Internet má novou absurdní posedlost – hypotetickou otázku: Kdo by vyhrál v souboji bez pravidel mezi stovkou průměrných mužů a jedním dospělým gorilím samcem? Zatímco někteří argumentují, že lidé kdysi lovili mamuty a tudíž by mohli zvítězit, jiní připomínají, že stříbrnohřbetý samec gorily dokáže zvednout téměř tunu a člověka by odhodil jako hadrovou panenku.
Přestože jde o nesmyslnou spekulaci, celá debata podle profesora geochemie Renauda Joannes-Boyaua z Austrálie odhaluje zajímavé otázky týkající se lidské evoluce. Jaké jsou skutečné přednosti našeho druhu? Co jsme během vývoje obětovali? A co nás gorily – naši mohutní, silní a zároveň ohrožení příbuzní – mohou naučit?
Gorily patří spolu se šimpanzi, bonoby a orangutany mezi naše nejbližší příbuzné – dělíme s nimi přes 98 % genetické informace. Naše vývojové cesty se rozešly zhruba před 10 miliony lety, přesto sdílíme řadu společných znaků: protistojné palce, mimiku, sociální chování i emoční inteligenci.
Gorily se přizpůsobily životu v hustých lesích a horách, jejich síla je ohromující – samci váží přes 160 kilogramů a bez tréninku zvednou tunu. Síla je výsledkem evoluce, kde dominantní samci získávají přístup k samicím.
Naopak lidé vyměnili sílu za mozek. Náš mozek je třikrát větší než u goril a umožňuje nám abstraktní myšlení, jazyk, spolupráci ve velkých skupinách i předávání znalostí. A právě schopnost spolupráce je podle profesora Joannes-Boyaua naším největším evolučním trumfem, uvedl pro web The Conversation.
V souboji tváří v tvář by člověk neměl šanci. Gorila by ho doslova rozmačkala. Ale lidé „nehrají fér“. Mají taktiky, technologie, zbraně a schopnost spolupracovat v rozsáhlých skupinách. V minulosti ostatně přivedli gorily až na pokraj vyhynutí – ne silou, ale prostřednictvím svého vlivu na přírodu.
Dnes žije lidský druh na všech kontinentech, v každém klimatu a prostředí. Změnili jsme krajinu, dobyli Měsíc, vytvořili digitální svět. Ale i gorily jsou evolučním úspěchem – dokladem harmonie s přírodou, fyzické síly a tichého klidu.
Závěr? Gorila by vyhrála bitvu. Lidé by vyhráli válku.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.