Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Nemocnice v Nangarháru, kde Muhammad zemřel, byla dříve financována Spojenými státy, které pokrývaly náklady na mzdy lékařů, léky i vybavení. Letos však americká pomoc skončila. Pediatr Anidulláh Samim tvrdí, že úmrtnost dětí od té doby vzrostla o 3 až 4 procenta. Rodiče si nyní musí platit léky sami, což si mnoho z nich nemůže dovolit. Zrušení stovek venkovských klinik znamená, že lidé musí cestovat do přeplněných nemocnic, které nemají dost personálu ani vybavení.
Místnosti jsou přeplněné, tříleté děti sdílí postele a lidé se ve vedru snaží uchladit pomocí papírových ventilátorů. Situace je zoufalá.
Po převzetí moci Donaldem Trumpem USA přerušily nebo zrušily pomoc ve výši 1,7 miliardy dolarů, z čehož půl miliardy ještě nebylo vyplaceno. Trump tvrdí, že pomoc cizím zemím musí sloužit zájmům USA. V červenci byla zcela uzavřena agentura USAID, kterou Elon Musk označil za „vhozenou do drtiče dřeva“.
Ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že žádný člověk kvůli tomu nezemřel. Odborníci ale varují, že podle výzkumu publikovaného v časopise The Lancet by kvůli celosvětovému omezení pomoci mohlo v příštích pěti letech zemřít až 14 milionů lidí, z toho téměř 5 milionů dětí do pěti let.
Afghánistán má jednu z nejvyšších mateřských úmrtností na světě. Organizace Save the Children varuje, že bez pomoci USAID se zhroutily klíčové zdravotní služby. V provincii Nangarhár například od uzavření kliniky zemřelo nejméně sedm lidí. Jedna žena přišla o život při domácím porodu, když nemohla dorazit do nemocnice. Její rodina tvrdí, že by přežila, kdyby jí pomohla porodní asistentka z dříve fungující kliniky.
Podle údajů OSN v Afghánistánu umírá každé dvě hodiny jedna žena kvůli těhotenství či porodu – a to často z důvodů, kterým by šlo předejít.
Ženy v Afghánistánu čelí stále tvrdším omezením. Podle pravidel Talibanu nesmějí chodit ven bez mužského doprovodu, nesmějí pracovat ve většině veřejných ani soukromých institucí, nesmějí navštěvovat parky, salóny nebo posilovny, a nesmějí zvedat hlas na veřejnosti. Mezinárodní trestní soud (ICC) nedávno vydal zatykače na dva představitele Talibanu kvůli pronásledování žen a dívek, což Taliban označil za „nesmysl“.
CNN hovořila s více než deseti ženami, které byly postiženy zrušením americké pomoci. Například žena v provincii Tachár popisovala, jak kvůli uzavřené klinice a nemožnosti cestovat bez muže přišla o dvojčata. Děti se narodily doma bez lékařské pomoci a nepřežily.
Jiná žena, psychiatr z severního Afghánistánu, přišla o práci, protože byla financována USAID. Vyprávěla o mladé dívce, která trpěla těžkou depresí a díky terapii a antidepresivům se začala zlepšovat – dokud program nebyl zrušen. O několik měsíců později se dozvěděla, že dívka spáchala sebevraždu.
Republikánský kongresman Tim Burchett, autor zákona No Tax Dollars For Terrorists Act, tvrdí, že americké peníze končí v rukou Talibanu. Oficiální vládní údaje ukazují, že Taliban získal přibližně 11 milionů dolarů na daních a poplatcích – podstatně méně, než tvrdí Burchett. I tak ale volá po úplném zastavení pomoci. „Máme i v USA lidi, kteří mají problémy. Nemůžeme si půjčovat peníze a posílat je cizincům,“ řekl Burchett CNN a dodal, že Afghánci by měli svrhnout Taliban sami.
V nemocnici v Nangarháru, po smrti malého Muhammada, přicházejí další děti, další rodiče, další zoufalství. Smrt se tu stala každodenní součástí života – a mnohým těchto ztrát by bylo možné předejít. Reportáž CNN ukazuje, že rozhodnutí přijímaná v USA mají přímé a smrtelné dopady na životy lidí tisíce kilometrů daleko – především na ty nejzranitelnější.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.