Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Reakce NATO na nedávné ruské drony, které vstoupily do polského vzdušného prostoru, byla kritizována jako neúčinná. K sestřelení bylo tehdy použito jen zlomku drahých střel a stíhaček. Experti z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) varují, že nasazení stovek levných dronů by mohlo rychle zahltit omezené obranné prostředky Aliance. Takový stav by ponechal části vzdušného prostoru bez ochrany během dobíjení systémů.
Společnost Quantum Systems, jeden z předních evropských výrobců dronů, vyvíjí vlastní hardware i software a specializuje se na bezpilotní vzdušný průzkum. Firma získává cenné zkušenosti z války na Ukrajině, kde provozuje pracoviště s více než 200 zaměstnanci. Kruckova společnost kromě průzkumných dronů vyvíjí také záchytné drony. Paul Strobel, vedoucí pro styk s veřejností u Quantum Systems, uvedl, že v rámci „dronové zdi“ by mohl být nasazen model Hunter.
Hlavní výhodou tohoto bezpilotního letounu je, že jeho nasazení je mnohem levnější než vyslání stíhacího letounu s posádkou. Strobel zdůrazňuje, že cílem je zajistit, aby náklady na záchytný dron byly nižší než na cíl, který sestřeluje. To je základ pro „vítězství“ v této nové formě boje. Toho je možné dosáhnout zejména díky tomu, že drony jsou z velké části vyráběny pomocí 3D tisku, což udržuje nízké náklady na výrobu a dodavatelské řetězce.
Drony by byly rozmístěny podél hranice jako přenosné protiletadlové baterie, připojené k softwaru a napájení. V případě narušení vzdušného prostoru by se automaticky otevřel poklop a drony by odstartovaly. Záchytný dron by zaměřil cíl, a poté ho buď zničí detonací, nebo přímým nárazem při beranidle, jak vysvětlil Strobel. Vzhledem k rychlosti útočných dronů až 500 km/h by často stačil i samotný náraz.
Proces však prozatím není zcela automatický, protože o tom, zda je příchozí letoun bojový, nebo hobby dron, musí rozhodnout člověk. Strobel upozorňuje, že to představuje citlivou záležitost na regulační úrovni. Taková protiletadlová baterie by například nebyla vhodná pro každé místo. Kdyby byla nasazena na letišti, bylo by nutné zajistit, aby dron omylem nenarazil do osobního letadla.
Tento problém by mohlo vyřešit propojení systémů pomocí softwaru, který by dokázal rozlišit přátelská a nepřátelská letadla. Pokud by se objekt ukázal jako neoprávněný, operátoři by rozhodli o záchytu. V posledních 500 metrech by byla ručně zkontrolována palubní kamera dronu a sestřelení by bylo potvrzeno stisknutím tlačítka. Takový systém zatím neexistuje, což Strobel označuje za „obrovský byrokratický problém“.
Z technického hlediska by to přitom fungovat mohlo. Problémem jsou politické a byrokratické otázky, které musí vyřešit příslušné orgány. EU a NATO se musí koordinovat ohledně toho, kdo nese odpovědnost za záchyt dronu. EU musí nejprve určit, jaké úkoly připadnou agenturám jako Frontex a členským státům. Poté musí každý členský stát rozhodnout, zda zodpovědnost spadá pod policii, armádu nebo pohraniční stráž.
Pro Quantum Systems, jejíž klienti jsou členské státy, je řešením dodávat software, který propojí všechny aktéry. Snaží se tak jít „zdola nahoru“ a posílit ty, kteří musí systémy realizovat. Spoluředitel Kruck závěrem zdůraznil, že pokud Evropa chce „dronovou zeď“, musí ji vnímat jako součást širší transformace bezpečnostního systému. Průmysl a politika potřebují sdílený rámec a jasné kontaktní body, aby se metafora stala operační realitou.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.