Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou nabrala nový směr. Americký prezident Donald Trump 9. dubna 2025 zvýšil cla na čínské zboží na závratných 125 %, čímž vyčlenil Čínu z 90denní výjimky, kterou udělil ostatním obchodním partnerům. Tvrdý krok, který měl být odpovědí na údajnou „neúctu Číny ke globálním trhům“, však narazil na okamžitou a neméně tvrdou reakci Pekingu. Čína označila Trumpovy kroky za „vtip“ a rovněž zavedla 125% cla na americké produkty.
Tato eskalace podle webu The Conversation znamená, že obě největší světové ekonomiky vstoupily do otevřeného obchodního konfliktu, jehož intenzita a rozsah nemají obdoby. A podle odborníků je to tentokrát Čína, kdo má výhodu.
Na rozdíl od předchozí obchodní války během Trumpova prvního funkčního období, kdy se Peking snažil dohodnout, dnes se situace výrazně změnila. Závislost čínského exportu na USA klesla z 19,8 % v roce 2018 na 12,8 % v roce 2023. Čínská strategie posilování domácí poptávky tak dostává nový impuls a může pomoci zmírnit dopady amerických cel.
I když čínská ekonomika momentálně čelí problémům, jako je stagnace trhu s nemovitostmi či odliv kapitálu, tato slabost se paradoxně stala její předností. Ekonomika si už zvykla na tlak a nejistotu, což podle odborníků zvyšuje její odolnost vůči dalším otřesům.
Trumpovy vysoké tarify navíc poskytují čínským lídrům užitečný externí terč, na který mohou svalit vinu za případné hospodářské potíže, a tím posílit jednotu a patriotismus doma. Čína také ví, že Spojené státy nejsou schopny rychle nahradit závislost na čínském zboží. Mnohé produkty, které USA dnes dováží z jiných zemí, obsahují čínské komponenty.
Zároveň Peking disponuje několika mocnými nástroji odvetných opatření. Klíčovým z nich je kontrola nad světovým trhem se vzácnými kovy, které jsou nezbytné pro obranný průmysl i moderní technologie. Čína na začátku března a znovu 9. dubna zařadila desítky amerických firem – převážně z oblasti obrany a high-tech – na seznam subjektů s omezeným přístupem k těmto surovinám.
Kromě toho se Čína může zaměřit na americké zemědělce. Už zrušila povolení pro tři hlavní vývozce sóji a může zasáhnout i trh s drůbežím masem – oba sektory jsou závislé na čínském odbytu a koncentrované v republikánských státech, tedy v samotné Trumpově volební základně.
Peking má rovněž páky v technologickém sektoru. Giganti jako Apple nebo Tesla jsou závislí na čínské výrobě a jakékoli celní překážky mohou zásadně ohrozit jejich zisky. Podle některých zpráv čínská vláda již připravuje regulační zásahy zaměřené na americké firmy působící v Číně.
Zajímavý je i fakt, že Elon Musk, který má blízké vazby na Trumpovu administrativu, ale zároveň rozsáhlé zájmy v Číně, by se mohl stát potenciálním nástrojem rozdělení amerického vedení.
Trumpova agresivní obchodní politika mezitím vytváří prostor pro zásadní geopolitický obrat. Už 30. března se po pěti letech sešly Čína, Japonsko a Jižní Korea na trilaterálním ekonomickém summitu a slíbily pokrok v jednání o společné dohodě o volném obchodu. To je výrazný posun, vzhledem k tomu, že USA během Bidenovy éry systematicky budovaly strategické partnerství právě s Tokiem a Soulem.
Také země jihovýchodní Asie, které byly rovněž postiženy Trumpovými cly, nyní posilují spolupráci s Čínou. Prezident Si Ťin-pching v polovině dubna navštíví Vietnam, Malajsii a Kambodžu – všechny tři země, na které Trumpova administrativa uvalila vysoká cla.
Na globální úrovni pak začíná Čína opět sbližovat vztahy s Evropskou unií. Dne 8. dubna jednal čínský premiér s předsedkyní Evropské komise a obě strany se shodly na odsouzení amerického protekcionismu. EU o den později oznámila vlastní odvetná cla na americké zboží, která by mohla zasáhnout vývoz za více než 20 miliard eur. Zatím jsou však jejich dopady odloženy kvůli 90dennímu americkému moratoriu.
Vše nasvědčuje tomu, že Peking a Brusel nyní diskutují o překážkách ve vzájemném obchodě a zvažují červencový summit v Číně. To by mohlo ještě více oslabit transatlantické vazby.
A konečně – rostoucí cla a s nimi spojená ekonomická nejistota oslabují důvěru investorů v americký dolar. Tradičně považovaný za bezpečné aktivum, dolar v posledních týdnech ztrácí kvůli obavám o stabilitu amerického hospodářství i udržitelnost státního dluhu.
Zatímco Trumpova celní politika může některé části čínské ekonomiky poškodit, Peking má tentokrát v ruce daleko víc trumfů než kdy dřív. A podle mnohých pozorovatelů se dokonce může pokusit využít tuto situaci jako příležitost ke strategickému posílení své pozice nejen vůči USA, ale i vůči zbytku světa.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.