Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
„Vítáme oznámení prezidenta Trumpa o poskytnutí další výzbroje Ukrajině, ale rádi bychom viděli, že se USA podělí o břemeno,“ uvedla Kallasová. „Evropa a Amerika spolupracují, a pokud budeme táhnout za jeden provaz, můžeme vyvinout skutečný tlak na [ruského prezidenta Vladimira] Putina, aby jednal vážně.“
Trump v pondělí představil plán, podle kterého by spojenci v rámci NATO financovali nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Zbraně v hodnotě několika miliard dolarů by byly vyrobeny v USA, ale zaplatily by je především evropské země. Oznámení učinil během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně. Rutte označil iniciativu za důkaz, že Evropa „bere svou odpovědnost vážně“.
Kallasová se následně vyjádřila, že evropské financování by nemělo znamenat, že se USA stáhnou z pomoci: „Pokud za ty zbraně zaplatíme, jde o naši podporu. Naší výzvou je, aby totéž dělali všichni ostatní.“
Na otázku, zda by mohly být na nákup amerických zbraní použity zmrazené ruské aktiva, šéfka diplomacie odpověděla vyhýbavě, ale možnost zcela nevyloučila. „Potřebujeme Ukrajině poskytnout více prostředků na obranu. Ačkoliv máme různé pohledy na využití zmrazených aktiv, je důležité, abychom si navzájem naslouchali. Daňoví poplatníci se nás ptají, proč za škody nezaplatí Rusko,“ dodala.
Trumpův návrh si vysloužil předběžně pozitivní reakce z některých evropských metropolí. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp uvedl, že vláda zvažuje proveditelnost této varianty. „Nizozemsko již nyní dělá mnoho, ale prozkoumáme, jak bychom mohli přispět v souvislosti s návrhem prezidenta Trumpa,“ řekl Veldkamp a dodal, že oceňuje „sblížení postojů mezi Evropou a USA“.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil Trumpův plán za „alternativní verzi“ dánského modelu, kdy Kodaň nakupuje výzbroj přímo od ukrajinských výrobců. „Nové zprávy z Washingtonu jsou důležité – existuje ochota dodat Ukrajině nejpotřebnější zbraně. Teď je třeba vyřešit detaily – zda bude nakupovat přímo Ukrajina, nebo budeme platit USA.“
Pozitivní, ale zatím opatrnou reakci poskytla i Česká republika. Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že důležitým signálem je ochota USA zbraně dodat. „Účastníme se již řady mechanismů pomoci Ukrajině. V tuto chvíli nemáme otevřenou diskusi o nových zdrojích, ale nevylučuji, že se to může změnit.“
Diplomaté však upozorňují, že zatímco se EU snaží do roku 2030 posílit vlastní zbrojní průmysl, realita krátkodobé potřeby Ukrajiny povede k větším nákupům zbraní ze Spojených států. Lipavský k tomu poznamenal, že je nyní prioritou naplnit potřeby ukrajinské protivzdušné obrany během několika měsíců, nikoli řešit dlouhodobé evropské obranné strategie.
Trumpův návrh tak otevírá nové možnosti pro transatlantickou spolupráci, ale zároveň vrhá světlo na trvající napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi ohledně spravedlivého dělení nákladů na podporu Ukrajiny. Rozhodující budou nadcházející týdny, kdy budou vlády jednotlivých zemí zvažovat, zda a v jaké míře se do tohoto plánu zapojí.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.