Rok 2025 se podle webu Politico do historie evropského obchodu zapíše jako jeden z nejvíce traumatizujících. Donald Trump od svého návratu do Bílého domu nešetřil kritikou na adresu Evropské unie, kterou označil za „zvěrstvo“ vytvořené k vykořisťování Američanů. Evropa, sužovaná nejvyššími cly za poslední století, byla nucena přistoupit na jednostrannou dohodu, která tvrdě zasáhne její exportéry, zatímco lídři v Bruselu se snažili zachovat dekorum při oficiálních setkáních na Trumpově skotském golfovém hřišti.
Hned v lednu Trumpův návrat vyvolal v Unii vlnu válečných her a strategií, jak čelit jeho hrozbám. Brusel se sice pokoušel o diplomatické „zklidnění skrze eskalaci“, ale nakonec se neodvážil k výraznějšímu protiúderu.
Místo toho se Ursula von der Leyen zaměřila na hledání nových obchodních partnerů v Latinské Americe a Asii, aby snížila závislost na USA. V únoru pak Trumpova administrativa znovu zavedla cla na ocel a hliník, na což EU reagovala pouze sliby o „tvrdé a přiměřené“ odpovědi, která se však v praxi projevila spíše ústupky vyjednavačů v Washingtonu.
Duben přinesl takzvaný „Den osvobození“, kdy Trump uvalil na evropské zboží plošné dvacetiprocentní reciproční clo. Evropská unie sice začala připravovat seznam odvetných opatření zahrnující kamiony, cigarety nebo zmrzlinu, ale kvůli nejednotě sedmadvaceti členských států nebyla tato „obchodní bazuka“ nikdy aktivována.
V květnu se evropský seznam cílů rozrostl o letadla a automobily v hodnotě 100 miliard eur, ale opět zůstalo pouze u hrozeb na papíře, zatímco Brusel tajně sondoval možnosti vstupu do tichomořského obchodního paktu.
Během letních měsíců se evropská vyjednávací pozice dál drolila, což Trump využil k prosazení ještě tvrdších podmínek. Původní naděje na desetiprocentní clo se rozplynuly a výsledkem červencových jednání v Turnberry byla dohoda o patnáctiprocentním celním stropu.
Evropští lídři tento krok hájili jako jediné možné řešení v situaci, kdy starý kontinent stále spoléhá na americký bezpečnostní deštník. Zároveň však musela Unie obětovat svůj dlouhodobý závazek k obchodu založenému na pravidlech výměnou za nejistou podporu Ukrajině.
Podzim přinesl další tlak ze strany Washingtonu, tentokrát zaměřený na digitální daně a regulace, které Trump vnímá jako diskriminační vůči americkým technologickým firmám.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick v listopadu otevřeně spojil případnou úlevu u cel na ocel s ústupky v evropské digitální legislativě, což Brusel označil za vydírání. Americký nejvyšší soud sice začal zkoumat ústavnost Trumpových mimořádných pravomocí k zavádění cel, ale výsledky těchto sporů jsou pro evropské podniky stále v nedohlednu.
Rok 2025 končí stejně nevybíravě, jako začal – dalšími útoky na slabost evropských lídrů. Donald Trump v prosinci vzkázal, že Evropané jsou v otázkách obchodu bezradní. Evropa se tak nachází v hluboké defenzivě, kdy je nucena reformovat vlastní byrokracii a omezovat regulace jen proto, aby vyhověla požadavkům zpoza Atlantiku.
Krátkodobý dopad je jasný: kontinent byl donucen čelit své nadměrné závislosti na Spojených státech a v ponížené pozici hledat způsob, jak ekonomicky přežít v nové éře protekcionismu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.