Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Nemocnice v Nangarháru, kde Muhammad zemřel, byla dříve financována Spojenými státy, které pokrývaly náklady na mzdy lékařů, léky i vybavení. Letos však americká pomoc skončila. Pediatr Anidulláh Samim tvrdí, že úmrtnost dětí od té doby vzrostla o 3 až 4 procenta. Rodiče si nyní musí platit léky sami, což si mnoho z nich nemůže dovolit. Zrušení stovek venkovských klinik znamená, že lidé musí cestovat do přeplněných nemocnic, které nemají dost personálu ani vybavení.
Místnosti jsou přeplněné, tříleté děti sdílí postele a lidé se ve vedru snaží uchladit pomocí papírových ventilátorů. Situace je zoufalá.
Po převzetí moci Donaldem Trumpem USA přerušily nebo zrušily pomoc ve výši 1,7 miliardy dolarů, z čehož půl miliardy ještě nebylo vyplaceno. Trump tvrdí, že pomoc cizím zemím musí sloužit zájmům USA. V červenci byla zcela uzavřena agentura USAID, kterou Elon Musk označil za „vhozenou do drtiče dřeva“.
Ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že žádný člověk kvůli tomu nezemřel. Odborníci ale varují, že podle výzkumu publikovaného v časopise The Lancet by kvůli celosvětovému omezení pomoci mohlo v příštích pěti letech zemřít až 14 milionů lidí, z toho téměř 5 milionů dětí do pěti let.
Afghánistán má jednu z nejvyšších mateřských úmrtností na světě. Organizace Save the Children varuje, že bez pomoci USAID se zhroutily klíčové zdravotní služby. V provincii Nangarhár například od uzavření kliniky zemřelo nejméně sedm lidí. Jedna žena přišla o život při domácím porodu, když nemohla dorazit do nemocnice. Její rodina tvrdí, že by přežila, kdyby jí pomohla porodní asistentka z dříve fungující kliniky.
Podle údajů OSN v Afghánistánu umírá každé dvě hodiny jedna žena kvůli těhotenství či porodu – a to často z důvodů, kterým by šlo předejít.
Ženy v Afghánistánu čelí stále tvrdším omezením. Podle pravidel Talibanu nesmějí chodit ven bez mužského doprovodu, nesmějí pracovat ve většině veřejných ani soukromých institucí, nesmějí navštěvovat parky, salóny nebo posilovny, a nesmějí zvedat hlas na veřejnosti. Mezinárodní trestní soud (ICC) nedávno vydal zatykače na dva představitele Talibanu kvůli pronásledování žen a dívek, což Taliban označil za „nesmysl“.
CNN hovořila s více než deseti ženami, které byly postiženy zrušením americké pomoci. Například žena v provincii Tachár popisovala, jak kvůli uzavřené klinice a nemožnosti cestovat bez muže přišla o dvojčata. Děti se narodily doma bez lékařské pomoci a nepřežily.
Jiná žena, psychiatr z severního Afghánistánu, přišla o práci, protože byla financována USAID. Vyprávěla o mladé dívce, která trpěla těžkou depresí a díky terapii a antidepresivům se začala zlepšovat – dokud program nebyl zrušen. O několik měsíců později se dozvěděla, že dívka spáchala sebevraždu.
Republikánský kongresman Tim Burchett, autor zákona No Tax Dollars For Terrorists Act, tvrdí, že americké peníze končí v rukou Talibanu. Oficiální vládní údaje ukazují, že Taliban získal přibližně 11 milionů dolarů na daních a poplatcích – podstatně méně, než tvrdí Burchett. I tak ale volá po úplném zastavení pomoci. „Máme i v USA lidi, kteří mají problémy. Nemůžeme si půjčovat peníze a posílat je cizincům,“ řekl Burchett CNN a dodal, že Afghánci by měli svrhnout Taliban sami.
V nemocnici v Nangarháru, po smrti malého Muhammada, přicházejí další děti, další rodiče, další zoufalství. Smrt se tu stala každodenní součástí života – a mnohým těchto ztrát by bylo možné předejít. Reportáž CNN ukazuje, že rozhodnutí přijímaná v USA mají přímé a smrtelné dopady na životy lidí tisíce kilometrů daleko – především na ty nejzranitelnější.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.