Malý startup s 25 zaměstnanci vyvíjí technologii, která by mohla zastínit sluneční svit a snížit tak „termostat“ naší planety. Sázky jsou obrovské a společnost i její kritici volají po tom, aby legislativa dohnala technologický pokrok. Stardust Solutions, izraelsko-americký startup, tvrdí, že vyvinul speciální reflexní částice a technologii k vypuštění milionů tun těchto částic vysoko do atmosféry. Zamýšleným efektem je ztlumit světlo Slunce a zvrátit globální oteplování.
Bývalý vysoký představitel OSN pro klima, Janos Pasztor, byl ohromen seriózností operace Stardust, kterou vede jaderný fyzik Yanai Yedvab. Pasztor, který očekával, že se dříve nebo později nějaká společnost o něco podobného pokusí, byl šokován zrychlením, které solar geoengineering (správa slunečního záření) zaznamenal. Tato technologie byla doposud omezena spíše na výzkumné práce a sci-fi romány.
Pasztor v září 2025 uvedl, že ačkoliv nikdo neví, jak nebezpečně by tato technologie mohla destabilizovat počasí, dodávky potravin nebo globální politiku, pokud je situace s globálním oteplováním tak špatná, jak se zdá, možná tuto techniku budeme potřebovat. Pokud tomu tak je, máme morální imperativ ji prostudovat a porozumět jí.
Yedvab hledal v Pasztorovi poradce, který by mu pomohl vybudovat si veřejnou důvěryhodnost, nezbytnou pro získání vládních zakázek. Název společnosti Stardust Solutions, který připomíná kódové označení pro Hvězdu smrti z Hvězdných válek, zřejmě zrovna nepomáhá s řešením problémů s veřejným obrazem. Pro Pasztora je navíc znepokojivý fakt, že netestovaná schopnost kontrolovat teplotu světa je nyní prakticky na prodej v době rostoucího chaosu a bez jasných mezinárodních zákonů.
Podle klimatického orgánu OSN bylo již v roce 2022 jasné, že lidstvo čeká řada hrozných událostí kvůli globálnímu oteplování. Očekává se zhoršení extrémních vln veder, neovladatelných požárů, rekordních povodní a sucha. Pasztor, který v roce 2016 založil think tank naléhající na vlády, aby braly solární geoinženýrství vážně a stanovily globální pravidla, se obával scénáře, kdy by se o to mohl pokusit miliardář s úzkými vazbami na vládu, například v USA, bez jakékoliv diskuse s globální komunitou.
Pro-profit model společnosti Stardust vyvolává hluboké obavy, jelikož výzkum a budování společnosti s 25 zaměstnanci probíhalo prakticky bez dohledu. Stardust je registrován v Delaware v USA a jeho právní vazby naznačují záměr získat investory z Wall Street a Silicon Valley a vládní zakázky USA. Mezi rané sponzory patří venture kapitálová firma vedená bývalým kanadským premiérem Stephenem Harperem.
Pasztor po několika dnech váhání souhlasil, že se stane konzultantem s hlavním úkolem zveřejnit zprávu o řízení a regulačních výzvách společnosti. Po ukončení jeho spolupráce se společností však vyjádřil znepokojení. Společnost nesplnila jeho doporučení ohledně transparentnosti a nepodnikla dostatečné kroky. Web Stardust byl navíc těžko dohledatelný, protože obsahoval kód, který ho skrýval před vyhledávači, což Yedvab označil za neúmyslné.
Zatímco Pasztor vyjadřoval pochybnosti, Stardust jel na plné obrátky. V říjnu společnost oznámila získání 60 milionů dolarů, čímž celková částka získaná dva roky starým startupem dosáhla 75 milionů dolarů. Jedná se o zdaleka největší investici do solárního geoinženýrství. Gernot Wagner, klimatický ekonom z Columbia Business School, označil Stardust za „jedinou seriózní hru ve městě“. Společnost rychle postupuje k možnosti stisknout tlačítko pro spuštění svých plánů na ochlazování planety, hledá vládní kontrakty v USA a buduje vliv v Trumpově administraci.
Tento rychlý pokrok vyvolává nevoli u mnoha vědců. Daniele Visioni, klimatolog z Cornell University, prohlásil, že způsob, jakým společnost postupuje, je „naprosto nejhorší a nejtoxičtější“. Jelikož je Stardust soukromá společnost, nemá žádné právní povinnosti dodržovat přísné bezpečnostní zásady ani se podrobit veřejné kontrole.
Plán Stardustu vychází z přírodního procesu. V červnu 1783 došlo k erupci sopky Laki na Islandu, která uvolnila 122 milionů metrických tun síry. Částice síry se dostaly do stratosféry, kde obklopily severní polokouli a způsobily klimatický chaos, včetně kruté zimy v Severní Americe a Evropě. Vědci dnes vědí, že částice síry z vulkanických erupcí zakrývají Slunce jako prachový deštník a mají znatelný chladicí účinek trvající rok i déle.
Stardust tvrdí, že vyvinul systém, který dokáže replikovat a udržet globální chladicí účinky sopečné erupce bez lávy a síry. Mechanismus by byl poměrně jednoduchý: flotila zhruba 100 letadel by létala do stratosféry, kde by rozprašovala náklad částic, které by odrážely malé procento slunečního světla zpět do vesmíru, což by stačilo k ochlazení Země. Podle Stardustu by částice přirozeně vypadly ze stratosféry asi za rok, a bylo by je třeba nahradit.
