Rok 2025 se podle webu Politico do historie evropského obchodu zapíše jako jeden z nejvíce traumatizujících. Donald Trump od svého návratu do Bílého domu nešetřil kritikou na adresu Evropské unie, kterou označil za „zvěrstvo“ vytvořené k vykořisťování Američanů. Evropa, sužovaná nejvyššími cly za poslední století, byla nucena přistoupit na jednostrannou dohodu, která tvrdě zasáhne její exportéry, zatímco lídři v Bruselu se snažili zachovat dekorum při oficiálních setkáních na Trumpově skotském golfovém hřišti.
Hned v lednu Trumpův návrat vyvolal v Unii vlnu válečných her a strategií, jak čelit jeho hrozbám. Brusel se sice pokoušel o diplomatické „zklidnění skrze eskalaci“, ale nakonec se neodvážil k výraznějšímu protiúderu.
Místo toho se Ursula von der Leyen zaměřila na hledání nových obchodních partnerů v Latinské Americe a Asii, aby snížila závislost na USA. V únoru pak Trumpova administrativa znovu zavedla cla na ocel a hliník, na což EU reagovala pouze sliby o „tvrdé a přiměřené“ odpovědi, která se však v praxi projevila spíše ústupky vyjednavačů v Washingtonu.
Duben přinesl takzvaný „Den osvobození“, kdy Trump uvalil na evropské zboží plošné dvacetiprocentní reciproční clo. Evropská unie sice začala připravovat seznam odvetných opatření zahrnující kamiony, cigarety nebo zmrzlinu, ale kvůli nejednotě sedmadvaceti členských států nebyla tato „obchodní bazuka“ nikdy aktivována.
V květnu se evropský seznam cílů rozrostl o letadla a automobily v hodnotě 100 miliard eur, ale opět zůstalo pouze u hrozeb na papíře, zatímco Brusel tajně sondoval možnosti vstupu do tichomořského obchodního paktu.
Během letních měsíců se evropská vyjednávací pozice dál drolila, což Trump využil k prosazení ještě tvrdších podmínek. Původní naděje na desetiprocentní clo se rozplynuly a výsledkem červencových jednání v Turnberry byla dohoda o patnáctiprocentním celním stropu.
Evropští lídři tento krok hájili jako jediné možné řešení v situaci, kdy starý kontinent stále spoléhá na americký bezpečnostní deštník. Zároveň však musela Unie obětovat svůj dlouhodobý závazek k obchodu založenému na pravidlech výměnou za nejistou podporu Ukrajině.
Podzim přinesl další tlak ze strany Washingtonu, tentokrát zaměřený na digitální daně a regulace, které Trump vnímá jako diskriminační vůči americkým technologickým firmám.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick v listopadu otevřeně spojil případnou úlevu u cel na ocel s ústupky v evropské digitální legislativě, což Brusel označil za vydírání. Americký nejvyšší soud sice začal zkoumat ústavnost Trumpových mimořádných pravomocí k zavádění cel, ale výsledky těchto sporů jsou pro evropské podniky stále v nedohlednu.
Rok 2025 končí stejně nevybíravě, jako začal – dalšími útoky na slabost evropských lídrů. Donald Trump v prosinci vzkázal, že Evropané jsou v otázkách obchodu bezradní. Evropa se tak nachází v hluboké defenzivě, kdy je nucena reformovat vlastní byrokracii a omezovat regulace jen proto, aby vyhověla požadavkům zpoza Atlantiku.
Krátkodobý dopad je jasný: kontinent byl donucen čelit své nadměrné závislosti na Spojených státech a v ponížené pozici hledat způsob, jak ekonomicky přežít v nové éře protekcionismu.
Francouzské úřady potvrdily první výskyt smrtícího respiračního syndromu Blízkého východu (MERS) na svém území po více než deseti letech. Tato zpráva vyvolala značné znepokojení na celém kontinentu, který je stále poznamenán následky pandemie covidu-19. Dva nové případy byly zachyceny začátkem prosince u cestovatelů, kteří se v listopadu vrátili z Arabského poloostrova.
