Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
Macron zdůraznil, že Evropa se nesmí pasivně smířit s novou rolí podřízenosti. „Přijmout nový koloniální přístup nedává smysl,“ prohlásil francouzský prezident a dodal, že svět nemůže fungovat na principu dominance nejsilnějších hráčů. Podle něj je nutné obnovit stabilitu, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak ekonomiky, přičemž si neodpustil jízlivou poznámku na adresu Donalda Trumpa, když zpochybnil jeho tvrzení o „vyřešení“ některých světových konfliktů v uplynulém roce.
Hlavním tématem projevu byla evropská konkurenceschopnost, která podle Macrona stále zaostává za Spojenými státy. Evropa se potýká s nedostatkem růstu HDP na obyvatele a musí urychleně vyřešit své strukturální problémy. Prezident vyzdvihl, že navzdory ekonomickým potížím zůstává Evropa předvídatelným a loajálním místem, kde platí vláda práva, což z ní dělá ideální prostor pro investice dnes i v budoucnu.
Kritika směřovala i do vlastních řad, konkrétně k nedostatečnému investičnímu úsilí. Společný rozpočet EU je podle Macrona příliš malý na to, aby Evropa mohla konkurovat velmocím v klíčových sektorech, jako jsou umělá inteligence nebo čistá energie. Poukázal na paradox, že ačkoliv mají Evropané vyšší úspory než Američané, velká část těchto peněz končí v dluhopisech a akciích mimo evropský kontinent namísto podpory domácích inovací.
Macron vyzval k mnohem tvrdšímu postupu při ochraně evropských firem a trhů. „Ochrana neznamená protekcionismus,“ zdůraznil a varoval, že některé evropské průmyslové obory jsou „doslova zabíjeny“ nespravedlivou konkurencí. Podle něj je Evropa jediným hráčem, který dostatečně nebrání své zájmy, zatímco ostatní pravidla rovné hry nerespektují. Navrhl proto zavedení „evropské preference“ pro podporu domácího průmyslu.
V souvislosti s globální rovnováhou Macron apeloval na posílení nástrojů proti dumpingu a nekontrolovaným zahraničním investicím. To by mělo pomoci vyvážit vztahy s Čínou i USA. Evropa musí podle něj přestat být naivní a začít aktivně využívat svou ekonomickou sílu k obraně vlastní suverenity. Cílem není izolace, ale férové prostředí, kde evropské firmy nebudou v nevýhodě oproti těm, které těží ze státních dotací v zámoří.
Závěrem francouzský prezident apeloval na jednotu a odvahu k transformaci. Budoucnost Evropy závisí na tom, zda dokáže udržet svou loajalitu k pravidlům a zároveň se nenechá zatlačit do kouta agresivní geopolitikou silných jednotlivců. Macronova vize pro Davos 2026 je jasná: silná, inovativní a sebevědomá Evropa, která odmítá být pouhým divákem v zápase velmocí o vliv a území.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.