Eskalace napětí nabývá masivních rozměrů. Číňané ruší půl milionu letů do Japonska

Pod tlakem japonských obchodních skupin vyslalo Japonsko do Pekingu vysoce postaveného diplomata ve snaze uklidnit napětí. Spor vznikl poté, co japonská premiérka Sanae Takaichiová prohlásila, že by se její země mohla vojensky zapojit v případě, že by se Čína pokusila napadnout Tchaj-wan. Její výroky vyvolaly vlnu rozhořčení u čínské vlády, která vydala varování pro čínské studenty a cestující mířící do Japonska.

Nejméně sedm čínských leteckých společností, včetně tří státních přepravců, oznámilo, že cestujícím s rezervovanými lety do Japonska nabídne bezplatné zrušení letenek. Analytik letecké dopravy, Hanming Li, uvedl, že data o odletech naznačují, že mezi 15. a 17. listopadem bylo zrušeno zhruba 500 000 letů do Japonska. Čínská média informovala, že například aerolinie Sichuan Airlines zrušila všechny lety mezi Čcheng-tu a Sapporem od ledna do konce března. Nízkonákladový přepravce Spring Airlines zrušil „vícečetné“ lety do Japonska. Obě společnosti uvedly jako důvod „plánovací důvody společnosti“.

Čína představuje druhý největší zdroj turistů pro Japonsko. Čínští studenti, kterých bylo loni odhadem na 120 000, tvoří zároveň většinu mezinárodních studentů v Japonsku. V reakci na tato opatření v pondělí klesly akcie japonských maloobchodních a cestovních společností. Li pro deník The Guardian řekl, že se jedná o největší hromadné rušení letů, které viděl od počátku pandemie covidu, nicméně na domácí čínský průmysl by to pravděpodobně mělo malý dopad. Vysvětlil, že ve srovnání s celým domácím a mezinárodním trhem je čínsko-japonský trh malý.

Zrušení cest patří k rostoucímu seznamu ekonomických protiopatření, která přicházejí po dosud převážně rétorických reakcích. Operátor jedné čínské cestovní kanceláře uvedl, že zastavil zpracování individuálních vízových žádostí pro Číňany cestující do Japonska. Objevily se také zprávy o zrušení některých místních čínsko-japonských mezikulturních akcí. Filmoví distributoři navíc odložili promítání nejméně dvou japonských filmů v Číně na neurčito.

Státní média tvrdí, že tržby za již vydaný japonský animovaný film, Zabiják démonů: Nekonečný hrad, v posledních dnech prudce poklesly. Státní televize CCTV uvedla, že odklon od původně populární animace je způsoben „silnou nespokojeností čínského publika“ s premiérkou Takaichiovou. Rostoucí napětí znepokojilo japonské obchodní skupiny, jejichž lídři se v pondělí sešli s premiérkou Takaichiovou a naléhali na ni, aby situaci uklidnila. Předseda největší japonské obchodní lobby, Keidanren, Yoshinobu Tsutsui, řekl novinářům, že politická stabilita je předpokladem pro ekonomickou výměnu.

Tokio proto v pondělí vyslalo do Pekingu Masaaki Kanaiho, vysokého úředníka ministerstva zahraničních věcí, aby se setkal se svým čínským protějškem, Liu Ťin-sungem. Premiérka Takaichiová však odmítla odvolat svá prohlášení, což je primární požadavek Pekingu, ačkoli japonská vláda uvedla, že její politika vůči Tchaj-wanu zůstává nezměněna. Takaichiová uvedla, že útok na Tchaj-wan by mohl představovat existenciální hrozbu pro Japonsko, což by mu umožnilo uplatnit „sebeobranu“. Japonská poválečná ústava přitom zakazuje použití síly k řešení mezinárodních sporů.

Vyhlídka na zapojení Japonska do konfliktu na Tchaj-wanu je pro Peking znepokojivá. Spojené státy jsou největším podporovatelem Tchaj-wanu v odporu proti čínským anexním plánům, ale nemají smluvní povinnost ho bránit a strategicky odmítají potvrdit, zda by to udělaly. Nicméně bezpečnostní smlouva mezi USA a Japonskem zavazuje obě země k obraně té druhé, pokud bude napadena na japonském území, a tak by zapojení Japonska do konfliktu na Tchaj-wanu téměř zaručilo zapojení USA.

Čínská státní média věnují sporu rozsáhlou pozornost, a to i ve svých japonských a anglických médiích a na sociálních sítích, což přiživuje online nacionalismus a hněv. Japonsko varovalo své občany v Číně, aby přijali zvýšená bezpečnostní opatření, a připomnělo jim, aby respektovali místní zvyky a byli opatrní v interakcích s místními obyvateli. Podle japonského ministerstva zahraničí žilo v roce 2023 v Číně něco málo přes sto tisíc Japonců.

Hlavní tajemník japonské vlády, Minoru Kihara, uvedl, že úterní doporučení, které zahrnuje i vyhýbání se přeplněným místům, je reakcí na nárůst protijaponských nálad v čínských médiích. Japonské velvyslanectví v Pekingu dále vyzvalo japonské občany k ostražitosti, aby cestovali ve skupinách a byli obzvláště opatrní při cestování s dětmi.