Internet má novou absurdní posedlost – hypotetickou otázku: Kdo by vyhrál v souboji bez pravidel mezi stovkou průměrných mužů a jedním dospělým gorilím samcem? Zatímco někteří argumentují, že lidé kdysi lovili mamuty a tudíž by mohli zvítězit, jiní připomínají, že stříbrnohřbetý samec gorily dokáže zvednout téměř tunu a člověka by odhodil jako hadrovou panenku.
Přestože jde o nesmyslnou spekulaci, celá debata podle profesora geochemie Renauda Joannes-Boyaua z Austrálie odhaluje zajímavé otázky týkající se lidské evoluce. Jaké jsou skutečné přednosti našeho druhu? Co jsme během vývoje obětovali? A co nás gorily – naši mohutní, silní a zároveň ohrožení příbuzní – mohou naučit?
Gorily patří spolu se šimpanzi, bonoby a orangutany mezi naše nejbližší příbuzné – dělíme s nimi přes 98 % genetické informace. Naše vývojové cesty se rozešly zhruba před 10 miliony lety, přesto sdílíme řadu společných znaků: protistojné palce, mimiku, sociální chování i emoční inteligenci.
Gorily se přizpůsobily životu v hustých lesích a horách, jejich síla je ohromující – samci váží přes 160 kilogramů a bez tréninku zvednou tunu. Síla je výsledkem evoluce, kde dominantní samci získávají přístup k samicím.
Naopak lidé vyměnili sílu za mozek. Náš mozek je třikrát větší než u goril a umožňuje nám abstraktní myšlení, jazyk, spolupráci ve velkých skupinách i předávání znalostí. A právě schopnost spolupráce je podle profesora Joannes-Boyaua naším největším evolučním trumfem, uvedl pro web The Conversation.
V souboji tváří v tvář by člověk neměl šanci. Gorila by ho doslova rozmačkala. Ale lidé „nehrají fér“. Mají taktiky, technologie, zbraně a schopnost spolupracovat v rozsáhlých skupinách. V minulosti ostatně přivedli gorily až na pokraj vyhynutí – ne silou, ale prostřednictvím svého vlivu na přírodu.
Dnes žije lidský druh na všech kontinentech, v každém klimatu a prostředí. Změnili jsme krajinu, dobyli Měsíc, vytvořili digitální svět. Ale i gorily jsou evolučním úspěchem – dokladem harmonie s přírodou, fyzické síly a tichého klidu.
Závěr? Gorila by vyhrála bitvu. Lidé by vyhráli válku.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.