Ruský prezident Vladimir Putin se odmítá vzdát svých požadavků při mírových jednáních, což značně ztěžuje vyjednávací pozici amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury Bloomberg Putin záměrně stanovil náročné podmínky, které se týkají ukrajinského území a neutrality země.
Ruský prezident Vladimir Putin trvá na svých tvrdých podmínkách pro konec války na Ukrajině. Mezi jeho požadavky patří, aby Ukrajina formálně přijala neutralitu, zřekla se vstupu do NATO, demilitarizovala se a uznala ruské nároky na anektovaná území. Tato tvrdá vyjednávací pozice vyvolává otázky o tom, zda Putin skutečně usiluje o realistický a trvalý mír, nebo zda chce jen dosáhnout maximálního zisku. Tuto informaci přinesla agentura Bloomberg.
Ruská neochota k ústupkům přitěžuje americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v jeho snahách o vyjednání míru.
Během tiskové konference v Oválné pracovně minulý pátek Trump uvedl, že s Ruskem se mu jedná snadněji než s Ukrajinou. "Putin chce ukončit válku, a až se začne jednat, myslím, že bude mnohem štědřejší, než by musel být. A to je dobře," řekl Trump, jak informoval portál BBC.
Tato ruská taktika při vyjednávání není žádným novým fenoménem. "Ruská strategie spočívá v požadavku maximalistických a přehnaných podmínek, což vytváří dojem, že druhá strana je buďto neochotná jednat, nebo že je ta, která blokuje mírové jednání. Jakékoliv ústupky pak působí jako nedostatečné, protože Rusko v podstatě požaduje úplně něco jiného," vysvětlil pro TN bezpečnostní analytik Oldřich Bureš. Tato taktika je součástí dlouhodobé ruské diplomacie, která usiluje o zajištění výhodných podmínek ve vyjednávání.
Ruský prezident Vladimir Putin nadále trvá na tvrdých požadavcích při mírových jednáních, což komplikuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení stabilního urovnání. Západní bezpečnostní činitelé upozorňují, že Putin nechce ustoupit od svých požadavků týkajících se ukrajinské půdy, mírových jednotek a neutrality, což činí vyjednávání obtížnými.
Podle bezpečnostních úředníků ruský prezident vědomě nastavil „maximalistické“ požadavky, které jsou pro Ukrajinu i Evropu pravděpodobně nepřijatelné. Putin je připraven pokračovat v bojích, pokud jeho cíle nebudou naplněny, což vyvolává pochybnosti o jeho skutečném zájmu o realistické a trvalé mírové řešení konfliktu.
Tento postoj je v kontrastu s názory amerického prezidenta Trumpa, který v pátek novinářům řekl, že věří, že Putin má zájem o mír. Trump také uvedl, že jednání s Ukrajinou je pro něj složitější. Kreml na to reagoval tvrzením, že ruský postoj k míru není pravdivě vykládán, a že Ukrajina musí podniknout kroky, které umožní jednání, jinak bude muset Rusko pokračovat v dosažení svých cílů vojenskými prostředky.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.