Přestože se zdálo, že závazek evropských spojenců vynakládat 5 % HDP na obranu přesvědčil Donalda Trumpa o dalším setrvání Spojených států v NATO, nyní přichází mnohem složitější fáze. Evropské vlády musí své voliče přesvědčit, že rozsáhlé zbrojní výdaje mají smysl, a zároveň se připravit na možnost snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. To vše v době, kdy čelí expanzivnímu Rusku a rozpolcenému veřejnému mínění.
Na summitu NATO v Haagu, který skončil 25. června, se lídři aliance dohodli na navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035. Tento cíl, původně navržený americkým prezidentem, má uklidnit Trumpovy obavy o nespravedlivé rozložení zátěže v rámci NATO. Z oněch 5 % má být 3,5 % určeno přímo na vojenské výdaje, tedy zbraně a personál, a 1,5 % na investice související s obranou – například do kybernetiky nebo infrastruktury.
Trump, který byl na začátku summitu skeptický, později vyjádřil spokojenost a prohlásil, že aliance „už není zlodějským spolkem“, čímž naznačil své dočasné usmíření se s evropskými spojenci. Ti nyní čelí zásadní výzvě: jak naplnit své sliby.
Ve čtvrtek se většina z nich přesouvá do Bruselu, kde bude následovat summit EU. Klíčovým bodem bude otázka, jak zvýšit obranné výdaje, obnovit evropský zbrojní průmysl a snížit závislost na amerických dodávkách.
Ekonomická realita je neúprosná. Podle odborníků má skutečný potenciál naplnit pětiprocentní závazek jen hrstka zemí – Německo, Polsko a severské a pobaltské státy. Francie, Španělsko, Belgie nebo Itálie podle mnoha expertů tento cíl splnit jednoduše nemohou. Naopak některé země, zejména jižní Evropy, dávají najevo nespokojenost. Španělsko například vyjádřilo výhrady na poslední chvíli před hlasováním o novém cíli.
Proti masivnímu zbrojení se ozývají i evropští levicoví politici. Bývalý italský premiér Giuseppe Conte označil plány za hrozbu pro sociální stát. Tvrdí, že dosažení 5 % HDP na obranu nevyhnutelně povede k hlubokým škrtům v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociálních služeb.
Dalším problémem je, jak prostředky na obranu utratit, aniž by většina peněz skončila u amerických zbrojařských firem. Evropská obranná infrastruktura je roztříštěná a projekty společného zbrojení doposud selhávaly. Jediným výjimkou je koncern Airbus, vzniklý v roce 1970. V oblasti pozemních zbraní však podobný úspěch nenastal.
Dánské předsednictví v Radě EU, které začíná v červenci, si klade za cíl identifikovat společné projekty, které by mohly být základem pro budování evropských vojenských schopností. Český prezident Petr Pavel zdůraznil, že žádná evropská země není schopna budovat kapacity sama a že se bude třeba vrátit ke konceptu „rámcových států“, které poskytnou základ a menší země se přidají.
Zásadní otázkou zůstává i budoucnost amerických vojáků v Evropě. Washington zatím oficiálně neoznámil žádné stahování, ale podle několika zdrojů Pentagon aktuálně dokončuje globální přezkum rozmístění sil, který by mohl znamenat odsun až 20 000 amerických vojáků, vyslaných po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Země v první linii, jako Litva, doufají, že k tomu nedojde. Jejich představitelé varují, že přítomnost amerických sil je klíčová pro odstrašení Ruska. Francouzský prezident Emmanuel Macron k otázce případného odsunu vojáků uvedl, že zatím neví nic konkrétního: „Bylo by fajn to vědět,“ prohodil s ironickým úsměvem.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.