V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Vztahy přes Atlantik, které od roku 1949 zajišťovaly světovou stabilitu, oslabily z obchodních i bezpečnostních důvodů. Aby se zavděčila Trumpovi a udržela americkou přítomnost v Evropě, Evropská unie v červenci přistoupila na jednostrannou obchodní dohodu se Spojenými státy.
Dohoda stanovila cla na většinu evropského vývozu do USA na 15 %, což je výrazně více než dosavadních 1,5 %, výměnou za zrušení cel na americké průmyslové zboží a přednostní přístup na trh pro zemědělské produkty. Francouzský premiér Francois Bayrou to označil za akt „podřízenosti“. A aby si zajistili Trumpův závazek ke kolektivní obraně NATO, evropští spojenci se na červnovém summitu v Haagu shodli, že do roku 2035 navýší výdaje na obranu na 5 % HDP.
Vzhledem k Trumpově nepředvídatelnosti si však evropští spojenci nemohou být jisti, že se jeho obchodní a fiskální požadavky nezmění. Trump sice schválil nové dodávky zbraní na Ukrajinu, které zaplatili evropští spojenci, a rozzlobilo ho neustálé ruské bombardování měst, například srpnový útok na Kyjev, ale bylo by pošetilé si myslet, že tato pomoc znamená jeho trvalou ochotu bránit Ukrajinu nebo její evropské spojence.
Prezident totiž ukázal svou nečekanou nestálost na srpnovém summitu s prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce. Ani jeho dřívější požadavek na příměří, ani varování Ruska před „vážnými následky“, pokud to neudělá, nebylo splněno. Na summitu se ani nepodařilo zajistit pro Ukrajinu bezpečnostní záruky, po kterých evropští lídři volali.
Sbližování mezi Ruskem a Spojenými státy odhalily přátelské rozhovory mezi Trumpem a Putinem. Putin nedal žádné sliby ani ústupky, protože věří, že čas je na jeho straně jak na bojišti, tak i při vyjednávání s Trumpem. Ten se chce pochlubit dohodou, a proto přenesl odpovědnost za ukončení války na Zelenského, což by pravděpodobně znamenalo postoupení zhruba 20 % Donbasu, který Rusko vojensky neovládá.
Územní zisky na Krymu a Donbasu Putina povzbudí k tomu, aby svůj úspěch zopakoval i jinde. Putinovým cílem totiž vždy bylo obnovit impérium, o které Sovětský svaz v roce 1991 přišel. Dalším pravděpodobným cílem by mohlo být Moldavsko, protože nabízí stejnou záminku, tedy rusky mluvící obyvatelstvo, které potřebuje „ochranu“. Mohl by to být také jeden z pobaltských států, ačkoli přímý útok by vyvolal reakci článku 5 NATO, který definuje útok na jednoho člena jako útok na všechny. Dále by Putin mohl rozšířit ruský vliv v zemích NATO, jako je Slovensko a Maďarsko, které usilují o normalizaci vztahů s Moskvou.
Evropští spojenci si jsou vědomi hrozby, kterou představuje protivník, který na obranu vynakládá jednu třetinu všech vládních výdajů. Generální tajemník NATO Mark Rutte spojence varoval, že by Rusko mohlo zahájit útok proti Evropě do roku 2030. Ale Evropané na to nejsou psychologicky připraveni.
Většina spojenců, s výjimkou zemí na východní hranici NATO, se vyhýbá riziku. Bojí se, že by jejich kroky mohly neúmyslně odpojit Spojené státy od Evropy. Jak potvrdil analytik z Institutu EU pro bezpečnostní studie, čím více se spojenci přezbrojí, „tím více záminek dají americkým politikům k odchodu“. A protože se političtí lídři obávají rostoucího populismu, nepřipravili svou veřejnost na možnost vojenského konfliktu s Ruskem.
Ačkoli podpora evropské strategické autonomie v posledních letech vzrostla, spojenci se ani zdaleka neblíží sestavení efektivní bojové síly. Navzdory větším rozpočtům na obranu dávají evropské země přednost svým vlastním průmyslům. Výsledkem je roztříštěný systém dodávek, což brání interoperabilitě a znemožňuje vytvoření koordinované bojové síly. Podobná roztříštěnost brzdí i konkurenceschopnost EU v mezinárodním obchodě, jak uvedl ve své zářijové zprávě bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi.
Aby evropští lídři vybudovali nezávislou obrannou sílu, museli by se vzdát svého partikularismu a zaměřit se na nejúčinnější zbraňové systémy bez ohledu na to, které země je vyvinou, protože společné používání těchto systémů by snížilo náklady na nákup. Podle bruselského think tanku Bruegel by k zabránění úspěšné ruské ofenzívě v pobaltských státech bylo zapotřebí minimálně 1400 tanků a 300 000 pěšáků.
Evropa by také musela překonat nedostatky v letecké síle – to jsou společné stíhací letouny schopné konfliktu s vysokou intenzitou, možnost doplňování paliva za letu, letecký elektronický boj a zpravodajské služby, pro které se významně spoléhá na Spojené státy. Totéž platí pro systémy protiraketové obrany, satelitní snímky pro získávání cílů a velení a řízení nezbytné pro složité vojenské formace během války.
Na konci studené války se o vytvoření nezávislé evropské bezpečnostní struktury uvažovalo, ale nevznikla z mnoha důvodů, včetně touhy Evropy, stejně jako USA, omezit vojenské výdaje a financovat sociální programy. Kritickými faktory byly obavy spojenců z odpojení od Spojených států a touha USA zachovat si dominantní roli v Evropě.
O 35 let později, uprostřed obnoveného ruského expanzionismu, už Evropa není v bezpečí. Nemůže se spolehnout na americký závazek bránit ji. Pokud má Evropa zůstat svobodná a demokratická, bude se muset přizpůsobit oběma těmto skutečnostem a spolehnout se na vlastní nezávislé obranné kapacity.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).