Přestože se zdálo, že závazek evropských spojenců vynakládat 5 % HDP na obranu přesvědčil Donalda Trumpa o dalším setrvání Spojených států v NATO, nyní přichází mnohem složitější fáze. Evropské vlády musí své voliče přesvědčit, že rozsáhlé zbrojní výdaje mají smysl, a zároveň se připravit na možnost snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. To vše v době, kdy čelí expanzivnímu Rusku a rozpolcenému veřejnému mínění.
Na summitu NATO v Haagu, který skončil 25. června, se lídři aliance dohodli na navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035. Tento cíl, původně navržený americkým prezidentem, má uklidnit Trumpovy obavy o nespravedlivé rozložení zátěže v rámci NATO. Z oněch 5 % má být 3,5 % určeno přímo na vojenské výdaje, tedy zbraně a personál, a 1,5 % na investice související s obranou – například do kybernetiky nebo infrastruktury.
Trump, který byl na začátku summitu skeptický, později vyjádřil spokojenost a prohlásil, že aliance „už není zlodějským spolkem“, čímž naznačil své dočasné usmíření se s evropskými spojenci. Ti nyní čelí zásadní výzvě: jak naplnit své sliby.
Ve čtvrtek se většina z nich přesouvá do Bruselu, kde bude následovat summit EU. Klíčovým bodem bude otázka, jak zvýšit obranné výdaje, obnovit evropský zbrojní průmysl a snížit závislost na amerických dodávkách.
Ekonomická realita je neúprosná. Podle odborníků má skutečný potenciál naplnit pětiprocentní závazek jen hrstka zemí – Německo, Polsko a severské a pobaltské státy. Francie, Španělsko, Belgie nebo Itálie podle mnoha expertů tento cíl splnit jednoduše nemohou. Naopak některé země, zejména jižní Evropy, dávají najevo nespokojenost. Španělsko například vyjádřilo výhrady na poslední chvíli před hlasováním o novém cíli.
Proti masivnímu zbrojení se ozývají i evropští levicoví politici. Bývalý italský premiér Giuseppe Conte označil plány za hrozbu pro sociální stát. Tvrdí, že dosažení 5 % HDP na obranu nevyhnutelně povede k hlubokým škrtům v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociálních služeb.
Dalším problémem je, jak prostředky na obranu utratit, aniž by většina peněz skončila u amerických zbrojařských firem. Evropská obranná infrastruktura je roztříštěná a projekty společného zbrojení doposud selhávaly. Jediným výjimkou je koncern Airbus, vzniklý v roce 1970. V oblasti pozemních zbraní však podobný úspěch nenastal.
Dánské předsednictví v Radě EU, které začíná v červenci, si klade za cíl identifikovat společné projekty, které by mohly být základem pro budování evropských vojenských schopností. Český prezident Petr Pavel zdůraznil, že žádná evropská země není schopna budovat kapacity sama a že se bude třeba vrátit ke konceptu „rámcových států“, které poskytnou základ a menší země se přidají.
Zásadní otázkou zůstává i budoucnost amerických vojáků v Evropě. Washington zatím oficiálně neoznámil žádné stahování, ale podle několika zdrojů Pentagon aktuálně dokončuje globální přezkum rozmístění sil, který by mohl znamenat odsun až 20 000 amerických vojáků, vyslaných po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Země v první linii, jako Litva, doufají, že k tomu nedojde. Jejich představitelé varují, že přítomnost amerických sil je klíčová pro odstrašení Ruska. Francouzský prezident Emmanuel Macron k otázce případného odsunu vojáků uvedl, že zatím neví nic konkrétního: „Bylo by fajn to vědět,“ prohodil s ironickým úsměvem.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.