Internet má novou absurdní posedlost – hypotetickou otázku: Kdo by vyhrál v souboji bez pravidel mezi stovkou průměrných mužů a jedním dospělým gorilím samcem? Zatímco někteří argumentují, že lidé kdysi lovili mamuty a tudíž by mohli zvítězit, jiní připomínají, že stříbrnohřbetý samec gorily dokáže zvednout téměř tunu a člověka by odhodil jako hadrovou panenku.
Přestože jde o nesmyslnou spekulaci, celá debata podle profesora geochemie Renauda Joannes-Boyaua z Austrálie odhaluje zajímavé otázky týkající se lidské evoluce. Jaké jsou skutečné přednosti našeho druhu? Co jsme během vývoje obětovali? A co nás gorily – naši mohutní, silní a zároveň ohrožení příbuzní – mohou naučit?
Gorily patří spolu se šimpanzi, bonoby a orangutany mezi naše nejbližší příbuzné – dělíme s nimi přes 98 % genetické informace. Naše vývojové cesty se rozešly zhruba před 10 miliony lety, přesto sdílíme řadu společných znaků: protistojné palce, mimiku, sociální chování i emoční inteligenci.
Gorily se přizpůsobily životu v hustých lesích a horách, jejich síla je ohromující – samci váží přes 160 kilogramů a bez tréninku zvednou tunu. Síla je výsledkem evoluce, kde dominantní samci získávají přístup k samicím.
Naopak lidé vyměnili sílu za mozek. Náš mozek je třikrát větší než u goril a umožňuje nám abstraktní myšlení, jazyk, spolupráci ve velkých skupinách i předávání znalostí. A právě schopnost spolupráce je podle profesora Joannes-Boyaua naším největším evolučním trumfem, uvedl pro web The Conversation.
V souboji tváří v tvář by člověk neměl šanci. Gorila by ho doslova rozmačkala. Ale lidé „nehrají fér“. Mají taktiky, technologie, zbraně a schopnost spolupracovat v rozsáhlých skupinách. V minulosti ostatně přivedli gorily až na pokraj vyhynutí – ne silou, ale prostřednictvím svého vlivu na přírodu.
Dnes žije lidský druh na všech kontinentech, v každém klimatu a prostředí. Změnili jsme krajinu, dobyli Měsíc, vytvořili digitální svět. Ale i gorily jsou evolučním úspěchem – dokladem harmonie s přírodou, fyzické síly a tichého klidu.
Závěr? Gorila by vyhrála bitvu. Lidé by vyhráli válku.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.