Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Německé ministerstvo obrany zdůrazňuje, že se nejedná o znovuzavedení povinné vojny, ale o vytvoření funkčního a spolehlivého registračního systému. Cílem vlády kancléře Friedricha Merze je mít přesný přehled o tom, kolik mužů je k dispozici pro případnou mobilizaci v době ohrožení státu. Úředníci sice podotýkají, že povolení k vycestování bude zpravidla udělováno, nicméně pro mladé lidi studující nebo pracující v cizině to znamená značnou byrokratickou zátěž.
Tento krok je součástí ambiciózního plánu na posílení Bundeswehru. Německo chce do roku 2035 zvýšit počet aktivních vojáků ze současných 180 tisíc na 260 tisíc. Součástí nové strategie je i dotazníkové šetření pro všechny osmnáctileté, které má zjistit jejich ochotu vstoupit do armády. Pokud se nepodaří naplnit stavy dobrovolníky, zůstává zavedení povinné služby jako reálná možnost v záloze.
Německo však není jedinou zemí, která zpřísňuje pravidla. Francouzský prezident Emmanuel Macron představil plán na dobrovolnou národní vojenskou službu pro mladé ve věku 18 a 19 let, která by měla začít v polovině roku 2026. Desetiměsíční placený program má sloužit k ochraně francouzského území a reagovat na rostoucí hrozby z východu. Francie do tohoto projektu hodlá investovat miliardy eur s cílem vycvičit tisíce rekrutů ročně.
Situace se mění i v dalších částech Evropy. Chorvatsko plánuje v roce 2026 obnovit povinnou vojenskou službu pro muže do 29 let. Řada států NATO, jako jsou severské země (Norsko, Švédsko, Finsko) nebo pobaltské státy, již povinnou či výběrovou vojnu provozuje, přičemž některé z nich do ní zahrnují i ženy. Rakousko a Řecko si tyto systémy udržují dlouhodobě.
Ve Velké Británii, kde byla branná povinnost zrušena v roce 1960, se v souvislosti s těmito zprávami začíná diskutovat o tom, jak by vypadala případná mobilizace ve „třetí světové válce“. Historickým vodítkem zůstává druhá světová válka, kdy se věková hranice pro odvod mužů rychle posunula z původních 20–22 let na rozmezí 18 až 41 let, a později dokonce až na 51 let. Výjimky tehdy měli pouze lidé ve zdravotně nezpůsobilém stavu nebo v profesích klíčových pro chod státu, jako je zemědělství či energetika.
Průzkumy veřejného mínění z ledna 2026 však naznačují, že ochota Britů bojovat není příliš vysoká. Téměř 40 % lidí pod 40 let by službu v novém světovém konfliktu odmítlo. Zajímavé je, že většina dotázaných (72 %) by v případě odvodů podpořila stejnou povinnost pro muže i ženy.
Evropa se tak zjevně přesouvá z éry poválečného odzbrojování do fáze předválečné připravenosti. Přestože většina opatření zatím sází na dobrovolnost, právní a registrační mechanismy, jako je ten německý, jasně ukazují, že státy chtějí být připraveny na nejhorší scénáře.
I populární taneční show StarDance hraje roli v debatách o budoucnosti České televize a způsobu financování veřejnoprávních médií. Divácky oblíbený pořad zmínil i jeden lidovecký poslanec, podle jehož názoru se blíží chvíle, kdy premiérovi Andreji Babišovi dojde trpělivost s ministrem kultury Oto Klempířem (Motoristé).
Brity, kteří v úterý usedli k rozhlasovým přijímačům, mohla zaskočit nečekaná a smutná zpráva. Jedna ze stanic odvysílala informaci, že král Karel III. je mrtev. Naštěstí se brzy ukázalo, že jen došlo k chybě ve vysílání. Panovník je zdráv, v okamžiku odvysílání zprávy byl i s manželkou v Severním Irsku.
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Meteorologické léto oficiálně začne, jakmile skončí květen. Přesto se již během následujícího víkendu můžeme v Česku dočkat tropického počasí. Meteorologové zmiňují tři oblasti, kde by teploty mohly překročit hranici 30 stupňů.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.
Federální obžaloba bývalého kubánského vůdce Raúla Castra za sestřelení civilního letadla z roku 1996 může definitivně zhatit jakoukoliv šanci na diplomatickou dohodu a dovést Spojené státy a Kubu až k otevřenému vojenskému konfliktu. Zprávu o obvinění s nadšením přivítala kubánská exilová komunita v Miami, která se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv ústupkům vůči Havaně a požaduje úplný konec současného režimu. Bývalý americký diplomat Ricardo Zúñiga, který v minulosti vedl tajná vyjednávání s Havanou, však varoval, že krok ministerstva spravedlnosti může mít zcela opačný účinek, protože Washington tímto krokem fakticky uzavřel veškeré komunikační kanály.
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.