Nový generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Londýně apeloval na alianční státy, aby výrazně navýšily své výdaje na obranu a urychlily výrobu zbraní. Ve svém projevu v prestižním think-tanku Chatham House zdůraznil, že Západ čelí bezpečnostní hrozbě, která nezmizí ani s koncem války na Ukrajině.
„Potřebujeme kvantový skok v naší kolektivní obraně. Potřebujeme více sil a schopností, abychom mohli plně realizovat naše obranné plány,“ uvedl Rutte podle připravených poznámek, které byly poskytnuty novinářům. „Nebezpečí nezmizí ani tehdy, až válka na Ukrajině skončí,“ dodal s nepříliš skrytou narážkou na pokračující hrozbu ze strany Ruska.
Rutte, bývalý nizozemský premiér, který se vedení NATO ujal v rozhodující době pro globální bezpečnost, se v Londýně setká také s britským premiérem Keirem Starmerem. Jeho projev přichází jen několik týdnů před očekávaným summitem NATO v Haagu, který bude mimo jiné znamenat návrat amerického prezidenta Donalda Trumpa na alianční scénu.
Právě Trumpův tlak je jedním z hlavních důvodů, proč by se členské státy měly dohodnout na novém cíli výdajů na obranu ve výši 5 % HDP. Z toho 3,5 % by mělo směřovat přímo na vojenské výdaje a 1,5 % na další, dosud blíže nespecifikované oblasti související s obranou. To představuje dramatický nárůst oproti dosavadnímu cíli ve výši 2 % HDP, kterého dosud nedosáhla ani polovina členských zemí.
Ministři obrany NATO minulý týden schválili nová tzv. kapacitní cílení, která definují konkrétní požadavky na vybavení nutné k obraně aliančního území proti potenciálnímu útoku – především ze strany Ruska. Ačkoliv detaily zůstávají utajené, hlavními prioritami jsou systémy protivzdušné a protiraketové obrany, rozsáhlé pozemní jednotky, schopnosti pro útoky na dlouhé vzdálenosti a logistická podpora.
Rutte dnes odpoledne vyzve k čtyřnásobnému navýšení protivzdušné a protiraketové obrany. „Naše armády potřebují tisíce nových obrněných vozidel a tanků, miliony dělostřeleckých granátů a musíme zdvojnásobit naše kapacity v oblastech jako jsou logistika, zásobování, doprava a zdravotnická podpora,“ uvede ve svém projevu.
Rutteho naléhavý apel přichází v době, kdy se NATO snaží přesvědčit své členy o nutnosti rychlého přechodu z mírového provozu na režim, který odpovídá době rostoucí nejistoty. V době, kdy Vladimir Putin i nadále zvyšuje tlak na Západ a válka na Ukrajině vstupuje do další fáze, se NATO připravuje na možnost přímější konfrontace – a to nejen politicky, ale i technicky a strategicky.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.