Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
„Vítáme oznámení prezidenta Trumpa o poskytnutí další výzbroje Ukrajině, ale rádi bychom viděli, že se USA podělí o břemeno,“ uvedla Kallasová. „Evropa a Amerika spolupracují, a pokud budeme táhnout za jeden provaz, můžeme vyvinout skutečný tlak na [ruského prezidenta Vladimira] Putina, aby jednal vážně.“
Trump v pondělí představil plán, podle kterého by spojenci v rámci NATO financovali nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Zbraně v hodnotě několika miliard dolarů by byly vyrobeny v USA, ale zaplatily by je především evropské země. Oznámení učinil během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně. Rutte označil iniciativu za důkaz, že Evropa „bere svou odpovědnost vážně“.
Kallasová se následně vyjádřila, že evropské financování by nemělo znamenat, že se USA stáhnou z pomoci: „Pokud za ty zbraně zaplatíme, jde o naši podporu. Naší výzvou je, aby totéž dělali všichni ostatní.“
Na otázku, zda by mohly být na nákup amerických zbraní použity zmrazené ruské aktiva, šéfka diplomacie odpověděla vyhýbavě, ale možnost zcela nevyloučila. „Potřebujeme Ukrajině poskytnout více prostředků na obranu. Ačkoliv máme různé pohledy na využití zmrazených aktiv, je důležité, abychom si navzájem naslouchali. Daňoví poplatníci se nás ptají, proč za škody nezaplatí Rusko,“ dodala.
Trumpův návrh si vysloužil předběžně pozitivní reakce z některých evropských metropolí. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp uvedl, že vláda zvažuje proveditelnost této varianty. „Nizozemsko již nyní dělá mnoho, ale prozkoumáme, jak bychom mohli přispět v souvislosti s návrhem prezidenta Trumpa,“ řekl Veldkamp a dodal, že oceňuje „sblížení postojů mezi Evropou a USA“.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil Trumpův plán za „alternativní verzi“ dánského modelu, kdy Kodaň nakupuje výzbroj přímo od ukrajinských výrobců. „Nové zprávy z Washingtonu jsou důležité – existuje ochota dodat Ukrajině nejpotřebnější zbraně. Teď je třeba vyřešit detaily – zda bude nakupovat přímo Ukrajina, nebo budeme platit USA.“
Pozitivní, ale zatím opatrnou reakci poskytla i Česká republika. Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že důležitým signálem je ochota USA zbraně dodat. „Účastníme se již řady mechanismů pomoci Ukrajině. V tuto chvíli nemáme otevřenou diskusi o nových zdrojích, ale nevylučuji, že se to může změnit.“
Diplomaté však upozorňují, že zatímco se EU snaží do roku 2030 posílit vlastní zbrojní průmysl, realita krátkodobé potřeby Ukrajiny povede k větším nákupům zbraní ze Spojených států. Lipavský k tomu poznamenal, že je nyní prioritou naplnit potřeby ukrajinské protivzdušné obrany během několika měsíců, nikoli řešit dlouhodobé evropské obranné strategie.
Trumpův návrh tak otevírá nové možnosti pro transatlantickou spolupráci, ale zároveň vrhá světlo na trvající napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi ohledně spravedlivého dělení nákladů na podporu Ukrajiny. Rozhodující budou nadcházející týdny, kdy budou vlády jednotlivých zemí zvažovat, zda a v jaké míře se do tohoto plánu zapojí.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.