Estonsko vyzvalo své západní spojence, aby ukázali jednotu tváří v tvář rostoucí ruské agresi. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna to prohlásil v pátek poté, co tři ruské stíhačky narušily vzdušný prostor země. V rozhovoru pro Politico uvedl, že incident ukazuje, že Vladimir Putin nemá zájem na míru.
„Šlo o vážné porušení ze strany Ruska. Tři stíhačky MiG-31 vstoupily do vzdušného prostoru NATO na 12 minut,“ řekl Tsahkna. Podle něj se NATO zachovalo adekvátně, když byly okamžitě vyslány italské stíhačky. Podle diplomatky EU Kaji Kallas se jednalo o „mimořádně vážnou provokaci“.
Incident je již třetím narušením vzdušného prostoru NATO během několika dní. Ruské drony předtím přeletěly nad Polskem a Rumunskem. „Musíme pochopit, že Putin nechce mít na Ukrajině žádný mír,“ dodal Tsahkna s tím, že Putin bombarduje Ukrajinu a je také stále agresivnější vůči NATO.
Estonsko aktivovalo článek 4 Smlouvy o NATO, který volá po naléhavých jednáních se spojenci. „Rusko testuje NATO, jednotu Evropy,“ řekl ministr a dodal, že východní křídlo aliance na sebe bere stále větší zodpovědnost.
V reakci na agresi prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila nové kolo sankcí EU vůči ruské energetice a finančním transakcím. „Prezident Putin neustále eskaluje a v reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ řekla a dodala, že sankce budou používány tak dlouho, dokud Rusko nezasedne k jednacímu stolu.
Brusel zároveň vyslal do Washingtonu tým expertů, kteří mají pomoci s vývojem sekundárních sankcí. Bílý dům pak slíbil tvrdší omezení, jakmile se spojenci NATO zcela vzdají ruské ropy.
Podle ministerstva vlétly do estonského vzdušného prostoru nad Finským zálivem tři ruské stíhačky MiG-31. Zůstaly tam bez povolení po dobu dvanácti minut.
„Rusko narušilo estonský vzdušný prostor letos už počtvrté, což je samo o sobě nepřijatelné. Dnešní narušení, kterého se zúčastnily tři stíhačky, je ale bezprecedentní drzost,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.
Ministr dodal, že na rostoucí ruskou agresivitu je nutné reagovat rychlým zvýšením politického a ekonomického tlaku. Incident se stal jen pár dní poté, co ruské drony narušily vzdušný prostor Polska a Rumunska. To přimělo spojence NATO slíbit, že posílí obranu na východním křídle aliance.
Podle estonských médií, které citovala britská BBC, měly ruské stroje vypnuté odpovídače, když se nacházely ve vzdušném prostoru členské země NATO. Ruská armáda se zatím k incidentu nijak nevyjádřila.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.