Ruský prezident Vladimir Putin se odmítá vzdát svých požadavků při mírových jednáních, což značně ztěžuje vyjednávací pozici amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury Bloomberg Putin záměrně stanovil náročné podmínky, které se týkají ukrajinského území a neutrality země.
Ruský prezident Vladimir Putin trvá na svých tvrdých podmínkách pro konec války na Ukrajině. Mezi jeho požadavky patří, aby Ukrajina formálně přijala neutralitu, zřekla se vstupu do NATO, demilitarizovala se a uznala ruské nároky na anektovaná území. Tato tvrdá vyjednávací pozice vyvolává otázky o tom, zda Putin skutečně usiluje o realistický a trvalý mír, nebo zda chce jen dosáhnout maximálního zisku. Tuto informaci přinesla agentura Bloomberg.
Ruská neochota k ústupkům přitěžuje americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v jeho snahách o vyjednání míru.
Během tiskové konference v Oválné pracovně minulý pátek Trump uvedl, že s Ruskem se mu jedná snadněji než s Ukrajinou. "Putin chce ukončit válku, a až se začne jednat, myslím, že bude mnohem štědřejší, než by musel být. A to je dobře," řekl Trump, jak informoval portál BBC.
Tato ruská taktika při vyjednávání není žádným novým fenoménem. "Ruská strategie spočívá v požadavku maximalistických a přehnaných podmínek, což vytváří dojem, že druhá strana je buďto neochotná jednat, nebo že je ta, která blokuje mírové jednání. Jakékoliv ústupky pak působí jako nedostatečné, protože Rusko v podstatě požaduje úplně něco jiného," vysvětlil pro TN bezpečnostní analytik Oldřich Bureš. Tato taktika je součástí dlouhodobé ruské diplomacie, která usiluje o zajištění výhodných podmínek ve vyjednávání.
Ruský prezident Vladimir Putin nadále trvá na tvrdých požadavcích při mírových jednáních, což komplikuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení stabilního urovnání. Západní bezpečnostní činitelé upozorňují, že Putin nechce ustoupit od svých požadavků týkajících se ukrajinské půdy, mírových jednotek a neutrality, což činí vyjednávání obtížnými.
Podle bezpečnostních úředníků ruský prezident vědomě nastavil „maximalistické“ požadavky, které jsou pro Ukrajinu i Evropu pravděpodobně nepřijatelné. Putin je připraven pokračovat v bojích, pokud jeho cíle nebudou naplněny, což vyvolává pochybnosti o jeho skutečném zájmu o realistické a trvalé mírové řešení konfliktu.
Tento postoj je v kontrastu s názory amerického prezidenta Trumpa, který v pátek novinářům řekl, že věří, že Putin má zájem o mír. Trump také uvedl, že jednání s Ukrajinou je pro něj složitější. Kreml na to reagoval tvrzením, že ruský postoj k míru není pravdivě vykládán, a že Ukrajina musí podniknout kroky, které umožní jednání, jinak bude muset Rusko pokračovat v dosažení svých cílů vojenskými prostředky.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.
Prezident Petr Pavel pokračuje v setkávání se sportovními osobnostmi i po návratu z olympiády do České republiky. Pavel posnídal s jednou z legend světového motorsportu a tak trochu si rýpl do českých Motoristů s velkým M.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.