Evropská unie musí změnit svou strategii, pokud má přežít v současném geopolitickém prostředí. Jak ukazuje současná situace, její politika spolupráce a hledání konsensu, která byla úspěšná v minulosti, už není dostatečná na to, aby čelila novým výzvám. Ve svém komentáři pro server Politico to uvedli Garry Kasparov, bývalý mistr světa v šachu a předseda Iniciativy za obnovení demokracie, a Gabrielius Landsbergis, člen Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Evropa, která byla po druhé světové válce založena s cílem zajistit mír a stabilitu, se dnes nachází na rozcestí. Původní idea, že ekonomická integrace a spolupráce mezi zeměmi zabrání válkám, v kontextu nových hrozeb již nefunguje.
V roce 1991, kdy vznikla Evropská unie, a později, když došlo k jejímu rozšíření, se předpokládalo, že přijetí liberalizačních a demokratických hodnot pomůže zajistit trvalý mír. Tato představa však selhala v momentě, kdy se Evropa začala potýkat s agresivními autoritářskými režimy, jako je Rusko, Čína nebo Irán, které se neřídí žádnými diplomatikami a jejichž hlavní ideologií je konfrontace s demokratickými hodnotami.
Experti tvrdí, že dnešní Evropa musí přehodnotit svůj přístup. „Evropa se nemůže stále spoléhat na americkou pomoc,“ říká Kasparov, a zdůrazňuje, že po odchodu Spojených států z mezinárodní scény Evropa zůstává bez silné vlastní obrany. To je stává stále zjevnější v reakci na ruskou agresi na Ukrajině.
Unie byla dlouhou dobu spojena s politikou malých kroků a konsensu, což se ukázalo jako efektivní v době, kdy Evropa čelila vnitřním problémům. Dnes se však ukazuje, že tento přístup je nevhodný pro řešení radikálních a rychlých změn.
Zvlášť to platí v kontextu vojenské hrozby z Ruska. Jak uvádějí autoři článku, „sankcionování Putina“ prostřednictvím více než 18 balíků sankcí vůbec nezasáhlo podstatu jeho válečných aktivit, a to kvůli tomu, že byly nastaveny s cílem vyvolat vyjednávání, nikoli rozhodující finanční zásah.
Evropská unie není schopná čelit dnešním výzvám, protože byla původně navržena jako mírový projekt, zaměřený na kooperaci, a nikoli na konfrontaci. Příkladem toho, jak EU nedokáže reagovat efektivně na aktuální vojenské hrozby, je její neschopnost zajistit výrobu potřebného množství munice pro Ukrajinu. Zatímco nejchudší země světa, jako je Severní Korea, zásobují svého spojence, Rusko, EU zůstává paralyzována byrokracií a neschopností jednat razantně.
Evropa čelí existenčním hrozbám, které nelze vyřešit pomocí současného modelu EU. Pro její přežití bude nutná zásadní změna. Kasparov a Landsbergis navrhují tři klíčové kroky k revitalizaci Unie:
1) Opustit zásadu jednomyslnosti. Mnoho států dnes nesdílí stejné hodnoty, což brání efektivnímu rozhodování. Tento problém je patrný nejen v otázkách obrany, ale i v zásadních geopolitických rozhodnutích.
2) Změnit přístup k geopolitice. EU musí nabídnout Ukrajině, Moldavii, Gruzii a Arménii reálnou perspektivu evropské budoucnosti. Pokud tak neučiní, budou tyto země stále více orientovány na autoritářské režimy.
3) Posílit obranu. Pokud chce Evropa chránit mír, musí být schopná se bránit. To znamená vybudovat silnou obrannou infrastrukturu a schopnost čelit výzvám, jako je ruská invaze na Ukrajinu nebo čínská expanze.
Evropa má ještě šanci na přežití, ale musí přijmout realitu války a agresivních geopolitických tlaků. Stávající struktura Unie není připravena na novou realitu a musí být transformována. Pokud Evropská unie nebude schopná přijmout tvrdé kroky a jednat konfrontačně, její budoucnost bude stále více ohrožena, uzavírají experti.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.