Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Nemocnice v Nangarháru, kde Muhammad zemřel, byla dříve financována Spojenými státy, které pokrývaly náklady na mzdy lékařů, léky i vybavení. Letos však americká pomoc skončila. Pediatr Anidulláh Samim tvrdí, že úmrtnost dětí od té doby vzrostla o 3 až 4 procenta. Rodiče si nyní musí platit léky sami, což si mnoho z nich nemůže dovolit. Zrušení stovek venkovských klinik znamená, že lidé musí cestovat do přeplněných nemocnic, které nemají dost personálu ani vybavení.
Místnosti jsou přeplněné, tříleté děti sdílí postele a lidé se ve vedru snaží uchladit pomocí papírových ventilátorů. Situace je zoufalá.
Po převzetí moci Donaldem Trumpem USA přerušily nebo zrušily pomoc ve výši 1,7 miliardy dolarů, z čehož půl miliardy ještě nebylo vyplaceno. Trump tvrdí, že pomoc cizím zemím musí sloužit zájmům USA. V červenci byla zcela uzavřena agentura USAID, kterou Elon Musk označil za „vhozenou do drtiče dřeva“.
Ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že žádný člověk kvůli tomu nezemřel. Odborníci ale varují, že podle výzkumu publikovaného v časopise The Lancet by kvůli celosvětovému omezení pomoci mohlo v příštích pěti letech zemřít až 14 milionů lidí, z toho téměř 5 milionů dětí do pěti let.
Afghánistán má jednu z nejvyšších mateřských úmrtností na světě. Organizace Save the Children varuje, že bez pomoci USAID se zhroutily klíčové zdravotní služby. V provincii Nangarhár například od uzavření kliniky zemřelo nejméně sedm lidí. Jedna žena přišla o život při domácím porodu, když nemohla dorazit do nemocnice. Její rodina tvrdí, že by přežila, kdyby jí pomohla porodní asistentka z dříve fungující kliniky.
Podle údajů OSN v Afghánistánu umírá každé dvě hodiny jedna žena kvůli těhotenství či porodu – a to často z důvodů, kterým by šlo předejít.
Ženy v Afghánistánu čelí stále tvrdším omezením. Podle pravidel Talibanu nesmějí chodit ven bez mužského doprovodu, nesmějí pracovat ve většině veřejných ani soukromých institucí, nesmějí navštěvovat parky, salóny nebo posilovny, a nesmějí zvedat hlas na veřejnosti. Mezinárodní trestní soud (ICC) nedávno vydal zatykače na dva představitele Talibanu kvůli pronásledování žen a dívek, což Taliban označil za „nesmysl“.
CNN hovořila s více než deseti ženami, které byly postiženy zrušením americké pomoci. Například žena v provincii Tachár popisovala, jak kvůli uzavřené klinice a nemožnosti cestovat bez muže přišla o dvojčata. Děti se narodily doma bez lékařské pomoci a nepřežily.
Jiná žena, psychiatr z severního Afghánistánu, přišla o práci, protože byla financována USAID. Vyprávěla o mladé dívce, která trpěla těžkou depresí a díky terapii a antidepresivům se začala zlepšovat – dokud program nebyl zrušen. O několik měsíců později se dozvěděla, že dívka spáchala sebevraždu.
Republikánský kongresman Tim Burchett, autor zákona No Tax Dollars For Terrorists Act, tvrdí, že americké peníze končí v rukou Talibanu. Oficiální vládní údaje ukazují, že Taliban získal přibližně 11 milionů dolarů na daních a poplatcích – podstatně méně, než tvrdí Burchett. I tak ale volá po úplném zastavení pomoci. „Máme i v USA lidi, kteří mají problémy. Nemůžeme si půjčovat peníze a posílat je cizincům,“ řekl Burchett CNN a dodal, že Afghánci by měli svrhnout Taliban sami.
V nemocnici v Nangarháru, po smrti malého Muhammada, přicházejí další děti, další rodiče, další zoufalství. Smrt se tu stala každodenní součástí života – a mnohým těchto ztrát by bylo možné předejít. Reportáž CNN ukazuje, že rozhodnutí přijímaná v USA mají přímé a smrtelné dopady na životy lidí tisíce kilometrů daleko – především na ty nejzranitelnější.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Klimatická změna představuje pro budoucnost zimních olympijských her existenční hrozbu. Zatímco při premiéře v Chamonix v roce 1924 se všech 16 disciplín konalo pod širým nebem na přírodním sněhu a ledu, dnešní realita je radikálně odlišná. Hry v Pekingu 2022 se již spoléhaly na 100% podíl technického sněhu a čtyři původní sporty (krasobruslení, rychlobruslení, curling a hokej) se natrvalo přesunuly do klimatizovaných hal.
