Čínští cestovatelé podle odhadů zrušili statisíce letů do Japonska. K tomuto kroku došlo uprostřed diplomatického sporu ohledně postoje Japonska k Tchaj-wanu, který eskaloval hlášením o pozastavení vízových procesů a kulturních výměnách.
Pod tlakem japonských obchodních skupin vyslalo Japonsko do Pekingu vysoce postaveného diplomata ve snaze uklidnit napětí. Spor vznikl poté, co japonská premiérka Sanae Takaichiová prohlásila, že by se její země mohla vojensky zapojit v případě, že by se Čína pokusila napadnout Tchaj-wan. Její výroky vyvolaly vlnu rozhořčení u čínské vlády, která vydala varování pro čínské studenty a cestující mířící do Japonska.
Nejméně sedm čínských leteckých společností, včetně tří státních přepravců, oznámilo, že cestujícím s rezervovanými lety do Japonska nabídne bezplatné zrušení letenek. Analytik letecké dopravy, Hanming Li, uvedl, že data o odletech naznačují, že mezi 15. a 17. listopadem bylo zrušeno zhruba 500 000 letů do Japonska. Čínská média informovala, že například aerolinie Sichuan Airlines zrušila všechny lety mezi Čcheng-tu a Sapporem od ledna do konce března. Nízkonákladový přepravce Spring Airlines zrušil „vícečetné“ lety do Japonska. Obě společnosti uvedly jako důvod „plánovací důvody společnosti“.
Čína představuje druhý největší zdroj turistů pro Japonsko. Čínští studenti, kterých bylo loni odhadem na 120 000, tvoří zároveň většinu mezinárodních studentů v Japonsku. V reakci na tato opatření v pondělí klesly akcie japonských maloobchodních a cestovních společností. Li pro deník The Guardian řekl, že se jedná o největší hromadné rušení letů, které viděl od počátku pandemie covidu, nicméně na domácí čínský průmysl by to pravděpodobně mělo malý dopad. Vysvětlil, že ve srovnání s celým domácím a mezinárodním trhem je čínsko-japonský trh malý.
Zrušení cest patří k rostoucímu seznamu ekonomických protiopatření, která přicházejí po dosud převážně rétorických reakcích. Operátor jedné čínské cestovní kanceláře uvedl, že zastavil zpracování individuálních vízových žádostí pro Číňany cestující do Japonska. Objevily se také zprávy o zrušení některých místních čínsko-japonských mezikulturních akcí. Filmoví distributoři navíc odložili promítání nejméně dvou japonských filmů v Číně na neurčito.
Státní média tvrdí, že tržby za již vydaný japonský animovaný film, Zabiják démonů: Nekonečný hrad, v posledních dnech prudce poklesly. Státní televize CCTV uvedla, že odklon od původně populární animace je způsoben „silnou nespokojeností čínského publika“ s premiérkou Takaichiovou. Rostoucí napětí znepokojilo japonské obchodní skupiny, jejichž lídři se v pondělí sešli s premiérkou Takaichiovou a naléhali na ni, aby situaci uklidnila. Předseda největší japonské obchodní lobby, Keidanren, Yoshinobu Tsutsui, řekl novinářům, že politická stabilita je předpokladem pro ekonomickou výměnu.
Tokio proto v pondělí vyslalo do Pekingu Masaaki Kanaiho, vysokého úředníka ministerstva zahraničních věcí, aby se setkal se svým čínským protějškem, Liu Ťin-sungem. Premiérka Takaichiová však odmítla odvolat svá prohlášení, což je primární požadavek Pekingu, ačkoli japonská vláda uvedla, že její politika vůči Tchaj-wanu zůstává nezměněna. Takaichiová uvedla, že útok na Tchaj-wan by mohl představovat existenciální hrozbu pro Japonsko, což by mu umožnilo uplatnit „sebeobranu“. Japonská poválečná ústava přitom zakazuje použití síly k řešení mezinárodních sporů.
Vyhlídka na zapojení Japonska do konfliktu na Tchaj-wanu je pro Peking znepokojivá. Spojené státy jsou největším podporovatelem Tchaj-wanu v odporu proti čínským anexním plánům, ale nemají smluvní povinnost ho bránit a strategicky odmítají potvrdit, zda by to udělaly. Nicméně bezpečnostní smlouva mezi USA a Japonskem zavazuje obě země k obraně té druhé, pokud bude napadena na japonském území, a tak by zapojení Japonska do konfliktu na Tchaj-wanu téměř zaručilo zapojení USA.
Čínská státní média věnují sporu rozsáhlou pozornost, a to i ve svých japonských a anglických médiích a na sociálních sítích, což přiživuje online nacionalismus a hněv. Japonsko varovalo své občany v Číně, aby přijali zvýšená bezpečnostní opatření, a připomnělo jim, aby respektovali místní zvyky a byli opatrní v interakcích s místními obyvateli. Podle japonského ministerstva zahraničí žilo v roce 2023 v Číně něco málo přes sto tisíc Japonců.
Hlavní tajemník japonské vlády, Minoru Kihara, uvedl, že úterní doporučení, které zahrnuje i vyhýbání se přeplněným místům, je reakcí na nárůst protijaponských nálad v čínských médiích. Japonské velvyslanectví v Pekingu dále vyzvalo japonské občany k ostražitosti, aby cestovali ve skupinách a byli obzvláště opatrní při cestování s dětmi.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.