Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Německé ministerstvo obrany zdůrazňuje, že se nejedná o znovuzavedení povinné vojny, ale o vytvoření funkčního a spolehlivého registračního systému. Cílem vlády kancléře Friedricha Merze je mít přesný přehled o tom, kolik mužů je k dispozici pro případnou mobilizaci v době ohrožení státu. Úředníci sice podotýkají, že povolení k vycestování bude zpravidla udělováno, nicméně pro mladé lidi studující nebo pracující v cizině to znamená značnou byrokratickou zátěž.
Tento krok je součástí ambiciózního plánu na posílení Bundeswehru. Německo chce do roku 2035 zvýšit počet aktivních vojáků ze současných 180 tisíc na 260 tisíc. Součástí nové strategie je i dotazníkové šetření pro všechny osmnáctileté, které má zjistit jejich ochotu vstoupit do armády. Pokud se nepodaří naplnit stavy dobrovolníky, zůstává zavedení povinné služby jako reálná možnost v záloze.
Německo však není jedinou zemí, která zpřísňuje pravidla. Francouzský prezident Emmanuel Macron představil plán na dobrovolnou národní vojenskou službu pro mladé ve věku 18 a 19 let, která by měla začít v polovině roku 2026. Desetiměsíční placený program má sloužit k ochraně francouzského území a reagovat na rostoucí hrozby z východu. Francie do tohoto projektu hodlá investovat miliardy eur s cílem vycvičit tisíce rekrutů ročně.
Situace se mění i v dalších částech Evropy. Chorvatsko plánuje v roce 2026 obnovit povinnou vojenskou službu pro muže do 29 let. Řada států NATO, jako jsou severské země (Norsko, Švédsko, Finsko) nebo pobaltské státy, již povinnou či výběrovou vojnu provozuje, přičemž některé z nich do ní zahrnují i ženy. Rakousko a Řecko si tyto systémy udržují dlouhodobě.
Ve Velké Británii, kde byla branná povinnost zrušena v roce 1960, se v souvislosti s těmito zprávami začíná diskutovat o tom, jak by vypadala případná mobilizace ve „třetí světové válce“. Historickým vodítkem zůstává druhá světová válka, kdy se věková hranice pro odvod mužů rychle posunula z původních 20–22 let na rozmezí 18 až 41 let, a později dokonce až na 51 let. Výjimky tehdy měli pouze lidé ve zdravotně nezpůsobilém stavu nebo v profesích klíčových pro chod státu, jako je zemědělství či energetika.
Průzkumy veřejného mínění z ledna 2026 však naznačují, že ochota Britů bojovat není příliš vysoká. Téměř 40 % lidí pod 40 let by službu v novém světovém konfliktu odmítlo. Zajímavé je, že většina dotázaných (72 %) by v případě odvodů podpořila stejnou povinnost pro muže i ženy.
Evropa se tak zjevně přesouvá z éry poválečného odzbrojování do fáze předválečné připravenosti. Přestože většina opatření zatím sází na dobrovolnost, právní a registrační mechanismy, jako je ten německý, jasně ukazují, že státy chtějí být připraveny na nejhorší scénáře.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.