Nárůst německé vojenské síly představuje pro Francii oživení starého, avšak nově pojatého dilematu. Obavy z 19. a 20. století z invaze sice dávno pominuly díky pevnému francouzsko-německému partnerství, ale současné plány Berlína na zdvojnásobení výdajů na obranu vyvolávají v Paříži novou úzkost. Francouzský prezident Emmanuel Macron je podle webu Poitico „posedlý“ obrovskou finanční volností, kterou má Německo pro své přezbrojení v příštích pěti letech, zejména ve srovnání s finančně vyčerpanou Francií.
Macron se obává, že by Německo mohlo ohrozit prestižní pozici Francie jako nejefektivnější vojensko-diplomatické mocnosti EU. Klíčovou otázkou je, zda německé miliardy pomohou vybudovat, nebo naopak zastřít jeho vizi strategicky autonomního evropského obranného průmyslu. Obě země se sice zavázaly k novému cíli NATO vynakládat do roku 2035 na obranu 3,5 % HDP, ale zatímco Německo má reálný plán dosáhnout tohoto cíle do roku 2029, Francie jen stěží splní tento závazek a zároveň sníží rozpočtový schodek na 3 % HDP.
Rozpočty na obranu pro letošní rok jsou srovnatelné – 86 miliard eur v Německu a 62 miliard eur ve Francii. Do roku 2029 však Německo plánuje utrácet až 150 miliard eur ročně, zatímco Francie, i přes své rozšířené obranné plány, dosáhne v nejlepším případě 80 miliard eur. Někteří francouzští představitelé sice odmítají obavy, že by nová německá vojenská síla (a do jisté míry i polská) mohla oslabit vliv Paříže v Bruselu, a zdůrazňují „zvláštní“ postavení Francie dané jejím globálním vojenským dosahem, stálým členstvím v Radě bezpečnosti OSN a jaderným odstrašením.
Francouzští vojenští velitelé sice vítají německé dohánění zpoždění, ale po osmi desetiletích historické averze k vojenství pochybují o rychlé přeměně Bundeswehru v efektivní sílu. Mnohem naléhavější je proto otázka směru, kterým se německé investice vydají. Podpoří německé zbrojení budování strategicky autonomního evropského obranného průmyslu, vytváření evropských pracovních míst a posílení ekonomické síly Evropy? Nebo se peníze nalejí do hotového vojenského vybavení z USA a upřednostní se průmyslová spojenectví s americkými obrannými giganty?
Německý kancléř Friedrich Merz občas hovoří o nutnosti evropského „rámce“ pro nárůst výdajů na obranu a o podpoře „evropské strategické suverenity“, čímž se přibližuje Macronovu postoji. Jindy však zdůrazňuje „koaliční smlouvu“ v rámci NATO a význam transatlantického partnerství. Každopádně rozsah německých výdajů v nadcházejících letech nevyhnutelně učiní z německého obranného průmyslu klíčového hráče v evropských vojenských inovacích a zakázkách. Francii znepokojilo nedávné rozhodnutí společnosti Rheinmetall uzavřít dohodu s americkou firmou Anduril na výrobu dronů a raket.
Pravdou je, že bez společného vývoje zbraní budoucnosti zeměmi EU nemůže vzniknout pevná evropská vojensko-průmyslová základna. Je proto nezbytné, aby Berlín a Paříž neprodleně stanovily směr pro nadcházející boom v oblasti inovací, výcviku a zadávání obranných zakázek a posílily svůj politický závazek ke francouzsko-německé spolupráci. Okno příležitosti je úzké a brzy bude prostor pouze pro realizaci již učiněných rozhodnutí.
Většina v Paříži se shoduje, že německé přezbrojení vyvolá otázky „průmyslové rovnováhy“ dříve, než ty „politické“ v EU. Merz si je ovšem vědom toho, že by se německá vojenská síla bez ukotvení v evropském konsensu mohla stát politickým problémem, a to nejen pro Francouze. Pro Francii je však nepříjemnou pravdou, že v nadcházejícím desetiletí bude Německo nejen evropskou průmyslovou velmocí, ale i dominantní vojenskou silou v EU. Strategická autonomie je tak nyní v německých rukou.
Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval svůj zásadní nesouhlas s přijetím Ukrajiny do Evropské unie. Při svém příjezdu na kodaňský summit šéfů států a vlád Evropské unie uvedl, že Budapešť se i nadále staví proti této myšlence.
Švýcarské ledovce přišly za pouhých deset let o čtvrtinu svého objemu. Podle výzkumníků ze sítě GLAMOS (Glacier Monitoring in Switzerland) ztratily švýcarské ledovce v období mezi lety 2015 a 2025 celých 24 procent svého objemu.
Nárůst německé vojenské síly představuje pro Francii oživení starého, avšak nově pojatého dilematu. Obavy z 19. a 20. století z invaze sice dávno pominuly díky pevnému francouzsko-německému partnerství, ale současné plány Berlína na zdvojnásobení výdajů na obranu vyvolávají v Paříži novou úzkost. Francouzský prezident Emmanuel Macron je podle webu Poitico „posedlý“ obrovskou finanční volností, kterou má Německo pro své přezbrojení v příštích pěti letech, zejména ve srovnání s finančně vyčerpanou Francií.
Plánovaný schodek 286 miliard korun ve státním rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že ani vláda Petra Fialy nedokáže zkrotit veřejné finance. Kabinet spoléhá na investice, zatímco opozice kritizuje zadlužování, přestože sama v minulosti rozpočet zatížila rekordními schodky. V předvolebním boji tak hrozí, že místo racionální debaty převládne účelová fiskální rétorika.
Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Slovenské ústavní změny znamenají podle aktivistů za práva LGBTQ+ „temný den“ pro zemi. Přijatá opatření jsou vnímána jako součást širšího ústupu od lidských práv a právního státu ve střední Evropě. Novela mimo jiné uznává pouze mužské a ženské pohlaví a prakticky znemožňuje adopci dětí stejnopohlavním párům.
Andrej Babiš v čele hnutí ANO sice podle průzkumů míří k vítězství ve sněmovních volbách, ale těžká práce ho teprve čeká. Sestavit funkční většinu bez ideově nesourodých a geopoliticky problematických spojenců bude mimořádně složité. Podpora od SPD či Stačilo by mohla ohrozit nejen důvěryhodnost Česka v zahraničí, ale i stabilitu samotné vlády. Rozhodování po volbách tak bude zásadní i pro směřování země.
Nejsou to ani dva roky od chvíle, kdy Labouristická strana Keira Starmera triumfovala v britských volbách s největší většinou v tomto století a zasadila historickou porážku Konzervativcům. Nyní, po pouhých patnácti měsících v úřadu, se však Keir Starmer stal nejnepopulárnějším britským premiérem v historii měření.
Americká federální vláda zastavila svou činnost poté, co se zákonodárcům nepodařilo nalézt shodu ohledně financování, jejíž jádro představuje financování zdravotnictví. K tomuto uzavření, které je prvním za téměř sedm let, došlo ve středu po půlnoci. V důsledku toho je ochromena práce mnoha federálních úřadů a statisíce zaměstnanců jsou dočasně mimo službu.
Princ Harry se domnívá, že dochází ke snahám sabotovat jeho usmíření s otcem, úřadujícím britským králem Karlem III. Vyslovil se tak poté, co označil nedávné články v médiích o jejich zářijovém setkání za "kategoricky nepravdivé".