Rusko a Severní Korea dokončují výstavbu svého vládního projektu v podobě prvního silničního mostu, který země přímo propojí. Stavba překlenuje řeku Tumen a spojuje ruský Khasan se severokorejským městem Tumangang v odlehlé pohraniční oblasti. Oficiální místa obou států prezentují nový přechod především jako prostředek pro rozvoj vzájemného obchodu, turismu a posílení kulturních vazeb.
Podle rozsáhlé analýzy ukrajinské organizace Truth Hounds však ekonomické odůvodnění projektu nedává smysl. Náklady na stavbu přechodu se odhadují na více než sto milionů dolarů, což výrazně převyšuje celkový objem vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi. Také cestovní ruch zůstává ze strany Pchjongjangu přísně regulován a ročně ho využijí pouze tisíce ruských návštěvníků.
Vyšetřování proto dospělo k závěru, že hlavní motivací k vybudování komunikace je vytvoření nenápadného vojenského logistického koridoru. Silniční doprava totiž na rozdíl od železnice umožňuje mnohem snazší obcházení západního satelitního sledování. Nákladní auta vypadají na snímcích z oběžné dráhy prakticky stejně a jejich nakládka může probíhat kdekoliv, což komplikuje identifikaci převáženého materiálu.
Dosavadní železniční spojení přes Most přátelství navíc trpí výrazným limitem v podobě odlišného rozchodu kolejí v obou zemích. Při přepravě tak musí docházet k časově náročné výměně podvozků vlakových souprav, což u silniční dopravy zcela odpadá. Nový most tak zajistí plynulejší a skrytější přesuny vojenských složek i materiálu.
Nový přechod je dlouhý přibližně jeden kilometr, nabízí dva jízdní pruhy a na ruské straně k němu přiléhá komplexní infrastruktura včetně přistávací plochy pro vrtulníky. Rusko sice náběh provozu oproti původnímu červnovému termínu mírně zpozdilo kvůli nedokončeným stanovištím pohraniční kontroly, dokončení celého přechodu se však očekává v nejbližší době.
Tento koridor má podle analytiků sloužit k bezpečnějšímu přesunu severokorejských vojáků, stavebních praporů a vojenských odborníků do Ruska, zatímco opačným směrem mohou proudit ruské technologie a přírodní zdroje. Spolupráce obou režimů se od podpisu bezpečnostního paktu v roce 2024 zásadním způsobem prohloubila a Pchjongjang již Moskvě poskytl rozsáhlé zásoby dělostřelecké munice i balistických raket.
Severokorejští vojáci se navíc aktivně zapojili do bojových operací na ruském území, konkrétně v Kurské oblasti, kde jejich počty dosáhly více než čtrnácti tisíc mužů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti nedávno varoval, že Moskva připravuje podmínky pro přijetí dalších desítek tisíc severokorejských vojáků.
Střety s ukrajinskou armádou si mezi severokorejskými jednotkami již vyžádaly tisíce obětí na životech. Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil padlé vojáky a úřady pro jejich pozůstalé připravily nové bytové projekty. Ztráty v živé síle i nasazení v boji přesto ukazují na bezprecedentní úroveň vojenského spojenectví.
Společný silniční most představuje zásadní infrastrukturu, která oběma autoritářským režimům usnadní dlouhodobou vojenskou i hospodářskou součinnost. Pro západní i asijské sousedy Severní Koreje to znamená další zvýšení bezpečnostního rizika a zhoršení transparentnosti celého regionu.
Sledovat na vlastní oči kolaps ledovců za hlasitého potlesku turistů, kteří si neuvědomují souvislosti, se pro mnohé průvodce v Antarktidě stalo neúnosným zážitkem. Práce v obklopení tučňáků, kosatek a nedotčené přírody platila roky za vysněné povolání. Pro řadu z nich se však tato výsada postupně proměnila v morální dilema, které nakonec vyústilo v odchod ze zaměstnání.
Rusko a Severní Korea dokončují výstavbu svého vládního projektu v podobě prvního silničního mostu, který země přímo propojí. Stavba překlenuje řeku Tumen a spojuje ruský Khasan se severokorejským městem Tumangang v odlehlé pohraniční oblasti. Oficiální místa obou států prezentují nový přechod především jako prostředek pro rozvoj vzájemného obchodu, turismu a posílení kulturních vazeb.
Americký prezident Donald Trump vystoupil na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii obklopen šéfy největších zbrojařských firem v zemi. Jeho vzkaz byl zcela jasný: Spojené státy potřebují vyrábět více zbraní, a to výrazně rychlejším tempem. Po jeho boku stál ministr obrany Pete Hegseth, přičemž celá akce měla podpořit americký průmysl a posílit vojenské kapacity státu. V zákulisí se však podle CNN hlasitě hovořilo o obrovských zásobách sofistikované munice, které padly během nedávných intenzivních bojů s Íránem.
V Česku začal týden, od kterého se očekává návrat tropického počasí. Nejvyšší teploty mají po vlně veder pozvolna klesat, avšak nijak výrazně. Pršet bude zejména v bouřkách a přeháňkách, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jihočeši by měli zpozornět. V jejich regionu se totiž může nacházet nebezpečné zvíře, které nepatří do české přírody. Případem se zabývá policie, která za poslední dny přijala několik oznámení o černé kočkovité šelmě. Jedna svědkyně dokonce natočila video.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.