Evropa pod palbou: Rok 2025 ve znamení obchodního traumatu s Donaldem Trumpem

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 24. prosince 2025 13:45
Sdílej:

Rok 2025 se podle webu Politico do historie evropského obchodu zapíše jako jeden z nejvíce traumatizujících. Donald Trump od svého návratu do Bílého domu nešetřil kritikou na adresu Evropské unie, kterou označil za „zvěrstvo“ vytvořené k vykořisťování Američanů. Evropa, sužovaná nejvyššími cly za poslední století, byla nucena přistoupit na jednostrannou dohodu, která tvrdě zasáhne její exportéry, zatímco lídři v Bruselu se snažili zachovat dekorum při oficiálních setkáních na Trumpově skotském golfovém hřišti.

Hned v lednu Trumpův návrat vyvolal v Unii vlnu válečných her a strategií, jak čelit jeho hrozbám. Brusel se sice pokoušel o diplomatické „zklidnění skrze eskalaci“, ale nakonec se neodvážil k výraznějšímu protiúderu.

Místo toho se Ursula von der Leyen zaměřila na hledání nových obchodních partnerů v Latinské Americe a Asii, aby snížila závislost na USA. V únoru pak Trumpova administrativa znovu zavedla cla na ocel a hliník, na což EU reagovala pouze sliby o „tvrdé a přiměřené“ odpovědi, která se však v praxi projevila spíše ústupky vyjednavačů v Washingtonu.

Duben přinesl takzvaný „Den osvobození“, kdy Trump uvalil na evropské zboží plošné dvacetiprocentní reciproční clo. Evropská unie sice začala připravovat seznam odvetných opatření zahrnující kamiony, cigarety nebo zmrzlinu, ale kvůli nejednotě sedmadvaceti členských států nebyla tato „obchodní bazuka“ nikdy aktivována.

V květnu se evropský seznam cílů rozrostl o letadla a automobily v hodnotě 100 miliard eur, ale opět zůstalo pouze u hrozeb na papíře, zatímco Brusel tajně sondoval možnosti vstupu do tichomořského obchodního paktu.

Během letních měsíců se evropská vyjednávací pozice dál drolila, což Trump využil k prosazení ještě tvrdších podmínek. Původní naděje na desetiprocentní clo se rozplynuly a výsledkem červencových jednání v Turnberry byla dohoda o patnáctiprocentním celním stropu.

Evropští lídři tento krok hájili jako jediné možné řešení v situaci, kdy starý kontinent stále spoléhá na americký bezpečnostní deštník. Zároveň však musela Unie obětovat svůj dlouhodobý závazek k obchodu založenému na pravidlech výměnou za nejistou podporu Ukrajině.

Podzim přinesl další tlak ze strany Washingtonu, tentokrát zaměřený na digitální daně a regulace, které Trump vnímá jako diskriminační vůči americkým technologickým firmám.

Americký ministr obchodu Howard Lutnick v listopadu otevřeně spojil případnou úlevu u cel na ocel s ústupky v evropské digitální legislativě, což Brusel označil za vydírání. Americký nejvyšší soud sice začal zkoumat ústavnost Trumpových mimořádných pravomocí k zavádění cel, ale výsledky těchto sporů jsou pro evropské podniky stále v nedohlednu.

Rok 2025 končí stejně nevybíravě, jako začal – dalšími útoky na slabost evropských lídrů. Donald Trump v prosinci vzkázal, že Evropané jsou v otázkách obchodu bezradní. Evropa se tak nachází v hluboké defenzivě, kdy je nucena reformovat vlastní byrokracii a omezovat regulace jen proto, aby vyhověla požadavkům zpoza Atlantiku.

Krátkodobý dopad je jasný: kontinent byl donucen čelit své nadměrné závislosti na Spojených státech a v ponížené pozici hledat způsob, jak ekonomicky přežít v nové éře protekcionismu.

Stalo se