Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
Macron zdůraznil, že Evropa se nesmí pasivně smířit s novou rolí podřízenosti. „Přijmout nový koloniální přístup nedává smysl,“ prohlásil francouzský prezident a dodal, že svět nemůže fungovat na principu dominance nejsilnějších hráčů. Podle něj je nutné obnovit stabilitu, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak ekonomiky, přičemž si neodpustil jízlivou poznámku na adresu Donalda Trumpa, když zpochybnil jeho tvrzení o „vyřešení“ některých světových konfliktů v uplynulém roce.
Hlavním tématem projevu byla evropská konkurenceschopnost, která podle Macrona stále zaostává za Spojenými státy. Evropa se potýká s nedostatkem růstu HDP na obyvatele a musí urychleně vyřešit své strukturální problémy. Prezident vyzdvihl, že navzdory ekonomickým potížím zůstává Evropa předvídatelným a loajálním místem, kde platí vláda práva, což z ní dělá ideální prostor pro investice dnes i v budoucnu.
Kritika směřovala i do vlastních řad, konkrétně k nedostatečnému investičnímu úsilí. Společný rozpočet EU je podle Macrona příliš malý na to, aby Evropa mohla konkurovat velmocím v klíčových sektorech, jako jsou umělá inteligence nebo čistá energie. Poukázal na paradox, že ačkoliv mají Evropané vyšší úspory než Američané, velká část těchto peněz končí v dluhopisech a akciích mimo evropský kontinent namísto podpory domácích inovací.
Macron vyzval k mnohem tvrdšímu postupu při ochraně evropských firem a trhů. „Ochrana neznamená protekcionismus,“ zdůraznil a varoval, že některé evropské průmyslové obory jsou „doslova zabíjeny“ nespravedlivou konkurencí. Podle něj je Evropa jediným hráčem, který dostatečně nebrání své zájmy, zatímco ostatní pravidla rovné hry nerespektují. Navrhl proto zavedení „evropské preference“ pro podporu domácího průmyslu.
V souvislosti s globální rovnováhou Macron apeloval na posílení nástrojů proti dumpingu a nekontrolovaným zahraničním investicím. To by mělo pomoci vyvážit vztahy s Čínou i USA. Evropa musí podle něj přestat být naivní a začít aktivně využívat svou ekonomickou sílu k obraně vlastní suverenity. Cílem není izolace, ale férové prostředí, kde evropské firmy nebudou v nevýhodě oproti těm, které těží ze státních dotací v zámoří.
Závěrem francouzský prezident apeloval na jednotu a odvahu k transformaci. Budoucnost Evropy závisí na tom, zda dokáže udržet svou loajalitu k pravidlům a zároveň se nenechá zatlačit do kouta agresivní geopolitikou silných jednotlivců. Macronova vize pro Davos 2026 je jasná: silná, inovativní a sebevědomá Evropa, která odmítá být pouhým divákem v zápase velmocí o vliv a území.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že aktuálně pracuje na zneškodnění nové vlny raket, které byly na území státu Izrael odpáleny z Íránu. Podle oficiálního prohlášení zveřejněného na platformě Telegram identifikovaly obranné systémy hrozbu před krátkou chvílí a jsou v plném provozu, aby útoky eliminovaly.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v noci na Centrálním velitelství USA oznámil, že intenzita amerických úderů nad Íránem a Teheránem se v nejbližší době dramaticky zvýší. Během brífinku, kterého se zúčastnil také prezident Donald Trump a admirál Brad Cooper, Hegseth zdůraznil, že k posílení útoků přispěje rozhodnutí Velké Británie umožnit Spojeným státům využívat vojenskou základnu Diego García.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.