Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Podle nejnovějších údajů amerického Úřadu pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics), zveřejněných v úterý, spotřebitelské ceny vzrostly v červnu o 0,3 % ve srovnání s květnem. Meziroční inflace tak dosáhla 2,7 %, což je nejvyšší hodnota od února 2025.
Trhy na zprávu reagovaly smíšeně. Futures na index Dow Jones sice zůstaly víceméně beze změny, ale S&P 500 přidal 0,4 % a technologicky orientovaný Nasdaq 100 vzrostl o 0,65 %.
Zrychlení inflace přichází po několika měsících klidnějšího vývoje. V předchozích měsících ceny klesaly například v oblasti pohonných hmot, bydlení nebo cestování, a firmy se snažily doplnit zásoby dříve, než jim celní poplatky zvýší náklady na dovoz.
Odborníci přičítají aktuální růst cen právě novým obchodním opatřením prezidenta Trumpa. Jeho administrativa v poslední době zavedla rozsáhlé clo na většinu dovozového zboží, což vyvolalo nejistotu na trzích i u spotřebitelů. Některé firmy začaly náklady vzniklé celními poplatky přenášet přímo na zákazníky.
Zvýšení cen se projevilo především v kategoriích, které jsou celními opatřeními nejvíce zasaženy – například u bytového vybavení nebo hraček. Tyto produkty v posledních měsících zdražují stabilně a červen byl v tomto ohledu dalším potvrzením trendu.
Ekonomové očekávali, že index spotřebitelských cen (CPI) v červnu vzroste právě o 0,3 % meziměsíčně a o 2,7 % meziročně, což se také potvrdilo. Vývoj ale naznačuje, že inflační tlaky mohou v dalších měsících opět sílit, zvláště pokud budou pokračovat obchodní restrikce a ceny energií zůstanou vysoké.
Tarifní opatření navíc nemají jasně stanovený harmonogram, což přispívá k nervozitě firem i spotřebitelů. Vzhledem k nejistotě, jaká zboží budou příště zasažena a kdy, se firmy snaží reagovat předběžnými úpravami cen nebo změnou dodavatelských řetězců.
Tento obrat přichází v době, kdy se ekonomika USA snaží udržet stabilní růst a Federální rezervní systém (Fed) zvažuje další kroky ohledně úrokových sazeb. Nová data z června mohou ovlivnit rozhodování centrální banky o tom, zda a kdy dojde k případnému zpřísnění měnové politiky.
Pro běžné Američany znamená vyšší inflace zátěž především na rodinný rozpočet. Vyšší ceny benzínu, zboží běžné spotřeby i dětského vybavení mohou pocítit miliony domácností už v následujících týdnech. Vzhledem k blížící se podzimní nákupní sezóně může tento trend znamenat i zásadní změny v nákupním chování spotřebitelů.
Zůstává otázkou, zda červnový nárůst inflace bude jednorázovým výkyvem, nebo začátkem nového trendu. Vývoj v nadcházejících měsících bude do značné míry záviset na tom, jak bude pokračovat obchodní politika Bílého domu a jak se s jejími dopady vypořádají podniky i spotřebitelé.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.