Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Reakce NATO na nedávné ruské drony, které vstoupily do polského vzdušného prostoru, byla kritizována jako neúčinná. K sestřelení bylo tehdy použito jen zlomku drahých střel a stíhaček. Experti z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) varují, že nasazení stovek levných dronů by mohlo rychle zahltit omezené obranné prostředky Aliance. Takový stav by ponechal části vzdušného prostoru bez ochrany během dobíjení systémů.
Společnost Quantum Systems, jeden z předních evropských výrobců dronů, vyvíjí vlastní hardware i software a specializuje se na bezpilotní vzdušný průzkum. Firma získává cenné zkušenosti z války na Ukrajině, kde provozuje pracoviště s více než 200 zaměstnanci. Kruckova společnost kromě průzkumných dronů vyvíjí také záchytné drony. Paul Strobel, vedoucí pro styk s veřejností u Quantum Systems, uvedl, že v rámci „dronové zdi“ by mohl být nasazen model Hunter.
Hlavní výhodou tohoto bezpilotního letounu je, že jeho nasazení je mnohem levnější než vyslání stíhacího letounu s posádkou. Strobel zdůrazňuje, že cílem je zajistit, aby náklady na záchytný dron byly nižší než na cíl, který sestřeluje. To je základ pro „vítězství“ v této nové formě boje. Toho je možné dosáhnout zejména díky tomu, že drony jsou z velké části vyráběny pomocí 3D tisku, což udržuje nízké náklady na výrobu a dodavatelské řetězce.
Drony by byly rozmístěny podél hranice jako přenosné protiletadlové baterie, připojené k softwaru a napájení. V případě narušení vzdušného prostoru by se automaticky otevřel poklop a drony by odstartovaly. Záchytný dron by zaměřil cíl, a poté ho buď zničí detonací, nebo přímým nárazem při beranidle, jak vysvětlil Strobel. Vzhledem k rychlosti útočných dronů až 500 km/h by často stačil i samotný náraz.
Proces však prozatím není zcela automatický, protože o tom, zda je příchozí letoun bojový, nebo hobby dron, musí rozhodnout člověk. Strobel upozorňuje, že to představuje citlivou záležitost na regulační úrovni. Taková protiletadlová baterie by například nebyla vhodná pro každé místo. Kdyby byla nasazena na letišti, bylo by nutné zajistit, aby dron omylem nenarazil do osobního letadla.
Tento problém by mohlo vyřešit propojení systémů pomocí softwaru, který by dokázal rozlišit přátelská a nepřátelská letadla. Pokud by se objekt ukázal jako neoprávněný, operátoři by rozhodli o záchytu. V posledních 500 metrech by byla ručně zkontrolována palubní kamera dronu a sestřelení by bylo potvrzeno stisknutím tlačítka. Takový systém zatím neexistuje, což Strobel označuje za „obrovský byrokratický problém“.
Z technického hlediska by to přitom fungovat mohlo. Problémem jsou politické a byrokratické otázky, které musí vyřešit příslušné orgány. EU a NATO se musí koordinovat ohledně toho, kdo nese odpovědnost za záchyt dronu. EU musí nejprve určit, jaké úkoly připadnou agenturám jako Frontex a členským státům. Poté musí každý členský stát rozhodnout, zda zodpovědnost spadá pod policii, armádu nebo pohraniční stráž.
Pro Quantum Systems, jejíž klienti jsou členské státy, je řešením dodávat software, který propojí všechny aktéry. Snaží se tak jít „zdola nahoru“ a posílit ty, kteří musí systémy realizovat. Spoluředitel Kruck závěrem zdůraznil, že pokud Evropa chce „dronovou zeď“, musí ji vnímat jako součást širší transformace bezpečnostního systému. Průmysl a politika potřebují sdílený rámec a jasné kontaktní body, aby se metafora stala operační realitou.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.