Ruský prezident Vladimir Putin se odmítá vzdát svých požadavků při mírových jednáních, což značně ztěžuje vyjednávací pozici amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury Bloomberg Putin záměrně stanovil náročné podmínky, které se týkají ukrajinského území a neutrality země.
Ruský prezident Vladimir Putin trvá na svých tvrdých podmínkách pro konec války na Ukrajině. Mezi jeho požadavky patří, aby Ukrajina formálně přijala neutralitu, zřekla se vstupu do NATO, demilitarizovala se a uznala ruské nároky na anektovaná území. Tato tvrdá vyjednávací pozice vyvolává otázky o tom, zda Putin skutečně usiluje o realistický a trvalý mír, nebo zda chce jen dosáhnout maximálního zisku. Tuto informaci přinesla agentura Bloomberg.
Ruská neochota k ústupkům přitěžuje americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v jeho snahách o vyjednání míru.
Během tiskové konference v Oválné pracovně minulý pátek Trump uvedl, že s Ruskem se mu jedná snadněji než s Ukrajinou. "Putin chce ukončit válku, a až se začne jednat, myslím, že bude mnohem štědřejší, než by musel být. A to je dobře," řekl Trump, jak informoval portál BBC.
Tato ruská taktika při vyjednávání není žádným novým fenoménem. "Ruská strategie spočívá v požadavku maximalistických a přehnaných podmínek, což vytváří dojem, že druhá strana je buďto neochotná jednat, nebo že je ta, která blokuje mírové jednání. Jakékoliv ústupky pak působí jako nedostatečné, protože Rusko v podstatě požaduje úplně něco jiného," vysvětlil pro TN bezpečnostní analytik Oldřich Bureš. Tato taktika je součástí dlouhodobé ruské diplomacie, která usiluje o zajištění výhodných podmínek ve vyjednávání.
Ruský prezident Vladimir Putin nadále trvá na tvrdých požadavcích při mírových jednáních, což komplikuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení stabilního urovnání. Západní bezpečnostní činitelé upozorňují, že Putin nechce ustoupit od svých požadavků týkajících se ukrajinské půdy, mírových jednotek a neutrality, což činí vyjednávání obtížnými.
Podle bezpečnostních úředníků ruský prezident vědomě nastavil „maximalistické“ požadavky, které jsou pro Ukrajinu i Evropu pravděpodobně nepřijatelné. Putin je připraven pokračovat v bojích, pokud jeho cíle nebudou naplněny, což vyvolává pochybnosti o jeho skutečném zájmu o realistické a trvalé mírové řešení konfliktu.
Tento postoj je v kontrastu s názory amerického prezidenta Trumpa, který v pátek novinářům řekl, že věří, že Putin má zájem o mír. Trump také uvedl, že jednání s Ukrajinou je pro něj složitější. Kreml na to reagoval tvrzením, že ruský postoj k míru není pravdivě vykládán, a že Ukrajina musí podniknout kroky, které umožní jednání, jinak bude muset Rusko pokračovat v dosažení svých cílů vojenskými prostředky.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.