Experti: EU chtěla sankcemi vyvolat jednání, ne zničit Rusko. Pokud chce Evropa chránit mír, musí se umět bránit

Evropa, která byla po druhé světové válce založena s cílem zajistit mír a stabilitu, se dnes nachází na rozcestí. Původní idea, že ekonomická integrace a spolupráce mezi zeměmi zabrání válkám, v kontextu nových hrozeb již nefunguje.

V roce 1991, kdy vznikla Evropská unie, a později, když došlo k jejímu rozšíření, se předpokládalo, že přijetí liberalizačních a demokratických hodnot pomůže zajistit trvalý mír. Tato představa však selhala v momentě, kdy se Evropa začala potýkat s agresivními autoritářskými režimy, jako je Rusko, Čína nebo Irán, které se neřídí žádnými diplomatikami a jejichž hlavní ideologií je konfrontace s demokratickými hodnotami.

Experti tvrdí, že dnešní Evropa musí přehodnotit svůj přístup. „Evropa se nemůže stále spoléhat na americkou pomoc,“ říká Kasparov, a zdůrazňuje, že po odchodu Spojených států z mezinárodní scény Evropa zůstává bez silné vlastní obrany. To je stává stále zjevnější v reakci na ruskou agresi na Ukrajině.

Unie byla dlouhou dobu spojena s politikou malých kroků a konsensu, což se ukázalo jako efektivní v době, kdy Evropa čelila vnitřním problémům. Dnes se však ukazuje, že tento přístup je nevhodný pro řešení radikálních a rychlých změn.

Zvlášť to platí v kontextu vojenské hrozby z Ruska. Jak uvádějí autoři článku, „sankcionování Putina“ prostřednictvím více než 18 balíků sankcí vůbec nezasáhlo podstatu jeho válečných aktivit, a to kvůli tomu, že byly nastaveny s cílem vyvolat vyjednávání, nikoli rozhodující finanční zásah.

Evropská unie není schopná čelit dnešním výzvám, protože byla původně navržena jako mírový projekt, zaměřený na kooperaci, a nikoli na konfrontaci. Příkladem toho, jak EU nedokáže reagovat efektivně na aktuální vojenské hrozby, je její neschopnost zajistit výrobu potřebného množství munice pro Ukrajinu. Zatímco nejchudší země světa, jako je Severní Korea, zásobují svého spojence, Rusko, EU zůstává paralyzována byrokracií a neschopností jednat razantně.

Evropa čelí existenčním hrozbám, které nelze vyřešit pomocí současného modelu EU. Pro její přežití bude nutná zásadní změna. Kasparov a Landsbergis navrhují tři klíčové kroky k revitalizaci Unie:

1) Opustit zásadu jednomyslnosti. Mnoho států dnes nesdílí stejné hodnoty, což brání efektivnímu rozhodování. Tento problém je patrný nejen v otázkách obrany, ale i v zásadních geopolitických rozhodnutích.

2) Změnit přístup k geopolitice. EU musí nabídnout Ukrajině, Moldavii, Gruzii a Arménii reálnou perspektivu evropské budoucnosti. Pokud tak neučiní, budou tyto země stále více orientovány na autoritářské režimy.

3) Posílit obranu. Pokud chce Evropa chránit mír, musí být schopná se bránit. To znamená vybudovat silnou obrannou infrastrukturu a schopnost čelit výzvám, jako je ruská invaze na Ukrajinu nebo čínská expanze.

Evropa má ještě šanci na přežití, ale musí přijmout realitu války a agresivních geopolitických tlaků. Stávající struktura Unie není připravena na novou realitu a musí být transformována. Pokud Evropská unie nebude schopná přijmout tvrdé kroky a jednat konfrontačně, její budoucnost bude stále více ohrožena, uzavírají experti.