Nový generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Londýně apeloval na alianční státy, aby výrazně navýšily své výdaje na obranu a urychlily výrobu zbraní. Ve svém projevu v prestižním think-tanku Chatham House zdůraznil, že Západ čelí bezpečnostní hrozbě, která nezmizí ani s koncem války na Ukrajině.
„Potřebujeme kvantový skok v naší kolektivní obraně. Potřebujeme více sil a schopností, abychom mohli plně realizovat naše obranné plány,“ uvedl Rutte podle připravených poznámek, které byly poskytnuty novinářům. „Nebezpečí nezmizí ani tehdy, až válka na Ukrajině skončí,“ dodal s nepříliš skrytou narážkou na pokračující hrozbu ze strany Ruska.
Rutte, bývalý nizozemský premiér, který se vedení NATO ujal v rozhodující době pro globální bezpečnost, se v Londýně setká také s britským premiérem Keirem Starmerem. Jeho projev přichází jen několik týdnů před očekávaným summitem NATO v Haagu, který bude mimo jiné znamenat návrat amerického prezidenta Donalda Trumpa na alianční scénu.
Právě Trumpův tlak je jedním z hlavních důvodů, proč by se členské státy měly dohodnout na novém cíli výdajů na obranu ve výši 5 % HDP. Z toho 3,5 % by mělo směřovat přímo na vojenské výdaje a 1,5 % na další, dosud blíže nespecifikované oblasti související s obranou. To představuje dramatický nárůst oproti dosavadnímu cíli ve výši 2 % HDP, kterého dosud nedosáhla ani polovina členských zemí.
Ministři obrany NATO minulý týden schválili nová tzv. kapacitní cílení, která definují konkrétní požadavky na vybavení nutné k obraně aliančního území proti potenciálnímu útoku – především ze strany Ruska. Ačkoliv detaily zůstávají utajené, hlavními prioritami jsou systémy protivzdušné a protiraketové obrany, rozsáhlé pozemní jednotky, schopnosti pro útoky na dlouhé vzdálenosti a logistická podpora.
Rutte dnes odpoledne vyzve k čtyřnásobnému navýšení protivzdušné a protiraketové obrany. „Naše armády potřebují tisíce nových obrněných vozidel a tanků, miliony dělostřeleckých granátů a musíme zdvojnásobit naše kapacity v oblastech jako jsou logistika, zásobování, doprava a zdravotnická podpora,“ uvede ve svém projevu.
Rutteho naléhavý apel přichází v době, kdy se NATO snaží přesvědčit své členy o nutnosti rychlého přechodu z mírového provozu na režim, který odpovídá době rostoucí nejistoty. V době, kdy Vladimir Putin i nadále zvyšuje tlak na Západ a válka na Ukrajině vstupuje do další fáze, se NATO připravuje na možnost přímější konfrontace – a to nejen politicky, ale i technicky a strategicky.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.