Evropská unie uvalila sankce na ruské vězeňské úředníky, které považuje za zodpovědné za smrt ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny. Sedmadvacetiletá Roščyna informovala o systematické politice mimosoudního zadržování a mučení ze strany Ruska na okupovaných územích Ukrajiny, než se sama stala její obětí. Zemřela loni po více než roce stráveném v ruském zajetí.
Její tělo bylo repatriováno na Ukrajinu letos na začátku roku, avšak chyběly v něm některé vnitřní orgány. Smrt novinářky ve vazbě vyšetřovalo letos konsorcium Viktoriia Project, jehož součástí byl i deník The Guardian a Ukrajinska Pravda.
Zdroje blízké oficiálnímu ukrajinskému vyšetřování sdělily projektu Viktoriia, že předběžná forenzní prohlídka těla po repatriaci odhalila zlomenou jazylku v krku, což je poranění, které může nastat během škrcení. Tělo bylo vráceno také bez mozku, očí a hrtanu. Zjištění ukrajinských vyšetřovatelů naznačují, že Rusové tělo vrátili i se známkami mnohačetného mučení a špatného zacházení.
Roščyna strávila téměř devět měsíců ve vyšetřovací vazební věznici číslo 2 ve městě Taganrog. Toto zařízení bylo přeměněno na detenční centrum pro ukrajinské zadržené a bylo označeno za jedno z nejhorších míst pro mučení a zneužívání.
Sankční seznam zahrnuje vysoké úředníky vězeňské služby Rostovské oblasti, kde byla Roščyna držena. Mezi sankcionovanými jsou její šéf Andrei Polyakov, velitel vazební věznice č. 2 v Taganrogu Aleksandr Štoda a jeho zástupci Andrei Michailičenko a Andrei Sapickyj. Evropští představitelé uvádějí, že tito muži nesou odpovědnost za mučení a smrt 15 zadržených v této vazební věznici.
Osobám zařazeným na seznam hrozí zmrazení majetku a občanům a společnostem EU je zakázáno poskytovat jim jakékoli finanční prostředky. Vztahuje se na ně také zákaz cestování po celé EU, který jim znemožňuje vstup nebo tranzit přes blok.
V srpnu udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Roščyně posmrtně Řád svobody „za její neochvějnou víru, že svoboda vše překoná,“ jak napsal na síti X. Tato nejnovější sada sankcí proti ruským představitelům spojeným s válečnou mašinérií přichází v době, kdy Washington tlačí na Ukrajinu, aby přijala mírovou dohodu, která údajně zahrnuje ustanovení o rozsáhlé amnestii pro válečné zločiny Ruska a zrušení sankcí vůči Moskvě.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.