Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Podle nejnovějších údajů amerického Úřadu pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics), zveřejněných v úterý, spotřebitelské ceny vzrostly v červnu o 0,3 % ve srovnání s květnem. Meziroční inflace tak dosáhla 2,7 %, což je nejvyšší hodnota od února 2025.
Trhy na zprávu reagovaly smíšeně. Futures na index Dow Jones sice zůstaly víceméně beze změny, ale S&P 500 přidal 0,4 % a technologicky orientovaný Nasdaq 100 vzrostl o 0,65 %.
Zrychlení inflace přichází po několika měsících klidnějšího vývoje. V předchozích měsících ceny klesaly například v oblasti pohonných hmot, bydlení nebo cestování, a firmy se snažily doplnit zásoby dříve, než jim celní poplatky zvýší náklady na dovoz.
Odborníci přičítají aktuální růst cen právě novým obchodním opatřením prezidenta Trumpa. Jeho administrativa v poslední době zavedla rozsáhlé clo na většinu dovozového zboží, což vyvolalo nejistotu na trzích i u spotřebitelů. Některé firmy začaly náklady vzniklé celními poplatky přenášet přímo na zákazníky.
Zvýšení cen se projevilo především v kategoriích, které jsou celními opatřeními nejvíce zasaženy – například u bytového vybavení nebo hraček. Tyto produkty v posledních měsících zdražují stabilně a červen byl v tomto ohledu dalším potvrzením trendu.
Ekonomové očekávali, že index spotřebitelských cen (CPI) v červnu vzroste právě o 0,3 % meziměsíčně a o 2,7 % meziročně, což se také potvrdilo. Vývoj ale naznačuje, že inflační tlaky mohou v dalších měsících opět sílit, zvláště pokud budou pokračovat obchodní restrikce a ceny energií zůstanou vysoké.
Tarifní opatření navíc nemají jasně stanovený harmonogram, což přispívá k nervozitě firem i spotřebitelů. Vzhledem k nejistotě, jaká zboží budou příště zasažena a kdy, se firmy snaží reagovat předběžnými úpravami cen nebo změnou dodavatelských řetězců.
Tento obrat přichází v době, kdy se ekonomika USA snaží udržet stabilní růst a Federální rezervní systém (Fed) zvažuje další kroky ohledně úrokových sazeb. Nová data z června mohou ovlivnit rozhodování centrální banky o tom, zda a kdy dojde k případnému zpřísnění měnové politiky.
Pro běžné Američany znamená vyšší inflace zátěž především na rodinný rozpočet. Vyšší ceny benzínu, zboží běžné spotřeby i dětského vybavení mohou pocítit miliony domácností už v následujících týdnech. Vzhledem k blížící se podzimní nákupní sezóně může tento trend znamenat i zásadní změny v nákupním chování spotřebitelů.
Zůstává otázkou, zda červnový nárůst inflace bude jednorázovým výkyvem, nebo začátkem nového trendu. Vývoj v nadcházejících měsících bude do značné míry záviset na tom, jak bude pokračovat obchodní politika Bílého domu a jak se s jejími dopady vypořádají podniky i spotřebitelé.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.