Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Německé ministerstvo obrany zdůrazňuje, že se nejedná o znovuzavedení povinné vojny, ale o vytvoření funkčního a spolehlivého registračního systému. Cílem vlády kancléře Friedricha Merze je mít přesný přehled o tom, kolik mužů je k dispozici pro případnou mobilizaci v době ohrožení státu. Úředníci sice podotýkají, že povolení k vycestování bude zpravidla udělováno, nicméně pro mladé lidi studující nebo pracující v cizině to znamená značnou byrokratickou zátěž.
Tento krok je součástí ambiciózního plánu na posílení Bundeswehru. Německo chce do roku 2035 zvýšit počet aktivních vojáků ze současných 180 tisíc na 260 tisíc. Součástí nové strategie je i dotazníkové šetření pro všechny osmnáctileté, které má zjistit jejich ochotu vstoupit do armády. Pokud se nepodaří naplnit stavy dobrovolníky, zůstává zavedení povinné služby jako reálná možnost v záloze.
Německo však není jedinou zemí, která zpřísňuje pravidla. Francouzský prezident Emmanuel Macron představil plán na dobrovolnou národní vojenskou službu pro mladé ve věku 18 a 19 let, která by měla začít v polovině roku 2026. Desetiměsíční placený program má sloužit k ochraně francouzského území a reagovat na rostoucí hrozby z východu. Francie do tohoto projektu hodlá investovat miliardy eur s cílem vycvičit tisíce rekrutů ročně.
Situace se mění i v dalších částech Evropy. Chorvatsko plánuje v roce 2026 obnovit povinnou vojenskou službu pro muže do 29 let. Řada států NATO, jako jsou severské země (Norsko, Švédsko, Finsko) nebo pobaltské státy, již povinnou či výběrovou vojnu provozuje, přičemž některé z nich do ní zahrnují i ženy. Rakousko a Řecko si tyto systémy udržují dlouhodobě.
Ve Velké Británii, kde byla branná povinnost zrušena v roce 1960, se v souvislosti s těmito zprávami začíná diskutovat o tom, jak by vypadala případná mobilizace ve „třetí světové válce“. Historickým vodítkem zůstává druhá světová válka, kdy se věková hranice pro odvod mužů rychle posunula z původních 20–22 let na rozmezí 18 až 41 let, a později dokonce až na 51 let. Výjimky tehdy měli pouze lidé ve zdravotně nezpůsobilém stavu nebo v profesích klíčových pro chod státu, jako je zemědělství či energetika.
Průzkumy veřejného mínění z ledna 2026 však naznačují, že ochota Britů bojovat není příliš vysoká. Téměř 40 % lidí pod 40 let by službu v novém světovém konfliktu odmítlo. Zajímavé je, že většina dotázaných (72 %) by v případě odvodů podpořila stejnou povinnost pro muže i ženy.
Evropa se tak zjevně přesouvá z éry poválečného odzbrojování do fáze předválečné připravenosti. Přestože většina opatření zatím sází na dobrovolnost, právní a registrační mechanismy, jako je ten německý, jasně ukazují, že státy chtějí být připraveny na nejhorší scénáře.
Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.
Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.
Posádka historické mise Artemis II, která v těchto dnech směřuje k Měsíci, zaslala na Zemi novou sadu fascinujících snímků. Fotografie nabízejí unikátní pohled jak na přibližující se měsíční povrch, tak do vnitřních prostor kosmické lodi Orion. Astronauti se v tuto chvíli nacházejí již za polovinou své cesty a díky jejich vizuálním materiálům může veřejnost zblízka sledovat život v hlubokém vesmíru.
Pády stíhacích letounů v nepřátelském prostředí patří k nejnáročnějším situacím, jakým může voják čelit. Bývalí piloti a záchranáři amerického letectva popsali, co všechno obnáší proces přežití a následné extrakce pilota, který se ocitne hluboko za nepřátelskou linií, jako se to stalo v případě nedávno sestřeleného stroje F-15E v Íránu.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.