Nárůst německé vojenské síly představuje pro Francii oživení starého, avšak nově pojatého dilematu. Obavy z 19. a 20. století z invaze sice dávno pominuly díky pevnému francouzsko-německému partnerství, ale současné plány Berlína na zdvojnásobení výdajů na obranu vyvolávají v Paříži novou úzkost. Francouzský prezident Emmanuel Macron je podle webu Poitico „posedlý“ obrovskou finanční volností, kterou má Německo pro své přezbrojení v příštích pěti letech, zejména ve srovnání s finančně vyčerpanou Francií.
Macron se obává, že by Německo mohlo ohrozit prestižní pozici Francie jako nejefektivnější vojensko-diplomatické mocnosti EU. Klíčovou otázkou je, zda německé miliardy pomohou vybudovat, nebo naopak zastřít jeho vizi strategicky autonomního evropského obranného průmyslu. Obě země se sice zavázaly k novému cíli NATO vynakládat do roku 2035 na obranu 3,5 % HDP, ale zatímco Německo má reálný plán dosáhnout tohoto cíle do roku 2029, Francie jen stěží splní tento závazek a zároveň sníží rozpočtový schodek na 3 % HDP.
Rozpočty na obranu pro letošní rok jsou srovnatelné – 86 miliard eur v Německu a 62 miliard eur ve Francii. Do roku 2029 však Německo plánuje utrácet až 150 miliard eur ročně, zatímco Francie, i přes své rozšířené obranné plány, dosáhne v nejlepším případě 80 miliard eur. Někteří francouzští představitelé sice odmítají obavy, že by nová německá vojenská síla (a do jisté míry i polská) mohla oslabit vliv Paříže v Bruselu, a zdůrazňují „zvláštní“ postavení Francie dané jejím globálním vojenským dosahem, stálým členstvím v Radě bezpečnosti OSN a jaderným odstrašením.
Francouzští vojenští velitelé sice vítají německé dohánění zpoždění, ale po osmi desetiletích historické averze k vojenství pochybují o rychlé přeměně Bundeswehru v efektivní sílu. Mnohem naléhavější je proto otázka směru, kterým se německé investice vydají. Podpoří německé zbrojení budování strategicky autonomního evropského obranného průmyslu, vytváření evropských pracovních míst a posílení ekonomické síly Evropy? Nebo se peníze nalejí do hotového vojenského vybavení z USA a upřednostní se průmyslová spojenectví s americkými obrannými giganty?
Německý kancléř Friedrich Merz občas hovoří o nutnosti evropského „rámce“ pro nárůst výdajů na obranu a o podpoře „evropské strategické suverenity“, čímž se přibližuje Macronovu postoji. Jindy však zdůrazňuje „koaliční smlouvu“ v rámci NATO a význam transatlantického partnerství. Každopádně rozsah německých výdajů v nadcházejících letech nevyhnutelně učiní z německého obranného průmyslu klíčového hráče v evropských vojenských inovacích a zakázkách. Francii znepokojilo nedávné rozhodnutí společnosti Rheinmetall uzavřít dohodu s americkou firmou Anduril na výrobu dronů a raket.
Pravdou je, že bez společného vývoje zbraní budoucnosti zeměmi EU nemůže vzniknout pevná evropská vojensko-průmyslová základna. Je proto nezbytné, aby Berlín a Paříž neprodleně stanovily směr pro nadcházející boom v oblasti inovací, výcviku a zadávání obranných zakázek a posílily svůj politický závazek ke francouzsko-německé spolupráci. Okno příležitosti je úzké a brzy bude prostor pouze pro realizaci již učiněných rozhodnutí.
Většina v Paříži se shoduje, že německé přezbrojení vyvolá otázky „průmyslové rovnováhy“ dříve, než ty „politické“ v EU. Merz si je ovšem vědom toho, že by se německá vojenská síla bez ukotvení v evropském konsensu mohla stát politickým problémem, a to nejen pro Francouze. Pro Francii je však nepříjemnou pravdou, že v nadcházejícím desetiletí bude Německo nejen evropskou průmyslovou velmocí, ale i dominantní vojenskou silou v EU. Strategická autonomie je tak nyní v německých rukou.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.