Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Princip vodního bankrotu funguje podobně jako ten finanční. Příroda nám poskytuje „příjem“ v podobě deště a sněhu, ale my jako lidstvo utrácíme mnohem více, než kolik dostáváme. Drancujeme řeky, jezera a podzemní rezervoáry mnohem rychleji, než se stíhají doplňovat. Tím vyčerpáváme nejen roční úrok, ale i samotnou podstatu našeho přírodního kapitálu.
Dopady tohoto stavu jsou viditelné po celém světě. Kábul se může stát prvním moderním velkoměstem, kterému do roku 2030 úplně dojde voda. Mexiko City se propadá o desítky centimetrů ročně kvůli nadměrnému čerpání z podzemních zvodní. Na jihozápadě USA pak státy vedou nekonečné právní bitvy o zbytky vysychající řeky Colorado.
Statistiky uvedené ve zprávě jsou alarmující. Více než polovina velkých světových jezer od roku 1990 znatelně ztratila na objemu a 70 % hlavních podzemních rezervoárů vykazuje dlouhodobý pokles. Za posledních 50 let zmizely mokřady o rozloze srovnatelné s celou Evropskou unií a ledovce se od roku 1970 zmenšily o 30 %.
Hlavní autor studie Kaveh Madani zdůrazňuje, že se nacházíme ve stavu selhání, který už nelze zvrátit jednoduchým návratem k minulosti. Téměř tři čtvrtiny světové populace dnes žijí v zemích klasifikovaných jako vodně nejisté. Čtyři miliardy lidí zažívají vážný nedostatek vody nejméně jeden měsíc v roce, což vede k hladomorům a politické nestabilitě.
Zpráva kritizuje přístup mnoha vlád, které vodu berou jako samozřejmost a nadále podporují rozvoj v oblastech s omezenými zdroji, jako je Las Vegas nebo Teherán. Madani varuje, že vše vypadá v pořádku až do chvíle, kdy se systém zhroutí. V tu chvíli už bývá na nápravu příliš pozdě.
Kritická situace panuje zejména na Blízkém východě, v severní Africe a v jižní Asii. Zde je zemědělství kriticky závislé na podzemních vodách, které se drasticky tenčí. Vzhledem k tomu, že zemědělství spotřebovává 70 % veškeré sladké vody, ohrožuje tento bankrot přímo globální produkci potravin a bezpečnost.
Aby lidstvo zmírnilo nejhorší dopady, vyzývá OSN k radikální transformaci. Je nutné změnit pěstované plodiny, zavést efektivní zavlažování a využívat umělou inteligenci pro monitoring zdrojů. Musíme se naučit žít s přísnějšími limity a chránit zbývající přírodní rezervoáry, které ještě nebyly zcela zničeny.
Navzdory temným vyhlídkám vidí autoři zprávy naději v mezinárodní spolupráci. Voda by se mohla stát mostem v roztříštěném světě, protože její nedostatek pociťují země bez ohledu na politické zřízení. Stále více států si začíná uvědomovat, že ochrana vodních zdrojů je otázkou přežití.
Jak Madani uzavírá, přiznání reality bankrotu je prvním krokem k těžkým, ale nezbytným rozhodnutím. Čím déle budeme odmítat přijmout novou, restriktivnější realitu, tím hlubší bude náš hydrologický dluh. Budoucí generace by tak mohly splácet úroky z dluhu, který samy nezpůsobily, ale který jim zásadně změní život.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska zůstává i po jeho vystoupení v Davosu ústředním bodem diplomatického napětí. Přestože americký prezident ve svém projevu poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly, dánští představitelé i světoví politici varují, že podstata problému nezmizela. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena Trumpovy ambice vlastnit největší ostrov světa trvají i nadále.
Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.