Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Co ale přesně znamená „vymazání civilizace“? Termín jako by vypadl ze science fiction a zasluhuje si upřesnění. Jaký druh civilizace má být vymazán? Dokument vydaný americkou vládou výslovně uvádí, že nejde ani tak o ekonomický úpadek, jako spíše o „hodnoty“, které z evropských národů činí pro USA „spolehlivé spojence“.
Podle expertů se dá předpokládat, že se současná administrativa obává, že „život, svoboda a hledání štěstí“ už nejsou pro Evropu tak zásadní, jako byly pro Ameriku. Kromě toho se zdá, že se Trump obává, že příčinou tohoto problému je migrace.
Pokud jde o „svobodu projevu“ a „politickou svobodu“, dokonce i žebříček každoročně publikovaný ultraliberálním Cato Institute sídlícím ve Washingtonu uznává, že šest z deseti nejsvobodnějších zemí světa pochází z EU. Naopak USA jsou na 17. místě spolu s Velkou Británií.
Důkazy o „štěstí“ jsou pro Američany ještě horší, ti se v žebříčku Gallup nacházejí na 24. místě. Naopak pro Evropany jsou výsledky mnohem lepší, protože čtyři z pěti nejšťastnějších národů světa se zdají být v EU a pátým je Island.
Nejnebezpečnější příznak civilizačního úpadku se objevuje, když vezmeme v úvahu parametr schopnosti „hledání života“. Podle OECD utratily USA v roce 2024 na zdraví na osobu více než kterákoli jiná země, a to přes 12 000 dolarů ročně. Švýcarsko je na vzdáleném druhém místě s 8 000 dolary. Přesto je průměrná délka života Američanů o šest let kratší než u Evropanů.
V neposlední řadě stojí migrace. Vláda USA se zdá být znepokojena, že příliš mnoho přistěhovalců učiní Evropu k nepoznání. Nicméně právě Spojené státy hostí největší počet imigrantů první nebo druhé generace. Patří mezi ně i Donald Trump, jehož matka a čtyři prarodiče se narodili v Evropě. Zdá se, že diagnóza strategie bezpečnosti je zvláštně nevšímavá k roli, kterou migranti hráli při budování amerického úspěchu.
Jak by měla Evropa reagovat? Podle expertů je těžké pochopit, jakým způsobem je Evropa vymazávána. Nicméně je pravda, že Evropa má problém. Zatímco USA mají strategii, Evropané jsou velmi daleko od toho, aby se vůbec shodli na tom, jaké jsou jejich vlastní zájmy.
I když se USA mohou mýlit v tom, že se pokoušejí stanovit strategii za Evropu, tento nedostatek vize činí pro Evropu stále neudržitelnější, aby zůstala jedním z nejlepších míst k narození nebo životu.
Ze strategie jasně vyplývají tři zprávy. Zaprvé, USA nechtějí být světovým četníkem a nebudou platit za stabilizaci světa. Je zde dokonce naznačeno, že by USA byly rády, kdyby byl svět rozdělen do „sfér vlivu“ ve stylu studené války.
Zadruhé, USA se nyní domnívají, že je chyba myslet si, že export demokracie nebo liberalismu maximalizuje šanci na světový mír, a nebudou se již touto agendou zabývat. Zatřetí, USA věří, že národní státy jsou základním kamenem jakéhokoli možného světového řádu a že multilateralismus, pojem zahrnující rozmanitou škálu institucí od OSN po EU, to podkopává.
Zatímco Evropa nemusí s těmito tvrzeními souhlasit, může použít každý ze tří amerických bodů k vytvoření vlastní odpovědi. Evropa by například měla být poměrně ráda, že zaplní mezeru po stažení USA. To by znamenalo, že se Evropa vybaví tak, aby přispěla ke stabilitě v Evropě, severní Africe a na Blízkém východě.
Evropa by pravděpodobně také měla uznat, že Američané mají pravdu, když říkají, že „export demokracie“ nemusí nutně přinést mír. Zadruhé, Evropa může dokonce souhlasit s USA, že „export“ institucí a tržních regulací je komplikovaný a neefektivní. Musíme se jednoduše zaměřit na co největší ochranu lidských práv, aniž bychom požadovali, aby nás ostatní země napodobovaly.
Zatřetí, a to je nejdůležitější, je pravda, že mezinárodní organizace nefungují. Evropané by však na rétoriku USA neměli reagovat návratem k malým národním státům, jak navrhuje strategie bezpečnosti. Místo toho by měli převzít vedení radikální reformy multilateralismu.
Mezinárodní organizace, které Trump kritizoval, se musí rychle stát schopnějšími efektivně dodávat řešení. To musí zahrnovat i EU, protože je zřejmé, že jakýkoli druh strategie nemůže být veden 27 jednotlivými národy pracujícími odděleně.
Evropská civilizace nekolabuje. Je však pravda, že taková civilizace vyžaduje finanční, politické a obranné zdroje. Ty byly kdysi levně nakupovány od spojenců, kteří již nechtějí dotovat evropský způsob života. Je na čase vytvořit evropskou bezpečnostní strategii. A její sdělení by mělo být v kostce takové, že Evropané jsou připraveni převzít vedení a prosperovat ve změněném geopolitickém klimatu 21. století.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.