Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Evropská odpověď na americký tlak, nazvaná „Operace Arctic Endurance“, měla být demonstrací jednoty a odhodlání bránit územní celistvost Dánského království. Realita však ukázala spíše evropskou nerozhodnost. Do grónské metropole Nuuk dorazily jen symbolické jednotky z Německa, Francie a Británie. Velkým překvapením a ránou pro evropskou prestiž se stal bleskový odsun patnáctičlenného německého týmu, který ostrov opustil jen 44 hodin po svém příletu bez jasného oficiálního vysvětlení.
Zatímco se západní spojenci přou o suverenitu nad Arktidou, Rusko podle expertů nezahálí a obratně využívá rozkolu v NATO k posílení svého vlivu. Vladimir Putin se rozhodl oživit tradici „velké hry“ ve střední Asii a jako první světový lídr plně normalizoval diplomatické vztahy s vládou Tálibánu v Afghánistánu. V Kremlu byl s poctami přijat nový afghánský velvyslanec Gul Hassan Hassan, což signalizuje zásadní posun v regionální rovnováze moci.
Ruská státní média s neskrývaným potěšením sledují každý náznak transatlantické nejednoty. Situaci v Grónsku interpretují jako důkaz amerického imperialismu a evropské slabosti. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dokonce sarkasticky navrhla, aby Evropská unie reagovala na americké kroky stejně tvrdě, jako reagovala na ruskou anexi Krymu v roce 2014, čímž se snaží relativizovat dřívější západní kritiku Moskvy.
Situace v západním Pacifiku a Latinské Americe se rovněž komplikuje v důsledku amerických operací ve Venezuele. Rusko zde hraje roli tichého pozorovatele, který sice rétoricky podporuje své staré spojence, jako je Kuba, ale v praxi se soustředí výhradně na ochranu vlastních ekonomických zájmů, zejména aktiv společnosti Rosneft. Nostalgie po sovětsko-kubánském bratrství, kterou šíří ruský tisk, tak naráží na pragmatickou neochotu Kremlu poskytovat Havaně reálnou materiální pomoc.
Donald Trump mezitím stupňuje své požadavky a hrozí evropským zemím drakonickými cly, pokud neuznají americké nároky na Grónsko. Prezident argumentuje tím, že ostrov je „absolutní nutností“ pro národní bezpečnost USA v boji proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny v Arktidě. Pro evropské lídry, jako je Emmanuel Macron nebo Ursula von der Leyenová, je však takové ultimátum nepřijatelným útokem na suverenitu spojence.
V zákulisí NATO se hovoří o tom, že aliance čelí největší zkoušce své historie. Pokud by USA skutečně přistoupily k silovým opatřením proti Grónsku, hrozilo by, že evropské státy budou nuceny aktivovat závazky o vzájemné pomoci proti svému hlavnímu spojenci. Tato absurdní situace nahrává strategii Moskvy, která dlouhodobě usiluje o oslabení transatlantické vazby a rozbití jednotné západní fronty.
Ruští analytici si také všímají náhlého mlčení Moskvy ohledně vyjednávání o ukončení konfliktu na Ukrajině. Zatímco pozornost Washingtonu je plně upřena na Grónsko a Venezuelu, Putin získává cenný prostor pro manévrování na východní frontě. Rozptýlení pozornosti Spojených států je pro Kreml ideálním scénářem, který mu umožňuje diktovat podmínky případného příměří z pozice síly.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.