Čínští cestovatelé podle odhadů zrušili statisíce letů do Japonska. K tomuto kroku došlo uprostřed diplomatického sporu ohledně postoje Japonska k Tchaj-wanu, který eskaloval hlášením o pozastavení vízových procesů a kulturních výměnách.
Pod tlakem japonských obchodních skupin vyslalo Japonsko do Pekingu vysoce postaveného diplomata ve snaze uklidnit napětí. Spor vznikl poté, co japonská premiérka Sanae Takaichiová prohlásila, že by se její země mohla vojensky zapojit v případě, že by se Čína pokusila napadnout Tchaj-wan. Její výroky vyvolaly vlnu rozhořčení u čínské vlády, která vydala varování pro čínské studenty a cestující mířící do Japonska.
Nejméně sedm čínských leteckých společností, včetně tří státních přepravců, oznámilo, že cestujícím s rezervovanými lety do Japonska nabídne bezplatné zrušení letenek. Analytik letecké dopravy, Hanming Li, uvedl, že data o odletech naznačují, že mezi 15. a 17. listopadem bylo zrušeno zhruba 500 000 letů do Japonska. Čínská média informovala, že například aerolinie Sichuan Airlines zrušila všechny lety mezi Čcheng-tu a Sapporem od ledna do konce března. Nízkonákladový přepravce Spring Airlines zrušil „vícečetné“ lety do Japonska. Obě společnosti uvedly jako důvod „plánovací důvody společnosti“.
Čína představuje druhý největší zdroj turistů pro Japonsko. Čínští studenti, kterých bylo loni odhadem na 120 000, tvoří zároveň většinu mezinárodních studentů v Japonsku. V reakci na tato opatření v pondělí klesly akcie japonských maloobchodních a cestovních společností. Li pro deník The Guardian řekl, že se jedná o největší hromadné rušení letů, které viděl od počátku pandemie covidu, nicméně na domácí čínský průmysl by to pravděpodobně mělo malý dopad. Vysvětlil, že ve srovnání s celým domácím a mezinárodním trhem je čínsko-japonský trh malý.
Zrušení cest patří k rostoucímu seznamu ekonomických protiopatření, která přicházejí po dosud převážně rétorických reakcích. Operátor jedné čínské cestovní kanceláře uvedl, že zastavil zpracování individuálních vízových žádostí pro Číňany cestující do Japonska. Objevily se také zprávy o zrušení některých místních čínsko-japonských mezikulturních akcí. Filmoví distributoři navíc odložili promítání nejméně dvou japonských filmů v Číně na neurčito.
Státní média tvrdí, že tržby za již vydaný japonský animovaný film, Zabiják démonů: Nekonečný hrad, v posledních dnech prudce poklesly. Státní televize CCTV uvedla, že odklon od původně populární animace je způsoben „silnou nespokojeností čínského publika“ s premiérkou Takaichiovou. Rostoucí napětí znepokojilo japonské obchodní skupiny, jejichž lídři se v pondělí sešli s premiérkou Takaichiovou a naléhali na ni, aby situaci uklidnila. Předseda největší japonské obchodní lobby, Keidanren, Yoshinobu Tsutsui, řekl novinářům, že politická stabilita je předpokladem pro ekonomickou výměnu.
Tokio proto v pondělí vyslalo do Pekingu Masaaki Kanaiho, vysokého úředníka ministerstva zahraničních věcí, aby se setkal se svým čínským protějškem, Liu Ťin-sungem. Premiérka Takaichiová však odmítla odvolat svá prohlášení, což je primární požadavek Pekingu, ačkoli japonská vláda uvedla, že její politika vůči Tchaj-wanu zůstává nezměněna. Takaichiová uvedla, že útok na Tchaj-wan by mohl představovat existenciální hrozbu pro Japonsko, což by mu umožnilo uplatnit „sebeobranu“. Japonská poválečná ústava přitom zakazuje použití síly k řešení mezinárodních sporů.
Vyhlídka na zapojení Japonska do konfliktu na Tchaj-wanu je pro Peking znepokojivá. Spojené státy jsou největším podporovatelem Tchaj-wanu v odporu proti čínským anexním plánům, ale nemají smluvní povinnost ho bránit a strategicky odmítají potvrdit, zda by to udělaly. Nicméně bezpečnostní smlouva mezi USA a Japonskem zavazuje obě země k obraně té druhé, pokud bude napadena na japonském území, a tak by zapojení Japonska do konfliktu na Tchaj-wanu téměř zaručilo zapojení USA.
Čínská státní média věnují sporu rozsáhlou pozornost, a to i ve svých japonských a anglických médiích a na sociálních sítích, což přiživuje online nacionalismus a hněv. Japonsko varovalo své občany v Číně, aby přijali zvýšená bezpečnostní opatření, a připomnělo jim, aby respektovali místní zvyky a byli opatrní v interakcích s místními obyvateli. Podle japonského ministerstva zahraničí žilo v roce 2023 v Číně něco málo přes sto tisíc Japonců.
Hlavní tajemník japonské vlády, Minoru Kihara, uvedl, že úterní doporučení, které zahrnuje i vyhýbání se přeplněným místům, je reakcí na nárůst protijaponských nálad v čínských médiích. Japonské velvyslanectví v Pekingu dále vyzvalo japonské občany k ostražitosti, aby cestovali ve skupinách a byli obzvláště opatrní při cestování s dětmi.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.