Evropská unie musí změnit svou strategii, pokud má přežít v současném geopolitickém prostředí. Jak ukazuje současná situace, její politika spolupráce a hledání konsensu, která byla úspěšná v minulosti, už není dostatečná na to, aby čelila novým výzvám. Ve svém komentáři pro server Politico to uvedli Garry Kasparov, bývalý mistr světa v šachu a předseda Iniciativy za obnovení demokracie, a Gabrielius Landsbergis, člen Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Evropa, která byla po druhé světové válce založena s cílem zajistit mír a stabilitu, se dnes nachází na rozcestí. Původní idea, že ekonomická integrace a spolupráce mezi zeměmi zabrání válkám, v kontextu nových hrozeb již nefunguje.
V roce 1991, kdy vznikla Evropská unie, a později, když došlo k jejímu rozšíření, se předpokládalo, že přijetí liberalizačních a demokratických hodnot pomůže zajistit trvalý mír. Tato představa však selhala v momentě, kdy se Evropa začala potýkat s agresivními autoritářskými režimy, jako je Rusko, Čína nebo Irán, které se neřídí žádnými diplomatikami a jejichž hlavní ideologií je konfrontace s demokratickými hodnotami.
Experti tvrdí, že dnešní Evropa musí přehodnotit svůj přístup. „Evropa se nemůže stále spoléhat na americkou pomoc,“ říká Kasparov, a zdůrazňuje, že po odchodu Spojených států z mezinárodní scény Evropa zůstává bez silné vlastní obrany. To je stává stále zjevnější v reakci na ruskou agresi na Ukrajině.
Unie byla dlouhou dobu spojena s politikou malých kroků a konsensu, což se ukázalo jako efektivní v době, kdy Evropa čelila vnitřním problémům. Dnes se však ukazuje, že tento přístup je nevhodný pro řešení radikálních a rychlých změn.
Zvlášť to platí v kontextu vojenské hrozby z Ruska. Jak uvádějí autoři článku, „sankcionování Putina“ prostřednictvím více než 18 balíků sankcí vůbec nezasáhlo podstatu jeho válečných aktivit, a to kvůli tomu, že byly nastaveny s cílem vyvolat vyjednávání, nikoli rozhodující finanční zásah.
Evropská unie není schopná čelit dnešním výzvám, protože byla původně navržena jako mírový projekt, zaměřený na kooperaci, a nikoli na konfrontaci. Příkladem toho, jak EU nedokáže reagovat efektivně na aktuální vojenské hrozby, je její neschopnost zajistit výrobu potřebného množství munice pro Ukrajinu. Zatímco nejchudší země světa, jako je Severní Korea, zásobují svého spojence, Rusko, EU zůstává paralyzována byrokracií a neschopností jednat razantně.
Evropa čelí existenčním hrozbám, které nelze vyřešit pomocí současného modelu EU. Pro její přežití bude nutná zásadní změna. Kasparov a Landsbergis navrhují tři klíčové kroky k revitalizaci Unie:
1) Opustit zásadu jednomyslnosti. Mnoho států dnes nesdílí stejné hodnoty, což brání efektivnímu rozhodování. Tento problém je patrný nejen v otázkách obrany, ale i v zásadních geopolitických rozhodnutích.
2) Změnit přístup k geopolitice. EU musí nabídnout Ukrajině, Moldavii, Gruzii a Arménii reálnou perspektivu evropské budoucnosti. Pokud tak neučiní, budou tyto země stále více orientovány na autoritářské režimy.
3) Posílit obranu. Pokud chce Evropa chránit mír, musí být schopná se bránit. To znamená vybudovat silnou obrannou infrastrukturu a schopnost čelit výzvám, jako je ruská invaze na Ukrajinu nebo čínská expanze.
Evropa má ještě šanci na přežití, ale musí přijmout realitu války a agresivních geopolitických tlaků. Stávající struktura Unie není připravena na novou realitu a musí být transformována. Pokud Evropská unie nebude schopná přijmout tvrdé kroky a jednat konfrontačně, její budoucnost bude stále více ohrožena, uzavírají experti.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.