Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Princip vodního bankrotu funguje podobně jako ten finanční. Příroda nám poskytuje „příjem“ v podobě deště a sněhu, ale my jako lidstvo utrácíme mnohem více, než kolik dostáváme. Drancujeme řeky, jezera a podzemní rezervoáry mnohem rychleji, než se stíhají doplňovat. Tím vyčerpáváme nejen roční úrok, ale i samotnou podstatu našeho přírodního kapitálu.
Dopady tohoto stavu jsou viditelné po celém světě. Kábul se může stát prvním moderním velkoměstem, kterému do roku 2030 úplně dojde voda. Mexiko City se propadá o desítky centimetrů ročně kvůli nadměrnému čerpání z podzemních zvodní. Na jihozápadě USA pak státy vedou nekonečné právní bitvy o zbytky vysychající řeky Colorado.
Statistiky uvedené ve zprávě jsou alarmující. Více než polovina velkých světových jezer od roku 1990 znatelně ztratila na objemu a 70 % hlavních podzemních rezervoárů vykazuje dlouhodobý pokles. Za posledních 50 let zmizely mokřady o rozloze srovnatelné s celou Evropskou unií a ledovce se od roku 1970 zmenšily o 30 %.
Hlavní autor studie Kaveh Madani zdůrazňuje, že se nacházíme ve stavu selhání, který už nelze zvrátit jednoduchým návratem k minulosti. Téměř tři čtvrtiny světové populace dnes žijí v zemích klasifikovaných jako vodně nejisté. Čtyři miliardy lidí zažívají vážný nedostatek vody nejméně jeden měsíc v roce, což vede k hladomorům a politické nestabilitě.
Zpráva kritizuje přístup mnoha vlád, které vodu berou jako samozřejmost a nadále podporují rozvoj v oblastech s omezenými zdroji, jako je Las Vegas nebo Teherán. Madani varuje, že vše vypadá v pořádku až do chvíle, kdy se systém zhroutí. V tu chvíli už bývá na nápravu příliš pozdě.
Kritická situace panuje zejména na Blízkém východě, v severní Africe a v jižní Asii. Zde je zemědělství kriticky závislé na podzemních vodách, které se drasticky tenčí. Vzhledem k tomu, že zemědělství spotřebovává 70 % veškeré sladké vody, ohrožuje tento bankrot přímo globální produkci potravin a bezpečnost.
Aby lidstvo zmírnilo nejhorší dopady, vyzývá OSN k radikální transformaci. Je nutné změnit pěstované plodiny, zavést efektivní zavlažování a využívat umělou inteligenci pro monitoring zdrojů. Musíme se naučit žít s přísnějšími limity a chránit zbývající přírodní rezervoáry, které ještě nebyly zcela zničeny.
Navzdory temným vyhlídkám vidí autoři zprávy naději v mezinárodní spolupráci. Voda by se mohla stát mostem v roztříštěném světě, protože její nedostatek pociťují země bez ohledu na politické zřízení. Stále více států si začíná uvědomovat, že ochrana vodních zdrojů je otázkou přežití.
Jak Madani uzavírá, přiznání reality bankrotu je prvním krokem k těžkým, ale nezbytným rozhodnutím. Čím déle budeme odmítat přijmout novou, restriktivnější realitu, tím hlubší bude náš hydrologický dluh. Budoucí generace by tak mohly splácet úroky z dluhu, který samy nezpůsobily, ale který jim zásadně změní život.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.