Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Zablokování Hormuzského průlivu, kterým protéká zhruba 20 % světových zásob ropy a zemního plynu, vyvolalo paniku na trzích. Na rozdíl od předchozích krizí, které zasahovaly buď jen ropu, nebo jen plyn, postihuje tento konflikt veškeré energetické suroviny současně. Americký prezident Donald Trump navíc situaci vyostřil vzkazem na sociálních sítích, v němž evropským spojencům doporučil, aby se o své energetické potřeby postarali sami, čímž naznačil konec amerického ochranářství v této oblasti.
Bezprostřední dopady jsou již viditelné na čerpacích stanicích po celé Evropě. Cena benzínu a nafty prudce roste, což je však podle odborníků pouze špička ledovce. Nedostatek pohonných hmot začíná vážně ohrožovat dopravu a logistiku. Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen již v dopise vládám naznačil nutnost drastických opatření, jako jsou neděle bez aut nebo přídělový systém na benzín, což připomíná ropnou krizi ze 70. let.
Letecký průmysl se nachází v první linii krize. Cena leteckého paliva v Evropě překonala historické rekordy, což nutí aerolinky k radikálním krokům. Skupina Lufthansa již diskutuje o dočasném odstavení desítek letadel, což povede k omezování spojů a dalšímu zdražování letenek. Pro mnoho lidí to bude znamenat zrušené dovolené a omezení mobility, které Evropa nepamatuje od dob lockdownů.
Průmyslový sektor, zejména ten energeticky náročný, začíná pociťovat existenční hrozbu. Chemický a ocelářský průmysl, které tvoří páteř evropské výroby, čelí neudržitelným nákladům. Představitelé ocelářského svazu Eurofer varují, že extrémní kolísání cen elektřiny a plynu znemožňuje jakékoliv investiční plánování, včetně projektů zaměřených na ekologizaci výroby. Bez stabilních cen energií se evropský průmysl stává nekonkurenceschopným.
Krize se rychle přelévá i do zemědělství a výroby potravin. Energie tvoří 60 až 80 % provozních nákladů při výrobě dusíkatých hnojiv. Prudký nárůst cen těchto vstupů se nevyhnutelně promítne do cen potravin v obchodech. Kromě toho chybí i další suroviny, jako je helium, které je nezbytné pro výrobu mikročipů, což může způsobit další výpadky v technologickém sektoru a automobilovém průmyslu.
Evropští lídři se původně uklidňovali tím, že jejich přímá závislost na Perském zálivu je relativně nízká. Ukázalo se však, že globální trh je natolik provázaný, že asijské země, dříve závislé na Zálivu z 80 %, nyní přeplácejí dodávky z jiných zdrojů. Obchodníci se zkapalněným zemním plynem (LNG) tak odklánějí tankery z USA nebo Nigérie směrem do Asie, kde dosahují vyšších zisků, a Evropa zůstává s prázdnýma rukama.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde varovala, že dlouhodobé účinky tohoto šoku jsou pravděpodobně „mimo rámec toho, co si v tuto chvíli dokážeme představit“. Evropě hrozí stagflace – nebezpečná kombinace stagnujícího hospodářského růstu a vysoké inflace. To by mohlo donutit centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb, což by prodražilo hypotéky i úvěry pro firmy a dále tlumilo ekonomiku.
Zatímco v tomto týdnu do evropských přístavů dorazily poslední tankery, které stihly vyplout z Perského zálivu před jeho uzavřením, čas pro politiky se začíná krátit. Evropa má nyní pouze týdny na to, aby se připravila na náraz, který může její ekonomiku přetvářet po celou generaci. Italský ministr obrany Guido Crosetto otevřeně přiznal, že důsledky tohoto konfliktu mu nedají spát.
Složitá situace vládám zužuje prostor pro manévrování. Vysoké dluhy z předchozích krizí omezují možnosti dalších půjček na dotování cen energií pro domácnosti. Pokud se nepodaří zajistit nové toky surovin, budou muset státy přistoupit k bolestivým škrtům ve veřejných službách. Vyhlídky na rychlé zlepšení jsou minimální, protože i kdyby válka skončila okamžitě, obnova zničené infrastruktury v regionu potrvá roky.
Energetický hladomor tak přestává být teoretickou hrozbou a stává se realitou nadcházejících měsíců. Evropa stojí před výzvou, která prověří její jednotu i schopnost přežít v novém světovém uspořádání, kde levná energie přestala být samozřejmostí. Jak uzavřel šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol, jde o největší hrozbu pro globální energetickou bezpečnost v historii, jejíž konec je v nedohlednu.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.