V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.
Nové e-maily zveřejněné americkým ministerstvem spravedlnosti v lednu a únoru 2026 však podle CNN odhalují, že Epsteinův vliv na prestižní vědce z Harvardu přetrval ještě mnoho let poté. Podle těchto dokumentů finančník i šest let po svém odsouzení hledal cesty, jak směřovat své bohatství ke špičkovým expertům v oblasti genetiky. Právě tento obor patřil k jeho dlouhodobým osobním zájmům.
Epsteinovy plány zahrnovaly i vytvoření investiční společnosti, kterou měl oficiálně vést uznávaný harvardský biolog, ale faktickou kontrolu nad penězi si měl ponechat sám Epstein. E-maily naznačují, že touto společností byla firma s názvem „Georgarage“. Název byl zřejmě odvozen od jména George Churche, proslulého genetika, který dodnes působí v harvardském Wyss Institutu a je známý pokusy o „vzkříšení“ mamuta srstnatého.
Záznamy ukazují, že společnost Georgarage v Delaware zaregistroval Epsteinův právník Darren Indyke. Dokumenty z ministerstva spravedlnosti obsahují dokonce i šek na 300 dolarů z roku 2016 podepsaný Indykem právě pro účely této firmy. E-maily mezi Churchem a Epsteinem potvrzují, že spolu diskutovali o investicích do nejméně tří biotechnologických společností, včetně startupu eGenesis.
Kromě George Churche byl dalším klíčovým akademikem v Epsteinově síti biolog Martin Nowak. Vyšetřování z roku 2020 odhalilo, že Nowak poskytl Epsteinovi neomezený přístup do harvardských kanceláří prostřednictvím čipové karty až do roku 2018. Nově zveřejněné fotografie navíc zachycují oba vědce – Churche i Nowaka – při návštěvě Epsteinova soukromého ostrova na Panenských ostrovech.
George Church se za své styky s Epsteinem omluvil již v roce 2019 a své tehdejší jednání připsal jakési „vědecké tunelové vizi“. Tvrdil, že v roce 2014 spolu mluvili jen několikrát telefonicky. Aktuálně zveřejněná komunikace však naznačuje mnohem užší vztah, který zahrnoval i společný oběd v prosinci 2018, tedy jen několik týdnů poté, co média přinesla zdrcující detaily o Epsteinových zločinech.
Vztah s těmito kapacitami nebyl pro Epsteina jen o vědě. E-maily z roku 2012 ukazují, že se prostřednictvím tiskových zpráv o podpoře Nowakova a Churchova výzkumu snažil vylepšit svůj mediální obraz. Cílem bylo odsunout negativní zprávy o jeho odsouzení z prvních stránek internetových vyhledávačů a prezentovat se jako vizionářský mecenáš a filantrop.
V reakci na nejnovější dokumenty Harvardova univerzita v listopadu 2025 oznámila, že provádí revizi všech informací týkajících se osob spojených s Epsteinem. Zatímco například bývalý prezident Harvardu Larry Summers po zveřejnění svých e-mailů s Epsteinem dočasně opustil výuku, George Church i Martin Nowak na univerzitě nadále působí. Oba vědci odmítli současná zjištění komentovat.
Ačkoliv ani Church, ani Nowak nebyli obviněni z žádného trestného činu, jejich spolupráce s Epsteinem vyvolává vážné etické otázky. Finančník jim i po svém oficiálním vykázání z univerzity pomáhal zajišťovat miliony dolarů od jiných dárců. Například Nowakovu Programu pro evoluční dynamiku odkázal Epstein ve své poslední vůli z srpna 2019 částku 5 milionů dolarů.
Celý případ podtrhuje, jak hluboko dokázal Jeffrey Epstein proniknout do struktur elitních vzdělávacích institucí. I když se univerzity jako Harvard snažily po roce 2008 tvářit, že s ním nemají nic společného, realita byla podle uniklých e-mailů mnohem komplikovanější. Epsteinovy „vedlejší dveře“ k vědeckým špičkám zůstaly otevřené téměř až do jeho smrti.
Válka v Íránu a zablokování Hormuzského průlivu začínají drtivě dopadat na zemědělce v jižní Asii. Přestože se konflikt odehrává tisíce kilometrů daleko, v Indii a na Šrí Lance vyvolává nedostatek hnojiv a pohonných hmot paniku, která může podle odborníků vyústit v hlubokou potravinovou krizi. Světový potravinový program odhaduje, že pokud boje neskončí do června, mohlo by do stavu akutní potravinové nejistoty upadnout dalších 45 milionů lidí.
Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.
Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.
Posádka historické mise Artemis II, která v těchto dnech směřuje k Měsíci, zaslala na Zemi novou sadu fascinujících snímků. Fotografie nabízejí unikátní pohled jak na přibližující se měsíční povrch, tak do vnitřních prostor kosmické lodi Orion. Astronauti se v tuto chvíli nacházejí již za polovinou své cesty a díky jejich vizuálním materiálům může veřejnost zblízka sledovat život v hlubokém vesmíru.
Pády stíhacích letounů v nepřátelském prostředí patří k nejnáročnějším situacím, jakým může voják čelit. Bývalí piloti a záchranáři amerického letectva popsali, co všechno obnáší proces přežití a následné extrakce pilota, který se ocitne hluboko za nepřátelskou linií, jako se to stalo v případě nedávno sestřeleného stroje F-15E v Íránu.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.