Přestože se zdálo, že závazek evropských spojenců vynakládat 5 % HDP na obranu přesvědčil Donalda Trumpa o dalším setrvání Spojených států v NATO, nyní přichází mnohem složitější fáze. Evropské vlády musí své voliče přesvědčit, že rozsáhlé zbrojní výdaje mají smysl, a zároveň se připravit na možnost snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. To vše v době, kdy čelí expanzivnímu Rusku a rozpolcenému veřejnému mínění.
Na summitu NATO v Haagu, který skončil 25. června, se lídři aliance dohodli na navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035. Tento cíl, původně navržený americkým prezidentem, má uklidnit Trumpovy obavy o nespravedlivé rozložení zátěže v rámci NATO. Z oněch 5 % má být 3,5 % určeno přímo na vojenské výdaje, tedy zbraně a personál, a 1,5 % na investice související s obranou – například do kybernetiky nebo infrastruktury.
Trump, který byl na začátku summitu skeptický, později vyjádřil spokojenost a prohlásil, že aliance „už není zlodějským spolkem“, čímž naznačil své dočasné usmíření se s evropskými spojenci. Ti nyní čelí zásadní výzvě: jak naplnit své sliby.
Ve čtvrtek se většina z nich přesouvá do Bruselu, kde bude následovat summit EU. Klíčovým bodem bude otázka, jak zvýšit obranné výdaje, obnovit evropský zbrojní průmysl a snížit závislost na amerických dodávkách.
Ekonomická realita je neúprosná. Podle odborníků má skutečný potenciál naplnit pětiprocentní závazek jen hrstka zemí – Německo, Polsko a severské a pobaltské státy. Francie, Španělsko, Belgie nebo Itálie podle mnoha expertů tento cíl splnit jednoduše nemohou. Naopak některé země, zejména jižní Evropy, dávají najevo nespokojenost. Španělsko například vyjádřilo výhrady na poslední chvíli před hlasováním o novém cíli.
Proti masivnímu zbrojení se ozývají i evropští levicoví politici. Bývalý italský premiér Giuseppe Conte označil plány za hrozbu pro sociální stát. Tvrdí, že dosažení 5 % HDP na obranu nevyhnutelně povede k hlubokým škrtům v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociálních služeb.
Dalším problémem je, jak prostředky na obranu utratit, aniž by většina peněz skončila u amerických zbrojařských firem. Evropská obranná infrastruktura je roztříštěná a projekty společného zbrojení doposud selhávaly. Jediným výjimkou je koncern Airbus, vzniklý v roce 1970. V oblasti pozemních zbraní však podobný úspěch nenastal.
Dánské předsednictví v Radě EU, které začíná v červenci, si klade za cíl identifikovat společné projekty, které by mohly být základem pro budování evropských vojenských schopností. Český prezident Petr Pavel zdůraznil, že žádná evropská země není schopna budovat kapacity sama a že se bude třeba vrátit ke konceptu „rámcových států“, které poskytnou základ a menší země se přidají.
Zásadní otázkou zůstává i budoucnost amerických vojáků v Evropě. Washington zatím oficiálně neoznámil žádné stahování, ale podle několika zdrojů Pentagon aktuálně dokončuje globální přezkum rozmístění sil, který by mohl znamenat odsun až 20 000 amerických vojáků, vyslaných po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Země v první linii, jako Litva, doufají, že k tomu nedojde. Jejich představitelé varují, že přítomnost amerických sil je klíčová pro odstrašení Ruska. Francouzský prezident Emmanuel Macron k otázce případného odsunu vojáků uvedl, že zatím neví nic konkrétního: „Bylo by fajn to vědět,“ prohodil s ironickým úsměvem.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.