Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
„Každý člen Kongresu, který kampaňoval na slibu snížit vládní výdaje a pak okamžitě hlasoval pro největší nárůst dluhu v historii, by se měl stydět! A příští rok v primárkách prohrají – i kdyby to bylo to poslední, co v životě udělám,“ napsal Musk na své sociální síti X.
O několik hodin později pohrozil, že pokud návrh projde, založí vlastní politické uskupení s názvem „America Party“. Podle jeho slov USA nyní připomínají „jednu velkou stranu vepříků“ – „PORKY PIG PARTY“, jak výstižně ironizoval stav americké politiky.
Musk tak znovu vstoupil do veřejného konfliktu se současným prezidentem Trumpem, jehož administrativu dříve aktivně podporoval. Po svém odchodu z vládního úřadu zvaného Department of Government Efficiency (DOGE), který měl za cíl zefektivnit vládní výdaje a podle oficiálních údajů uspořil 190 miliard dolarů, Musk začal s kritikou prezidentovy nové rozpočtové strategie. Nezávislá analýza však naznačuje, že DOGE mohl zároveň daňové poplatníky stát až 135 miliard dolarů.
Až donedávna byl Musk v otázce rozpočtu relativně zticha, zejména po veřejné roztržce s Trumpem. Teprve o víkendu znovu vstoupil do debaty a v pondělí své výhrady zopakoval s nebývalou razancí. „Čas na novou politickou stranu, která bude skutečně hájit zájmy lidí,“ napsal miliardář.
Trumpův návrh rozpočtu, který nese přezdívku „Big Beautiful Bill“, má podle Senátu zvýšit deficit o 3,3 bilionu dolarů. Sněmovna reprezentantů schválila verzi, která předpokládá růst deficitu o 2,4 bilionu. Ani jedna z variant se Muskovi nelíbí – především proto, že návrh zároveň drasticky omezuje podporu pro budoucí technologie a ekologické inovace.
Musk upozornil, že zákon „škrtá dotace pro elektromobily, ale štědře dotuje průmysly minulosti“. Tím podle něj likviduje budoucnost amerických inovací a poškozuje sektory, které mají skutečný potenciál proměnit ekonomiku USA.
Přestože Musk přispěl Trumpově kampani 277 miliony dolarů a sehrál klíčovou roli v jeho administrativě, napětí mezi nimi nyní dosáhlo nového vrcholu. Rozpočtová otázka se stala dělicí linií mezi dvěma muži, kteří ještě nedávno společně likvidovali environmentální a zdravotní programy a omezovali sociální zabezpečení.
Zatímco Trump i nadále tvrdí, že jeho rozpočtový plán přinese „největší reformu vládních výdajů v historii“, Musk tvrdí pravý opak – označuje návrh za „nezodpovědný“ a „katastrofální pro budoucnost země“.
Reakce ze strany Bílého domu zatím nebyla zveřejněna, ale Muskova hrozba vytvořit vlastní politickou stranu by mohla změnit dynamiku republikánského tábora. Pokud by skutečně založil „America Party“, stal by se vážnou hrozbou nejen pro Trumpa, ale i pro celý stávající politický establishment.
Musk se v minulosti netajil ambicemi zasahovat do veřejné politiky – jeho výzvy ke zrušení dotací, restrukturalizaci úřadů nebo k posílení technologického průmyslu se objevují v jeho projevech dlouhodobě. Ale nyní, kdy se distancuje od prezidenta, kterého sám pomáhal zvolit, se z něj stává divoká karta americké politiky.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.