Nový generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Londýně apeloval na alianční státy, aby výrazně navýšily své výdaje na obranu a urychlily výrobu zbraní. Ve svém projevu v prestižním think-tanku Chatham House zdůraznil, že Západ čelí bezpečnostní hrozbě, která nezmizí ani s koncem války na Ukrajině.
„Potřebujeme kvantový skok v naší kolektivní obraně. Potřebujeme více sil a schopností, abychom mohli plně realizovat naše obranné plány,“ uvedl Rutte podle připravených poznámek, které byly poskytnuty novinářům. „Nebezpečí nezmizí ani tehdy, až válka na Ukrajině skončí,“ dodal s nepříliš skrytou narážkou na pokračující hrozbu ze strany Ruska.
Rutte, bývalý nizozemský premiér, který se vedení NATO ujal v rozhodující době pro globální bezpečnost, se v Londýně setká také s britským premiérem Keirem Starmerem. Jeho projev přichází jen několik týdnů před očekávaným summitem NATO v Haagu, který bude mimo jiné znamenat návrat amerického prezidenta Donalda Trumpa na alianční scénu.
Právě Trumpův tlak je jedním z hlavních důvodů, proč by se členské státy měly dohodnout na novém cíli výdajů na obranu ve výši 5 % HDP. Z toho 3,5 % by mělo směřovat přímo na vojenské výdaje a 1,5 % na další, dosud blíže nespecifikované oblasti související s obranou. To představuje dramatický nárůst oproti dosavadnímu cíli ve výši 2 % HDP, kterého dosud nedosáhla ani polovina členských zemí.
Ministři obrany NATO minulý týden schválili nová tzv. kapacitní cílení, která definují konkrétní požadavky na vybavení nutné k obraně aliančního území proti potenciálnímu útoku – především ze strany Ruska. Ačkoliv detaily zůstávají utajené, hlavními prioritami jsou systémy protivzdušné a protiraketové obrany, rozsáhlé pozemní jednotky, schopnosti pro útoky na dlouhé vzdálenosti a logistická podpora.
Rutte dnes odpoledne vyzve k čtyřnásobnému navýšení protivzdušné a protiraketové obrany. „Naše armády potřebují tisíce nových obrněných vozidel a tanků, miliony dělostřeleckých granátů a musíme zdvojnásobit naše kapacity v oblastech jako jsou logistika, zásobování, doprava a zdravotnická podpora,“ uvede ve svém projevu.
Rutteho naléhavý apel přichází v době, kdy se NATO snaží přesvědčit své členy o nutnosti rychlého přechodu z mírového provozu na režim, který odpovídá době rostoucí nejistoty. V době, kdy Vladimir Putin i nadále zvyšuje tlak na Západ a válka na Ukrajině vstupuje do další fáze, se NATO připravuje na možnost přímější konfrontace – a to nejen politicky, ale i technicky a strategicky.
Podle aktuální předpovědi počasí pro Evropu bude letošní léto nejen opět horké, ale i převážně sušší, přičemž červen a červenec přinesou teploty nad dlouhodobým průměrem, zejména ve Spojeném království, západní a střední Evropě. O něco chladněji by podle předpovědi agentury DTN mohlo být v severovýchodní Evropě, Skandinávii a místy také v jihovýchodní Evropě a Turecku.
Napjatá situace v americkém Los Angeles se v posledních dnech vyhrotila poté, co prezident Donald Trump nařídil nasazení Národní gardy proti pokojným protestům namířeným proti masovým deportacím prováděným imigračními úřady. Kritici tvrdí, že nejde jen o řešení bezpečnostní situace, ale o otevřený pokus umlčet nesouhlas a posílit autoritářské praktiky.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Londýně apeloval na alianční státy, aby výrazně navýšily své výdaje na obranu a urychlily výrobu zbraní. Ve svém projevu v prestižním think-tanku Chatham House zdůraznil, že Západ čelí bezpečnostní hrozbě, která nezmizí ani s koncem války na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vsadit na strategii digitální autonomie – a kontroly. V rámci novely zákona, představené koncem května v ruském parlamentu, má vzniknout nový státem podporovaný messenger, který by měl nabídnout funkce, jaké žádná jiná platforma neposkytuje. Záměr má plnou podporu Kremlu.
Děti a teenageři po celém světě stále častěji sdílejí své každodenní kosmetické rutiny na sociálních sítích, zejména v populárních videích typu “Get Ready With Me”. Nová studie zveřejněná v odborném časopise Pediatrics však varuje, že tento trend může být pro mladé uživatele nejen nevhodný, ale i škodlivý.
Donald Trump i Vladimir Putin stále usilují o získávání nových území – přestože samotná půda dnes zdaleka nemá takovou hodnotu jako dříve. Přesto oba politici pokračují ve své strategii, jako by byl svět stále řízen logikou impérií 19. století.
Ukrajina zažila v noci na pondělí mimořádně silný vzdušný útok ze strany Ruska, který tamní letectvo označilo za nejrozsáhlejší noční bombardování od začátku invaze v roce 2022. Hlavním terčem byla centrální a západní část země – oblasti, které se doposud většinou vyhýbaly podobně masivnímu ostřelování. Incident přiměl Polsko a další spojenecké státy k okamžitému nasazení letectva k ochraně vlastního vzdušného prostoru.
Veřejná a ostrá přestřelka mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem v posledních dnech ovládla sociální sítě. Oba si vyměnili vážná obvinění, přičemž Trump varoval Muska před „velmi vážnými důsledky“, pokud v nadcházejících volbách do Kongresu v roce 2026 podpoří demokraty. Ačkoli Musk smazal některé ze svých nejostřejších výroků, prezident se zatím ke smíru nemá.
Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.
Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.