Ruský prezident Vladimir Putin se odmítá vzdát svých požadavků při mírových jednáních, což značně ztěžuje vyjednávací pozici amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury Bloomberg Putin záměrně stanovil náročné podmínky, které se týkají ukrajinského území a neutrality země.
Ruský prezident Vladimir Putin trvá na svých tvrdých podmínkách pro konec války na Ukrajině. Mezi jeho požadavky patří, aby Ukrajina formálně přijala neutralitu, zřekla se vstupu do NATO, demilitarizovala se a uznala ruské nároky na anektovaná území. Tato tvrdá vyjednávací pozice vyvolává otázky o tom, zda Putin skutečně usiluje o realistický a trvalý mír, nebo zda chce jen dosáhnout maximálního zisku. Tuto informaci přinesla agentura Bloomberg.
Ruská neochota k ústupkům přitěžuje americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v jeho snahách o vyjednání míru.
Během tiskové konference v Oválné pracovně minulý pátek Trump uvedl, že s Ruskem se mu jedná snadněji než s Ukrajinou. "Putin chce ukončit válku, a až se začne jednat, myslím, že bude mnohem štědřejší, než by musel být. A to je dobře," řekl Trump, jak informoval portál BBC.
Tato ruská taktika při vyjednávání není žádným novým fenoménem. "Ruská strategie spočívá v požadavku maximalistických a přehnaných podmínek, což vytváří dojem, že druhá strana je buďto neochotná jednat, nebo že je ta, která blokuje mírové jednání. Jakékoliv ústupky pak působí jako nedostatečné, protože Rusko v podstatě požaduje úplně něco jiného," vysvětlil pro TN bezpečnostní analytik Oldřich Bureš. Tato taktika je součástí dlouhodobé ruské diplomacie, která usiluje o zajištění výhodných podmínek ve vyjednávání.
Ruský prezident Vladimir Putin nadále trvá na tvrdých požadavcích při mírových jednáních, což komplikuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení stabilního urovnání. Západní bezpečnostní činitelé upozorňují, že Putin nechce ustoupit od svých požadavků týkajících se ukrajinské půdy, mírových jednotek a neutrality, což činí vyjednávání obtížnými.
Podle bezpečnostních úředníků ruský prezident vědomě nastavil „maximalistické“ požadavky, které jsou pro Ukrajinu i Evropu pravděpodobně nepřijatelné. Putin je připraven pokračovat v bojích, pokud jeho cíle nebudou naplněny, což vyvolává pochybnosti o jeho skutečném zájmu o realistické a trvalé mírové řešení konfliktu.
Tento postoj je v kontrastu s názory amerického prezidenta Trumpa, který v pátek novinářům řekl, že věří, že Putin má zájem o mír. Trump také uvedl, že jednání s Ukrajinou je pro něj složitější. Kreml na to reagoval tvrzením, že ruský postoj k míru není pravdivě vykládán, a že Ukrajina musí podniknout kroky, které umožní jednání, jinak bude muset Rusko pokračovat v dosažení svých cílů vojenskými prostředky.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.
Není už žádným tajemstvím, že je Veronika Žilková - ačkoliv tvrdila, že si s muži nějaký čas nebude nic začínat - opět zadaná. Ví se také, kdo je jejím novým objevem. Scénárista Ivan Hubač se tentokrát objevil na veřejnosti bez své partnerky, ale řeč na ni samozřejmě přišla.
Jedno vyjádření zjevně nestačilo. Dara Rolins musela podruhé prozradit, co říká na to, že její snoubenec Pavel Nedvěd byl během sobotní oslavy 53. narozenin spatřen ve společnosti neznámé ženy.
Od ledna dojde k dalšímu navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a dosáhne tak hodnoty 21 839 korun.