V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.
Nové e-maily zveřejněné americkým ministerstvem spravedlnosti v lednu a únoru 2026 však podle CNN odhalují, že Epsteinův vliv na prestižní vědce z Harvardu přetrval ještě mnoho let poté. Podle těchto dokumentů finančník i šest let po svém odsouzení hledal cesty, jak směřovat své bohatství ke špičkovým expertům v oblasti genetiky. Právě tento obor patřil k jeho dlouhodobým osobním zájmům.
Epsteinovy plány zahrnovaly i vytvoření investiční společnosti, kterou měl oficiálně vést uznávaný harvardský biolog, ale faktickou kontrolu nad penězi si měl ponechat sám Epstein. E-maily naznačují, že touto společností byla firma s názvem „Georgarage“. Název byl zřejmě odvozen od jména George Churche, proslulého genetika, který dodnes působí v harvardském Wyss Institutu a je známý pokusy o „vzkříšení“ mamuta srstnatého.
Záznamy ukazují, že společnost Georgarage v Delaware zaregistroval Epsteinův právník Darren Indyke. Dokumenty z ministerstva spravedlnosti obsahují dokonce i šek na 300 dolarů z roku 2016 podepsaný Indykem právě pro účely této firmy. E-maily mezi Churchem a Epsteinem potvrzují, že spolu diskutovali o investicích do nejméně tří biotechnologických společností, včetně startupu eGenesis.
Kromě George Churche byl dalším klíčovým akademikem v Epsteinově síti biolog Martin Nowak. Vyšetřování z roku 2020 odhalilo, že Nowak poskytl Epsteinovi neomezený přístup do harvardských kanceláří prostřednictvím čipové karty až do roku 2018. Nově zveřejněné fotografie navíc zachycují oba vědce – Churche i Nowaka – při návštěvě Epsteinova soukromého ostrova na Panenských ostrovech.
George Church se za své styky s Epsteinem omluvil již v roce 2019 a své tehdejší jednání připsal jakési „vědecké tunelové vizi“. Tvrdil, že v roce 2014 spolu mluvili jen několikrát telefonicky. Aktuálně zveřejněná komunikace však naznačuje mnohem užší vztah, který zahrnoval i společný oběd v prosinci 2018, tedy jen několik týdnů poté, co média přinesla zdrcující detaily o Epsteinových zločinech.
Vztah s těmito kapacitami nebyl pro Epsteina jen o vědě. E-maily z roku 2012 ukazují, že se prostřednictvím tiskových zpráv o podpoře Nowakova a Churchova výzkumu snažil vylepšit svůj mediální obraz. Cílem bylo odsunout negativní zprávy o jeho odsouzení z prvních stránek internetových vyhledávačů a prezentovat se jako vizionářský mecenáš a filantrop.
V reakci na nejnovější dokumenty Harvardova univerzita v listopadu 2025 oznámila, že provádí revizi všech informací týkajících se osob spojených s Epsteinem. Zatímco například bývalý prezident Harvardu Larry Summers po zveřejnění svých e-mailů s Epsteinem dočasně opustil výuku, George Church i Martin Nowak na univerzitě nadále působí. Oba vědci odmítli současná zjištění komentovat.
Ačkoliv ani Church, ani Nowak nebyli obviněni z žádného trestného činu, jejich spolupráce s Epsteinem vyvolává vážné etické otázky. Finančník jim i po svém oficiálním vykázání z univerzity pomáhal zajišťovat miliony dolarů od jiných dárců. Například Nowakovu Programu pro evoluční dynamiku odkázal Epstein ve své poslední vůli z srpna 2019 částku 5 milionů dolarů.
Celý případ podtrhuje, jak hluboko dokázal Jeffrey Epstein proniknout do struktur elitních vzdělávacích institucí. I když se univerzity jako Harvard snažily po roce 2008 tvářit, že s ním nemají nic společného, realita byla podle uniklých e-mailů mnohem komplikovanější. Epsteinovy „vedlejší dveře“ k vědeckým špičkám zůstaly otevřené téměř až do jeho smrti.
Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Policie v Thames Valley poskytla podrobnější informace k rannímu zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora. K zákroku došlo přibližně v osm hodin ráno v usedlosti Wood Farm na královském panství Sandringham v Norfolku. Bývalý princ, který právě v tento den slaví své 66. narozeniny, zůstává v policejní vazbě, ačkoliv přesné místo jeho zadržení nebylo z bezpečnostních důvodů zveřejněno.
V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako britský princ Andrew, byl ve čtvrtek zadržen policií. K zatčení došlo na královském panství Sandringham v Norfolku, kde nyní politik po svém nuceném odchodu z Windsoru pobývá. Podle dostupných informací je šestašedesátiletý Andrew podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates zrušil svůj hlavní projev na summitu AI Impact v Indii. Stalo se tak v době, kdy miliardář čelí obnoveným dotazům ohledně svých dřívějších vazeb na Jeffreyho Epsteina. Gates do Indie přicestoval začátkem týdne, aby podpořil spolupráci své nadace s tamní vládou, a jeho vystoupení mělo následovat krátce po projevu premiéra Naréndry Módího.
Americký úřad pro občanská práva podal žalobu na stáčírnu a distributora produktů společnosti Coca-Cola kvůli obvinění z diskriminace na základě pohlaví. Jádrem sporu je pracovní setkání určené k navazování kontaktů, na které měli přístup zakázán muži. Jedná se o vůbec první žalobu podanou Komisí pro rovné pracovní příležitosti (EEOC) proti firemním programům diverzity od nástupu Donalda Trumpa do úřadu.
Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.