Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Co ale přesně znamená „vymazání civilizace“? Termín jako by vypadl ze science fiction a zasluhuje si upřesnění. Jaký druh civilizace má být vymazán? Dokument vydaný americkou vládou výslovně uvádí, že nejde ani tak o ekonomický úpadek, jako spíše o „hodnoty“, které z evropských národů činí pro USA „spolehlivé spojence“.
Podle expertů se dá předpokládat, že se současná administrativa obává, že „život, svoboda a hledání štěstí“ už nejsou pro Evropu tak zásadní, jako byly pro Ameriku. Kromě toho se zdá, že se Trump obává, že příčinou tohoto problému je migrace.
Pokud jde o „svobodu projevu“ a „politickou svobodu“, dokonce i žebříček každoročně publikovaný ultraliberálním Cato Institute sídlícím ve Washingtonu uznává, že šest z deseti nejsvobodnějších zemí světa pochází z EU. Naopak USA jsou na 17. místě spolu s Velkou Británií.
Důkazy o „štěstí“ jsou pro Američany ještě horší, ti se v žebříčku Gallup nacházejí na 24. místě. Naopak pro Evropany jsou výsledky mnohem lepší, protože čtyři z pěti nejšťastnějších národů světa se zdají být v EU a pátým je Island.
Nejnebezpečnější příznak civilizačního úpadku se objevuje, když vezmeme v úvahu parametr schopnosti „hledání života“. Podle OECD utratily USA v roce 2024 na zdraví na osobu více než kterákoli jiná země, a to přes 12 000 dolarů ročně. Švýcarsko je na vzdáleném druhém místě s 8 000 dolary. Přesto je průměrná délka života Američanů o šest let kratší než u Evropanů.
V neposlední řadě stojí migrace. Vláda USA se zdá být znepokojena, že příliš mnoho přistěhovalců učiní Evropu k nepoznání. Nicméně právě Spojené státy hostí největší počet imigrantů první nebo druhé generace. Patří mezi ně i Donald Trump, jehož matka a čtyři prarodiče se narodili v Evropě. Zdá se, že diagnóza strategie bezpečnosti je zvláštně nevšímavá k roli, kterou migranti hráli při budování amerického úspěchu.
Jak by měla Evropa reagovat? Podle expertů je těžké pochopit, jakým způsobem je Evropa vymazávána. Nicméně je pravda, že Evropa má problém. Zatímco USA mají strategii, Evropané jsou velmi daleko od toho, aby se vůbec shodli na tom, jaké jsou jejich vlastní zájmy.
I když se USA mohou mýlit v tom, že se pokoušejí stanovit strategii za Evropu, tento nedostatek vize činí pro Evropu stále neudržitelnější, aby zůstala jedním z nejlepších míst k narození nebo životu.
Ze strategie jasně vyplývají tři zprávy. Zaprvé, USA nechtějí být světovým četníkem a nebudou platit za stabilizaci světa. Je zde dokonce naznačeno, že by USA byly rády, kdyby byl svět rozdělen do „sfér vlivu“ ve stylu studené války.
Zadruhé, USA se nyní domnívají, že je chyba myslet si, že export demokracie nebo liberalismu maximalizuje šanci na světový mír, a nebudou se již touto agendou zabývat. Zatřetí, USA věří, že národní státy jsou základním kamenem jakéhokoli možného světového řádu a že multilateralismus, pojem zahrnující rozmanitou škálu institucí od OSN po EU, to podkopává.
Zatímco Evropa nemusí s těmito tvrzeními souhlasit, může použít každý ze tří amerických bodů k vytvoření vlastní odpovědi. Evropa by například měla být poměrně ráda, že zaplní mezeru po stažení USA. To by znamenalo, že se Evropa vybaví tak, aby přispěla ke stabilitě v Evropě, severní Africe a na Blízkém východě.
Evropa by pravděpodobně také měla uznat, že Američané mají pravdu, když říkají, že „export demokracie“ nemusí nutně přinést mír. Zadruhé, Evropa může dokonce souhlasit s USA, že „export“ institucí a tržních regulací je komplikovaný a neefektivní. Musíme se jednoduše zaměřit na co největší ochranu lidských práv, aniž bychom požadovali, aby nás ostatní země napodobovaly.
Zatřetí, a to je nejdůležitější, je pravda, že mezinárodní organizace nefungují. Evropané by však na rétoriku USA neměli reagovat návratem k malým národním státům, jak navrhuje strategie bezpečnosti. Místo toho by měli převzít vedení radikální reformy multilateralismu.
Mezinárodní organizace, které Trump kritizoval, se musí rychle stát schopnějšími efektivně dodávat řešení. To musí zahrnovat i EU, protože je zřejmé, že jakýkoli druh strategie nemůže být veden 27 jednotlivými národy pracujícími odděleně.
Evropská civilizace nekolabuje. Je však pravda, že taková civilizace vyžaduje finanční, politické a obranné zdroje. Ty byly kdysi levně nakupovány od spojenců, kteří již nechtějí dotovat evropský způsob života. Je na čase vytvořit evropskou bezpečnostní strategii. A její sdělení by mělo být v kostce takové, že Evropané jsou připraveni převzít vedení a prosperovat ve změněném geopolitickém klimatu 21. století.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.