Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Reakce NATO na nedávné ruské drony, které vstoupily do polského vzdušného prostoru, byla kritizována jako neúčinná. K sestřelení bylo tehdy použito jen zlomku drahých střel a stíhaček. Experti z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) varují, že nasazení stovek levných dronů by mohlo rychle zahltit omezené obranné prostředky Aliance. Takový stav by ponechal části vzdušného prostoru bez ochrany během dobíjení systémů.
Společnost Quantum Systems, jeden z předních evropských výrobců dronů, vyvíjí vlastní hardware i software a specializuje se na bezpilotní vzdušný průzkum. Firma získává cenné zkušenosti z války na Ukrajině, kde provozuje pracoviště s více než 200 zaměstnanci. Kruckova společnost kromě průzkumných dronů vyvíjí také záchytné drony. Paul Strobel, vedoucí pro styk s veřejností u Quantum Systems, uvedl, že v rámci „dronové zdi“ by mohl být nasazen model Hunter.
Hlavní výhodou tohoto bezpilotního letounu je, že jeho nasazení je mnohem levnější než vyslání stíhacího letounu s posádkou. Strobel zdůrazňuje, že cílem je zajistit, aby náklady na záchytný dron byly nižší než na cíl, který sestřeluje. To je základ pro „vítězství“ v této nové formě boje. Toho je možné dosáhnout zejména díky tomu, že drony jsou z velké části vyráběny pomocí 3D tisku, což udržuje nízké náklady na výrobu a dodavatelské řetězce.
Drony by byly rozmístěny podél hranice jako přenosné protiletadlové baterie, připojené k softwaru a napájení. V případě narušení vzdušného prostoru by se automaticky otevřel poklop a drony by odstartovaly. Záchytný dron by zaměřil cíl, a poté ho buď zničí detonací, nebo přímým nárazem při beranidle, jak vysvětlil Strobel. Vzhledem k rychlosti útočných dronů až 500 km/h by často stačil i samotný náraz.
Proces však prozatím není zcela automatický, protože o tom, zda je příchozí letoun bojový, nebo hobby dron, musí rozhodnout člověk. Strobel upozorňuje, že to představuje citlivou záležitost na regulační úrovni. Taková protiletadlová baterie by například nebyla vhodná pro každé místo. Kdyby byla nasazena na letišti, bylo by nutné zajistit, aby dron omylem nenarazil do osobního letadla.
Tento problém by mohlo vyřešit propojení systémů pomocí softwaru, který by dokázal rozlišit přátelská a nepřátelská letadla. Pokud by se objekt ukázal jako neoprávněný, operátoři by rozhodli o záchytu. V posledních 500 metrech by byla ručně zkontrolována palubní kamera dronu a sestřelení by bylo potvrzeno stisknutím tlačítka. Takový systém zatím neexistuje, což Strobel označuje za „obrovský byrokratický problém“.
Z technického hlediska by to přitom fungovat mohlo. Problémem jsou politické a byrokratické otázky, které musí vyřešit příslušné orgány. EU a NATO se musí koordinovat ohledně toho, kdo nese odpovědnost za záchyt dronu. EU musí nejprve určit, jaké úkoly připadnou agenturám jako Frontex a členským státům. Poté musí každý členský stát rozhodnout, zda zodpovědnost spadá pod policii, armádu nebo pohraniční stráž.
Pro Quantum Systems, jejíž klienti jsou členské státy, je řešením dodávat software, který propojí všechny aktéry. Snaží se tak jít „zdola nahoru“ a posílit ty, kteří musí systémy realizovat. Spoluředitel Kruck závěrem zdůraznil, že pokud Evropa chce „dronovou zeď“, musí ji vnímat jako součást širší transformace bezpečnostního systému. Průmysl a politika potřebují sdílený rámec a jasné kontaktní body, aby se metafora stala operační realitou.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.