Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Princip vodního bankrotu funguje podobně jako ten finanční. Příroda nám poskytuje „příjem“ v podobě deště a sněhu, ale my jako lidstvo utrácíme mnohem více, než kolik dostáváme. Drancujeme řeky, jezera a podzemní rezervoáry mnohem rychleji, než se stíhají doplňovat. Tím vyčerpáváme nejen roční úrok, ale i samotnou podstatu našeho přírodního kapitálu.
Dopady tohoto stavu jsou viditelné po celém světě. Kábul se může stát prvním moderním velkoměstem, kterému do roku 2030 úplně dojde voda. Mexiko City se propadá o desítky centimetrů ročně kvůli nadměrnému čerpání z podzemních zvodní. Na jihozápadě USA pak státy vedou nekonečné právní bitvy o zbytky vysychající řeky Colorado.
Statistiky uvedené ve zprávě jsou alarmující. Více než polovina velkých světových jezer od roku 1990 znatelně ztratila na objemu a 70 % hlavních podzemních rezervoárů vykazuje dlouhodobý pokles. Za posledních 50 let zmizely mokřady o rozloze srovnatelné s celou Evropskou unií a ledovce se od roku 1970 zmenšily o 30 %.
Hlavní autor studie Kaveh Madani zdůrazňuje, že se nacházíme ve stavu selhání, který už nelze zvrátit jednoduchým návratem k minulosti. Téměř tři čtvrtiny světové populace dnes žijí v zemích klasifikovaných jako vodně nejisté. Čtyři miliardy lidí zažívají vážný nedostatek vody nejméně jeden měsíc v roce, což vede k hladomorům a politické nestabilitě.
Zpráva kritizuje přístup mnoha vlád, které vodu berou jako samozřejmost a nadále podporují rozvoj v oblastech s omezenými zdroji, jako je Las Vegas nebo Teherán. Madani varuje, že vše vypadá v pořádku až do chvíle, kdy se systém zhroutí. V tu chvíli už bývá na nápravu příliš pozdě.
Kritická situace panuje zejména na Blízkém východě, v severní Africe a v jižní Asii. Zde je zemědělství kriticky závislé na podzemních vodách, které se drasticky tenčí. Vzhledem k tomu, že zemědělství spotřebovává 70 % veškeré sladké vody, ohrožuje tento bankrot přímo globální produkci potravin a bezpečnost.
Aby lidstvo zmírnilo nejhorší dopady, vyzývá OSN k radikální transformaci. Je nutné změnit pěstované plodiny, zavést efektivní zavlažování a využívat umělou inteligenci pro monitoring zdrojů. Musíme se naučit žít s přísnějšími limity a chránit zbývající přírodní rezervoáry, které ještě nebyly zcela zničeny.
Navzdory temným vyhlídkám vidí autoři zprávy naději v mezinárodní spolupráci. Voda by se mohla stát mostem v roztříštěném světě, protože její nedostatek pociťují země bez ohledu na politické zřízení. Stále více států si začíná uvědomovat, že ochrana vodních zdrojů je otázkou přežití.
Jak Madani uzavírá, přiznání reality bankrotu je prvním krokem k těžkým, ale nezbytným rozhodnutím. Čím déle budeme odmítat přijmout novou, restriktivnější realitu, tím hlubší bude náš hydrologický dluh. Budoucí generace by tak mohly splácet úroky z dluhu, který samy nezpůsobily, ale který jim zásadně změní život.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
Bílý dům spustil na svých oficiálních webových stránkách sérii jednoduchých arkádových her, jejichž prostřednictvím propaguje své politické priority. Hráči v těchto titulech mohou například zadržovat migranty na jižní hranici nebo stavět hraniční zeď. Jedná se o nejnovější krok v rámci agresivní online kampaně americké administrativy zaměřené proti jejím politickým oponentům. Tento přístup v minulosti opakovaně vyvolal kontroverze kvůli používání urážlivých a rasistických motivů.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.