Přestože se zdálo, že závazek evropských spojenců vynakládat 5 % HDP na obranu přesvědčil Donalda Trumpa o dalším setrvání Spojených států v NATO, nyní přichází mnohem složitější fáze. Evropské vlády musí své voliče přesvědčit, že rozsáhlé zbrojní výdaje mají smysl, a zároveň se připravit na možnost snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. To vše v době, kdy čelí expanzivnímu Rusku a rozpolcenému veřejnému mínění.
Na summitu NATO v Haagu, který skončil 25. června, se lídři aliance dohodli na navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035. Tento cíl, původně navržený americkým prezidentem, má uklidnit Trumpovy obavy o nespravedlivé rozložení zátěže v rámci NATO. Z oněch 5 % má být 3,5 % určeno přímo na vojenské výdaje, tedy zbraně a personál, a 1,5 % na investice související s obranou – například do kybernetiky nebo infrastruktury.
Trump, který byl na začátku summitu skeptický, později vyjádřil spokojenost a prohlásil, že aliance „už není zlodějským spolkem“, čímž naznačil své dočasné usmíření se s evropskými spojenci. Ti nyní čelí zásadní výzvě: jak naplnit své sliby.
Ve čtvrtek se většina z nich přesouvá do Bruselu, kde bude následovat summit EU. Klíčovým bodem bude otázka, jak zvýšit obranné výdaje, obnovit evropský zbrojní průmysl a snížit závislost na amerických dodávkách.
Ekonomická realita je neúprosná. Podle odborníků má skutečný potenciál naplnit pětiprocentní závazek jen hrstka zemí – Německo, Polsko a severské a pobaltské státy. Francie, Španělsko, Belgie nebo Itálie podle mnoha expertů tento cíl splnit jednoduše nemohou. Naopak některé země, zejména jižní Evropy, dávají najevo nespokojenost. Španělsko například vyjádřilo výhrady na poslední chvíli před hlasováním o novém cíli.
Proti masivnímu zbrojení se ozývají i evropští levicoví politici. Bývalý italský premiér Giuseppe Conte označil plány za hrozbu pro sociální stát. Tvrdí, že dosažení 5 % HDP na obranu nevyhnutelně povede k hlubokým škrtům v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociálních služeb.
Dalším problémem je, jak prostředky na obranu utratit, aniž by většina peněz skončila u amerických zbrojařských firem. Evropská obranná infrastruktura je roztříštěná a projekty společného zbrojení doposud selhávaly. Jediným výjimkou je koncern Airbus, vzniklý v roce 1970. V oblasti pozemních zbraní však podobný úspěch nenastal.
Dánské předsednictví v Radě EU, které začíná v červenci, si klade za cíl identifikovat společné projekty, které by mohly být základem pro budování evropských vojenských schopností. Český prezident Petr Pavel zdůraznil, že žádná evropská země není schopna budovat kapacity sama a že se bude třeba vrátit ke konceptu „rámcových států“, které poskytnou základ a menší země se přidají.
Zásadní otázkou zůstává i budoucnost amerických vojáků v Evropě. Washington zatím oficiálně neoznámil žádné stahování, ale podle několika zdrojů Pentagon aktuálně dokončuje globální přezkum rozmístění sil, který by mohl znamenat odsun až 20 000 amerických vojáků, vyslaných po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Země v první linii, jako Litva, doufají, že k tomu nedojde. Jejich představitelé varují, že přítomnost amerických sil je klíčová pro odstrašení Ruska. Francouzský prezident Emmanuel Macron k otázce případného odsunu vojáků uvedl, že zatím neví nic konkrétního: „Bylo by fajn to vědět,“ prohodil s ironickým úsměvem.
Podle Edenred Restaurant Indexu činí průměrná útrata zaměstnanců za polední menu 200 Kč a 70 haléřů. Jde o zatím vůbec nejvyšší zaznamenanou hodnotu. Hranici dvou set korun za oběd překračují Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice i Liberec. Blíží se k ní také Pardubice (196,80 Kč) a Ostrava (198,80 Kč). Nejlevnější obědy jsou stále ve Zlíně a v Olomouci. Ceny letos konstantně rostou – na mnoha místech až o korunu za měsíc. Meziročně stouply o 3,1 %, což je přibližně o 1,2 p.b. větší nárůst než inflace. Náklady na stravování proto představují čím dál silnější faktor při výběru restaurace, ale například i při hledání nového zaměstnání.
Francie je další zemí, která potvrdila první případ hantavirové infekce. Nemoc se projevila u ženy, která cestovala na lodi, kde nákaza dokonce několik lidí připravila o život. O případu informovala stanice France24.
Nový hollywoodský film Michael o králi popu Michaelu Jacksonovi nemohl být nekonečný, takže se do scénáře mnohé události jeho života nedostaly. Co například víme o posledním vystoupení legendárního zpěváka?
Babišova vláda v příštím roce poruší své programové prohlášení, když deficit přesáhne 3 % HDP, domnívá se Česká národní banka. ANO, SPD a Motoristé se tak mohou připravit na kritiku ze strany opozice.
Česko v pondělí místy zasáhnou silné bouřky, které bude doprovázet zejména silný déšť. Může spadnout až 50 milimetrů srážek. Vyplývá to z dnes vydané výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman a herečka Jiřina Bohdalová si navzájem pravidelně přejí k narozeninám, protože jsou dobří přátelé. V uplynulých dnech byl na řadě Zeman, který opět prokázal, jak dobře se umí vyjadřovat.
Sobotní večer v pražském Edenu měl být oslavou fotbalu a dost možná i definitivním potvrzením slávistické cesty za mistrovským titulem. Místo toho se však 9. květen 2026 zapíše do historie české kopané temným písmem. Pro vršovický klub může mít i fatální ekonomické následky.
Válka na Blízkém východě se zřejmě neblíží ke konci, ačkoliv se to americký prezident Donald Trump v posledních dnech snažil lidem namluvit. Vyplývá to z jeho ostré reakce na návrh, který Írán odeslal prostřednictvím Pákistánu.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.