Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou nabrala nový směr. Americký prezident Donald Trump 9. dubna 2025 zvýšil cla na čínské zboží na závratných 125 %, čímž vyčlenil Čínu z 90denní výjimky, kterou udělil ostatním obchodním partnerům. Tvrdý krok, který měl být odpovědí na údajnou „neúctu Číny ke globálním trhům“, však narazil na okamžitou a neméně tvrdou reakci Pekingu. Čína označila Trumpovy kroky za „vtip“ a rovněž zavedla 125% cla na americké produkty.
Tato eskalace podle webu The Conversation znamená, že obě největší světové ekonomiky vstoupily do otevřeného obchodního konfliktu, jehož intenzita a rozsah nemají obdoby. A podle odborníků je to tentokrát Čína, kdo má výhodu.
Na rozdíl od předchozí obchodní války během Trumpova prvního funkčního období, kdy se Peking snažil dohodnout, dnes se situace výrazně změnila. Závislost čínského exportu na USA klesla z 19,8 % v roce 2018 na 12,8 % v roce 2023. Čínská strategie posilování domácí poptávky tak dostává nový impuls a může pomoci zmírnit dopady amerických cel.
I když čínská ekonomika momentálně čelí problémům, jako je stagnace trhu s nemovitostmi či odliv kapitálu, tato slabost se paradoxně stala její předností. Ekonomika si už zvykla na tlak a nejistotu, což podle odborníků zvyšuje její odolnost vůči dalším otřesům.
Trumpovy vysoké tarify navíc poskytují čínským lídrům užitečný externí terč, na který mohou svalit vinu za případné hospodářské potíže, a tím posílit jednotu a patriotismus doma. Čína také ví, že Spojené státy nejsou schopny rychle nahradit závislost na čínském zboží. Mnohé produkty, které USA dnes dováží z jiných zemí, obsahují čínské komponenty.
Zároveň Peking disponuje několika mocnými nástroji odvetných opatření. Klíčovým z nich je kontrola nad světovým trhem se vzácnými kovy, které jsou nezbytné pro obranný průmysl i moderní technologie. Čína na začátku března a znovu 9. dubna zařadila desítky amerických firem – převážně z oblasti obrany a high-tech – na seznam subjektů s omezeným přístupem k těmto surovinám.
Kromě toho se Čína může zaměřit na americké zemědělce. Už zrušila povolení pro tři hlavní vývozce sóji a může zasáhnout i trh s drůbežím masem – oba sektory jsou závislé na čínském odbytu a koncentrované v republikánských státech, tedy v samotné Trumpově volební základně.
Peking má rovněž páky v technologickém sektoru. Giganti jako Apple nebo Tesla jsou závislí na čínské výrobě a jakékoli celní překážky mohou zásadně ohrozit jejich zisky. Podle některých zpráv čínská vláda již připravuje regulační zásahy zaměřené na americké firmy působící v Číně.
Zajímavý je i fakt, že Elon Musk, který má blízké vazby na Trumpovu administrativu, ale zároveň rozsáhlé zájmy v Číně, by se mohl stát potenciálním nástrojem rozdělení amerického vedení.
Trumpova agresivní obchodní politika mezitím vytváří prostor pro zásadní geopolitický obrat. Už 30. března se po pěti letech sešly Čína, Japonsko a Jižní Korea na trilaterálním ekonomickém summitu a slíbily pokrok v jednání o společné dohodě o volném obchodu. To je výrazný posun, vzhledem k tomu, že USA během Bidenovy éry systematicky budovaly strategické partnerství právě s Tokiem a Soulem.
Také země jihovýchodní Asie, které byly rovněž postiženy Trumpovými cly, nyní posilují spolupráci s Čínou. Prezident Si Ťin-pching v polovině dubna navštíví Vietnam, Malajsii a Kambodžu – všechny tři země, na které Trumpova administrativa uvalila vysoká cla.
Na globální úrovni pak začíná Čína opět sbližovat vztahy s Evropskou unií. Dne 8. dubna jednal čínský premiér s předsedkyní Evropské komise a obě strany se shodly na odsouzení amerického protekcionismu. EU o den později oznámila vlastní odvetná cla na americké zboží, která by mohla zasáhnout vývoz za více než 20 miliard eur. Zatím jsou však jejich dopady odloženy kvůli 90dennímu americkému moratoriu.
Vše nasvědčuje tomu, že Peking a Brusel nyní diskutují o překážkách ve vzájemném obchodě a zvažují červencový summit v Číně. To by mohlo ještě více oslabit transatlantické vazby.
A konečně – rostoucí cla a s nimi spojená ekonomická nejistota oslabují důvěru investorů v americký dolar. Tradičně považovaný za bezpečné aktivum, dolar v posledních týdnech ztrácí kvůli obavám o stabilitu amerického hospodářství i udržitelnost státního dluhu.
Zatímco Trumpova celní politika může některé části čínské ekonomiky poškodit, Peking má tentokrát v ruce daleko víc trumfů než kdy dřív. A podle mnohých pozorovatelů se dokonce může pokusit využít tuto situaci jako příležitost ke strategickému posílení své pozice nejen vůči USA, ale i vůči zbytku světa.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.