Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Evropská odpověď na americký tlak, nazvaná „Operace Arctic Endurance“, měla být demonstrací jednoty a odhodlání bránit územní celistvost Dánského království. Realita však ukázala spíše evropskou nerozhodnost. Do grónské metropole Nuuk dorazily jen symbolické jednotky z Německa, Francie a Británie. Velkým překvapením a ránou pro evropskou prestiž se stal bleskový odsun patnáctičlenného německého týmu, který ostrov opustil jen 44 hodin po svém příletu bez jasného oficiálního vysvětlení.
Zatímco se západní spojenci přou o suverenitu nad Arktidou, Rusko podle expertů nezahálí a obratně využívá rozkolu v NATO k posílení svého vlivu. Vladimir Putin se rozhodl oživit tradici „velké hry“ ve střední Asii a jako první světový lídr plně normalizoval diplomatické vztahy s vládou Tálibánu v Afghánistánu. V Kremlu byl s poctami přijat nový afghánský velvyslanec Gul Hassan Hassan, což signalizuje zásadní posun v regionální rovnováze moci.
Ruská státní média s neskrývaným potěšením sledují každý náznak transatlantické nejednoty. Situaci v Grónsku interpretují jako důkaz amerického imperialismu a evropské slabosti. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dokonce sarkasticky navrhla, aby Evropská unie reagovala na americké kroky stejně tvrdě, jako reagovala na ruskou anexi Krymu v roce 2014, čímž se snaží relativizovat dřívější západní kritiku Moskvy.
Situace v západním Pacifiku a Latinské Americe se rovněž komplikuje v důsledku amerických operací ve Venezuele. Rusko zde hraje roli tichého pozorovatele, který sice rétoricky podporuje své staré spojence, jako je Kuba, ale v praxi se soustředí výhradně na ochranu vlastních ekonomických zájmů, zejména aktiv společnosti Rosneft. Nostalgie po sovětsko-kubánském bratrství, kterou šíří ruský tisk, tak naráží na pragmatickou neochotu Kremlu poskytovat Havaně reálnou materiální pomoc.
Donald Trump mezitím stupňuje své požadavky a hrozí evropským zemím drakonickými cly, pokud neuznají americké nároky na Grónsko. Prezident argumentuje tím, že ostrov je „absolutní nutností“ pro národní bezpečnost USA v boji proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny v Arktidě. Pro evropské lídry, jako je Emmanuel Macron nebo Ursula von der Leyenová, je však takové ultimátum nepřijatelným útokem na suverenitu spojence.
V zákulisí NATO se hovoří o tom, že aliance čelí největší zkoušce své historie. Pokud by USA skutečně přistoupily k silovým opatřením proti Grónsku, hrozilo by, že evropské státy budou nuceny aktivovat závazky o vzájemné pomoci proti svému hlavnímu spojenci. Tato absurdní situace nahrává strategii Moskvy, která dlouhodobě usiluje o oslabení transatlantické vazby a rozbití jednotné západní fronty.
Ruští analytici si také všímají náhlého mlčení Moskvy ohledně vyjednávání o ukončení konfliktu na Ukrajině. Zatímco pozornost Washingtonu je plně upřena na Grónsko a Venezuelu, Putin získává cenný prostor pro manévrování na východní frontě. Rozptýlení pozornosti Spojených států je pro Kreml ideálním scénářem, který mu umožňuje diktovat podmínky případného příměří z pozice síly.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.