty jsou mnohem vyšší, protože mnoho škod v rozvojových zemích není pojištěno a lidské utrpení zůstává v těchto číslech nevyčísleno.
V čele žebříčku nejnákladnějších pohrom stojí ničivé lesní požáry v Kalifornii, které napáchaly škody za 60 miliard dolarů a vyžádaly si více než 400 životů. Hned za nimi následují podzimní cyklóny a záplavy v jihovýchodní Asii, kde přírodní živly zabily přes 1 750 lidí a zanechaly po sobě spoušť v hodnotě 25 miliard dolarů. Třetí největší ránu utrpěla Čína, kterou postihly katastrofální povodně se škodami kolem 12 miliard dolarů a tisíci vysídlených obyvatel.
Vědci důrazně upozorňují, že označovat tyto události za „přírodní katastrofy“ je v dnešní době zavádějící. Profesorka Joanna Haigh z Imperial College London ve zprávě uvádí, že rostoucí intenzita a frekvence těchto jevů jsou přímým důsledkem klimatické krize způsobené člověkem. Podle ní jde o nevyhnutelný výsledek pokračující expanze fosilních paliv a politického odkládání nezbytných řešení, za což svět platí stále vyšší cenu.
Zatímco bohaté státy pociťují dopady především skrze finanční ztráty, rozvojové země sčítají zmařené životy a zničenou budoucnost celých komunit. Například na Filipínách muselo kvůli sérii tajfunů opustit své domovy 1,4 milionu lidí, zatímco v Íránu ohrožuje extrémní sucho desetimilionový Teherán natolik, že se zvažuje jeho evakuace. Afrika se potýkala s tragickými povodněmi v Nigérii a Kongu, které dohromady zabily stovky lidí a zničily úrodu.
Rozvinutý svět nebyl těchto extrémů ušetřen ani v Evropě nebo Severní Americe. Rekordní požáry letos pustošily Pyrenejský poloostrov, zatímco Kanada bojovala s extrémním suchem a Skotsko zažilo historicky nejteplejší vlny veder. Tyto události ukazují, že klimatická zranitelnost se stává globálním problémem, který nezná hranic a vyžaduje okamžitou reakci na mezinárodní úrovni.
Na nedávném klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému se bohaté státy sice dohodly na ztrojnásobení financí pro pomoc chudým zemím, ale částka 120 miliard dolarů do roku 2035 je podle kritiků stále nedostatečná. Patrick Watt, šéf Christian Aid, zdůraznil, že účty za škody budou stoupat, dokud svět drasticky nesníží emise skleníkových plynů. Adaptace na nové podmínky je nutná, ale bez útlumu fosilních paliv bude jen mírněním následků.
Nadcházející rok 2026 by měl přinést důležité diskuse o konkrétních harmonogramech pro odklon od uhlí, ropy a plynu. Brazílie a Kolumbie plánují vést iniciativu, ke které se hlásí již více než 80 států světa. Cílem je vytvořit jasný plán, jak předejít tomu, aby se extrémní výkyvy počasí staly běžnou normou, kterou si žádná ekonomika nebude moci dovolit financovat.
Zpráva Christian Aid slouží jako důrazné varování před tím, co nás čeká, pokud se nepodaří urychlit přechod k udržitelné energetice. Každý dolar investovaný do prevence a čistých technologií může v budoucnu ušetřit desítky dolarů za odstraňování trosek po bouřích a hašení lesů. Lidstvo má nástroje k řešení krize k dispozici, nyní je však otázkou politická vůle je včas a efektivně využít.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.