Evropská unie musí změnit svou strategii, pokud má přežít v současném geopolitickém prostředí. Jak ukazuje současná situace, její politika spolupráce a hledání konsensu, která byla úspěšná v minulosti, už není dostatečná na to, aby čelila novým výzvám. Ve svém komentáři pro server Politico to uvedli Garry Kasparov, bývalý mistr světa v šachu a předseda Iniciativy za obnovení demokracie, a Gabrielius Landsbergis, člen Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Evropa, která byla po druhé světové válce založena s cílem zajistit mír a stabilitu, se dnes nachází na rozcestí. Původní idea, že ekonomická integrace a spolupráce mezi zeměmi zabrání válkám, v kontextu nových hrozeb již nefunguje.
V roce 1991, kdy vznikla Evropská unie, a později, když došlo k jejímu rozšíření, se předpokládalo, že přijetí liberalizačních a demokratických hodnot pomůže zajistit trvalý mír. Tato představa však selhala v momentě, kdy se Evropa začala potýkat s agresivními autoritářskými režimy, jako je Rusko, Čína nebo Irán, které se neřídí žádnými diplomatikami a jejichž hlavní ideologií je konfrontace s demokratickými hodnotami.
Experti tvrdí, že dnešní Evropa musí přehodnotit svůj přístup. „Evropa se nemůže stále spoléhat na americkou pomoc,“ říká Kasparov, a zdůrazňuje, že po odchodu Spojených států z mezinárodní scény Evropa zůstává bez silné vlastní obrany. To je stává stále zjevnější v reakci na ruskou agresi na Ukrajině.
Unie byla dlouhou dobu spojena s politikou malých kroků a konsensu, což se ukázalo jako efektivní v době, kdy Evropa čelila vnitřním problémům. Dnes se však ukazuje, že tento přístup je nevhodný pro řešení radikálních a rychlých změn.
Zvlášť to platí v kontextu vojenské hrozby z Ruska. Jak uvádějí autoři článku, „sankcionování Putina“ prostřednictvím více než 18 balíků sankcí vůbec nezasáhlo podstatu jeho válečných aktivit, a to kvůli tomu, že byly nastaveny s cílem vyvolat vyjednávání, nikoli rozhodující finanční zásah.
Evropská unie není schopná čelit dnešním výzvám, protože byla původně navržena jako mírový projekt, zaměřený na kooperaci, a nikoli na konfrontaci. Příkladem toho, jak EU nedokáže reagovat efektivně na aktuální vojenské hrozby, je její neschopnost zajistit výrobu potřebného množství munice pro Ukrajinu. Zatímco nejchudší země světa, jako je Severní Korea, zásobují svého spojence, Rusko, EU zůstává paralyzována byrokracií a neschopností jednat razantně.
Evropa čelí existenčním hrozbám, které nelze vyřešit pomocí současného modelu EU. Pro její přežití bude nutná zásadní změna. Kasparov a Landsbergis navrhují tři klíčové kroky k revitalizaci Unie:
1) Opustit zásadu jednomyslnosti. Mnoho států dnes nesdílí stejné hodnoty, což brání efektivnímu rozhodování. Tento problém je patrný nejen v otázkách obrany, ale i v zásadních geopolitických rozhodnutích.
2) Změnit přístup k geopolitice. EU musí nabídnout Ukrajině, Moldavii, Gruzii a Arménii reálnou perspektivu evropské budoucnosti. Pokud tak neučiní, budou tyto země stále více orientovány na autoritářské režimy.
3) Posílit obranu. Pokud chce Evropa chránit mír, musí být schopná se bránit. To znamená vybudovat silnou obrannou infrastrukturu a schopnost čelit výzvám, jako je ruská invaze na Ukrajinu nebo čínská expanze.
Evropa má ještě šanci na přežití, ale musí přijmout realitu války a agresivních geopolitických tlaků. Stávající struktura Unie není připravena na novou realitu a musí být transformována. Pokud Evropská unie nebude schopná přijmout tvrdé kroky a jednat konfrontačně, její budoucnost bude stále více ohrožena, uzavírají experti.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
