Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou nabrala nový směr. Americký prezident Donald Trump 9. dubna 2025 zvýšil cla na čínské zboží na závratných 125 %, čímž vyčlenil Čínu z 90denní výjimky, kterou udělil ostatním obchodním partnerům. Tvrdý krok, který měl být odpovědí na údajnou „neúctu Číny ke globálním trhům“, však narazil na okamžitou a neméně tvrdou reakci Pekingu. Čína označila Trumpovy kroky za „vtip“ a rovněž zavedla 125% cla na americké produkty.
Tato eskalace podle webu The Conversation znamená, že obě největší světové ekonomiky vstoupily do otevřeného obchodního konfliktu, jehož intenzita a rozsah nemají obdoby. A podle odborníků je to tentokrát Čína, kdo má výhodu.
Na rozdíl od předchozí obchodní války během Trumpova prvního funkčního období, kdy se Peking snažil dohodnout, dnes se situace výrazně změnila. Závislost čínského exportu na USA klesla z 19,8 % v roce 2018 na 12,8 % v roce 2023. Čínská strategie posilování domácí poptávky tak dostává nový impuls a může pomoci zmírnit dopady amerických cel.
I když čínská ekonomika momentálně čelí problémům, jako je stagnace trhu s nemovitostmi či odliv kapitálu, tato slabost se paradoxně stala její předností. Ekonomika si už zvykla na tlak a nejistotu, což podle odborníků zvyšuje její odolnost vůči dalším otřesům.
Trumpovy vysoké tarify navíc poskytují čínským lídrům užitečný externí terč, na který mohou svalit vinu za případné hospodářské potíže, a tím posílit jednotu a patriotismus doma. Čína také ví, že Spojené státy nejsou schopny rychle nahradit závislost na čínském zboží. Mnohé produkty, které USA dnes dováží z jiných zemí, obsahují čínské komponenty.
Zároveň Peking disponuje několika mocnými nástroji odvetných opatření. Klíčovým z nich je kontrola nad světovým trhem se vzácnými kovy, které jsou nezbytné pro obranný průmysl i moderní technologie. Čína na začátku března a znovu 9. dubna zařadila desítky amerických firem – převážně z oblasti obrany a high-tech – na seznam subjektů s omezeným přístupem k těmto surovinám.
Kromě toho se Čína může zaměřit na americké zemědělce. Už zrušila povolení pro tři hlavní vývozce sóji a může zasáhnout i trh s drůbežím masem – oba sektory jsou závislé na čínském odbytu a koncentrované v republikánských státech, tedy v samotné Trumpově volební základně.
Peking má rovněž páky v technologickém sektoru. Giganti jako Apple nebo Tesla jsou závislí na čínské výrobě a jakékoli celní překážky mohou zásadně ohrozit jejich zisky. Podle některých zpráv čínská vláda již připravuje regulační zásahy zaměřené na americké firmy působící v Číně.
Zajímavý je i fakt, že Elon Musk, který má blízké vazby na Trumpovu administrativu, ale zároveň rozsáhlé zájmy v Číně, by se mohl stát potenciálním nástrojem rozdělení amerického vedení.
Trumpova agresivní obchodní politika mezitím vytváří prostor pro zásadní geopolitický obrat. Už 30. března se po pěti letech sešly Čína, Japonsko a Jižní Korea na trilaterálním ekonomickém summitu a slíbily pokrok v jednání o společné dohodě o volném obchodu. To je výrazný posun, vzhledem k tomu, že USA během Bidenovy éry systematicky budovaly strategické partnerství právě s Tokiem a Soulem.
Také země jihovýchodní Asie, které byly rovněž postiženy Trumpovými cly, nyní posilují spolupráci s Čínou. Prezident Si Ťin-pching v polovině dubna navštíví Vietnam, Malajsii a Kambodžu – všechny tři země, na které Trumpova administrativa uvalila vysoká cla.
Na globální úrovni pak začíná Čína opět sbližovat vztahy s Evropskou unií. Dne 8. dubna jednal čínský premiér s předsedkyní Evropské komise a obě strany se shodly na odsouzení amerického protekcionismu. EU o den později oznámila vlastní odvetná cla na americké zboží, která by mohla zasáhnout vývoz za více než 20 miliard eur. Zatím jsou však jejich dopady odloženy kvůli 90dennímu americkému moratoriu.
Vše nasvědčuje tomu, že Peking a Brusel nyní diskutují o překážkách ve vzájemném obchodě a zvažují červencový summit v Číně. To by mohlo ještě více oslabit transatlantické vazby.
A konečně – rostoucí cla a s nimi spojená ekonomická nejistota oslabují důvěru investorů v americký dolar. Tradičně považovaný za bezpečné aktivum, dolar v posledních týdnech ztrácí kvůli obavám o stabilitu amerického hospodářství i udržitelnost státního dluhu.
Zatímco Trumpova celní politika může některé části čínské ekonomiky poškodit, Peking má tentokrát v ruce daleko víc trumfů než kdy dřív. A podle mnohých pozorovatelů se dokonce může pokusit využít tuto situaci jako příležitost ke strategickému posílení své pozice nejen vůči USA, ale i vůči zbytku světa.
Australský internet čekají od prosince revoluční změny. Nové kodexy vypracované technologickým sektorem ve spolupráci s eSafety komisí – tedy úřadem pro online bezpečnost – zásadně promění způsob, jakým budou občané přistupovat k digitálním službám. Změny se dotknou vyhledávačů, sociálních sítí, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů i komunikačních platforem. Hlavním cílem je ochránit děti, ale dopad bude mnohem širší.
V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Ruská armáda čelí dalšímu skandálu – tentokrát kvůli brutálním praktikám v nechvalně známé jednotce 31831, která působí v rámci 54. motorizovaného střeleckého pluku v Doněcké oblasti. Jak odhalil britský deník The Sun, vojáci této jednotky jsou fyzicky týráni, drženi v klecích pod proudem a nuceni podstupovat sebevražedné mise, pokud nezaplatí úplatek.
Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.
Bez nepřetržité dodávky moderních západních zbraní by se Ukrajině jen těžko dařilo bránit se ruské invazi. Od začátku války před více než třemi lety získal Kyjev vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů, přičemž klíčovou roli v obranné strategii hrají především tři americké systémy: protitanková střela Javelin, protiraketový systém Patriot a taktická balistická střela ATACMS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Kyjev navrhl Moskvě nový termín pro mírové rozhovory, které by se měly uskutečnit příští týden. Jedná se o pokus o oživení diplomatických jednání, která se zadrhla začátkem června.