Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
„Vítáme oznámení prezidenta Trumpa o poskytnutí další výzbroje Ukrajině, ale rádi bychom viděli, že se USA podělí o břemeno,“ uvedla Kallasová. „Evropa a Amerika spolupracují, a pokud budeme táhnout za jeden provaz, můžeme vyvinout skutečný tlak na [ruského prezidenta Vladimira] Putina, aby jednal vážně.“
Trump v pondělí představil plán, podle kterého by spojenci v rámci NATO financovali nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Zbraně v hodnotě několika miliard dolarů by byly vyrobeny v USA, ale zaplatily by je především evropské země. Oznámení učinil během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně. Rutte označil iniciativu za důkaz, že Evropa „bere svou odpovědnost vážně“.
Kallasová se následně vyjádřila, že evropské financování by nemělo znamenat, že se USA stáhnou z pomoci: „Pokud za ty zbraně zaplatíme, jde o naši podporu. Naší výzvou je, aby totéž dělali všichni ostatní.“
Na otázku, zda by mohly být na nákup amerických zbraní použity zmrazené ruské aktiva, šéfka diplomacie odpověděla vyhýbavě, ale možnost zcela nevyloučila. „Potřebujeme Ukrajině poskytnout více prostředků na obranu. Ačkoliv máme různé pohledy na využití zmrazených aktiv, je důležité, abychom si navzájem naslouchali. Daňoví poplatníci se nás ptají, proč za škody nezaplatí Rusko,“ dodala.
Trumpův návrh si vysloužil předběžně pozitivní reakce z některých evropských metropolí. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp uvedl, že vláda zvažuje proveditelnost této varianty. „Nizozemsko již nyní dělá mnoho, ale prozkoumáme, jak bychom mohli přispět v souvislosti s návrhem prezidenta Trumpa,“ řekl Veldkamp a dodal, že oceňuje „sblížení postojů mezi Evropou a USA“.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil Trumpův plán za „alternativní verzi“ dánského modelu, kdy Kodaň nakupuje výzbroj přímo od ukrajinských výrobců. „Nové zprávy z Washingtonu jsou důležité – existuje ochota dodat Ukrajině nejpotřebnější zbraně. Teď je třeba vyřešit detaily – zda bude nakupovat přímo Ukrajina, nebo budeme platit USA.“
Pozitivní, ale zatím opatrnou reakci poskytla i Česká republika. Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že důležitým signálem je ochota USA zbraně dodat. „Účastníme se již řady mechanismů pomoci Ukrajině. V tuto chvíli nemáme otevřenou diskusi o nových zdrojích, ale nevylučuji, že se to může změnit.“
Diplomaté však upozorňují, že zatímco se EU snaží do roku 2030 posílit vlastní zbrojní průmysl, realita krátkodobé potřeby Ukrajiny povede k větším nákupům zbraní ze Spojených států. Lipavský k tomu poznamenal, že je nyní prioritou naplnit potřeby ukrajinské protivzdušné obrany během několika měsíců, nikoli řešit dlouhodobé evropské obranné strategie.
Trumpův návrh tak otevírá nové možnosti pro transatlantickou spolupráci, ale zároveň vrhá světlo na trvající napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi ohledně spravedlivého dělení nákladů na podporu Ukrajiny. Rozhodující budou nadcházející týdny, kdy budou vlády jednotlivých zemí zvažovat, zda a v jaké míře se do tohoto plánu zapojí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.