Do sféry Epsteinova vlivu spadala i Harvardova univerzita. Vztahy přetrvávaly i roky poté, co byl odsouzen

Harvardova univerzita
Harvardova univerzita, foto: Depositphotos
Klára Marková 19. února 2026 14:07
Sdílej:

V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.

Nové e-maily zveřejněné americkým ministerstvem spravedlnosti v lednu a únoru 2026 však podle CNN odhalují, že Epsteinův vliv na prestižní vědce z Harvardu přetrval ještě mnoho let poté. Podle těchto dokumentů finančník i šest let po svém odsouzení hledal cesty, jak směřovat své bohatství ke špičkovým expertům v oblasti genetiky. Právě tento obor patřil k jeho dlouhodobým osobním zájmům.

Epsteinovy plány zahrnovaly i vytvoření investiční společnosti, kterou měl oficiálně vést uznávaný harvardský biolog, ale faktickou kontrolu nad penězi si měl ponechat sám Epstein. E-maily naznačují, že touto společností byla firma s názvem „Georgarage“. Název byl zřejmě odvozen od jména George Churche, proslulého genetika, který dodnes působí v harvardském Wyss Institutu a je známý pokusy o „vzkříšení“ mamuta srstnatého.

Záznamy ukazují, že společnost Georgarage v Delaware zaregistroval Epsteinův právník Darren Indyke. Dokumenty z ministerstva spravedlnosti obsahují dokonce i šek na 300 dolarů z roku 2016 podepsaný Indykem právě pro účely této firmy. E-maily mezi Churchem a Epsteinem potvrzují, že spolu diskutovali o investicích do nejméně tří biotechnologických společností, včetně startupu eGenesis.

Kromě George Churche byl dalším klíčovým akademikem v Epsteinově síti biolog Martin Nowak. Vyšetřování z roku 2020 odhalilo, že Nowak poskytl Epsteinovi neomezený přístup do harvardských kanceláří prostřednictvím čipové karty až do roku 2018. Nově zveřejněné fotografie navíc zachycují oba vědce – Churche i Nowaka – při návštěvě Epsteinova soukromého ostrova na Panenských ostrovech.

George Church se za své styky s Epsteinem omluvil již v roce 2019 a své tehdejší jednání připsal jakési „vědecké tunelové vizi“. Tvrdil, že v roce 2014 spolu mluvili jen několikrát telefonicky. Aktuálně zveřejněná komunikace však naznačuje mnohem užší vztah, který zahrnoval i společný oběd v prosinci 2018, tedy jen několik týdnů poté, co média přinesla zdrcující detaily o Epsteinových zločinech.

Vztah s těmito kapacitami nebyl pro Epsteina jen o vědě. E-maily z roku 2012 ukazují, že se prostřednictvím tiskových zpráv o podpoře Nowakova a Churchova výzkumu snažil vylepšit svůj mediální obraz. Cílem bylo odsunout negativní zprávy o jeho odsouzení z prvních stránek internetových vyhledávačů a prezentovat se jako vizionářský mecenáš a filantrop.

V reakci na nejnovější dokumenty Harvardova univerzita v listopadu 2025 oznámila, že provádí revizi všech informací týkajících se osob spojených s Epsteinem. Zatímco například bývalý prezident Harvardu Larry Summers po zveřejnění svých e-mailů s Epsteinem dočasně opustil výuku, George Church i Martin Nowak na univerzitě nadále působí. Oba vědci odmítli současná zjištění komentovat.

Ačkoliv ani Church, ani Nowak nebyli obviněni z žádného trestného činu, jejich spolupráce s Epsteinem vyvolává vážné etické otázky. Finančník jim i po svém oficiálním vykázání z univerzity pomáhal zajišťovat miliony dolarů od jiných dárců. Například Nowakovu Programu pro evoluční dynamiku odkázal Epstein ve své poslední vůli z srpna 2019 částku 5 milionů dolarů.

Celý případ podtrhuje, jak hluboko dokázal Jeffrey Epstein proniknout do struktur elitních vzdělávacích institucí. I když se univerzity jako Harvard snažily po roce 2008 tvářit, že s ním nemají nic společného, realita byla podle uniklých e-mailů mnohem komplikovanější. Epsteinovy „vedlejší dveře“ k vědeckým špičkám zůstaly otevřené téměř až do jeho smrti.

Stalo se
Novinky
Ilustrační fotografie.

V Kongu odstartoval boj s nejsmrtelnější epidemií eboly. Nový lék může změnit vše

V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.

Novinky
Ilustrační foto

Politico: Kolaps oceánských proudů by měl pro Evropu katastrofální následky. Vlády se začínají připravovat

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

Novinky
Ilustrační foto

Způsobují obezitu i deprese. Odborníci tlačí na politiky, aby začali s mobily u mladých něco dělat

Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.

Novinky
Turecko

Turecko se připravuje na pořadatelství COP31. Přitom je jedním z největších zdrojů znečištění na světě

Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.