Nárůst německé vojenské síly představuje pro Francii oživení starého, avšak nově pojatého dilematu. Obavy z 19. a 20. století z invaze sice dávno pominuly díky pevnému francouzsko-německému partnerství, ale současné plány Berlína na zdvojnásobení výdajů na obranu vyvolávají v Paříži novou úzkost. Francouzský prezident Emmanuel Macron je podle webu Poitico „posedlý“ obrovskou finanční volností, kterou má Německo pro své přezbrojení v příštích pěti letech, zejména ve srovnání s finančně vyčerpanou Francií.
Macron se obává, že by Německo mohlo ohrozit prestižní pozici Francie jako nejefektivnější vojensko-diplomatické mocnosti EU. Klíčovou otázkou je, zda německé miliardy pomohou vybudovat, nebo naopak zastřít jeho vizi strategicky autonomního evropského obranného průmyslu. Obě země se sice zavázaly k novému cíli NATO vynakládat do roku 2035 na obranu 3,5 % HDP, ale zatímco Německo má reálný plán dosáhnout tohoto cíle do roku 2029, Francie jen stěží splní tento závazek a zároveň sníží rozpočtový schodek na 3 % HDP.
Rozpočty na obranu pro letošní rok jsou srovnatelné – 86 miliard eur v Německu a 62 miliard eur ve Francii. Do roku 2029 však Německo plánuje utrácet až 150 miliard eur ročně, zatímco Francie, i přes své rozšířené obranné plány, dosáhne v nejlepším případě 80 miliard eur. Někteří francouzští představitelé sice odmítají obavy, že by nová německá vojenská síla (a do jisté míry i polská) mohla oslabit vliv Paříže v Bruselu, a zdůrazňují „zvláštní“ postavení Francie dané jejím globálním vojenským dosahem, stálým členstvím v Radě bezpečnosti OSN a jaderným odstrašením.
Francouzští vojenští velitelé sice vítají německé dohánění zpoždění, ale po osmi desetiletích historické averze k vojenství pochybují o rychlé přeměně Bundeswehru v efektivní sílu. Mnohem naléhavější je proto otázka směru, kterým se německé investice vydají. Podpoří německé zbrojení budování strategicky autonomního evropského obranného průmyslu, vytváření evropských pracovních míst a posílení ekonomické síly Evropy? Nebo se peníze nalejí do hotového vojenského vybavení z USA a upřednostní se průmyslová spojenectví s americkými obrannými giganty?
Německý kancléř Friedrich Merz občas hovoří o nutnosti evropského „rámce“ pro nárůst výdajů na obranu a o podpoře „evropské strategické suverenity“, čímž se přibližuje Macronovu postoji. Jindy však zdůrazňuje „koaliční smlouvu“ v rámci NATO a význam transatlantického partnerství. Každopádně rozsah německých výdajů v nadcházejících letech nevyhnutelně učiní z německého obranného průmyslu klíčového hráče v evropských vojenských inovacích a zakázkách. Francii znepokojilo nedávné rozhodnutí společnosti Rheinmetall uzavřít dohodu s americkou firmou Anduril na výrobu dronů a raket.
Pravdou je, že bez společného vývoje zbraní budoucnosti zeměmi EU nemůže vzniknout pevná evropská vojensko-průmyslová základna. Je proto nezbytné, aby Berlín a Paříž neprodleně stanovily směr pro nadcházející boom v oblasti inovací, výcviku a zadávání obranných zakázek a posílily svůj politický závazek ke francouzsko-německé spolupráci. Okno příležitosti je úzké a brzy bude prostor pouze pro realizaci již učiněných rozhodnutí.
Většina v Paříži se shoduje, že německé přezbrojení vyvolá otázky „průmyslové rovnováhy“ dříve, než ty „politické“ v EU. Merz si je ovšem vědom toho, že by se německá vojenská síla bez ukotvení v evropském konsensu mohla stát politickým problémem, a to nejen pro Francouze. Pro Francii je však nepříjemnou pravdou, že v nadcházejícím desetiletí bude Německo nejen evropskou průmyslovou velmocí, ale i dominantní vojenskou silou v EU. Strategická autonomie je tak nyní v německých rukou.
Americký prezident Donald Trump udělal během cesty domů ze summitu NATO v turecké Ankaře něco zvláštního. Na jedné z britských vojenských základen totiž absolvoval mezipřistání, během kterého přesedl do jiného letadla. Jak to vysvětluje?
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.