Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Zablokování Hormuzského průlivu, kterým protéká zhruba 20 % světových zásob ropy a zemního plynu, vyvolalo paniku na trzích. Na rozdíl od předchozích krizí, které zasahovaly buď jen ropu, nebo jen plyn, postihuje tento konflikt veškeré energetické suroviny současně. Americký prezident Donald Trump navíc situaci vyostřil vzkazem na sociálních sítích, v němž evropským spojencům doporučil, aby se o své energetické potřeby postarali sami, čímž naznačil konec amerického ochranářství v této oblasti.
Bezprostřední dopady jsou již viditelné na čerpacích stanicích po celé Evropě. Cena benzínu a nafty prudce roste, což je však podle odborníků pouze špička ledovce. Nedostatek pohonných hmot začíná vážně ohrožovat dopravu a logistiku. Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen již v dopise vládám naznačil nutnost drastických opatření, jako jsou neděle bez aut nebo přídělový systém na benzín, což připomíná ropnou krizi ze 70. let.
Letecký průmysl se nachází v první linii krize. Cena leteckého paliva v Evropě překonala historické rekordy, což nutí aerolinky k radikálním krokům. Skupina Lufthansa již diskutuje o dočasném odstavení desítek letadel, což povede k omezování spojů a dalšímu zdražování letenek. Pro mnoho lidí to bude znamenat zrušené dovolené a omezení mobility, které Evropa nepamatuje od dob lockdownů.
Průmyslový sektor, zejména ten energeticky náročný, začíná pociťovat existenční hrozbu. Chemický a ocelářský průmysl, které tvoří páteř evropské výroby, čelí neudržitelným nákladům. Představitelé ocelářského svazu Eurofer varují, že extrémní kolísání cen elektřiny a plynu znemožňuje jakékoliv investiční plánování, včetně projektů zaměřených na ekologizaci výroby. Bez stabilních cen energií se evropský průmysl stává nekonkurenceschopným.
Krize se rychle přelévá i do zemědělství a výroby potravin. Energie tvoří 60 až 80 % provozních nákladů při výrobě dusíkatých hnojiv. Prudký nárůst cen těchto vstupů se nevyhnutelně promítne do cen potravin v obchodech. Kromě toho chybí i další suroviny, jako je helium, které je nezbytné pro výrobu mikročipů, což může způsobit další výpadky v technologickém sektoru a automobilovém průmyslu.
Evropští lídři se původně uklidňovali tím, že jejich přímá závislost na Perském zálivu je relativně nízká. Ukázalo se však, že globální trh je natolik provázaný, že asijské země, dříve závislé na Zálivu z 80 %, nyní přeplácejí dodávky z jiných zdrojů. Obchodníci se zkapalněným zemním plynem (LNG) tak odklánějí tankery z USA nebo Nigérie směrem do Asie, kde dosahují vyšších zisků, a Evropa zůstává s prázdnýma rukama.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde varovala, že dlouhodobé účinky tohoto šoku jsou pravděpodobně „mimo rámec toho, co si v tuto chvíli dokážeme představit“. Evropě hrozí stagflace – nebezpečná kombinace stagnujícího hospodářského růstu a vysoké inflace. To by mohlo donutit centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb, což by prodražilo hypotéky i úvěry pro firmy a dále tlumilo ekonomiku.
Zatímco v tomto týdnu do evropských přístavů dorazily poslední tankery, které stihly vyplout z Perského zálivu před jeho uzavřením, čas pro politiky se začíná krátit. Evropa má nyní pouze týdny na to, aby se připravila na náraz, který může její ekonomiku přetvářet po celou generaci. Italský ministr obrany Guido Crosetto otevřeně přiznal, že důsledky tohoto konfliktu mu nedají spát.
Složitá situace vládám zužuje prostor pro manévrování. Vysoké dluhy z předchozích krizí omezují možnosti dalších půjček na dotování cen energií pro domácnosti. Pokud se nepodaří zajistit nové toky surovin, budou muset státy přistoupit k bolestivým škrtům ve veřejných službách. Vyhlídky na rychlé zlepšení jsou minimální, protože i kdyby válka skončila okamžitě, obnova zničené infrastruktury v regionu potrvá roky.
Energetický hladomor tak přestává být teoretickou hrozbou a stává se realitou nadcházejících měsíců. Evropa stojí před výzvou, která prověří její jednotu i schopnost přežít v novém světovém uspořádání, kde levná energie přestala být samozřejmostí. Jak uzavřel šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol, jde o největší hrozbu pro globální energetickou bezpečnost v historii, jejíž konec je v nedohlednu.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.