Evropa čelí energetickému šoku. Důsledky pocítí každý jeden občan i podnik, varuje Merz

Zablokování Hormuzského průlivu, kterým protéká zhruba 20 % světových zásob ropy a zemního plynu, vyvolalo paniku na trzích. Na rozdíl od předchozích krizí, které zasahovaly buď jen ropu, nebo jen plyn, postihuje tento konflikt veškeré energetické suroviny současně. Americký prezident Donald Trump navíc situaci vyostřil vzkazem na sociálních sítích, v němž evropským spojencům doporučil, aby se o své energetické potřeby postarali sami, čímž naznačil konec amerického ochranářství v této oblasti.

Bezprostřední dopady jsou již viditelné na čerpacích stanicích po celé Evropě. Cena benzínu a nafty prudce roste, což je však podle odborníků pouze špička ledovce. Nedostatek pohonných hmot začíná vážně ohrožovat dopravu a logistiku. Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen již v dopise vládám naznačil nutnost drastických opatření, jako jsou neděle bez aut nebo přídělový systém na benzín, což připomíná ropnou krizi ze 70. let.

Letecký průmysl se nachází v první linii krize. Cena leteckého paliva v Evropě překonala historické rekordy, což nutí aerolinky k radikálním krokům. Skupina Lufthansa již diskutuje o dočasném odstavení desítek letadel, což povede k omezování spojů a dalšímu zdražování letenek. Pro mnoho lidí to bude znamenat zrušené dovolené a omezení mobility, které Evropa nepamatuje od dob lockdownů.

Průmyslový sektor, zejména ten energeticky náročný, začíná pociťovat existenční hrozbu. Chemický a ocelářský průmysl, které tvoří páteř evropské výroby, čelí neudržitelným nákladům. Představitelé ocelářského svazu Eurofer varují, že extrémní kolísání cen elektřiny a plynu znemožňuje jakékoliv investiční plánování, včetně projektů zaměřených na ekologizaci výroby. Bez stabilních cen energií se evropský průmysl stává nekonkurenceschopným.

Krize se rychle přelévá i do zemědělství a výroby potravin. Energie tvoří 60 až 80 % provozních nákladů při výrobě dusíkatých hnojiv. Prudký nárůst cen těchto vstupů se nevyhnutelně promítne do cen potravin v obchodech. Kromě toho chybí i další suroviny, jako je helium, které je nezbytné pro výrobu mikročipů, což může způsobit další výpadky v technologickém sektoru a automobilovém průmyslu.

Evropští lídři se původně uklidňovali tím, že jejich přímá závislost na Perském zálivu je relativně nízká. Ukázalo se však, že globální trh je natolik provázaný, že asijské země, dříve závislé na Zálivu z 80 %, nyní přeplácejí dodávky z jiných zdrojů. Obchodníci se zkapalněným zemním plynem (LNG) tak odklánějí tankery z USA nebo Nigérie směrem do Asie, kde dosahují vyšších zisků, a Evropa zůstává s prázdnýma rukama.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde varovala, že dlouhodobé účinky tohoto šoku jsou pravděpodobně „mimo rámec toho, co si v tuto chvíli dokážeme představit“. Evropě hrozí stagflace – nebezpečná kombinace stagnujícího hospodářského růstu a vysoké inflace. To by mohlo donutit centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb, což by prodražilo hypotéky i úvěry pro firmy a dále tlumilo ekonomiku.

Zatímco v tomto týdnu do evropských přístavů dorazily poslední tankery, které stihly vyplout z Perského zálivu před jeho uzavřením, čas pro politiky se začíná krátit. Evropa má nyní pouze týdny na to, aby se připravila na náraz, který může její ekonomiku přetvářet po celou generaci. Italský ministr obrany Guido Crosetto otevřeně přiznal, že důsledky tohoto konfliktu mu nedají spát.

Složitá situace vládám zužuje prostor pro manévrování. Vysoké dluhy z předchozích krizí omezují možnosti dalších půjček na dotování cen energií pro domácnosti. Pokud se nepodaří zajistit nové toky surovin, budou muset státy přistoupit k bolestivým škrtům ve veřejných službách. Vyhlídky na rychlé zlepšení jsou minimální, protože i kdyby válka skončila okamžitě, obnova zničené infrastruktury v regionu potrvá roky.

Energetický hladomor tak přestává být teoretickou hrozbou a stává se realitou nadcházejících měsíců. Evropa stojí před výzvou, která prověří její jednotu i schopnost přežít v novém světovém uspořádání, kde levná energie přestala být samozřejmostí. Jak uzavřel šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol, jde o největší hrozbu pro globální energetickou bezpečnost v historii, jejíž konec je v nedohlednu.