Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
„Vítáme oznámení prezidenta Trumpa o poskytnutí další výzbroje Ukrajině, ale rádi bychom viděli, že se USA podělí o břemeno,“ uvedla Kallasová. „Evropa a Amerika spolupracují, a pokud budeme táhnout za jeden provaz, můžeme vyvinout skutečný tlak na [ruského prezidenta Vladimira] Putina, aby jednal vážně.“
Trump v pondělí představil plán, podle kterého by spojenci v rámci NATO financovali nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Zbraně v hodnotě několika miliard dolarů by byly vyrobeny v USA, ale zaplatily by je především evropské země. Oznámení učinil během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně. Rutte označil iniciativu za důkaz, že Evropa „bere svou odpovědnost vážně“.
Kallasová se následně vyjádřila, že evropské financování by nemělo znamenat, že se USA stáhnou z pomoci: „Pokud za ty zbraně zaplatíme, jde o naši podporu. Naší výzvou je, aby totéž dělali všichni ostatní.“
Na otázku, zda by mohly být na nákup amerických zbraní použity zmrazené ruské aktiva, šéfka diplomacie odpověděla vyhýbavě, ale možnost zcela nevyloučila. „Potřebujeme Ukrajině poskytnout více prostředků na obranu. Ačkoliv máme různé pohledy na využití zmrazených aktiv, je důležité, abychom si navzájem naslouchali. Daňoví poplatníci se nás ptají, proč za škody nezaplatí Rusko,“ dodala.
Trumpův návrh si vysloužil předběžně pozitivní reakce z některých evropských metropolí. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp uvedl, že vláda zvažuje proveditelnost této varianty. „Nizozemsko již nyní dělá mnoho, ale prozkoumáme, jak bychom mohli přispět v souvislosti s návrhem prezidenta Trumpa,“ řekl Veldkamp a dodal, že oceňuje „sblížení postojů mezi Evropou a USA“.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil Trumpův plán za „alternativní verzi“ dánského modelu, kdy Kodaň nakupuje výzbroj přímo od ukrajinských výrobců. „Nové zprávy z Washingtonu jsou důležité – existuje ochota dodat Ukrajině nejpotřebnější zbraně. Teď je třeba vyřešit detaily – zda bude nakupovat přímo Ukrajina, nebo budeme platit USA.“
Pozitivní, ale zatím opatrnou reakci poskytla i Česká republika. Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že důležitým signálem je ochota USA zbraně dodat. „Účastníme se již řady mechanismů pomoci Ukrajině. V tuto chvíli nemáme otevřenou diskusi o nových zdrojích, ale nevylučuji, že se to může změnit.“
Diplomaté však upozorňují, že zatímco se EU snaží do roku 2030 posílit vlastní zbrojní průmysl, realita krátkodobé potřeby Ukrajiny povede k větším nákupům zbraní ze Spojených států. Lipavský k tomu poznamenal, že je nyní prioritou naplnit potřeby ukrajinské protivzdušné obrany během několika měsíců, nikoli řešit dlouhodobé evropské obranné strategie.
Trumpův návrh tak otevírá nové možnosti pro transatlantickou spolupráci, ale zároveň vrhá světlo na trvající napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi ohledně spravedlivého dělení nákladů na podporu Ukrajiny. Rozhodující budou nadcházející týdny, kdy budou vlády jednotlivých zemí zvažovat, zda a v jaké míře se do tohoto plánu zapojí.
V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Polsko, které se v posledním roce a půl pyšnilo pozicí klíčového hráče evropské zahraniční politiky, se nyní potýká s vnitřními spory. Otevřený konflikt mezi prezidentem a premiérem narušuje postavení země na mezinárodní scéně.
Izraelský útok na nemocnici Náser v Chán Júnisu vyvolal rozsáhlé mezinárodní rozhořčení. Incident, který se odehrál 25. srpna, je příkladem takzvaného „dvojitého úderu“. První útok si vyžádal nejméně jednu oběť, ale když na místo dorazili záchranáři, novináři a další, následoval druhý útok, při němž zemřelo dalších dvacet lidí. Mezi nimi bylo pět novinářů a několik členů zdravotnického personálu, kteří ošetřovali raněné z prvního úderu.
Při silném zemětřesení, které zasáhlo východní Afghánistán, zahynulo podle ministerstva vnitra Tálibánu více než 600 lidí. Epicentrum otřesů o síle 6,0 stupně se nacházelo v hloubce pouhých osmi kilometrů. Otřesy byly cítit v široké oblasti, a to až po pákistánský Islámábád.
Bruce Willis se v posledních letech ztratil lidem z očí, důvody jsou dobře známé. Manželka slavného herce otevřeně mluví o tom, jak na tom je. Nejnověji prozradila, že Willis nežije s nejbližšími pod jednou střechou. Pořádně to poté schytala.
V početné rodině Agáty Hanychové došlo k další významné události, kterou se influencerka pochlubila svým fanouškům. Oženil se její bratr, ale nešlo o národu známého sourozence. Svatbu měl další potomek Agátina otce Jakub Hanych.
Michal Hrůza slaví právě dnes 54. narozeniny a i po vážném úrazu hlavy pokračuje ve veleúspěšné hudební kariéře. Nastaly v ní i jiné dramatické okamžiky, například když odcházel z úspěšné kapely. Proč k tomu vlastně došlo?
31. srpen 1997 se černým písmem zapsal do dějin Velké Británie a její královské rodiny. Současný král Karel III., tehdy ještě princ Charles, už byl sice rozvedený, ale tragická smrt princezny Diany, matky jeho dvou synů, otřásla nejen jím, ale doslova celým světem. Dodnes nad ní přitom visí jisté otazníky.
Celní politika administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa má vliv i na odesílání některých zásilek z Česka do Spojených států amerických. Upozornila na to Česká pošta, která už před několika dny pozastavila příjem některých zásilek.
Václav Vydra prozradil novinky o zdraví Jany Bouškové, o které máme v posledních měsících informace právě jen od manžela. Boušková se totiž potýkala s vážnými zdravotními problémy. Nyní to ale pomalu začíná vypadat na obrat k lepšímu.
Po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, o němž byl natočen film The Apprentice: Příběh Trumpa, se hraného snímku o své osobě dočká i jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Současného šéfa Kremlu bude hrát známý britský herec, který má na svém kontě i nominace na Oscara.
Poznali jsme ji jako Meghan Markleovou, herečku, dnes ji známe jako vévodkyni Meghan. Manželka britského prince Harryho před časem prozradila, jaké je vlastně příjmení manželů a jejich dětí. Nyní odhalila, jak se s tímto jménem sžila.