Dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku Čchiou Siao-čchim, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O několik hodin později byl Maduro ve své ložnici zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.
Zatímco se čínské ministerstvo zahraničí snaží situaci mírnit oficiálním odsouzením a voláním po dodržování mezinárodního práva, čínský internet žije úplně jiným příběhem. Na sociální síti Weibo, která je čínskou obdobou sítě X, nasbírala témata spojená s dopadením Madura přes 650 milionů zobrazení. Mezi uživateli se bleskově rozšířila myšlenka, že Trumpův razantní postup by mohl sloužit jako „dokonalý manuál“ pro budoucí čínskou operaci na Tchaj-wanu. Mnozí diskutující se ptají, proč by se Čína měla ohlížet na pravidla, když je USA tak okatě ignorují.
Nacionalisticky naladění uživatelé v diskuzích často používají termín „bleskový úder“ a naznačují, že pokud mohou Spojené státy unést nepohodlného lídra ze státu ve svém „zadním dvorku“, Peking má morální právo udělat totéž s tchajwanským prezidentem Laj Čching-tem. Tato rétorika odráží frustraci části čínské veřejnosti z dlouhotrvajícího patu v otázce ostrova. Oficiální Peking se však k těmto lidovým výzvám k násilí nepřipojuje a v oficiální rovině se naopak stylizuje do role obránce suverenity a stability.
Prezident Si Ťin-pching při setkání s irským premiérem nepřímo kritizoval Washington za „unilaterální šikanu“, která podkopává světový řád. Čínská státní média, jako je agentura Sin-chua, zase mluví o „plenitelském řádu“ založeném na amerických zájmech namísto mezinárodního práva. Tato kritika však působí v očích západních analytiků pokrytecky, zejména v kontrastu s čínským postojem k ruské invazi na Ukrajinu, kterou Peking nikdy otevřeně neodsoudil a raději z jejího rozpoutání vinil NATO.
Z čistě ekonomického hlediska je pro Čínu pád Madura rizikem pro její energetickou bezpečnost. V posledních měsících roku 2025 směřovalo až 80 % venezuelské ropy právě do Číny, často za výrazné slevy výměnou za miliardové půjčky, které Caracas Pekingu dlužil. Trumpův záměr, aby americké ropné firmy převzaly kontrolu nad venezuelskou infrastrukturou a „vybraly si zisky ze země“, může znamenat konec levných dodávek pro čínské rafinerie. Čína tak čelí hrozbě, že ztratí výsadní přístup k největším prokázaným zásobám ropy na světě.
Přestože se na internetu šíří srovnání s Tchaj-wanem, experti varují před přílišným zjednodušováním. Tchajwanský poslanec Wang Ting-ju zdůraznil, že „Tchaj-wan není Venezuela“. Ostrov disponuje moderní armádou vybavenou špičkovými technologiemi a jeho demokratické instituce jsou mnohem stabilnější než Madurova autokracie. Navíc případné zadržení tchajwanského lídra by pravděpodobně vyvolalo okamžitou vojenskou reakci, zatímco ve Venezuele se režim po odstranění Madura ocitl v chaosu a prozatímní vedení se snaží o diplomatické přežití.
Analytici se shodují, že Čína bude v nejbližší době postupovat opatrně. Prioritou pro Peking bude minimalizovat ekonomické škody a ochránit své investice ve Venezuele, které dosahují desítek miliard dolarů. Spíše než k vojenskému dobrodružství se Čína pravděpodobně uchýlí k budování vlastního právního rámce, který by jí umožnil podobné kroky v budoucnu ospravedlnit. Trumpova operace v Caracasu totiž vytvořila precedens, podle kterého velmoci mohou jednat silou, pokud své kroky označí za vynucování práva.
Události ve Venezuele změnily globální vnímání toho, co je v mezinárodní politice možné. Pro Tchaj-wan je to varovný signál, že se svět vrací k mocenské politice 19. století, kde suverenita ustupuje síle. Čína sice ztratila spojence, ale získala argument pro vlastní asertivní politiku.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.