V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Vztahy přes Atlantik, které od roku 1949 zajišťovaly světovou stabilitu, oslabily z obchodních i bezpečnostních důvodů. Aby se zavděčila Trumpovi a udržela americkou přítomnost v Evropě, Evropská unie v červenci přistoupila na jednostrannou obchodní dohodu se Spojenými státy.
Dohoda stanovila cla na většinu evropského vývozu do USA na 15 %, což je výrazně více než dosavadních 1,5 %, výměnou za zrušení cel na americké průmyslové zboží a přednostní přístup na trh pro zemědělské produkty. Francouzský premiér Francois Bayrou to označil za akt „podřízenosti“. A aby si zajistili Trumpův závazek ke kolektivní obraně NATO, evropští spojenci se na červnovém summitu v Haagu shodli, že do roku 2035 navýší výdaje na obranu na 5 % HDP.
Vzhledem k Trumpově nepředvídatelnosti si však evropští spojenci nemohou být jisti, že se jeho obchodní a fiskální požadavky nezmění. Trump sice schválil nové dodávky zbraní na Ukrajinu, které zaplatili evropští spojenci, a rozzlobilo ho neustálé ruské bombardování měst, například srpnový útok na Kyjev, ale bylo by pošetilé si myslet, že tato pomoc znamená jeho trvalou ochotu bránit Ukrajinu nebo její evropské spojence.
Prezident totiž ukázal svou nečekanou nestálost na srpnovém summitu s prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce. Ani jeho dřívější požadavek na příměří, ani varování Ruska před „vážnými následky“, pokud to neudělá, nebylo splněno. Na summitu se ani nepodařilo zajistit pro Ukrajinu bezpečnostní záruky, po kterých evropští lídři volali.
Sbližování mezi Ruskem a Spojenými státy odhalily přátelské rozhovory mezi Trumpem a Putinem. Putin nedal žádné sliby ani ústupky, protože věří, že čas je na jeho straně jak na bojišti, tak i při vyjednávání s Trumpem. Ten se chce pochlubit dohodou, a proto přenesl odpovědnost za ukončení války na Zelenského, což by pravděpodobně znamenalo postoupení zhruba 20 % Donbasu, který Rusko vojensky neovládá.
Územní zisky na Krymu a Donbasu Putina povzbudí k tomu, aby svůj úspěch zopakoval i jinde. Putinovým cílem totiž vždy bylo obnovit impérium, o které Sovětský svaz v roce 1991 přišel. Dalším pravděpodobným cílem by mohlo být Moldavsko, protože nabízí stejnou záminku, tedy rusky mluvící obyvatelstvo, které potřebuje „ochranu“. Mohl by to být také jeden z pobaltských států, ačkoli přímý útok by vyvolal reakci článku 5 NATO, který definuje útok na jednoho člena jako útok na všechny. Dále by Putin mohl rozšířit ruský vliv v zemích NATO, jako je Slovensko a Maďarsko, které usilují o normalizaci vztahů s Moskvou.
Evropští spojenci si jsou vědomi hrozby, kterou představuje protivník, který na obranu vynakládá jednu třetinu všech vládních výdajů. Generální tajemník NATO Mark Rutte spojence varoval, že by Rusko mohlo zahájit útok proti Evropě do roku 2030. Ale Evropané na to nejsou psychologicky připraveni.
Většina spojenců, s výjimkou zemí na východní hranici NATO, se vyhýbá riziku. Bojí se, že by jejich kroky mohly neúmyslně odpojit Spojené státy od Evropy. Jak potvrdil analytik z Institutu EU pro bezpečnostní studie, čím více se spojenci přezbrojí, „tím více záminek dají americkým politikům k odchodu“. A protože se političtí lídři obávají rostoucího populismu, nepřipravili svou veřejnost na možnost vojenského konfliktu s Ruskem.
Ačkoli podpora evropské strategické autonomie v posledních letech vzrostla, spojenci se ani zdaleka neblíží sestavení efektivní bojové síly. Navzdory větším rozpočtům na obranu dávají evropské země přednost svým vlastním průmyslům. Výsledkem je roztříštěný systém dodávek, což brání interoperabilitě a znemožňuje vytvoření koordinované bojové síly. Podobná roztříštěnost brzdí i konkurenceschopnost EU v mezinárodním obchodě, jak uvedl ve své zářijové zprávě bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi.
Aby evropští lídři vybudovali nezávislou obrannou sílu, museli by se vzdát svého partikularismu a zaměřit se na nejúčinnější zbraňové systémy bez ohledu na to, které země je vyvinou, protože společné používání těchto systémů by snížilo náklady na nákup. Podle bruselského think tanku Bruegel by k zabránění úspěšné ruské ofenzívě v pobaltských státech bylo zapotřebí minimálně 1400 tanků a 300 000 pěšáků.
Evropa by také musela překonat nedostatky v letecké síle – to jsou společné stíhací letouny schopné konfliktu s vysokou intenzitou, možnost doplňování paliva za letu, letecký elektronický boj a zpravodajské služby, pro které se významně spoléhá na Spojené státy. Totéž platí pro systémy protiraketové obrany, satelitní snímky pro získávání cílů a velení a řízení nezbytné pro složité vojenské formace během války.
Na konci studené války se o vytvoření nezávislé evropské bezpečnostní struktury uvažovalo, ale nevznikla z mnoha důvodů, včetně touhy Evropy, stejně jako USA, omezit vojenské výdaje a financovat sociální programy. Kritickými faktory byly obavy spojenců z odpojení od Spojených států a touha USA zachovat si dominantní roli v Evropě.
O 35 let později, uprostřed obnoveného ruského expanzionismu, už Evropa není v bezpečí. Nemůže se spolehnout na americký závazek bránit ji. Pokud má Evropa zůstat svobodná a demokratická, bude se muset přizpůsobit oběma těmto skutečnostem a spolehnout se na vlastní nezávislé obranné kapacity.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.