Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Nemocnice v Nangarháru, kde Muhammad zemřel, byla dříve financována Spojenými státy, které pokrývaly náklady na mzdy lékařů, léky i vybavení. Letos však americká pomoc skončila. Pediatr Anidulláh Samim tvrdí, že úmrtnost dětí od té doby vzrostla o 3 až 4 procenta. Rodiče si nyní musí platit léky sami, což si mnoho z nich nemůže dovolit. Zrušení stovek venkovských klinik znamená, že lidé musí cestovat do přeplněných nemocnic, které nemají dost personálu ani vybavení.
Místnosti jsou přeplněné, tříleté děti sdílí postele a lidé se ve vedru snaží uchladit pomocí papírových ventilátorů. Situace je zoufalá.
Po převzetí moci Donaldem Trumpem USA přerušily nebo zrušily pomoc ve výši 1,7 miliardy dolarů, z čehož půl miliardy ještě nebylo vyplaceno. Trump tvrdí, že pomoc cizím zemím musí sloužit zájmům USA. V červenci byla zcela uzavřena agentura USAID, kterou Elon Musk označil za „vhozenou do drtiče dřeva“.
Ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že žádný člověk kvůli tomu nezemřel. Odborníci ale varují, že podle výzkumu publikovaného v časopise The Lancet by kvůli celosvětovému omezení pomoci mohlo v příštích pěti letech zemřít až 14 milionů lidí, z toho téměř 5 milionů dětí do pěti let.
Afghánistán má jednu z nejvyšších mateřských úmrtností na světě. Organizace Save the Children varuje, že bez pomoci USAID se zhroutily klíčové zdravotní služby. V provincii Nangarhár například od uzavření kliniky zemřelo nejméně sedm lidí. Jedna žena přišla o život při domácím porodu, když nemohla dorazit do nemocnice. Její rodina tvrdí, že by přežila, kdyby jí pomohla porodní asistentka z dříve fungující kliniky.
Podle údajů OSN v Afghánistánu umírá každé dvě hodiny jedna žena kvůli těhotenství či porodu – a to často z důvodů, kterým by šlo předejít.
Ženy v Afghánistánu čelí stále tvrdším omezením. Podle pravidel Talibanu nesmějí chodit ven bez mužského doprovodu, nesmějí pracovat ve většině veřejných ani soukromých institucí, nesmějí navštěvovat parky, salóny nebo posilovny, a nesmějí zvedat hlas na veřejnosti. Mezinárodní trestní soud (ICC) nedávno vydal zatykače na dva představitele Talibanu kvůli pronásledování žen a dívek, což Taliban označil za „nesmysl“.
CNN hovořila s více než deseti ženami, které byly postiženy zrušením americké pomoci. Například žena v provincii Tachár popisovala, jak kvůli uzavřené klinice a nemožnosti cestovat bez muže přišla o dvojčata. Děti se narodily doma bez lékařské pomoci a nepřežily.
Jiná žena, psychiatr z severního Afghánistánu, přišla o práci, protože byla financována USAID. Vyprávěla o mladé dívce, která trpěla těžkou depresí a díky terapii a antidepresivům se začala zlepšovat – dokud program nebyl zrušen. O několik měsíců později se dozvěděla, že dívka spáchala sebevraždu.
Republikánský kongresman Tim Burchett, autor zákona No Tax Dollars For Terrorists Act, tvrdí, že americké peníze končí v rukou Talibanu. Oficiální vládní údaje ukazují, že Taliban získal přibližně 11 milionů dolarů na daních a poplatcích – podstatně méně, než tvrdí Burchett. I tak ale volá po úplném zastavení pomoci. „Máme i v USA lidi, kteří mají problémy. Nemůžeme si půjčovat peníze a posílat je cizincům,“ řekl Burchett CNN a dodal, že Afghánci by měli svrhnout Taliban sami.
V nemocnici v Nangarháru, po smrti malého Muhammada, přicházejí další děti, další rodiče, další zoufalství. Smrt se tu stala každodenní součástí života – a mnohým těchto ztrát by bylo možné předejít. Reportáž CNN ukazuje, že rozhodnutí přijímaná v USA mají přímé a smrtelné dopady na životy lidí tisíce kilometrů daleko – především na ty nejzranitelnější.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.