Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Podle nejnovějších údajů amerického Úřadu pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics), zveřejněných v úterý, spotřebitelské ceny vzrostly v červnu o 0,3 % ve srovnání s květnem. Meziroční inflace tak dosáhla 2,7 %, což je nejvyšší hodnota od února 2025.
Trhy na zprávu reagovaly smíšeně. Futures na index Dow Jones sice zůstaly víceméně beze změny, ale S&P 500 přidal 0,4 % a technologicky orientovaný Nasdaq 100 vzrostl o 0,65 %.
Zrychlení inflace přichází po několika měsících klidnějšího vývoje. V předchozích měsících ceny klesaly například v oblasti pohonných hmot, bydlení nebo cestování, a firmy se snažily doplnit zásoby dříve, než jim celní poplatky zvýší náklady na dovoz.
Odborníci přičítají aktuální růst cen právě novým obchodním opatřením prezidenta Trumpa. Jeho administrativa v poslední době zavedla rozsáhlé clo na většinu dovozového zboží, což vyvolalo nejistotu na trzích i u spotřebitelů. Některé firmy začaly náklady vzniklé celními poplatky přenášet přímo na zákazníky.
Zvýšení cen se projevilo především v kategoriích, které jsou celními opatřeními nejvíce zasaženy – například u bytového vybavení nebo hraček. Tyto produkty v posledních měsících zdražují stabilně a červen byl v tomto ohledu dalším potvrzením trendu.
Ekonomové očekávali, že index spotřebitelských cen (CPI) v červnu vzroste právě o 0,3 % meziměsíčně a o 2,7 % meziročně, což se také potvrdilo. Vývoj ale naznačuje, že inflační tlaky mohou v dalších měsících opět sílit, zvláště pokud budou pokračovat obchodní restrikce a ceny energií zůstanou vysoké.
Tarifní opatření navíc nemají jasně stanovený harmonogram, což přispívá k nervozitě firem i spotřebitelů. Vzhledem k nejistotě, jaká zboží budou příště zasažena a kdy, se firmy snaží reagovat předběžnými úpravami cen nebo změnou dodavatelských řetězců.
Tento obrat přichází v době, kdy se ekonomika USA snaží udržet stabilní růst a Federální rezervní systém (Fed) zvažuje další kroky ohledně úrokových sazeb. Nová data z června mohou ovlivnit rozhodování centrální banky o tom, zda a kdy dojde k případnému zpřísnění měnové politiky.
Pro běžné Američany znamená vyšší inflace zátěž především na rodinný rozpočet. Vyšší ceny benzínu, zboží běžné spotřeby i dětského vybavení mohou pocítit miliony domácností už v následujících týdnech. Vzhledem k blížící se podzimní nákupní sezóně může tento trend znamenat i zásadní změny v nákupním chování spotřebitelů.
Zůstává otázkou, zda červnový nárůst inflace bude jednorázovým výkyvem, nebo začátkem nového trendu. Vývoj v nadcházejících měsících bude do značné míry záviset na tom, jak bude pokračovat obchodní politika Bílého domu a jak se s jejími dopady vypořádají podniky i spotřebitelé.
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.