Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Podle nejnovějších údajů amerického Úřadu pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics), zveřejněných v úterý, spotřebitelské ceny vzrostly v červnu o 0,3 % ve srovnání s květnem. Meziroční inflace tak dosáhla 2,7 %, což je nejvyšší hodnota od února 2025.
Trhy na zprávu reagovaly smíšeně. Futures na index Dow Jones sice zůstaly víceméně beze změny, ale S&P 500 přidal 0,4 % a technologicky orientovaný Nasdaq 100 vzrostl o 0,65 %.
Zrychlení inflace přichází po několika měsících klidnějšího vývoje. V předchozích měsících ceny klesaly například v oblasti pohonných hmot, bydlení nebo cestování, a firmy se snažily doplnit zásoby dříve, než jim celní poplatky zvýší náklady na dovoz.
Odborníci přičítají aktuální růst cen právě novým obchodním opatřením prezidenta Trumpa. Jeho administrativa v poslední době zavedla rozsáhlé clo na většinu dovozového zboží, což vyvolalo nejistotu na trzích i u spotřebitelů. Některé firmy začaly náklady vzniklé celními poplatky přenášet přímo na zákazníky.
Zvýšení cen se projevilo především v kategoriích, které jsou celními opatřeními nejvíce zasaženy – například u bytového vybavení nebo hraček. Tyto produkty v posledních měsících zdražují stabilně a červen byl v tomto ohledu dalším potvrzením trendu.
Ekonomové očekávali, že index spotřebitelských cen (CPI) v červnu vzroste právě o 0,3 % meziměsíčně a o 2,7 % meziročně, což se také potvrdilo. Vývoj ale naznačuje, že inflační tlaky mohou v dalších měsících opět sílit, zvláště pokud budou pokračovat obchodní restrikce a ceny energií zůstanou vysoké.
Tarifní opatření navíc nemají jasně stanovený harmonogram, což přispívá k nervozitě firem i spotřebitelů. Vzhledem k nejistotě, jaká zboží budou příště zasažena a kdy, se firmy snaží reagovat předběžnými úpravami cen nebo změnou dodavatelských řetězců.
Tento obrat přichází v době, kdy se ekonomika USA snaží udržet stabilní růst a Federální rezervní systém (Fed) zvažuje další kroky ohledně úrokových sazeb. Nová data z června mohou ovlivnit rozhodování centrální banky o tom, zda a kdy dojde k případnému zpřísnění měnové politiky.
Pro běžné Američany znamená vyšší inflace zátěž především na rodinný rozpočet. Vyšší ceny benzínu, zboží běžné spotřeby i dětského vybavení mohou pocítit miliony domácností už v následujících týdnech. Vzhledem k blížící se podzimní nákupní sezóně může tento trend znamenat i zásadní změny v nákupním chování spotřebitelů.
Zůstává otázkou, zda červnový nárůst inflace bude jednorázovým výkyvem, nebo začátkem nového trendu. Vývoj v nadcházejících měsících bude do značné míry záviset na tom, jak bude pokračovat obchodní politika Bílého domu a jak se s jejími dopady vypořádají podniky i spotřebitelé.
Pokud by současné napětí mezi Čínou a Japonskem eskalovalo v otevřený konflikt, jen stěží by z něj vzešel skutečný vítěz. Tokio dnes jasně ukazuje, že není pouhým regionálním přívěskem americké moci, ale plnohodnotnou asijskou velmocí schopnou účinně čelit čínskému tlaku. Peking proto volí obezřetný postup – a to nejen kvůli současné vojenské realitě, ale i kvůli hluboce zakořeněné historické zkušenosti. Vzájemné vztahy jsou poznamenány extrémně brutálním konfliktem, v němž Japonsko vystupovalo jako agresor. Tento faktor dodnes významně formuje čínské strategické myšlení i vnímání rizika případné konfrontace.
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.