Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
Macron zdůraznil, že Evropa se nesmí pasivně smířit s novou rolí podřízenosti. „Přijmout nový koloniální přístup nedává smysl,“ prohlásil francouzský prezident a dodal, že svět nemůže fungovat na principu dominance nejsilnějších hráčů. Podle něj je nutné obnovit stabilitu, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak ekonomiky, přičemž si neodpustil jízlivou poznámku na adresu Donalda Trumpa, když zpochybnil jeho tvrzení o „vyřešení“ některých světových konfliktů v uplynulém roce.
Hlavním tématem projevu byla evropská konkurenceschopnost, která podle Macrona stále zaostává za Spojenými státy. Evropa se potýká s nedostatkem růstu HDP na obyvatele a musí urychleně vyřešit své strukturální problémy. Prezident vyzdvihl, že navzdory ekonomickým potížím zůstává Evropa předvídatelným a loajálním místem, kde platí vláda práva, což z ní dělá ideální prostor pro investice dnes i v budoucnu.
Kritika směřovala i do vlastních řad, konkrétně k nedostatečnému investičnímu úsilí. Společný rozpočet EU je podle Macrona příliš malý na to, aby Evropa mohla konkurovat velmocím v klíčových sektorech, jako jsou umělá inteligence nebo čistá energie. Poukázal na paradox, že ačkoliv mají Evropané vyšší úspory než Američané, velká část těchto peněz končí v dluhopisech a akciích mimo evropský kontinent namísto podpory domácích inovací.
Macron vyzval k mnohem tvrdšímu postupu při ochraně evropských firem a trhů. „Ochrana neznamená protekcionismus,“ zdůraznil a varoval, že některé evropské průmyslové obory jsou „doslova zabíjeny“ nespravedlivou konkurencí. Podle něj je Evropa jediným hráčem, který dostatečně nebrání své zájmy, zatímco ostatní pravidla rovné hry nerespektují. Navrhl proto zavedení „evropské preference“ pro podporu domácího průmyslu.
V souvislosti s globální rovnováhou Macron apeloval na posílení nástrojů proti dumpingu a nekontrolovaným zahraničním investicím. To by mělo pomoci vyvážit vztahy s Čínou i USA. Evropa musí podle něj přestat být naivní a začít aktivně využívat svou ekonomickou sílu k obraně vlastní suverenity. Cílem není izolace, ale férové prostředí, kde evropské firmy nebudou v nevýhodě oproti těm, které těží ze státních dotací v zámoří.
Závěrem francouzský prezident apeloval na jednotu a odvahu k transformaci. Budoucnost Evropy závisí na tom, zda dokáže udržet svou loajalitu k pravidlům a zároveň se nenechá zatlačit do kouta agresivní geopolitikou silných jednotlivců. Macronova vize pro Davos 2026 je jasná: silná, inovativní a sebevědomá Evropa, která odmítá být pouhým divákem v zápase velmocí o vliv a území.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.