Humanitární organizace opětovně vyzývají Izrael k okamžitému povolení vstupu většího množství stanů a dalších nezbytných zásob do Pásma Gazy. Po prvních silných zimních deštích, které začaly v pátek, potřebuje nouzovou pomoc s přístřeším více než čtvrt milionu rodin. Generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC) Jan Egeland varuje, že bez pomoci si zima vyžádá další oběti, protože „děti a rodiny zahynou“.
Humanitární organizace opětovně vyzývají Izrael k okamžitému povolení vstupu většího množství stanů a dalších nezbytných zásob do Pásma Gazy. Po prvních silných zimních deštích, které začaly v pátek, potřebuje nouzovou pomoc s přístřeším více než čtvrt milionu rodin. Generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC) Jan Egeland varuje, že bez pomoci si zima vyžádá další oběti, protože „děti a rodiny zahynou“.
Egeland vyjádřil frustraci nad tím, že od přijetí Trumpova mírového plánu, který sliboval příliv humanitární pomoci a ukončení zbytečného utrpení Palestinců, již uplynulo mnoho klíčových týdnů. Většina obyvatel Gazy, kteří byli vysídleni během dvouleté ničivé války, nyní žije v provizorních stanech a od pátku se potýkají s rozsáhlými záplavami způsobenými zimní bouří. Panují vážné obavy z šíření nemocí, jelikož se dešťová voda smísila s kanalizací.
Fatima Hamdona v Gaze plakala v dešti nad kaluží vody sahající po kotníky uvnitř jejího provizorního domova. Ukázala novináři, že její děti jsou již nemocné a veškerá mouka, kterou měli, se namočila. S obrovským zoufalstvím se ptala, kam mají jít, když pro ně není žádné přístřeší.
Podobná situace byla zaznamenána i v jižním Chán Júnisu. Nihad Šabat se v pondělí snažila usušit promáčený majetek a uvedla, že se celá její rodina obává dalších záplav. Spí pod přístřeškem vytvořeným jen z prostěradel a dek, a na zakoupení stanu si nemohou dovolit. Nedávná zpráva OSN konstatuje, že v Gaze bylo zničeno přes osmdesát procent budov, přičemž v samotném Gaze City to bylo dokonce devadesát dva procent.
Norská rada pro uprchlíky, která v Gaze vede tzv. Shelter Cluster sdružující asi dvacet nevládních organizací, uvádí, že nouzovou pomoc se zimními přístřešky potřebuje přibližně sto padesát milionů lidí, tedy asi dvě stě šedesát tisíc palestinských rodin. Neziskovým organizacím se od dojednání příměří mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaného USA, které vstoupilo v platnost desátého října, podařilo dostat do Gazy pouze zhruba devatenáct tisíc stanů. Dalších čtyřicet čtyři tisíc palet humanitární pomoci, které obsahují mimo jiné stany a lůžkoviny, je zablokováno a uskladněno v Egyptě, Jordánsku a Izraeli.
Jan Egeland z prodlev obviňuje „byrokratické, vojenské a zpolitizované úskalí“, které je podle něj v rozporu se všemi humanitárními principy. Izrael v březnu zavedl pro humanitární skupiny nový registrační proces, který zdůvodnil bezpečnostními důvody a požaduje seznamy místních palestinských zaměstnanců. Humanitární organizace ovšem tvrdí, že zákon o ochraně údajů v dárcovských zemích jim znemožňuje tyto informace poskytnout.
Izrael navíc mnohé položky, včetně tyčí ke stanům, označuje za „dvojí použití“, čímž myslí jak vojenský, tak civilní účel, a jejich vstup je tak zakázán nebo silně omezen. Izraelský obranný úřad COGAT, který kontroluje hraniční přechody, BBC sdělil, že v posledních měsících koordinoval vstup téměř sto devadesáti tisíc stanů a plachet přímo pro obyvatele Pásma Gazy. Dále uvedl, že v souladu s podmínkami příměří umožňuje denně vjezd stovkám nákladních automobilů s potravinami, vodou, palivem, plynem, léky, zdravotnickým vybavením, stany a materiálem na přístřeší.
Úřad COGAT v neděli vyzval mezinárodní organizace, aby koordinovaly dodávky dalších stanů a plachet a jiných zimních humanitárních potřeb. Prohlásil, že spolupracuje s novým Američany vedeným Koordinačním centrem pro civilně-vojenskou spolupráci (CMCC), které bylo zřízeno v jižním Izraeli, a s dalšími mezinárodními partnery na plánování cílené humanitární reakce pro nadcházející zimu. Mezinárodní organizace doufají, že CMCC, které bude dohlížet na implementaci Trumpova mírového plánu, pomůže zmírnit omezení jejich práce.
S ohledem na blížící se dárcovskou konferenci o rekonstrukci Palestinského území v Egyptě, humanitární organizace zdůrazňují, že musí být povolen vstup základních potřeb pro přístřeší ještě předtím, než budou vyvinuty dlouhodobé plány. Egeland, bývalý koordinátor OSN pro nouzovou pomoc, uvedl, že by nebylo dobré, kdyby se národy sešly v Káhiře k diskuzi o dlouhodobé obnově, zatímco Palestinci by mezitím umírali. Podle něj potřebují stany dnes, a nikoli slib výstavby přímořských struktur za pět let.
Místní Palestinci informovali BBC, že mnoho stanů, které dodaly mezinárodní agentury a dárci z Perského zálivu, bylo ukradeno a prodává se na černém trhu v Gaze. Uvádějí, že ceny stanů klesly z dříve běžných zhruba dvou tisíc sedmi set dolarů před příměřím na současných devět set až tisíc dolarů, což naznačuje mírný nárůst dodávek. Žádají mezinárodní společenství o pomoc při spravedlivější distribuci přístřeší.
Alaa al-Dirghali z Chán Júnisu prosí, aby se všichni připojili k ukončení této krize, kterou prožívají. Staré stany, které vydržely dva roky pod sluncem a dva roky pod deštěm, nezvládly poslední průtrž mračen. Dodal, že lidé i tak tyto poškozené stany znovu staví, protože nemají jinou alternativu, a modlí se, aby ti, co rozdávají stany, je dávali skutečně potřebným, jelikož jsou často kradeny a prodávány za přemrštěné ceny.
V Gaze City sušil Rami Deif Alláh, který byl vysídlen z Bejt Hanúnu, nasáklé matrace se svou starší matkou a dětmi na slabém slunci. I když od příbuzného dostal nepromokavý stan, ten byl také zaplaven. Uvedl, že se evakuovali přibližně jedenáctkrát, ale nikdy nenašli bezpečné místo, a i když se uchýlili do skromných stanů, bylo to marné. Voda je totiž zaplavila shora i zdola.
Stejně jako všichni obyvatelé Gazy, i Rami touží po trvalém domově. Modlí se, aby válka úplně skončila a všichni se mohli vrátit do svých domovů. Zdůraznil, že i když své domy nenajdou stát, tak je s vlastním potem a krví znovu postaví, jelikož současná situace života na ulici je neúnosná.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.