Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou nabrala nový směr. Americký prezident Donald Trump 9. dubna 2025 zvýšil cla na čínské zboží na závratných 125 %, čímž vyčlenil Čínu z 90denní výjimky, kterou udělil ostatním obchodním partnerům. Tvrdý krok, který měl být odpovědí na údajnou „neúctu Číny ke globálním trhům“, však narazil na okamžitou a neméně tvrdou reakci Pekingu. Čína označila Trumpovy kroky za „vtip“ a rovněž zavedla 125% cla na americké produkty.
Tato eskalace podle webu The Conversation znamená, že obě největší světové ekonomiky vstoupily do otevřeného obchodního konfliktu, jehož intenzita a rozsah nemají obdoby. A podle odborníků je to tentokrát Čína, kdo má výhodu.
Na rozdíl od předchozí obchodní války během Trumpova prvního funkčního období, kdy se Peking snažil dohodnout, dnes se situace výrazně změnila. Závislost čínského exportu na USA klesla z 19,8 % v roce 2018 na 12,8 % v roce 2023. Čínská strategie posilování domácí poptávky tak dostává nový impuls a může pomoci zmírnit dopady amerických cel.
I když čínská ekonomika momentálně čelí problémům, jako je stagnace trhu s nemovitostmi či odliv kapitálu, tato slabost se paradoxně stala její předností. Ekonomika si už zvykla na tlak a nejistotu, což podle odborníků zvyšuje její odolnost vůči dalším otřesům.
Trumpovy vysoké tarify navíc poskytují čínským lídrům užitečný externí terč, na který mohou svalit vinu za případné hospodářské potíže, a tím posílit jednotu a patriotismus doma. Čína také ví, že Spojené státy nejsou schopny rychle nahradit závislost na čínském zboží. Mnohé produkty, které USA dnes dováží z jiných zemí, obsahují čínské komponenty.
Zároveň Peking disponuje několika mocnými nástroji odvetných opatření. Klíčovým z nich je kontrola nad světovým trhem se vzácnými kovy, které jsou nezbytné pro obranný průmysl i moderní technologie. Čína na začátku března a znovu 9. dubna zařadila desítky amerických firem – převážně z oblasti obrany a high-tech – na seznam subjektů s omezeným přístupem k těmto surovinám.
Kromě toho se Čína může zaměřit na americké zemědělce. Už zrušila povolení pro tři hlavní vývozce sóji a může zasáhnout i trh s drůbežím masem – oba sektory jsou závislé na čínském odbytu a koncentrované v republikánských státech, tedy v samotné Trumpově volební základně.
Peking má rovněž páky v technologickém sektoru. Giganti jako Apple nebo Tesla jsou závislí na čínské výrobě a jakékoli celní překážky mohou zásadně ohrozit jejich zisky. Podle některých zpráv čínská vláda již připravuje regulační zásahy zaměřené na americké firmy působící v Číně.
Zajímavý je i fakt, že Elon Musk, který má blízké vazby na Trumpovu administrativu, ale zároveň rozsáhlé zájmy v Číně, by se mohl stát potenciálním nástrojem rozdělení amerického vedení.
Trumpova agresivní obchodní politika mezitím vytváří prostor pro zásadní geopolitický obrat. Už 30. března se po pěti letech sešly Čína, Japonsko a Jižní Korea na trilaterálním ekonomickém summitu a slíbily pokrok v jednání o společné dohodě o volném obchodu. To je výrazný posun, vzhledem k tomu, že USA během Bidenovy éry systematicky budovaly strategické partnerství právě s Tokiem a Soulem.
Také země jihovýchodní Asie, které byly rovněž postiženy Trumpovými cly, nyní posilují spolupráci s Čínou. Prezident Si Ťin-pching v polovině dubna navštíví Vietnam, Malajsii a Kambodžu – všechny tři země, na které Trumpova administrativa uvalila vysoká cla.
Na globální úrovni pak začíná Čína opět sbližovat vztahy s Evropskou unií. Dne 8. dubna jednal čínský premiér s předsedkyní Evropské komise a obě strany se shodly na odsouzení amerického protekcionismu. EU o den později oznámila vlastní odvetná cla na americké zboží, která by mohla zasáhnout vývoz za více než 20 miliard eur. Zatím jsou však jejich dopady odloženy kvůli 90dennímu americkému moratoriu.
Vše nasvědčuje tomu, že Peking a Brusel nyní diskutují o překážkách ve vzájemném obchodě a zvažují červencový summit v Číně. To by mohlo ještě více oslabit transatlantické vazby.
A konečně – rostoucí cla a s nimi spojená ekonomická nejistota oslabují důvěru investorů v americký dolar. Tradičně považovaný za bezpečné aktivum, dolar v posledních týdnech ztrácí kvůli obavám o stabilitu amerického hospodářství i udržitelnost státního dluhu.
Zatímco Trumpova celní politika může některé části čínské ekonomiky poškodit, Peking má tentokrát v ruce daleko víc trumfů než kdy dřív. A podle mnohých pozorovatelů se dokonce může pokusit využít tuto situaci jako příležitost ke strategickému posílení své pozice nejen vůči USA, ale i vůči zbytku světa.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.