Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Princip vodního bankrotu funguje podobně jako ten finanční. Příroda nám poskytuje „příjem“ v podobě deště a sněhu, ale my jako lidstvo utrácíme mnohem více, než kolik dostáváme. Drancujeme řeky, jezera a podzemní rezervoáry mnohem rychleji, než se stíhají doplňovat. Tím vyčerpáváme nejen roční úrok, ale i samotnou podstatu našeho přírodního kapitálu.
Dopady tohoto stavu jsou viditelné po celém světě. Kábul se může stát prvním moderním velkoměstem, kterému do roku 2030 úplně dojde voda. Mexiko City se propadá o desítky centimetrů ročně kvůli nadměrnému čerpání z podzemních zvodní. Na jihozápadě USA pak státy vedou nekonečné právní bitvy o zbytky vysychající řeky Colorado.
Statistiky uvedené ve zprávě jsou alarmující. Více než polovina velkých světových jezer od roku 1990 znatelně ztratila na objemu a 70 % hlavních podzemních rezervoárů vykazuje dlouhodobý pokles. Za posledních 50 let zmizely mokřady o rozloze srovnatelné s celou Evropskou unií a ledovce se od roku 1970 zmenšily o 30 %.
Hlavní autor studie Kaveh Madani zdůrazňuje, že se nacházíme ve stavu selhání, který už nelze zvrátit jednoduchým návratem k minulosti. Téměř tři čtvrtiny světové populace dnes žijí v zemích klasifikovaných jako vodně nejisté. Čtyři miliardy lidí zažívají vážný nedostatek vody nejméně jeden měsíc v roce, což vede k hladomorům a politické nestabilitě.
Zpráva kritizuje přístup mnoha vlád, které vodu berou jako samozřejmost a nadále podporují rozvoj v oblastech s omezenými zdroji, jako je Las Vegas nebo Teherán. Madani varuje, že vše vypadá v pořádku až do chvíle, kdy se systém zhroutí. V tu chvíli už bývá na nápravu příliš pozdě.
Kritická situace panuje zejména na Blízkém východě, v severní Africe a v jižní Asii. Zde je zemědělství kriticky závislé na podzemních vodách, které se drasticky tenčí. Vzhledem k tomu, že zemědělství spotřebovává 70 % veškeré sladké vody, ohrožuje tento bankrot přímo globální produkci potravin a bezpečnost.
Aby lidstvo zmírnilo nejhorší dopady, vyzývá OSN k radikální transformaci. Je nutné změnit pěstované plodiny, zavést efektivní zavlažování a využívat umělou inteligenci pro monitoring zdrojů. Musíme se naučit žít s přísnějšími limity a chránit zbývající přírodní rezervoáry, které ještě nebyly zcela zničeny.
Navzdory temným vyhlídkám vidí autoři zprávy naději v mezinárodní spolupráci. Voda by se mohla stát mostem v roztříštěném světě, protože její nedostatek pociťují země bez ohledu na politické zřízení. Stále více států si začíná uvědomovat, že ochrana vodních zdrojů je otázkou přežití.
Jak Madani uzavírá, přiznání reality bankrotu je prvním krokem k těžkým, ale nezbytným rozhodnutím. Čím déle budeme odmítat přijmout novou, restriktivnější realitu, tím hlubší bude náš hydrologický dluh. Budoucí generace by tak mohly splácet úroky z dluhu, který samy nezpůsobily, ale který jim zásadně změní život.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.