Rok 2025 se podle webu Politico do historie evropského obchodu zapíše jako jeden z nejvíce traumatizujících. Donald Trump od svého návratu do Bílého domu nešetřil kritikou na adresu Evropské unie, kterou označil za „zvěrstvo“ vytvořené k vykořisťování Američanů. Evropa, sužovaná nejvyššími cly za poslední století, byla nucena přistoupit na jednostrannou dohodu, která tvrdě zasáhne její exportéry, zatímco lídři v Bruselu se snažili zachovat dekorum při oficiálních setkáních na Trumpově skotském golfovém hřišti.
Hned v lednu Trumpův návrat vyvolal v Unii vlnu válečných her a strategií, jak čelit jeho hrozbám. Brusel se sice pokoušel o diplomatické „zklidnění skrze eskalaci“, ale nakonec se neodvážil k výraznějšímu protiúderu.
Místo toho se Ursula von der Leyen zaměřila na hledání nových obchodních partnerů v Latinské Americe a Asii, aby snížila závislost na USA. V únoru pak Trumpova administrativa znovu zavedla cla na ocel a hliník, na což EU reagovala pouze sliby o „tvrdé a přiměřené“ odpovědi, která se však v praxi projevila spíše ústupky vyjednavačů v Washingtonu.
Duben přinesl takzvaný „Den osvobození“, kdy Trump uvalil na evropské zboží plošné dvacetiprocentní reciproční clo. Evropská unie sice začala připravovat seznam odvetných opatření zahrnující kamiony, cigarety nebo zmrzlinu, ale kvůli nejednotě sedmadvaceti členských států nebyla tato „obchodní bazuka“ nikdy aktivována.
V květnu se evropský seznam cílů rozrostl o letadla a automobily v hodnotě 100 miliard eur, ale opět zůstalo pouze u hrozeb na papíře, zatímco Brusel tajně sondoval možnosti vstupu do tichomořského obchodního paktu.
Během letních měsíců se evropská vyjednávací pozice dál drolila, což Trump využil k prosazení ještě tvrdších podmínek. Původní naděje na desetiprocentní clo se rozplynuly a výsledkem červencových jednání v Turnberry byla dohoda o patnáctiprocentním celním stropu.
Evropští lídři tento krok hájili jako jediné možné řešení v situaci, kdy starý kontinent stále spoléhá na americký bezpečnostní deštník. Zároveň však musela Unie obětovat svůj dlouhodobý závazek k obchodu založenému na pravidlech výměnou za nejistou podporu Ukrajině.
Podzim přinesl další tlak ze strany Washingtonu, tentokrát zaměřený na digitální daně a regulace, které Trump vnímá jako diskriminační vůči americkým technologickým firmám.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick v listopadu otevřeně spojil případnou úlevu u cel na ocel s ústupky v evropské digitální legislativě, což Brusel označil za vydírání. Americký nejvyšší soud sice začal zkoumat ústavnost Trumpových mimořádných pravomocí k zavádění cel, ale výsledky těchto sporů jsou pro evropské podniky stále v nedohlednu.
Rok 2025 končí stejně nevybíravě, jako začal – dalšími útoky na slabost evropských lídrů. Donald Trump v prosinci vzkázal, že Evropané jsou v otázkách obchodu bezradní. Evropa se tak nachází v hluboké defenzivě, kdy je nucena reformovat vlastní byrokracii a omezovat regulace jen proto, aby vyhověla požadavkům zpoza Atlantiku.
Krátkodobý dopad je jasný: kontinent byl donucen čelit své nadměrné závislosti na Spojených státech a v ponížené pozici hledat způsob, jak ekonomicky přežít v nové éře protekcionismu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.