Evropská unie musí změnit svou strategii, pokud má přežít v současném geopolitickém prostředí. Jak ukazuje současná situace, její politika spolupráce a hledání konsensu, která byla úspěšná v minulosti, už není dostatečná na to, aby čelila novým výzvám. Ve svém komentáři pro server Politico to uvedli Garry Kasparov, bývalý mistr světa v šachu a předseda Iniciativy za obnovení demokracie, a Gabrielius Landsbergis, člen Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Evropa, která byla po druhé světové válce založena s cílem zajistit mír a stabilitu, se dnes nachází na rozcestí. Původní idea, že ekonomická integrace a spolupráce mezi zeměmi zabrání válkám, v kontextu nových hrozeb již nefunguje.
V roce 1991, kdy vznikla Evropská unie, a později, když došlo k jejímu rozšíření, se předpokládalo, že přijetí liberalizačních a demokratických hodnot pomůže zajistit trvalý mír. Tato představa však selhala v momentě, kdy se Evropa začala potýkat s agresivními autoritářskými režimy, jako je Rusko, Čína nebo Irán, které se neřídí žádnými diplomatikami a jejichž hlavní ideologií je konfrontace s demokratickými hodnotami.
Experti tvrdí, že dnešní Evropa musí přehodnotit svůj přístup. „Evropa se nemůže stále spoléhat na americkou pomoc,“ říká Kasparov, a zdůrazňuje, že po odchodu Spojených států z mezinárodní scény Evropa zůstává bez silné vlastní obrany. To je stává stále zjevnější v reakci na ruskou agresi na Ukrajině.
Unie byla dlouhou dobu spojena s politikou malých kroků a konsensu, což se ukázalo jako efektivní v době, kdy Evropa čelila vnitřním problémům. Dnes se však ukazuje, že tento přístup je nevhodný pro řešení radikálních a rychlých změn.
Zvlášť to platí v kontextu vojenské hrozby z Ruska. Jak uvádějí autoři článku, „sankcionování Putina“ prostřednictvím více než 18 balíků sankcí vůbec nezasáhlo podstatu jeho válečných aktivit, a to kvůli tomu, že byly nastaveny s cílem vyvolat vyjednávání, nikoli rozhodující finanční zásah.
Evropská unie není schopná čelit dnešním výzvám, protože byla původně navržena jako mírový projekt, zaměřený na kooperaci, a nikoli na konfrontaci. Příkladem toho, jak EU nedokáže reagovat efektivně na aktuální vojenské hrozby, je její neschopnost zajistit výrobu potřebného množství munice pro Ukrajinu. Zatímco nejchudší země světa, jako je Severní Korea, zásobují svého spojence, Rusko, EU zůstává paralyzována byrokracií a neschopností jednat razantně.
Evropa čelí existenčním hrozbám, které nelze vyřešit pomocí současného modelu EU. Pro její přežití bude nutná zásadní změna. Kasparov a Landsbergis navrhují tři klíčové kroky k revitalizaci Unie:
1) Opustit zásadu jednomyslnosti. Mnoho států dnes nesdílí stejné hodnoty, což brání efektivnímu rozhodování. Tento problém je patrný nejen v otázkách obrany, ale i v zásadních geopolitických rozhodnutích.
2) Změnit přístup k geopolitice. EU musí nabídnout Ukrajině, Moldavii, Gruzii a Arménii reálnou perspektivu evropské budoucnosti. Pokud tak neučiní, budou tyto země stále více orientovány na autoritářské režimy.
3) Posílit obranu. Pokud chce Evropa chránit mír, musí být schopná se bránit. To znamená vybudovat silnou obrannou infrastrukturu a schopnost čelit výzvám, jako je ruská invaze na Ukrajinu nebo čínská expanze.
Evropa má ještě šanci na přežití, ale musí přijmout realitu války a agresivních geopolitických tlaků. Stávající struktura Unie není připravena na novou realitu a musí být transformována. Pokud Evropská unie nebude schopná přijmout tvrdé kroky a jednat konfrontačně, její budoucnost bude stále více ohrožena, uzavírají experti.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.