Přestože se zdálo, že závazek evropských spojenců vynakládat 5 % HDP na obranu přesvědčil Donalda Trumpa o dalším setrvání Spojených států v NATO, nyní přichází mnohem složitější fáze. Evropské vlády musí své voliče přesvědčit, že rozsáhlé zbrojní výdaje mají smysl, a zároveň se připravit na možnost snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. To vše v době, kdy čelí expanzivnímu Rusku a rozpolcenému veřejnému mínění.
Na summitu NATO v Haagu, který skončil 25. června, se lídři aliance dohodli na navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035. Tento cíl, původně navržený americkým prezidentem, má uklidnit Trumpovy obavy o nespravedlivé rozložení zátěže v rámci NATO. Z oněch 5 % má být 3,5 % určeno přímo na vojenské výdaje, tedy zbraně a personál, a 1,5 % na investice související s obranou – například do kybernetiky nebo infrastruktury.
Trump, který byl na začátku summitu skeptický, později vyjádřil spokojenost a prohlásil, že aliance „už není zlodějským spolkem“, čímž naznačil své dočasné usmíření se s evropskými spojenci. Ti nyní čelí zásadní výzvě: jak naplnit své sliby.
Ve čtvrtek se většina z nich přesouvá do Bruselu, kde bude následovat summit EU. Klíčovým bodem bude otázka, jak zvýšit obranné výdaje, obnovit evropský zbrojní průmysl a snížit závislost na amerických dodávkách.
Ekonomická realita je neúprosná. Podle odborníků má skutečný potenciál naplnit pětiprocentní závazek jen hrstka zemí – Německo, Polsko a severské a pobaltské státy. Francie, Španělsko, Belgie nebo Itálie podle mnoha expertů tento cíl splnit jednoduše nemohou. Naopak některé země, zejména jižní Evropy, dávají najevo nespokojenost. Španělsko například vyjádřilo výhrady na poslední chvíli před hlasováním o novém cíli.
Proti masivnímu zbrojení se ozývají i evropští levicoví politici. Bývalý italský premiér Giuseppe Conte označil plány za hrozbu pro sociální stát. Tvrdí, že dosažení 5 % HDP na obranu nevyhnutelně povede k hlubokým škrtům v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociálních služeb.
Dalším problémem je, jak prostředky na obranu utratit, aniž by většina peněz skončila u amerických zbrojařských firem. Evropská obranná infrastruktura je roztříštěná a projekty společného zbrojení doposud selhávaly. Jediným výjimkou je koncern Airbus, vzniklý v roce 1970. V oblasti pozemních zbraní však podobný úspěch nenastal.
Dánské předsednictví v Radě EU, které začíná v červenci, si klade za cíl identifikovat společné projekty, které by mohly být základem pro budování evropských vojenských schopností. Český prezident Petr Pavel zdůraznil, že žádná evropská země není schopna budovat kapacity sama a že se bude třeba vrátit ke konceptu „rámcových států“, které poskytnou základ a menší země se přidají.
Zásadní otázkou zůstává i budoucnost amerických vojáků v Evropě. Washington zatím oficiálně neoznámil žádné stahování, ale podle několika zdrojů Pentagon aktuálně dokončuje globální přezkum rozmístění sil, který by mohl znamenat odsun až 20 000 amerických vojáků, vyslaných po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Země v první linii, jako Litva, doufají, že k tomu nedojde. Jejich představitelé varují, že přítomnost amerických sil je klíčová pro odstrašení Ruska. Francouzský prezident Emmanuel Macron k otázce případného odsunu vojáků uvedl, že zatím neví nic konkrétního: „Bylo by fajn to vědět,“ prohodil s ironickým úsměvem.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
Český hydrometeorologický ústav dnes zpřesnil a rozšířil své varování před extrémním počasím. K původní výstraze před vysokými teplotami přibyla i hrozba silných bouřek, které by měly dorazit během odpoledne a večera. Největší riziko se očekává na Moravě, ve Slezsku a ve východních oblastech Čech.
Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Po teplém víkendu se v tomto týdnu opět ochladí. Teploty by se většinu týdne měly pohybovat pod hranicí třiceti stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.
Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.