Solární geoinženýrství by bylo poměrně levné, podle odhadů Douglase MacMartina z Cornell University by náklady činily „desítky miliard dolarů ročně“. Pro zemi jako USA, kde škody způsobené klimatem a počasím dosáhly v roce 2024 182,7 miliardy dolarů, by to mohla být výhodná nabídka. Britská Královská společnost potvrdila, že účinnost solárního geoinženýrství je nesporná.
Tato technologie však není lék, spíše podpůrná léčba. Modelování ukázalo potenciální negativní vedlejší účinky, jako je sucho v subsaharské Africe, intenzivnější hurikány v severním Atlantiku a zimní sucha ve Středomoří. Navíc by tato technologie neřešila problém okyselování oceánů způsobený nadměrným CO2 v atmosféře.
Největším problémem je takzvaný „šok z ukončení“, kdy by náhlé zastavení geoinženýrství, zatímco by v atmosféře zůstávalo obrovské množství uhlíku, způsobilo prudké zvýšení teploty s nepředvídatelnými, avšak pravděpodobně katastrofálními následky. Pasztor vidí riziko „vydírání“ ze strany společností nebo vlád kontrolujících geoinženýrství. Po nasazení by byl celý svět závislý na této technologii po dobu sto let i déle, než se sníží množství uhlíku na bezpečnou úroveň.
Z tohoto důvodu téměř 600 akademiků podepsalo v roce 2022 výzvu k „dohodě o nepoužívání solárního geoinženýrství“. Mezinárodní společenství však přijalo jen málo opatření k omezení této myšlenky. Švýcarský návrh na zřízení expertní skupiny pro studium rizik a příležitostí v této oblasti nepostoupil na Shromáždění OSN pro životní prostředí v Nairobi v Keni, a to již podruhé.
Rostou také obavy z geopolitických dopadů. Pentagon se obává, že by geoinženýrství mohly převzít Čína nebo Rusko, a vyzval USA k vytvoření monitorovacích kapacit pro detekci neobvyklých částic ve stratosféře. Erin Sikorsky z Centra pro klima a bezpečnost uvedla, že by mohlo dojít k obrovské „chybné interpretaci“ a „dezinformacím“. Například by země postižená suchem mohla vinit, ať už oprávněně či nikoli, souseda provádějícího geoinženýrství.
Objevují se i etické a kosmologické otázky. Cynthia Scharf, bývalá Pasztorova kolegyně z OSN, zmínila řecké mýty, jako je Pandořina skříňka nebo Ikaros, které se ptají, jaké je místo lidstva ve větším vesmíru a přírodním systému.
Pasztor, který byl svědkem všech hlavních mezinárodních klimatických jednání, ztratil víru ve schopnost globální politiky najít řešení, zejména po ultimátu Johna Kerryho v roce 2015, že USA nepodpoří právně závazné limity pro znečištění. To vedlo k uzavření Pařížské dohody, která sice zabránila nejhorším katastrofám, ale dobrovolné závazky nestačí a teplota světa stále stoupá nebezpečným tempem.
Pasztor, který se rozhodl se Stardustem spolupracovat, protože byli „zjevně seriózní“ a chtěli svou technologii uvést do světa, nakonec pochybuje, zda ho společnost nepoužila jen k získání respektabilní tváře.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.
Pád Nicoláse Madura a jeho následné dopadení americkými speciálními jednotkami představuje pro Vladimira Putina mnohem víc než jen ztrátu jednoho z posledních věrných spojenců v Latinské Americe. Pro Kreml je to hluboká potupa, která obnažuje limity ruského vlivu a vyvolává u ruských nacionalistů neskrývanou závist vůči akceschopnosti Spojených států.
Dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku Čchiou Siao-čchim, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O několik hodin později byl Maduro ve své ložnici zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.
Organizace spojených národů oslavila loni v říjnu své 80. narozeniny, což je úctyhodný věk pro instituci, která měla světu zajistit trvalý mír. Aktuální události posledních let však tento systém vystavují drastickým zkouškám.
Nedávný dramatický zásah amerických sil ve Venezuele, který vyvrcholil dopadením Nicoláse Madura, rozvířil debaty o dalších cílech zahraniční politiky Donalda Trumpa. Prezident USA v této souvislosti oživil Monroeovu doktrínu z roku 1823, která deklarovala americkou dominanci na západní polokouli. Sám ji však přejmenoval na „Donroeovu doktrínu“ a dal jasně najevo, že hodlá prosazovat americké zájmy s novou razancí.
Karlos Vémola je i nadále v nezáviděníhodné situaci. Stále je ve vazbě, kam ho poslal soud poté, co jej těsně před Vánoci zadrželi policisté. Stalo se tak v době, kdy se zápasník chystal na operaci, kterou nakonec stejně podstoupil. Jak na tom momentálně je?
Herečtí kolegové stále zpracovávají zprávu o úmrtí Pavla Nečase, který náhle zemřel ve věku 59 let na Silvestra. Zároveň se již objevují první informace o posledním rozloučení s populárním hercem.pavel Podle všeho se nebude konat v Praze, i když tam Nečas žil.
Zadržený venezuelský prezident Nicolas Maduro v pondělí poprvé stanul před americkým soudem v New Yorku. Maduro a jeho manželka si vyslechli obvinění, přičemž oba odmítli vinu. Další stání s jihoamerickým politikem by mělo proběhnout v březnu.