Čínští cestovatelé podle odhadů zrušili statisíce letů do Japonska. K tomuto kroku došlo uprostřed diplomatického sporu ohledně postoje Japonska k Tchaj-wanu, který eskaloval hlášením o pozastavení vízových procesů a kulturních výměnách.
Pod tlakem japonských obchodních skupin vyslalo Japonsko do Pekingu vysoce postaveného diplomata ve snaze uklidnit napětí. Spor vznikl poté, co japonská premiérka Sanae Takaichiová prohlásila, že by se její země mohla vojensky zapojit v případě, že by se Čína pokusila napadnout Tchaj-wan. Její výroky vyvolaly vlnu rozhořčení u čínské vlády, která vydala varování pro čínské studenty a cestující mířící do Japonska.
Nejméně sedm čínských leteckých společností, včetně tří státních přepravců, oznámilo, že cestujícím s rezervovanými lety do Japonska nabídne bezplatné zrušení letenek. Analytik letecké dopravy, Hanming Li, uvedl, že data o odletech naznačují, že mezi 15. a 17. listopadem bylo zrušeno zhruba 500 000 letů do Japonska. Čínská média informovala, že například aerolinie Sichuan Airlines zrušila všechny lety mezi Čcheng-tu a Sapporem od ledna do konce března. Nízkonákladový přepravce Spring Airlines zrušil „vícečetné“ lety do Japonska. Obě společnosti uvedly jako důvod „plánovací důvody společnosti“.
Čína představuje druhý největší zdroj turistů pro Japonsko. Čínští studenti, kterých bylo loni odhadem na 120 000, tvoří zároveň většinu mezinárodních studentů v Japonsku. V reakci na tato opatření v pondělí klesly akcie japonských maloobchodních a cestovních společností. Li pro deník The Guardian řekl, že se jedná o největší hromadné rušení letů, které viděl od počátku pandemie covidu, nicméně na domácí čínský průmysl by to pravděpodobně mělo malý dopad. Vysvětlil, že ve srovnání s celým domácím a mezinárodním trhem je čínsko-japonský trh malý.
Zrušení cest patří k rostoucímu seznamu ekonomických protiopatření, která přicházejí po dosud převážně rétorických reakcích. Operátor jedné čínské cestovní kanceláře uvedl, že zastavil zpracování individuálních vízových žádostí pro Číňany cestující do Japonska. Objevily se také zprávy o zrušení některých místních čínsko-japonských mezikulturních akcí. Filmoví distributoři navíc odložili promítání nejméně dvou japonských filmů v Číně na neurčito.
Státní média tvrdí, že tržby za již vydaný japonský animovaný film, Zabiják démonů: Nekonečný hrad, v posledních dnech prudce poklesly. Státní televize CCTV uvedla, že odklon od původně populární animace je způsoben „silnou nespokojeností čínského publika“ s premiérkou Takaichiovou. Rostoucí napětí znepokojilo japonské obchodní skupiny, jejichž lídři se v pondělí sešli s premiérkou Takaichiovou a naléhali na ni, aby situaci uklidnila. Předseda největší japonské obchodní lobby, Keidanren, Yoshinobu Tsutsui, řekl novinářům, že politická stabilita je předpokladem pro ekonomickou výměnu.
Tokio proto v pondělí vyslalo do Pekingu Masaaki Kanaiho, vysokého úředníka ministerstva zahraničních věcí, aby se setkal se svým čínským protějškem, Liu Ťin-sungem. Premiérka Takaichiová však odmítla odvolat svá prohlášení, což je primární požadavek Pekingu, ačkoli japonská vláda uvedla, že její politika vůči Tchaj-wanu zůstává nezměněna. Takaichiová uvedla, že útok na Tchaj-wan by mohl představovat existenciální hrozbu pro Japonsko, což by mu umožnilo uplatnit „sebeobranu“. Japonská poválečná ústava přitom zakazuje použití síly k řešení mezinárodních sporů.
Vyhlídka na zapojení Japonska do konfliktu na Tchaj-wanu je pro Peking znepokojivá. Spojené státy jsou největším podporovatelem Tchaj-wanu v odporu proti čínským anexním plánům, ale nemají smluvní povinnost ho bránit a strategicky odmítají potvrdit, zda by to udělaly. Nicméně bezpečnostní smlouva mezi USA a Japonskem zavazuje obě země k obraně té druhé, pokud bude napadena na japonském území, a tak by zapojení Japonska do konfliktu na Tchaj-wanu téměř zaručilo zapojení USA.
Čínská státní média věnují sporu rozsáhlou pozornost, a to i ve svých japonských a anglických médiích a na sociálních sítích, což přiživuje online nacionalismus a hněv. Japonsko varovalo své občany v Číně, aby přijali zvýšená bezpečnostní opatření, a připomnělo jim, aby respektovali místní zvyky a byli opatrní v interakcích s místními obyvateli. Podle japonského ministerstva zahraničí žilo v roce 2023 v Číně něco málo přes sto tisíc Japonců.
Hlavní tajemník japonské vlády, Minoru Kihara, uvedl, že úterní doporučení, které zahrnuje i vyhýbání se přeplněným místům, je reakcí na nárůst protijaponských nálad v čínských médiích. Japonské velvyslanectví v Pekingu dále vyzvalo japonské občany k ostražitosti, aby cestovali ve skupinách a byli obzvláště opatrní při cestování s dětmi.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.