Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
„Vítáme oznámení prezidenta Trumpa o poskytnutí další výzbroje Ukrajině, ale rádi bychom viděli, že se USA podělí o břemeno,“ uvedla Kallasová. „Evropa a Amerika spolupracují, a pokud budeme táhnout za jeden provaz, můžeme vyvinout skutečný tlak na [ruského prezidenta Vladimira] Putina, aby jednal vážně.“
Trump v pondělí představil plán, podle kterého by spojenci v rámci NATO financovali nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Zbraně v hodnotě několika miliard dolarů by byly vyrobeny v USA, ale zaplatily by je především evropské země. Oznámení učinil během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně. Rutte označil iniciativu za důkaz, že Evropa „bere svou odpovědnost vážně“.
Kallasová se následně vyjádřila, že evropské financování by nemělo znamenat, že se USA stáhnou z pomoci: „Pokud za ty zbraně zaplatíme, jde o naši podporu. Naší výzvou je, aby totéž dělali všichni ostatní.“
Na otázku, zda by mohly být na nákup amerických zbraní použity zmrazené ruské aktiva, šéfka diplomacie odpověděla vyhýbavě, ale možnost zcela nevyloučila. „Potřebujeme Ukrajině poskytnout více prostředků na obranu. Ačkoliv máme různé pohledy na využití zmrazených aktiv, je důležité, abychom si navzájem naslouchali. Daňoví poplatníci se nás ptají, proč za škody nezaplatí Rusko,“ dodala.
Trumpův návrh si vysloužil předběžně pozitivní reakce z některých evropských metropolí. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp uvedl, že vláda zvažuje proveditelnost této varianty. „Nizozemsko již nyní dělá mnoho, ale prozkoumáme, jak bychom mohli přispět v souvislosti s návrhem prezidenta Trumpa,“ řekl Veldkamp a dodal, že oceňuje „sblížení postojů mezi Evropou a USA“.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil Trumpův plán za „alternativní verzi“ dánského modelu, kdy Kodaň nakupuje výzbroj přímo od ukrajinských výrobců. „Nové zprávy z Washingtonu jsou důležité – existuje ochota dodat Ukrajině nejpotřebnější zbraně. Teď je třeba vyřešit detaily – zda bude nakupovat přímo Ukrajina, nebo budeme platit USA.“
Pozitivní, ale zatím opatrnou reakci poskytla i Česká republika. Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že důležitým signálem je ochota USA zbraně dodat. „Účastníme se již řady mechanismů pomoci Ukrajině. V tuto chvíli nemáme otevřenou diskusi o nových zdrojích, ale nevylučuji, že se to může změnit.“
Diplomaté však upozorňují, že zatímco se EU snaží do roku 2030 posílit vlastní zbrojní průmysl, realita krátkodobé potřeby Ukrajiny povede k větším nákupům zbraní ze Spojených států. Lipavský k tomu poznamenal, že je nyní prioritou naplnit potřeby ukrajinské protivzdušné obrany během několika měsíců, nikoli řešit dlouhodobé evropské obranné strategie.
Trumpův návrh tak otevírá nové možnosti pro transatlantickou spolupráci, ale zároveň vrhá světlo na trvající napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi ohledně spravedlivého dělení nákladů na podporu Ukrajiny. Rozhodující budou nadcházející týdny, kdy budou vlády jednotlivých zemí zvažovat, zda a v jaké míře se do tohoto plánu zapojí.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.