Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Zablokování Hormuzského průlivu, kterým protéká zhruba 20 % světových zásob ropy a zemního plynu, vyvolalo paniku na trzích. Na rozdíl od předchozích krizí, které zasahovaly buď jen ropu, nebo jen plyn, postihuje tento konflikt veškeré energetické suroviny současně. Americký prezident Donald Trump navíc situaci vyostřil vzkazem na sociálních sítích, v němž evropským spojencům doporučil, aby se o své energetické potřeby postarali sami, čímž naznačil konec amerického ochranářství v této oblasti.
Bezprostřední dopady jsou již viditelné na čerpacích stanicích po celé Evropě. Cena benzínu a nafty prudce roste, což je však podle odborníků pouze špička ledovce. Nedostatek pohonných hmot začíná vážně ohrožovat dopravu a logistiku. Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen již v dopise vládám naznačil nutnost drastických opatření, jako jsou neděle bez aut nebo přídělový systém na benzín, což připomíná ropnou krizi ze 70. let.
Letecký průmysl se nachází v první linii krize. Cena leteckého paliva v Evropě překonala historické rekordy, což nutí aerolinky k radikálním krokům. Skupina Lufthansa již diskutuje o dočasném odstavení desítek letadel, což povede k omezování spojů a dalšímu zdražování letenek. Pro mnoho lidí to bude znamenat zrušené dovolené a omezení mobility, které Evropa nepamatuje od dob lockdownů.
Průmyslový sektor, zejména ten energeticky náročný, začíná pociťovat existenční hrozbu. Chemický a ocelářský průmysl, které tvoří páteř evropské výroby, čelí neudržitelným nákladům. Představitelé ocelářského svazu Eurofer varují, že extrémní kolísání cen elektřiny a plynu znemožňuje jakékoliv investiční plánování, včetně projektů zaměřených na ekologizaci výroby. Bez stabilních cen energií se evropský průmysl stává nekonkurenceschopným.
Krize se rychle přelévá i do zemědělství a výroby potravin. Energie tvoří 60 až 80 % provozních nákladů při výrobě dusíkatých hnojiv. Prudký nárůst cen těchto vstupů se nevyhnutelně promítne do cen potravin v obchodech. Kromě toho chybí i další suroviny, jako je helium, které je nezbytné pro výrobu mikročipů, což může způsobit další výpadky v technologickém sektoru a automobilovém průmyslu.
Evropští lídři se původně uklidňovali tím, že jejich přímá závislost na Perském zálivu je relativně nízká. Ukázalo se však, že globální trh je natolik provázaný, že asijské země, dříve závislé na Zálivu z 80 %, nyní přeplácejí dodávky z jiných zdrojů. Obchodníci se zkapalněným zemním plynem (LNG) tak odklánějí tankery z USA nebo Nigérie směrem do Asie, kde dosahují vyšších zisků, a Evropa zůstává s prázdnýma rukama.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde varovala, že dlouhodobé účinky tohoto šoku jsou pravděpodobně „mimo rámec toho, co si v tuto chvíli dokážeme představit“. Evropě hrozí stagflace – nebezpečná kombinace stagnujícího hospodářského růstu a vysoké inflace. To by mohlo donutit centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb, což by prodražilo hypotéky i úvěry pro firmy a dále tlumilo ekonomiku.
Zatímco v tomto týdnu do evropských přístavů dorazily poslední tankery, které stihly vyplout z Perského zálivu před jeho uzavřením, čas pro politiky se začíná krátit. Evropa má nyní pouze týdny na to, aby se připravila na náraz, který může její ekonomiku přetvářet po celou generaci. Italský ministr obrany Guido Crosetto otevřeně přiznal, že důsledky tohoto konfliktu mu nedají spát.
Složitá situace vládám zužuje prostor pro manévrování. Vysoké dluhy z předchozích krizí omezují možnosti dalších půjček na dotování cen energií pro domácnosti. Pokud se nepodaří zajistit nové toky surovin, budou muset státy přistoupit k bolestivým škrtům ve veřejných službách. Vyhlídky na rychlé zlepšení jsou minimální, protože i kdyby válka skončila okamžitě, obnova zničené infrastruktury v regionu potrvá roky.
Energetický hladomor tak přestává být teoretickou hrozbou a stává se realitou nadcházejících měsíců. Evropa stojí před výzvou, která prověří její jednotu i schopnost přežít v novém světovém uspořádání, kde levná energie přestala být samozřejmostí. Jak uzavřel šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol, jde o největší hrozbu pro globální energetickou bezpečnost v historii, jejíž konec je v nedohlednu.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.