Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
Macron zdůraznil, že Evropa se nesmí pasivně smířit s novou rolí podřízenosti. „Přijmout nový koloniální přístup nedává smysl,“ prohlásil francouzský prezident a dodal, že svět nemůže fungovat na principu dominance nejsilnějších hráčů. Podle něj je nutné obnovit stabilitu, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak ekonomiky, přičemž si neodpustil jízlivou poznámku na adresu Donalda Trumpa, když zpochybnil jeho tvrzení o „vyřešení“ některých světových konfliktů v uplynulém roce.
Hlavním tématem projevu byla evropská konkurenceschopnost, která podle Macrona stále zaostává za Spojenými státy. Evropa se potýká s nedostatkem růstu HDP na obyvatele a musí urychleně vyřešit své strukturální problémy. Prezident vyzdvihl, že navzdory ekonomickým potížím zůstává Evropa předvídatelným a loajálním místem, kde platí vláda práva, což z ní dělá ideální prostor pro investice dnes i v budoucnu.
Kritika směřovala i do vlastních řad, konkrétně k nedostatečnému investičnímu úsilí. Společný rozpočet EU je podle Macrona příliš malý na to, aby Evropa mohla konkurovat velmocím v klíčových sektorech, jako jsou umělá inteligence nebo čistá energie. Poukázal na paradox, že ačkoliv mají Evropané vyšší úspory než Američané, velká část těchto peněz končí v dluhopisech a akciích mimo evropský kontinent namísto podpory domácích inovací.
Macron vyzval k mnohem tvrdšímu postupu při ochraně evropských firem a trhů. „Ochrana neznamená protekcionismus,“ zdůraznil a varoval, že některé evropské průmyslové obory jsou „doslova zabíjeny“ nespravedlivou konkurencí. Podle něj je Evropa jediným hráčem, který dostatečně nebrání své zájmy, zatímco ostatní pravidla rovné hry nerespektují. Navrhl proto zavedení „evropské preference“ pro podporu domácího průmyslu.
V souvislosti s globální rovnováhou Macron apeloval na posílení nástrojů proti dumpingu a nekontrolovaným zahraničním investicím. To by mělo pomoci vyvážit vztahy s Čínou i USA. Evropa musí podle něj přestat být naivní a začít aktivně využívat svou ekonomickou sílu k obraně vlastní suverenity. Cílem není izolace, ale férové prostředí, kde evropské firmy nebudou v nevýhodě oproti těm, které těží ze státních dotací v zámoří.
Závěrem francouzský prezident apeloval na jednotu a odvahu k transformaci. Budoucnost Evropy závisí na tom, zda dokáže udržet svou loajalitu k pravidlům a zároveň se nenechá zatlačit do kouta agresivní geopolitikou silných jednotlivců. Macronova vize pro Davos 2026 je jasná: silná, inovativní a sebevědomá Evropa, která odmítá být pouhým divákem v zápase velmocí o vliv a území.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.