Ruský prezident Vladimir Putin se odmítá vzdát svých požadavků při mírových jednáních, což značně ztěžuje vyjednávací pozici amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury Bloomberg Putin záměrně stanovil náročné podmínky, které se týkají ukrajinského území a neutrality země.
Ruský prezident Vladimir Putin trvá na svých tvrdých podmínkách pro konec války na Ukrajině. Mezi jeho požadavky patří, aby Ukrajina formálně přijala neutralitu, zřekla se vstupu do NATO, demilitarizovala se a uznala ruské nároky na anektovaná území. Tato tvrdá vyjednávací pozice vyvolává otázky o tom, zda Putin skutečně usiluje o realistický a trvalý mír, nebo zda chce jen dosáhnout maximálního zisku. Tuto informaci přinesla agentura Bloomberg.
Ruská neochota k ústupkům přitěžuje americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v jeho snahách o vyjednání míru.
Během tiskové konference v Oválné pracovně minulý pátek Trump uvedl, že s Ruskem se mu jedná snadněji než s Ukrajinou. "Putin chce ukončit válku, a až se začne jednat, myslím, že bude mnohem štědřejší, než by musel být. A to je dobře," řekl Trump, jak informoval portál BBC.
Tato ruská taktika při vyjednávání není žádným novým fenoménem. "Ruská strategie spočívá v požadavku maximalistických a přehnaných podmínek, což vytváří dojem, že druhá strana je buďto neochotná jednat, nebo že je ta, která blokuje mírové jednání. Jakékoliv ústupky pak působí jako nedostatečné, protože Rusko v podstatě požaduje úplně něco jiného," vysvětlil pro TN bezpečnostní analytik Oldřich Bureš. Tato taktika je součástí dlouhodobé ruské diplomacie, která usiluje o zajištění výhodných podmínek ve vyjednávání.
Ruský prezident Vladimir Putin nadále trvá na tvrdých požadavcích při mírových jednáních, což komplikuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení stabilního urovnání. Západní bezpečnostní činitelé upozorňují, že Putin nechce ustoupit od svých požadavků týkajících se ukrajinské půdy, mírových jednotek a neutrality, což činí vyjednávání obtížnými.
Podle bezpečnostních úředníků ruský prezident vědomě nastavil „maximalistické“ požadavky, které jsou pro Ukrajinu i Evropu pravděpodobně nepřijatelné. Putin je připraven pokračovat v bojích, pokud jeho cíle nebudou naplněny, což vyvolává pochybnosti o jeho skutečném zájmu o realistické a trvalé mírové řešení konfliktu.
Tento postoj je v kontrastu s názory amerického prezidenta Trumpa, který v pátek novinářům řekl, že věří, že Putin má zájem o mír. Trump také uvedl, že jednání s Ukrajinou je pro něj složitější. Kreml na to reagoval tvrzením, že ruský postoj k míru není pravdivě vykládán, a že Ukrajina musí podniknout kroky, které umožní jednání, jinak bude muset Rusko pokračovat v dosažení svých cílů vojenskými prostředky.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.