Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Německé ministerstvo obrany zdůrazňuje, že se nejedná o znovuzavedení povinné vojny, ale o vytvoření funkčního a spolehlivého registračního systému. Cílem vlády kancléře Friedricha Merze je mít přesný přehled o tom, kolik mužů je k dispozici pro případnou mobilizaci v době ohrožení státu. Úředníci sice podotýkají, že povolení k vycestování bude zpravidla udělováno, nicméně pro mladé lidi studující nebo pracující v cizině to znamená značnou byrokratickou zátěž.
Tento krok je součástí ambiciózního plánu na posílení Bundeswehru. Německo chce do roku 2035 zvýšit počet aktivních vojáků ze současných 180 tisíc na 260 tisíc. Součástí nové strategie je i dotazníkové šetření pro všechny osmnáctileté, které má zjistit jejich ochotu vstoupit do armády. Pokud se nepodaří naplnit stavy dobrovolníky, zůstává zavedení povinné služby jako reálná možnost v záloze.
Německo však není jedinou zemí, která zpřísňuje pravidla. Francouzský prezident Emmanuel Macron představil plán na dobrovolnou národní vojenskou službu pro mladé ve věku 18 a 19 let, která by měla začít v polovině roku 2026. Desetiměsíční placený program má sloužit k ochraně francouzského území a reagovat na rostoucí hrozby z východu. Francie do tohoto projektu hodlá investovat miliardy eur s cílem vycvičit tisíce rekrutů ročně.
Situace se mění i v dalších částech Evropy. Chorvatsko plánuje v roce 2026 obnovit povinnou vojenskou službu pro muže do 29 let. Řada států NATO, jako jsou severské země (Norsko, Švédsko, Finsko) nebo pobaltské státy, již povinnou či výběrovou vojnu provozuje, přičemž některé z nich do ní zahrnují i ženy. Rakousko a Řecko si tyto systémy udržují dlouhodobě.
Ve Velké Británii, kde byla branná povinnost zrušena v roce 1960, se v souvislosti s těmito zprávami začíná diskutovat o tom, jak by vypadala případná mobilizace ve „třetí světové válce“. Historickým vodítkem zůstává druhá světová válka, kdy se věková hranice pro odvod mužů rychle posunula z původních 20–22 let na rozmezí 18 až 41 let, a později dokonce až na 51 let. Výjimky tehdy měli pouze lidé ve zdravotně nezpůsobilém stavu nebo v profesích klíčových pro chod státu, jako je zemědělství či energetika.
Průzkumy veřejného mínění z ledna 2026 však naznačují, že ochota Britů bojovat není příliš vysoká. Téměř 40 % lidí pod 40 let by službu v novém světovém konfliktu odmítlo. Zajímavé je, že většina dotázaných (72 %) by v případě odvodů podpořila stejnou povinnost pro muže i ženy.
Evropa se tak zjevně přesouvá z éry poválečného odzbrojování do fáze předválečné připravenosti. Přestože většina opatření zatím sází na dobrovolnost, právní a registrační mechanismy, jako je ten německý, jasně ukazují, že státy chtějí být připraveny na nejhorší scénáře.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Americký prezident Donald Trump oznámil vytvoření nové pracovní skupiny zaměřené na umělou inteligenci s názvem „Super Intelligence Force“. V čele tohoto orgánu stane ředitel národních zpravodajských služeb Jay Clayton. Nový tým má zajistit, aby si Spojené státy udržely vedoucí postavení ve vývoji této technologie. Zároveň bude koordinovat komunikaci federální vlády s veřejností, spotřebiteli i technologickými firmami.