Rok 2025 se podle webu Politico do historie evropského obchodu zapíše jako jeden z nejvíce traumatizujících. Donald Trump od svého návratu do Bílého domu nešetřil kritikou na adresu Evropské unie, kterou označil za „zvěrstvo“ vytvořené k vykořisťování Američanů. Evropa, sužovaná nejvyššími cly za poslední století, byla nucena přistoupit na jednostrannou dohodu, která tvrdě zasáhne její exportéry, zatímco lídři v Bruselu se snažili zachovat dekorum při oficiálních setkáních na Trumpově skotském golfovém hřišti.
Americký prezident Donald Trump vyhlásil 16. prosince „úplnou blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely nebo odplouvajících z jejích přístavů. Tento krok představuje nejtvrdší jednostranné námořní opatření Spojených států od dob kubánské raketové krize. Podle analytika Matthewa Reisenera z Centra pro námořní strategii však nejde o předehru k invazi, ale o demonstraci síly v rámci nové strategie zaměřené na Latinskou Ameriku.
Příběh Jeffreyho Epsteina se v titulcích médií objevuje opakovaně, ale vždy s velmi specifickým zaměřením. Většina zpráv si klade jedinou otázku: Kteří mocní muži jsou na onom pověstném seznamu? Pozornost se upírá na neidentifikované elity a na to, kdo by mohl být kompromitován nebo vystaven veřejné hanbě. Zcela se však přitom zapomíná na ty, jejichž utrpení tento případ vyvolalo – na dívky a mladé ženy, které Epstein zneužíval a s nimiž obchodoval.
Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo v úterý další rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zemřelého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mezi tisíci stranami se objevují nové informace o vazbách na Donalda Trumpa, ale také detaily o Epsteinově vztahu s ekonomem Larrym Summersem nebo zmínky o kouzelníku Davidu Copperfieldovi. Ačkoliv Trump v minulosti sliboval úplné odkrytí těchto spisů, aktuální nález ukazuje, že jeho kontakty s finančníkem byly v 90. letech intenzivnější, než uváděly dřívější zprávy.
Spojené státy americké přistoupily k bezprecedentnímu kroku, když zakázaly vstup do země pěti významným Evropanům. Ministerstvo zahraničí je obviňuje z nátlaku na americké technologické firmy s cílem cenzurovat nebo potlačovat americké názory. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že tyto osoby vedly organizované úsilí o vynucování omezení obsahu na amerických platformách. Tento krok je dosud nejostřejším útokem Trumpovy administrativy na evropské digitální regulace, zejména na přelomový Akt o digitálních službách (DSA).
V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.
V Rusku dochází k výraznému stárnutí vozového parku, což je podle webu Meduza přímý důsledek západních sankcí a odchodu světových automobilek. Majitelé zahraničních vozů se místo nákupu nových modelů, které jsou extrémně drahé, soustředí na náročné opravy svých stávajících aut.
Vánoce bývají romantizovány jako období klidu, sounáležitosti a radosti. Tato představa je však v ostrém rozporu s realitou, kterou mnozí z nás každoročně zažívají. Právě vánoční svátky patří k psychicky nejnáročnějším obdobím roku – a není to náhoda. Tyto konflikty jsou předvídatelným důsledkem kombinace tlaku, nevyřčených očekávání a dlouhodobě neřešených vztahových vzorců.
Vědci z University of California v Santa Barbaře přišli s varováním před dosud podceňovaným dopadem klimatických změn na lidské zdraví. Podle nové studie publikované v časopise Science Advances může vystavení extrémnímu horku a vlhkosti během těhotenství vést k výraznému zpomalení růstu dětí.
Napětí v Karibiku dosáhlo nového vrcholu. Zatímco americký prezident Donald Trump stupňuje námořní blokádu Venezuely, Rusko a Čína se otevřeně postavily na stranu režimu Nicoláse Madura. Peking označil nedávné zabavení čínského ropného tankeru za závažné porušení mezinárodního práva, zatímco Moskva varovala před „vážnými následky“, které by americké operace v Karibském moři mohly mít pro mezinárodní plavbu.
Britská policie zatkla v centru Londýna známou klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dvaadvacetiletá Švédka se účastnila demonstrace před kancelářemi pojišťovny Aspen Insurance na podporu vězněných členů skupiny Palestine Action, kteří drží hladovku. Thunbergová byla natočena s transparentem, na němž stálo: „Podporuji vězně z Palestine Action. Jsem proti genocidě.“