Rusko a Severní Korea dokončují výstavbu svého vládního projektu v podobě prvního silničního mostu, který země přímo propojí. Stavba překlenuje řeku Tumen a spojuje ruský Khasan se severokorejským městem Tumangang v odlehlé pohraniční oblasti. Oficiální místa obou států prezentují nový přechod především jako prostředek pro rozvoj vzájemného obchodu, turismu a posílení kulturních vazeb.
Podle rozsáhlé analýzy ukrajinské organizace Truth Hounds však ekonomické odůvodnění projektu nedává smysl. Náklady na stavbu přechodu se odhadují na více než sto milionů dolarů, což výrazně převyšuje celkový objem vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi. Také cestovní ruch zůstává ze strany Pchjongjangu přísně regulován a ročně ho využijí pouze tisíce ruských návštěvníků.
Vyšetřování proto dospělo k závěru, že hlavní motivací k vybudování komunikace je vytvoření nenápadného vojenského logistického koridoru. Silniční doprava totiž na rozdíl od železnice umožňuje mnohem snazší obcházení západního satelitního sledování. Nákladní auta vypadají na snímcích z oběžné dráhy prakticky stejně a jejich nakládka může probíhat kdekoliv, což komplikuje identifikaci převáženého materiálu.
Dosavadní železniční spojení přes Most přátelství navíc trpí výrazným limitem v podobě odlišného rozchodu kolejí v obou zemích. Při přepravě tak musí docházet k časově náročné výměně podvozků vlakových souprav, což u silniční dopravy zcela odpadá. Nový most tak zajistí plynulejší a skrytější přesuny vojenských složek i materiálu.
Nový přechod je dlouhý přibližně jeden kilometr, nabízí dva jízdní pruhy a na ruské straně k němu přiléhá komplexní infrastruktura včetně přistávací plochy pro vrtulníky. Rusko sice náběh provozu oproti původnímu červnovému termínu mírně zpozdilo kvůli nedokončeným stanovištím pohraniční kontroly, dokončení celého přechodu se však očekává v nejbližší době.
Tento koridor má podle analytiků sloužit k bezpečnějšímu přesunu severokorejských vojáků, stavebních praporů a vojenských odborníků do Ruska, zatímco opačným směrem mohou proudit ruské technologie a přírodní zdroje. Spolupráce obou režimů se od podpisu bezpečnostního paktu v roce 2024 zásadním způsobem prohloubila a Pchjongjang již Moskvě poskytl rozsáhlé zásoby dělostřelecké munice i balistických raket.
Severokorejští vojáci se navíc aktivně zapojili do bojových operací na ruském území, konkrétně v Kurské oblasti, kde jejich počty dosáhly více než čtrnácti tisíc mužů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti nedávno varoval, že Moskva připravuje podmínky pro přijetí dalších desítek tisíc severokorejských vojáků.
Střety s ukrajinskou armádou si mezi severokorejskými jednotkami již vyžádaly tisíce obětí na životech. Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil padlé vojáky a úřady pro jejich pozůstalé připravily nové bytové projekty. Ztráty v živé síle i nasazení v boji přesto ukazují na bezprecedentní úroveň vojenského spojenectví.
Společný silniční most představuje zásadní infrastrukturu, která oběma autoritářským režimům usnadní dlouhodobou vojenskou i hospodářskou součinnost. Pro západní i asijské sousedy Severní Koreje to znamená další zvýšení bezpečnostního rizika a zhoršení transparentnosti celého regionu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.