Dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku Čchiou Siao-čchim, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O několik hodin později byl Maduro ve své ložnici zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.
Zatímco se čínské ministerstvo zahraničí snaží situaci mírnit oficiálním odsouzením a voláním po dodržování mezinárodního práva, čínský internet žije úplně jiným příběhem. Na sociální síti Weibo, která je čínskou obdobou sítě X, nasbírala témata spojená s dopadením Madura přes 650 milionů zobrazení. Mezi uživateli se bleskově rozšířila myšlenka, že Trumpův razantní postup by mohl sloužit jako „dokonalý manuál“ pro budoucí čínskou operaci na Tchaj-wanu. Mnozí diskutující se ptají, proč by se Čína měla ohlížet na pravidla, když je USA tak okatě ignorují.
Nacionalisticky naladění uživatelé v diskuzích často používají termín „bleskový úder“ a naznačují, že pokud mohou Spojené státy unést nepohodlného lídra ze státu ve svém „zadním dvorku“, Peking má morální právo udělat totéž s tchajwanským prezidentem Laj Čching-tem. Tato rétorika odráží frustraci části čínské veřejnosti z dlouhotrvajícího patu v otázce ostrova. Oficiální Peking se však k těmto lidovým výzvám k násilí nepřipojuje a v oficiální rovině se naopak stylizuje do role obránce suverenity a stability.
Prezident Si Ťin-pching při setkání s irským premiérem nepřímo kritizoval Washington za „unilaterální šikanu“, která podkopává světový řád. Čínská státní média, jako je agentura Sin-chua, zase mluví o „plenitelském řádu“ založeném na amerických zájmech namísto mezinárodního práva. Tato kritika však působí v očích západních analytiků pokrytecky, zejména v kontrastu s čínským postojem k ruské invazi na Ukrajinu, kterou Peking nikdy otevřeně neodsoudil a raději z jejího rozpoutání vinil NATO.
Z čistě ekonomického hlediska je pro Čínu pád Madura rizikem pro její energetickou bezpečnost. V posledních měsících roku 2025 směřovalo až 80 % venezuelské ropy právě do Číny, často za výrazné slevy výměnou za miliardové půjčky, které Caracas Pekingu dlužil. Trumpův záměr, aby americké ropné firmy převzaly kontrolu nad venezuelskou infrastrukturou a „vybraly si zisky ze země“, může znamenat konec levných dodávek pro čínské rafinerie. Čína tak čelí hrozbě, že ztratí výsadní přístup k největším prokázaným zásobám ropy na světě.
Přestože se na internetu šíří srovnání s Tchaj-wanem, experti varují před přílišným zjednodušováním. Tchajwanský poslanec Wang Ting-ju zdůraznil, že „Tchaj-wan není Venezuela“. Ostrov disponuje moderní armádou vybavenou špičkovými technologiemi a jeho demokratické instituce jsou mnohem stabilnější než Madurova autokracie. Navíc případné zadržení tchajwanského lídra by pravděpodobně vyvolalo okamžitou vojenskou reakci, zatímco ve Venezuele se režim po odstranění Madura ocitl v chaosu a prozatímní vedení se snaží o diplomatické přežití.
Analytici se shodují, že Čína bude v nejbližší době postupovat opatrně. Prioritou pro Peking bude minimalizovat ekonomické škody a ochránit své investice ve Venezuele, které dosahují desítek miliard dolarů. Spíše než k vojenskému dobrodružství se Čína pravděpodobně uchýlí k budování vlastního právního rámce, který by jí umožnil podobné kroky v budoucnu ospravedlnit. Trumpova operace v Caracasu totiž vytvořila precedens, podle kterého velmoci mohou jednat silou, pokud své kroky označí za vynucování práva.
Události ve Venezuele změnily globální vnímání toho, co je v mezinárodní politice možné. Pro Tchaj-wan je to varovný signál, že se svět vrací k mocenské politice 19. století, kde suverenita ustupuje síle. Čína sice ztratila spojence, ale získala argument pro vlastní asertivní politiku.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.