Estonsko vyzvalo své západní spojence, aby ukázali jednotu tváří v tvář rostoucí ruské agresi. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna to prohlásil v pátek poté, co tři ruské stíhačky narušily vzdušný prostor země. V rozhovoru pro Politico uvedl, že incident ukazuje, že Vladimir Putin nemá zájem na míru.
„Šlo o vážné porušení ze strany Ruska. Tři stíhačky MiG-31 vstoupily do vzdušného prostoru NATO na 12 minut,“ řekl Tsahkna. Podle něj se NATO zachovalo adekvátně, když byly okamžitě vyslány italské stíhačky. Podle diplomatky EU Kaji Kallas se jednalo o „mimořádně vážnou provokaci“.
Incident je již třetím narušením vzdušného prostoru NATO během několika dní. Ruské drony předtím přeletěly nad Polskem a Rumunskem. „Musíme pochopit, že Putin nechce mít na Ukrajině žádný mír,“ dodal Tsahkna s tím, že Putin bombarduje Ukrajinu a je také stále agresivnější vůči NATO.
Estonsko aktivovalo článek 4 Smlouvy o NATO, který volá po naléhavých jednáních se spojenci. „Rusko testuje NATO, jednotu Evropy,“ řekl ministr a dodal, že východní křídlo aliance na sebe bere stále větší zodpovědnost.
V reakci na agresi prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila nové kolo sankcí EU vůči ruské energetice a finančním transakcím. „Prezident Putin neustále eskaluje a v reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ řekla a dodala, že sankce budou používány tak dlouho, dokud Rusko nezasedne k jednacímu stolu.
Brusel zároveň vyslal do Washingtonu tým expertů, kteří mají pomoci s vývojem sekundárních sankcí. Bílý dům pak slíbil tvrdší omezení, jakmile se spojenci NATO zcela vzdají ruské ropy.
Podle ministerstva vlétly do estonského vzdušného prostoru nad Finským zálivem tři ruské stíhačky MiG-31. Zůstaly tam bez povolení po dobu dvanácti minut.
„Rusko narušilo estonský vzdušný prostor letos už počtvrté, což je samo o sobě nepřijatelné. Dnešní narušení, kterého se zúčastnily tři stíhačky, je ale bezprecedentní drzost,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.
Ministr dodal, že na rostoucí ruskou agresivitu je nutné reagovat rychlým zvýšením politického a ekonomického tlaku. Incident se stal jen pár dní poté, co ruské drony narušily vzdušný prostor Polska a Rumunska. To přimělo spojence NATO slíbit, že posílí obranu na východním křídle aliance.
Podle estonských médií, které citovala britská BBC, měly ruské stroje vypnuté odpovídače, když se nacházely ve vzdušném prostoru členské země NATO. Ruská armáda se zatím k incidentu nijak nevyjádřila.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).