Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Co ale přesně znamená „vymazání civilizace“? Termín jako by vypadl ze science fiction a zasluhuje si upřesnění. Jaký druh civilizace má být vymazán? Dokument vydaný americkou vládou výslovně uvádí, že nejde ani tak o ekonomický úpadek, jako spíše o „hodnoty“, které z evropských národů činí pro USA „spolehlivé spojence“.
Podle expertů se dá předpokládat, že se současná administrativa obává, že „život, svoboda a hledání štěstí“ už nejsou pro Evropu tak zásadní, jako byly pro Ameriku. Kromě toho se zdá, že se Trump obává, že příčinou tohoto problému je migrace.
Pokud jde o „svobodu projevu“ a „politickou svobodu“, dokonce i žebříček každoročně publikovaný ultraliberálním Cato Institute sídlícím ve Washingtonu uznává, že šest z deseti nejsvobodnějších zemí světa pochází z EU. Naopak USA jsou na 17. místě spolu s Velkou Británií.
Důkazy o „štěstí“ jsou pro Američany ještě horší, ti se v žebříčku Gallup nacházejí na 24. místě. Naopak pro Evropany jsou výsledky mnohem lepší, protože čtyři z pěti nejšťastnějších národů světa se zdají být v EU a pátým je Island.
Nejnebezpečnější příznak civilizačního úpadku se objevuje, když vezmeme v úvahu parametr schopnosti „hledání života“. Podle OECD utratily USA v roce 2024 na zdraví na osobu více než kterákoli jiná země, a to přes 12 000 dolarů ročně. Švýcarsko je na vzdáleném druhém místě s 8 000 dolary. Přesto je průměrná délka života Američanů o šest let kratší než u Evropanů.
V neposlední řadě stojí migrace. Vláda USA se zdá být znepokojena, že příliš mnoho přistěhovalců učiní Evropu k nepoznání. Nicméně právě Spojené státy hostí největší počet imigrantů první nebo druhé generace. Patří mezi ně i Donald Trump, jehož matka a čtyři prarodiče se narodili v Evropě. Zdá se, že diagnóza strategie bezpečnosti je zvláštně nevšímavá k roli, kterou migranti hráli při budování amerického úspěchu.
Jak by měla Evropa reagovat? Podle expertů je těžké pochopit, jakým způsobem je Evropa vymazávána. Nicméně je pravda, že Evropa má problém. Zatímco USA mají strategii, Evropané jsou velmi daleko od toho, aby se vůbec shodli na tom, jaké jsou jejich vlastní zájmy.
I když se USA mohou mýlit v tom, že se pokoušejí stanovit strategii za Evropu, tento nedostatek vize činí pro Evropu stále neudržitelnější, aby zůstala jedním z nejlepších míst k narození nebo životu.
Ze strategie jasně vyplývají tři zprávy. Zaprvé, USA nechtějí být světovým četníkem a nebudou platit za stabilizaci světa. Je zde dokonce naznačeno, že by USA byly rády, kdyby byl svět rozdělen do „sfér vlivu“ ve stylu studené války.
Zadruhé, USA se nyní domnívají, že je chyba myslet si, že export demokracie nebo liberalismu maximalizuje šanci na světový mír, a nebudou se již touto agendou zabývat. Zatřetí, USA věří, že národní státy jsou základním kamenem jakéhokoli možného světového řádu a že multilateralismus, pojem zahrnující rozmanitou škálu institucí od OSN po EU, to podkopává.
Zatímco Evropa nemusí s těmito tvrzeními souhlasit, může použít každý ze tří amerických bodů k vytvoření vlastní odpovědi. Evropa by například měla být poměrně ráda, že zaplní mezeru po stažení USA. To by znamenalo, že se Evropa vybaví tak, aby přispěla ke stabilitě v Evropě, severní Africe a na Blízkém východě.
Evropa by pravděpodobně také měla uznat, že Američané mají pravdu, když říkají, že „export demokracie“ nemusí nutně přinést mír. Zadruhé, Evropa může dokonce souhlasit s USA, že „export“ institucí a tržních regulací je komplikovaný a neefektivní. Musíme se jednoduše zaměřit na co největší ochranu lidských práv, aniž bychom požadovali, aby nás ostatní země napodobovaly.
Zatřetí, a to je nejdůležitější, je pravda, že mezinárodní organizace nefungují. Evropané by však na rétoriku USA neměli reagovat návratem k malým národním státům, jak navrhuje strategie bezpečnosti. Místo toho by měli převzít vedení radikální reformy multilateralismu.
Mezinárodní organizace, které Trump kritizoval, se musí rychle stát schopnějšími efektivně dodávat řešení. To musí zahrnovat i EU, protože je zřejmé, že jakýkoli druh strategie nemůže být veden 27 jednotlivými národy pracujícími odděleně.
Evropská civilizace nekolabuje. Je však pravda, že taková civilizace vyžaduje finanční, politické a obranné zdroje. Ty byly kdysi levně nakupovány od spojenců, kteří již nechtějí dotovat evropský způsob života. Je na čase vytvořit evropskou bezpečnostní strategii. A její sdělení by mělo být v kostce takové, že Evropané jsou připraveni převzít vedení a prosperovat ve změněném geopolitickém klimatu 21. století.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.