Rok 2025 se podle webu Politico do historie evropského obchodu zapíše jako jeden z nejvíce traumatizujících. Donald Trump od svého návratu do Bílého domu nešetřil kritikou na adresu Evropské unie, kterou označil za „zvěrstvo“ vytvořené k vykořisťování Američanů. Evropa, sužovaná nejvyššími cly za poslední století, byla nucena přistoupit na jednostrannou dohodu, která tvrdě zasáhne její exportéry, zatímco lídři v Bruselu se snažili zachovat dekorum při oficiálních setkáních na Trumpově skotském golfovém hřišti.
Hned v lednu Trumpův návrat vyvolal v Unii vlnu válečných her a strategií, jak čelit jeho hrozbám. Brusel se sice pokoušel o diplomatické „zklidnění skrze eskalaci“, ale nakonec se neodvážil k výraznějšímu protiúderu.
Místo toho se Ursula von der Leyen zaměřila na hledání nových obchodních partnerů v Latinské Americe a Asii, aby snížila závislost na USA. V únoru pak Trumpova administrativa znovu zavedla cla na ocel a hliník, na což EU reagovala pouze sliby o „tvrdé a přiměřené“ odpovědi, která se však v praxi projevila spíše ústupky vyjednavačů v Washingtonu.
Duben přinesl takzvaný „Den osvobození“, kdy Trump uvalil na evropské zboží plošné dvacetiprocentní reciproční clo. Evropská unie sice začala připravovat seznam odvetných opatření zahrnující kamiony, cigarety nebo zmrzlinu, ale kvůli nejednotě sedmadvaceti členských států nebyla tato „obchodní bazuka“ nikdy aktivována.
V květnu se evropský seznam cílů rozrostl o letadla a automobily v hodnotě 100 miliard eur, ale opět zůstalo pouze u hrozeb na papíře, zatímco Brusel tajně sondoval možnosti vstupu do tichomořského obchodního paktu.
Během letních měsíců se evropská vyjednávací pozice dál drolila, což Trump využil k prosazení ještě tvrdších podmínek. Původní naděje na desetiprocentní clo se rozplynuly a výsledkem červencových jednání v Turnberry byla dohoda o patnáctiprocentním celním stropu.
Evropští lídři tento krok hájili jako jediné možné řešení v situaci, kdy starý kontinent stále spoléhá na americký bezpečnostní deštník. Zároveň však musela Unie obětovat svůj dlouhodobý závazek k obchodu založenému na pravidlech výměnou za nejistou podporu Ukrajině.
Podzim přinesl další tlak ze strany Washingtonu, tentokrát zaměřený na digitální daně a regulace, které Trump vnímá jako diskriminační vůči americkým technologickým firmám.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick v listopadu otevřeně spojil případnou úlevu u cel na ocel s ústupky v evropské digitální legislativě, což Brusel označil za vydírání. Americký nejvyšší soud sice začal zkoumat ústavnost Trumpových mimořádných pravomocí k zavádění cel, ale výsledky těchto sporů jsou pro evropské podniky stále v nedohlednu.
Rok 2025 končí stejně nevybíravě, jako začal – dalšími útoky na slabost evropských lídrů. Donald Trump v prosinci vzkázal, že Evropané jsou v otázkách obchodu bezradní. Evropa se tak nachází v hluboké defenzivě, kdy je nucena reformovat vlastní byrokracii a omezovat regulace jen proto, aby vyhověla požadavkům zpoza Atlantiku.
Krátkodobý dopad je jasný: kontinent byl donucen čelit své nadměrné závislosti na Spojených státech a v ponížené pozici hledat způsob, jak ekonomicky přežít v nové éře protekcionismu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.