Administrativa Donalda Trumpa nasadila do boje za oživení uhelného průmyslu neobvyklou zbraň – kreslenou postavičku jménem „Coalie“. Jde o antropomorfní kus uhlí s obříma očima, žlutou hornickou helmou, botami a rukavicemi. Maskota, který byl pravděpodobně vytvořen pomocí umělé inteligence, představil na síti X americký ministr vnitra Doug Burgum s heslem: „Těžte, miláčci, těžte!“ (v originále „Mine, Baby, Mine!“).
Nejnovější vlna odtajněných dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina otřásá světem celebrit i vysoké politiky. Miliony stran materiálů, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, obsahují jména jako Donald Trump, Bill Clinton, Bill Gates či Elon Musk. Přestože pouhé uvedení v souborech neznamená automatické obvinění z trestného činu, detaily v e-mailech a fotografiích vykreslují znepokojivý obraz společenské smetánky, která se kolem Epsteina pohybovala i dlouho po jeho prvním odsouzení v roce 2008.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupili na společné tiskové konferenci v Kyjevě, kde zhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a vyhlídky na budoucí mírová jednání. Podle Rutteho je Ukrajina „připravena hrát fér“ a dospět k dohodě, která pro ni bude přijatelná. Zároveň však zdůraznil, že Rusko svými brutálními útoky na civilní infrastrukturu záměrně vytváří chaos a vysílá „velmi špatný signál“ před nadcházejícími diplomatickými schůzkami.
Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během svého úterního projevu ukrajinském parlamentu vzkázal, že Rusko za svou útočnou válku platí vysokou cenu. Podle jeho slov dosavadní počet ruských obětí přesáhl hranici 1 000 000 a toto číslo i nadále stoupá. Navzdory ochotě Vladimira Putina obětovat obrovské množství vlastních lidí však Rusko na bojišti nevítězí a jeho postupy jsou podle Rutteho „drásavě pomalé“.
Více než 1000 obytných domů v Kyjevě zůstalo v úterý bez vytápění poté, co Rusko podniklo masivní letecký útok během jedné z nejmrazivějších nocí letošní zimy. Teploty v ukrajinské metropoli klesly až k -20 stupňům Celsia, v některých částech země dokonce k -25 stupňům Celsia. Kreml během noci vyslal nad Ukrajinu 450 útočných dronů a více než 70 raket, které zasáhly pět kyjevských obvodů a zranily nejméně 9 lidí.
Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru vyzval republikány, aby „znárodnili hlasování“. Toto prohlášení přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o zásadní revizi pravidel voleb před klíčovými podzimními volbami do Kongresu. Trump v podcastu Dana Bongina uvedla, že by strana měla převzít kontrolu nad procesem hlasování nejméně v patnácti klíčových oblastech.
Zatímco americký prezident Donald Trump svými nepředvídatelnými kroky otřásá dlouholetými aliancemi, Čína se chopila příležitosti k posílení svého globálního vlivu. V posledních týdnech se v Pekingu doslova střídají lídři západních zemí, kteří se snaží resetovat vztahy s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento trend interpretuje jako vítězství své vize nového světového řádu, ve kterém už Spojené státy nehrají roli neotřesitelného hegemona.
Pařížská prokuratura v úterý oznámila, že v tamních kancelářích sociální platformy X, kterou vlastní Elon Musk, proběhla razie. Prohlídka je součástí rozsáhlého vyšetřování zahájeného v lednu 2025. Na zásahu se podílí pařížská jednotka pro kybernetickou kriminalitu ve spolupráci s Europolem.
Zveřejnění více než tří milionů dokumentů souvisejících s Jeffrey Epsteinem americkou vládou vyvolalo v Británii politické zemětřesení. Nová fakta vrhají stín na tři prominentní osobnosti britského veřejného života, které měly mít k usvědčenému sexuálnímu delikventovi blízko. Pod palbou otázek se ocitl Andrew Mountbatten-Windsor, jeho bývalá manželka Sarah Ferguson a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson.