Malý startup s 25 zaměstnanci vyvíjí technologii, která by mohla zastínit sluneční svit a snížit tak „termostat“ naší planety. Sázky jsou obrovské a společnost i její kritici volají po tom, aby legislativa dohnala technologický pokrok. Stardust Solutions, izraelsko-americký startup, tvrdí, že vyvinul speciální reflexní částice a technologii k vypuštění milionů tun těchto částic vysoko do atmosféry. Zamýšleným efektem je ztlumit světlo Slunce a zvrátit globální oteplování.
Bývalý vysoký představitel OSN pro klima, Janos Pasztor, byl ohromen seriózností operace Stardust, kterou vede jaderný fyzik Yanai Yedvab. Pasztor, který očekával, že se dříve nebo později nějaká společnost o něco podobného pokusí, byl šokován zrychlením, které solar geoengineering (správa slunečního záření) zaznamenal. Tato technologie byla doposud omezena spíše na výzkumné práce a sci-fi romány.
Pasztor v září 2025 uvedl, že ačkoliv nikdo neví, jak nebezpečně by tato technologie mohla destabilizovat počasí, dodávky potravin nebo globální politiku, pokud je situace s globálním oteplováním tak špatná, jak se zdá, možná tuto techniku budeme potřebovat. Pokud tomu tak je, máme morální imperativ ji prostudovat a porozumět jí.
Yedvab hledal v Pasztorovi poradce, který by mu pomohl vybudovat si veřejnou důvěryhodnost, nezbytnou pro získání vládních zakázek. Název společnosti Stardust Solutions, který připomíná kódové označení pro Hvězdu smrti z Hvězdných válek, zřejmě zrovna nepomáhá s řešením problémů s veřejným obrazem. Pro Pasztora je navíc znepokojivý fakt, že netestovaná schopnost kontrolovat teplotu světa je nyní prakticky na prodej v době rostoucího chaosu a bez jasných mezinárodních zákonů.
Podle klimatického orgánu OSN bylo již v roce 2022 jasné, že lidstvo čeká řada hrozných událostí kvůli globálnímu oteplování. Očekává se zhoršení extrémních vln veder, neovladatelných požárů, rekordních povodní a sucha. Pasztor, který v roce 2016 založil think tank naléhající na vlády, aby braly solární geoinženýrství vážně a stanovily globální pravidla, se obával scénáře, kdy by se o to mohl pokusit miliardář s úzkými vazbami na vládu, například v USA, bez jakékoliv diskuse s globální komunitou.
Pro-profit model společnosti Stardust vyvolává hluboké obavy, jelikož výzkum a budování společnosti s 25 zaměstnanci probíhalo prakticky bez dohledu. Stardust je registrován v Delaware v USA a jeho právní vazby naznačují záměr získat investory z Wall Street a Silicon Valley a vládní zakázky USA. Mezi rané sponzory patří venture kapitálová firma vedená bývalým kanadským premiérem Stephenem Harperem.
Pasztor po několika dnech váhání souhlasil, že se stane konzultantem s hlavním úkolem zveřejnit zprávu o řízení a regulačních výzvách společnosti. Po ukončení jeho spolupráce se společností však vyjádřil znepokojení. Společnost nesplnila jeho doporučení ohledně transparentnosti a nepodnikla dostatečné kroky. Web Stardust byl navíc těžko dohledatelný, protože obsahoval kód, který ho skrýval před vyhledávači, což Yedvab označil za neúmyslné.
Zatímco Pasztor vyjadřoval pochybnosti, Stardust jel na plné obrátky. V říjnu společnost oznámila získání 60 milionů dolarů, čímž celková částka získaná dva roky starým startupem dosáhla 75 milionů dolarů. Jedná se o zdaleka největší investici do solárního geoinženýrství. Gernot Wagner, klimatický ekonom z Columbia Business School, označil Stardust za „jedinou seriózní hru ve městě“. Společnost rychle postupuje k možnosti stisknout tlačítko pro spuštění svých plánů na ochlazování planety, hledá vládní kontrakty v USA a buduje vliv v Trumpově administraci.
Tento rychlý pokrok vyvolává nevoli u mnoha vědců. Daniele Visioni, klimatolog z Cornell University, prohlásil, že způsob, jakým společnost postupuje, je „naprosto nejhorší a nejtoxičtější“. Jelikož je Stardust soukromá společnost, nemá žádné právní povinnosti dodržovat přísné bezpečnostní zásady ani se podrobit veřejné kontrole.
Plán Stardustu vychází z přírodního procesu. V červnu 1783 došlo k erupci sopky Laki na Islandu, která uvolnila 122 milionů metrických tun síry. Částice síry se dostaly do stratosféry, kde obklopily severní polokouli a způsobily klimatický chaos, včetně kruté zimy v Severní Americe a Evropě. Vědci dnes vědí, že částice síry z vulkanických erupcí zakrývají Slunce jako prachový deštník a mají znatelný chladicí účinek trvající rok i déle.
Stardust tvrdí, že vyvinul systém, který dokáže replikovat a udržet globální chladicí účinky sopečné erupce bez lávy a síry. Mechanismus by byl poměrně jednoduchý: flotila zhruba 100 letadel by létala do stratosféry, kde by rozprašovala náklad částic, které by odrážely malé procento slunečního světla zpět do vesmíru, což by stačilo k ochlazení Země. Podle Stardustu by částice přirozeně vypadly ze stratosféry asi za rok, a bylo by je třeba nahradit.
Solární geoinženýrství by bylo poměrně levné, podle odhadů Douglase MacMartina z Cornell University by náklady činily „desítky miliard dolarů ročně“. Pro zemi jako USA, kde škody způsobené klimatem a počasím dosáhly v roce 2024 182,7 miliardy dolarů, by to mohla být výhodná nabídka. Britská Královská společnost potvrdila, že účinnost solárního geoinženýrství je nesporná.
Tato technologie však není lék, spíše podpůrná léčba. Modelování ukázalo potenciální negativní vedlejší účinky, jako je sucho v subsaharské Africe, intenzivnější hurikány v severním Atlantiku a zimní sucha ve Středomoří. Navíc by tato technologie neřešila problém okyselování oceánů způsobený nadměrným CO2 v atmosféře.
Největším problémem je takzvaný „šok z ukončení“, kdy by náhlé zastavení geoinženýrství, zatímco by v atmosféře zůstávalo obrovské množství uhlíku, způsobilo prudké zvýšení teploty s nepředvídatelnými, avšak pravděpodobně katastrofálními následky. Pasztor vidí riziko „vydírání“ ze strany společností nebo vlád kontrolujících geoinženýrství. Po nasazení by byl celý svět závislý na této technologii po dobu sto let i déle, než se sníží množství uhlíku na bezpečnou úroveň.
Z tohoto důvodu téměř 600 akademiků podepsalo v roce 2022 výzvu k „dohodě o nepoužívání solárního geoinženýrství“. Mezinárodní společenství však přijalo jen málo opatření k omezení této myšlenky. Švýcarský návrh na zřízení expertní skupiny pro studium rizik a příležitostí v této oblasti nepostoupil na Shromáždění OSN pro životní prostředí v Nairobi v Keni, a to již podruhé.
Rostou také obavy z geopolitických dopadů. Pentagon se obává, že by geoinženýrství mohly převzít Čína nebo Rusko, a vyzval USA k vytvoření monitorovacích kapacit pro detekci neobvyklých částic ve stratosféře. Erin Sikorsky z Centra pro klima a bezpečnost uvedla, že by mohlo dojít k obrovské „chybné interpretaci“ a „dezinformacím“. Například by země postižená suchem mohla vinit, ať už oprávněně či nikoli, souseda provádějícího geoinženýrství.
Objevují se i etické a kosmologické otázky. Cynthia Scharf, bývalá Pasztorova kolegyně z OSN, zmínila řecké mýty, jako je Pandořina skříňka nebo Ikaros, které se ptají, jaké je místo lidstva ve větším vesmíru a přírodním systému.
Pasztor, který byl svědkem všech hlavních mezinárodních klimatických jednání, ztratil víru ve schopnost globální politiky najít řešení, zejména po ultimátu Johna Kerryho v roce 2015, že USA nepodpoří právně závazné limity pro znečištění. To vedlo k uzavření Pařížské dohody, která sice zabránila nejhorším katastrofám, ale dobrovolné závazky nestačí a teplota světa stále stoupá nebezpečným tempem.
Pasztor, který se rozhodl se Stardustem spolupracovat, protože byli „zjevně seriózní“ a chtěli svou technologii uvést do světa, nakonec pochybuje, zda ho společnost nepoužila jen k získání respektabilní tváře.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.