Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Podle nejnovějších údajů amerického Úřadu pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics), zveřejněných v úterý, spotřebitelské ceny vzrostly v červnu o 0,3 % ve srovnání s květnem. Meziroční inflace tak dosáhla 2,7 %, což je nejvyšší hodnota od února 2025.
Trhy na zprávu reagovaly smíšeně. Futures na index Dow Jones sice zůstaly víceméně beze změny, ale S&P 500 přidal 0,4 % a technologicky orientovaný Nasdaq 100 vzrostl o 0,65 %.
Zrychlení inflace přichází po několika měsících klidnějšího vývoje. V předchozích měsících ceny klesaly například v oblasti pohonných hmot, bydlení nebo cestování, a firmy se snažily doplnit zásoby dříve, než jim celní poplatky zvýší náklady na dovoz.
Odborníci přičítají aktuální růst cen právě novým obchodním opatřením prezidenta Trumpa. Jeho administrativa v poslední době zavedla rozsáhlé clo na většinu dovozového zboží, což vyvolalo nejistotu na trzích i u spotřebitelů. Některé firmy začaly náklady vzniklé celními poplatky přenášet přímo na zákazníky.
Zvýšení cen se projevilo především v kategoriích, které jsou celními opatřeními nejvíce zasaženy – například u bytového vybavení nebo hraček. Tyto produkty v posledních měsících zdražují stabilně a červen byl v tomto ohledu dalším potvrzením trendu.
Ekonomové očekávali, že index spotřebitelských cen (CPI) v červnu vzroste právě o 0,3 % meziměsíčně a o 2,7 % meziročně, což se také potvrdilo. Vývoj ale naznačuje, že inflační tlaky mohou v dalších měsících opět sílit, zvláště pokud budou pokračovat obchodní restrikce a ceny energií zůstanou vysoké.
Tarifní opatření navíc nemají jasně stanovený harmonogram, což přispívá k nervozitě firem i spotřebitelů. Vzhledem k nejistotě, jaká zboží budou příště zasažena a kdy, se firmy snaží reagovat předběžnými úpravami cen nebo změnou dodavatelských řetězců.
Tento obrat přichází v době, kdy se ekonomika USA snaží udržet stabilní růst a Federální rezervní systém (Fed) zvažuje další kroky ohledně úrokových sazeb. Nová data z června mohou ovlivnit rozhodování centrální banky o tom, zda a kdy dojde k případnému zpřísnění měnové politiky.
Pro běžné Američany znamená vyšší inflace zátěž především na rodinný rozpočet. Vyšší ceny benzínu, zboží běžné spotřeby i dětského vybavení mohou pocítit miliony domácností už v následujících týdnech. Vzhledem k blížící se podzimní nákupní sezóně může tento trend znamenat i zásadní změny v nákupním chování spotřebitelů.
Zůstává otázkou, zda červnový nárůst inflace bude jednorázovým výkyvem, nebo začátkem nového trendu. Vývoj v nadcházejících měsících bude do značné míry záviset na tom, jak bude pokračovat obchodní politika Bílého domu a jak se s jejími dopady vypořádají podniky i spotřebitelé.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.