Evropská unie uvalila sankce na ruské vězeňské úředníky, které považuje za zodpovědné za smrt ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny. Sedmadvacetiletá Roščyna informovala o systematické politice mimosoudního zadržování a mučení ze strany Ruska na okupovaných územích Ukrajiny, než se sama stala její obětí. Zemřela loni po více než roce stráveném v ruském zajetí.
Její tělo bylo repatriováno na Ukrajinu letos na začátku roku, avšak chyběly v něm některé vnitřní orgány. Smrt novinářky ve vazbě vyšetřovalo letos konsorcium Viktoriia Project, jehož součástí byl i deník The Guardian a Ukrajinska Pravda.
Zdroje blízké oficiálnímu ukrajinskému vyšetřování sdělily projektu Viktoriia, že předběžná forenzní prohlídka těla po repatriaci odhalila zlomenou jazylku v krku, což je poranění, které může nastat během škrcení. Tělo bylo vráceno také bez mozku, očí a hrtanu. Zjištění ukrajinských vyšetřovatelů naznačují, že Rusové tělo vrátili i se známkami mnohačetného mučení a špatného zacházení.
Roščyna strávila téměř devět měsíců ve vyšetřovací vazební věznici číslo 2 ve městě Taganrog. Toto zařízení bylo přeměněno na detenční centrum pro ukrajinské zadržené a bylo označeno za jedno z nejhorších míst pro mučení a zneužívání.
Sankční seznam zahrnuje vysoké úředníky vězeňské služby Rostovské oblasti, kde byla Roščyna držena. Mezi sankcionovanými jsou její šéf Andrei Polyakov, velitel vazební věznice č. 2 v Taganrogu Aleksandr Štoda a jeho zástupci Andrei Michailičenko a Andrei Sapickyj. Evropští představitelé uvádějí, že tito muži nesou odpovědnost za mučení a smrt 15 zadržených v této vazební věznici.
Osobám zařazeným na seznam hrozí zmrazení majetku a občanům a společnostem EU je zakázáno poskytovat jim jakékoli finanční prostředky. Vztahuje se na ně také zákaz cestování po celé EU, který jim znemožňuje vstup nebo tranzit přes blok.
V srpnu udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Roščyně posmrtně Řád svobody „za její neochvějnou víru, že svoboda vše překoná,“ jak napsal na síti X. Tato nejnovější sada sankcí proti ruským představitelům spojeným s válečnou mašinérií přichází v době, kdy Washington tlačí na Ukrajinu, aby přijala mírovou dohodu, která údajně zahrnuje ustanovení o rozsáhlé amnestii pro válečné zločiny Ruska a zrušení sankcí vůči Moskvě.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.
Pád Nicoláse Madura a jeho následné dopadení americkými speciálními jednotkami představuje pro Vladimira Putina mnohem víc než jen ztrátu jednoho z posledních věrných spojenců v Latinské Americe. Pro Kreml je to hluboká potupa, která obnažuje limity ruského vlivu a vyvolává u ruských nacionalistů neskrývanou závist vůči akceschopnosti Spojených států.
Dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku Čchiou Siao-čchim, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O několik hodin později byl Maduro ve své ložnici zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.
Organizace spojených národů oslavila loni v říjnu své 80. narozeniny, což je úctyhodný věk pro instituci, která měla světu zajistit trvalý mír. Aktuální události posledních let však tento systém vystavují drastickým zkouškám.
Nedávný dramatický zásah amerických sil ve Venezuele, který vyvrcholil dopadením Nicoláse Madura, rozvířil debaty o dalších cílech zahraniční politiky Donalda Trumpa. Prezident USA v této souvislosti oživil Monroeovu doktrínu z roku 1823, která deklarovala americkou dominanci na západní polokouli. Sám ji však přejmenoval na „Donroeovu doktrínu“ a dal jasně najevo, že hodlá prosazovat americké zájmy s novou razancí.
Karlos Vémola je i nadále v nezáviděníhodné situaci. Stále je ve vazbě, kam ho poslal soud poté, co jej těsně před Vánoci zadrželi policisté. Stalo se tak v době, kdy se zápasník chystal na operaci, kterou nakonec stejně podstoupil. Jak na tom momentálně je?
Herečtí kolegové stále zpracovávají zprávu o úmrtí Pavla Nečase, který náhle zemřel ve věku 59 let na Silvestra. Zároveň se již objevují první informace o posledním rozloučení s populárním hercem.pavel Podle všeho se nebude konat v Praze, i když tam Nečas žil.
Zadržený venezuelský prezident Nicolas Maduro v pondělí poprvé stanul před americkým soudem v New Yorku. Maduro a jeho manželka si vyslechli obvinění, přičemž oba odmítli vinu. Další stání s jihoamerickým politikem by mělo proběhnout v březnu.