Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Co ale přesně znamená „vymazání civilizace“? Termín jako by vypadl ze science fiction a zasluhuje si upřesnění. Jaký druh civilizace má být vymazán? Dokument vydaný americkou vládou výslovně uvádí, že nejde ani tak o ekonomický úpadek, jako spíše o „hodnoty“, které z evropských národů činí pro USA „spolehlivé spojence“.
Podle expertů se dá předpokládat, že se současná administrativa obává, že „život, svoboda a hledání štěstí“ už nejsou pro Evropu tak zásadní, jako byly pro Ameriku. Kromě toho se zdá, že se Trump obává, že příčinou tohoto problému je migrace.
Pokud jde o „svobodu projevu“ a „politickou svobodu“, dokonce i žebříček každoročně publikovaný ultraliberálním Cato Institute sídlícím ve Washingtonu uznává, že šest z deseti nejsvobodnějších zemí světa pochází z EU. Naopak USA jsou na 17. místě spolu s Velkou Británií.
Důkazy o „štěstí“ jsou pro Američany ještě horší, ti se v žebříčku Gallup nacházejí na 24. místě. Naopak pro Evropany jsou výsledky mnohem lepší, protože čtyři z pěti nejšťastnějších národů světa se zdají být v EU a pátým je Island.
Nejnebezpečnější příznak civilizačního úpadku se objevuje, když vezmeme v úvahu parametr schopnosti „hledání života“. Podle OECD utratily USA v roce 2024 na zdraví na osobu více než kterákoli jiná země, a to přes 12 000 dolarů ročně. Švýcarsko je na vzdáleném druhém místě s 8 000 dolary. Přesto je průměrná délka života Američanů o šest let kratší než u Evropanů.
V neposlední řadě stojí migrace. Vláda USA se zdá být znepokojena, že příliš mnoho přistěhovalců učiní Evropu k nepoznání. Nicméně právě Spojené státy hostí největší počet imigrantů první nebo druhé generace. Patří mezi ně i Donald Trump, jehož matka a čtyři prarodiče se narodili v Evropě. Zdá se, že diagnóza strategie bezpečnosti je zvláštně nevšímavá k roli, kterou migranti hráli při budování amerického úspěchu.
Jak by měla Evropa reagovat? Podle expertů je těžké pochopit, jakým způsobem je Evropa vymazávána. Nicméně je pravda, že Evropa má problém. Zatímco USA mají strategii, Evropané jsou velmi daleko od toho, aby se vůbec shodli na tom, jaké jsou jejich vlastní zájmy.
I když se USA mohou mýlit v tom, že se pokoušejí stanovit strategii za Evropu, tento nedostatek vize činí pro Evropu stále neudržitelnější, aby zůstala jedním z nejlepších míst k narození nebo životu.
Ze strategie jasně vyplývají tři zprávy. Zaprvé, USA nechtějí být světovým četníkem a nebudou platit za stabilizaci světa. Je zde dokonce naznačeno, že by USA byly rády, kdyby byl svět rozdělen do „sfér vlivu“ ve stylu studené války.
Zadruhé, USA se nyní domnívají, že je chyba myslet si, že export demokracie nebo liberalismu maximalizuje šanci na světový mír, a nebudou se již touto agendou zabývat. Zatřetí, USA věří, že národní státy jsou základním kamenem jakéhokoli možného světového řádu a že multilateralismus, pojem zahrnující rozmanitou škálu institucí od OSN po EU, to podkopává.
Zatímco Evropa nemusí s těmito tvrzeními souhlasit, může použít každý ze tří amerických bodů k vytvoření vlastní odpovědi. Evropa by například měla být poměrně ráda, že zaplní mezeru po stažení USA. To by znamenalo, že se Evropa vybaví tak, aby přispěla ke stabilitě v Evropě, severní Africe a na Blízkém východě.
Evropa by pravděpodobně také měla uznat, že Američané mají pravdu, když říkají, že „export demokracie“ nemusí nutně přinést mír. Zadruhé, Evropa může dokonce souhlasit s USA, že „export“ institucí a tržních regulací je komplikovaný a neefektivní. Musíme se jednoduše zaměřit na co největší ochranu lidských práv, aniž bychom požadovali, aby nás ostatní země napodobovaly.
Zatřetí, a to je nejdůležitější, je pravda, že mezinárodní organizace nefungují. Evropané by však na rétoriku USA neměli reagovat návratem k malým národním státům, jak navrhuje strategie bezpečnosti. Místo toho by měli převzít vedení radikální reformy multilateralismu.
Mezinárodní organizace, které Trump kritizoval, se musí rychle stát schopnějšími efektivně dodávat řešení. To musí zahrnovat i EU, protože je zřejmé, že jakýkoli druh strategie nemůže být veden 27 jednotlivými národy pracujícími odděleně.
Evropská civilizace nekolabuje. Je však pravda, že taková civilizace vyžaduje finanční, politické a obranné zdroje. Ty byly kdysi levně nakupovány od spojenců, kteří již nechtějí dotovat evropský způsob života. Je na čase vytvořit evropskou bezpečnostní strategii. A její sdělení by mělo být v kostce takové, že Evropané jsou připraveni převzít vedení a prosperovat ve změněném geopolitickém klimatu 21. století.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.