Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Reakce NATO na nedávné ruské drony, které vstoupily do polského vzdušného prostoru, byla kritizována jako neúčinná. K sestřelení bylo tehdy použito jen zlomku drahých střel a stíhaček. Experti z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) varují, že nasazení stovek levných dronů by mohlo rychle zahltit omezené obranné prostředky Aliance. Takový stav by ponechal části vzdušného prostoru bez ochrany během dobíjení systémů.
Společnost Quantum Systems, jeden z předních evropských výrobců dronů, vyvíjí vlastní hardware i software a specializuje se na bezpilotní vzdušný průzkum. Firma získává cenné zkušenosti z války na Ukrajině, kde provozuje pracoviště s více než 200 zaměstnanci. Kruckova společnost kromě průzkumných dronů vyvíjí také záchytné drony. Paul Strobel, vedoucí pro styk s veřejností u Quantum Systems, uvedl, že v rámci „dronové zdi“ by mohl být nasazen model Hunter.
Hlavní výhodou tohoto bezpilotního letounu je, že jeho nasazení je mnohem levnější než vyslání stíhacího letounu s posádkou. Strobel zdůrazňuje, že cílem je zajistit, aby náklady na záchytný dron byly nižší než na cíl, který sestřeluje. To je základ pro „vítězství“ v této nové formě boje. Toho je možné dosáhnout zejména díky tomu, že drony jsou z velké části vyráběny pomocí 3D tisku, což udržuje nízké náklady na výrobu a dodavatelské řetězce.
Drony by byly rozmístěny podél hranice jako přenosné protiletadlové baterie, připojené k softwaru a napájení. V případě narušení vzdušného prostoru by se automaticky otevřel poklop a drony by odstartovaly. Záchytný dron by zaměřil cíl, a poté ho buď zničí detonací, nebo přímým nárazem při beranidle, jak vysvětlil Strobel. Vzhledem k rychlosti útočných dronů až 500 km/h by často stačil i samotný náraz.
Proces však prozatím není zcela automatický, protože o tom, zda je příchozí letoun bojový, nebo hobby dron, musí rozhodnout člověk. Strobel upozorňuje, že to představuje citlivou záležitost na regulační úrovni. Taková protiletadlová baterie by například nebyla vhodná pro každé místo. Kdyby byla nasazena na letišti, bylo by nutné zajistit, aby dron omylem nenarazil do osobního letadla.
Tento problém by mohlo vyřešit propojení systémů pomocí softwaru, který by dokázal rozlišit přátelská a nepřátelská letadla. Pokud by se objekt ukázal jako neoprávněný, operátoři by rozhodli o záchytu. V posledních 500 metrech by byla ručně zkontrolována palubní kamera dronu a sestřelení by bylo potvrzeno stisknutím tlačítka. Takový systém zatím neexistuje, což Strobel označuje za „obrovský byrokratický problém“.
Z technického hlediska by to přitom fungovat mohlo. Problémem jsou politické a byrokratické otázky, které musí vyřešit příslušné orgány. EU a NATO se musí koordinovat ohledně toho, kdo nese odpovědnost za záchyt dronu. EU musí nejprve určit, jaké úkoly připadnou agenturám jako Frontex a členským státům. Poté musí každý členský stát rozhodnout, zda zodpovědnost spadá pod policii, armádu nebo pohraniční stráž.
Pro Quantum Systems, jejíž klienti jsou členské státy, je řešením dodávat software, který propojí všechny aktéry. Snaží se tak jít „zdola nahoru“ a posílit ty, kteří musí systémy realizovat. Spoluředitel Kruck závěrem zdůraznil, že pokud Evropa chce „dronovou zeď“, musí ji vnímat jako součást širší transformace bezpečnostního systému. Průmysl a politika potřebují sdílený rámec a jasné kontaktní body, aby se metafora stala operační realitou.
Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.
Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Je to už půl roku, co Česko rozesmutnila zpráva o smrti Anny Slováčkové, která dlouho a statečně bojovala se zákeřnou onkologickou nemocí. Jeden z jejích kolegů až nyní poskytl zpověď o posledních dnech nadané herečky a zpěvačky.
Týden po činu obvinila pražská policie osmadvacetiletého muže z vraždy seniorky ve Kbelích, která se stala na začátku minulého týdne. Obviněný se k činu doznal, hrozí mu až 18 let za mřížemi.
Jiřina Bohdalová si sama umí najít cestu do hlediště, přičemž nemusí nutně jít o film či divadlo. Důkaz předložila v neděli večer, kdy vyrazila na jedno z tradičně nejsledovanějších sportovních klání v České republice. Televizním kamerám to neuniklo.
Česko zasáhla na začátku probíhajícího týdne smutná zpráva. Ve věku 64 let zemřela dlouholetá šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podle zástupců úřadu podlehla vážné nemoci.
Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o zisk Nobelovy ceny míru v letošním roce opět přitáhl pozornost k odhadování, kdo se stane laureátem. Navzdory četným nominacím a několika významným zahraničněpolitickým zásahům, které si prezident připsal k dobru, odborníci na Nobelovu cenu tvrdí, že jeho šance jsou i nadále minimální.
Začátek nového politického podzimu ve Spojených státech definuje snaha prezidenta Donalda Trumpa prosadit svou neomezenou prezidentskou moc. Jeho kroky, které jsou často bezprecedentní, vyvolávají podle CNN obavy z plíživého autoritářství a posouvají zemi k ústavní krizi. O tom, do jaké míry se prezidentovi podaří své rozsáhlé impulsy prosadit, bude rozhodovat odpor států, soudů a Demokratů ve Washingtonu.