Čínští cestovatelé podle odhadů zrušili statisíce letů do Japonska. K tomuto kroku došlo uprostřed diplomatického sporu ohledně postoje Japonska k Tchaj-wanu, který eskaloval hlášením o pozastavení vízových procesů a kulturních výměnách.
Pod tlakem japonských obchodních skupin vyslalo Japonsko do Pekingu vysoce postaveného diplomata ve snaze uklidnit napětí. Spor vznikl poté, co japonská premiérka Sanae Takaichiová prohlásila, že by se její země mohla vojensky zapojit v případě, že by se Čína pokusila napadnout Tchaj-wan. Její výroky vyvolaly vlnu rozhořčení u čínské vlády, která vydala varování pro čínské studenty a cestující mířící do Japonska.
Nejméně sedm čínských leteckých společností, včetně tří státních přepravců, oznámilo, že cestujícím s rezervovanými lety do Japonska nabídne bezplatné zrušení letenek. Analytik letecké dopravy, Hanming Li, uvedl, že data o odletech naznačují, že mezi 15. a 17. listopadem bylo zrušeno zhruba 500 000 letů do Japonska. Čínská média informovala, že například aerolinie Sichuan Airlines zrušila všechny lety mezi Čcheng-tu a Sapporem od ledna do konce března. Nízkonákladový přepravce Spring Airlines zrušil „vícečetné“ lety do Japonska. Obě společnosti uvedly jako důvod „plánovací důvody společnosti“.
Čína představuje druhý největší zdroj turistů pro Japonsko. Čínští studenti, kterých bylo loni odhadem na 120 000, tvoří zároveň většinu mezinárodních studentů v Japonsku. V reakci na tato opatření v pondělí klesly akcie japonských maloobchodních a cestovních společností. Li pro deník The Guardian řekl, že se jedná o největší hromadné rušení letů, které viděl od počátku pandemie covidu, nicméně na domácí čínský průmysl by to pravděpodobně mělo malý dopad. Vysvětlil, že ve srovnání s celým domácím a mezinárodním trhem je čínsko-japonský trh malý.
Zrušení cest patří k rostoucímu seznamu ekonomických protiopatření, která přicházejí po dosud převážně rétorických reakcích. Operátor jedné čínské cestovní kanceláře uvedl, že zastavil zpracování individuálních vízových žádostí pro Číňany cestující do Japonska. Objevily se také zprávy o zrušení některých místních čínsko-japonských mezikulturních akcí. Filmoví distributoři navíc odložili promítání nejméně dvou japonských filmů v Číně na neurčito.
Státní média tvrdí, že tržby za již vydaný japonský animovaný film, Zabiják démonů: Nekonečný hrad, v posledních dnech prudce poklesly. Státní televize CCTV uvedla, že odklon od původně populární animace je způsoben „silnou nespokojeností čínského publika“ s premiérkou Takaichiovou. Rostoucí napětí znepokojilo japonské obchodní skupiny, jejichž lídři se v pondělí sešli s premiérkou Takaichiovou a naléhali na ni, aby situaci uklidnila. Předseda největší japonské obchodní lobby, Keidanren, Yoshinobu Tsutsui, řekl novinářům, že politická stabilita je předpokladem pro ekonomickou výměnu.
Tokio proto v pondělí vyslalo do Pekingu Masaaki Kanaiho, vysokého úředníka ministerstva zahraničních věcí, aby se setkal se svým čínským protějškem, Liu Ťin-sungem. Premiérka Takaichiová však odmítla odvolat svá prohlášení, což je primární požadavek Pekingu, ačkoli japonská vláda uvedla, že její politika vůči Tchaj-wanu zůstává nezměněna. Takaichiová uvedla, že útok na Tchaj-wan by mohl představovat existenciální hrozbu pro Japonsko, což by mu umožnilo uplatnit „sebeobranu“. Japonská poválečná ústava přitom zakazuje použití síly k řešení mezinárodních sporů.
Vyhlídka na zapojení Japonska do konfliktu na Tchaj-wanu je pro Peking znepokojivá. Spojené státy jsou největším podporovatelem Tchaj-wanu v odporu proti čínským anexním plánům, ale nemají smluvní povinnost ho bránit a strategicky odmítají potvrdit, zda by to udělaly. Nicméně bezpečnostní smlouva mezi USA a Japonskem zavazuje obě země k obraně té druhé, pokud bude napadena na japonském území, a tak by zapojení Japonska do konfliktu na Tchaj-wanu téměř zaručilo zapojení USA.
Čínská státní média věnují sporu rozsáhlou pozornost, a to i ve svých japonských a anglických médiích a na sociálních sítích, což přiživuje online nacionalismus a hněv. Japonsko varovalo své občany v Číně, aby přijali zvýšená bezpečnostní opatření, a připomnělo jim, aby respektovali místní zvyky a byli opatrní v interakcích s místními obyvateli. Podle japonského ministerstva zahraničí žilo v roce 2023 v Číně něco málo přes sto tisíc Japonců.
Hlavní tajemník japonské vlády, Minoru Kihara, uvedl, že úterní doporučení, které zahrnuje i vyhýbání se přeplněným místům, je reakcí na nárůst protijaponských nálad v čínských médiích. Japonské velvyslanectví v Pekingu dále vyzvalo japonské občany k ostražitosti, aby cestovali ve skupinách a byli obzvláště opatrní při cestování s dětmi.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.