Nový generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Londýně apeloval na alianční státy, aby výrazně navýšily své výdaje na obranu a urychlily výrobu zbraní. Ve svém projevu v prestižním think-tanku Chatham House zdůraznil, že Západ čelí bezpečnostní hrozbě, která nezmizí ani s koncem války na Ukrajině.
„Potřebujeme kvantový skok v naší kolektivní obraně. Potřebujeme více sil a schopností, abychom mohli plně realizovat naše obranné plány,“ uvedl Rutte podle připravených poznámek, které byly poskytnuty novinářům. „Nebezpečí nezmizí ani tehdy, až válka na Ukrajině skončí,“ dodal s nepříliš skrytou narážkou na pokračující hrozbu ze strany Ruska.
Rutte, bývalý nizozemský premiér, který se vedení NATO ujal v rozhodující době pro globální bezpečnost, se v Londýně setká také s britským premiérem Keirem Starmerem. Jeho projev přichází jen několik týdnů před očekávaným summitem NATO v Haagu, který bude mimo jiné znamenat návrat amerického prezidenta Donalda Trumpa na alianční scénu.
Právě Trumpův tlak je jedním z hlavních důvodů, proč by se členské státy měly dohodnout na novém cíli výdajů na obranu ve výši 5 % HDP. Z toho 3,5 % by mělo směřovat přímo na vojenské výdaje a 1,5 % na další, dosud blíže nespecifikované oblasti související s obranou. To představuje dramatický nárůst oproti dosavadnímu cíli ve výši 2 % HDP, kterého dosud nedosáhla ani polovina členských zemí.
Ministři obrany NATO minulý týden schválili nová tzv. kapacitní cílení, která definují konkrétní požadavky na vybavení nutné k obraně aliančního území proti potenciálnímu útoku – především ze strany Ruska. Ačkoliv detaily zůstávají utajené, hlavními prioritami jsou systémy protivzdušné a protiraketové obrany, rozsáhlé pozemní jednotky, schopnosti pro útoky na dlouhé vzdálenosti a logistická podpora.
Rutte dnes odpoledne vyzve k čtyřnásobnému navýšení protivzdušné a protiraketové obrany. „Naše armády potřebují tisíce nových obrněných vozidel a tanků, miliony dělostřeleckých granátů a musíme zdvojnásobit naše kapacity v oblastech jako jsou logistika, zásobování, doprava a zdravotnická podpora,“ uvede ve svém projevu.
Rutteho naléhavý apel přichází v době, kdy se NATO snaží přesvědčit své členy o nutnosti rychlého přechodu z mírového provozu na režim, který odpovídá době rostoucí nejistoty. V době, kdy Vladimir Putin i nadále zvyšuje tlak na Západ a válka na Ukrajině vstupuje do další fáze, se NATO připravuje na možnost přímější konfrontace – a to nejen politicky, ale i technicky a strategicky.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.