Humanitární organizace opětovně vyzývají Izrael k okamžitému povolení vstupu většího množství stanů a dalších nezbytných zásob do Pásma Gazy. Po prvních silných zimních deštích, které začaly v pátek, potřebuje nouzovou pomoc s přístřeším více než čtvrt milionu rodin. Generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC) Jan Egeland varuje, že bez pomoci si zima vyžádá další oběti, protože „děti a rodiny zahynou“.
Humanitární organizace opětovně vyzývají Izrael k okamžitému povolení vstupu většího množství stanů a dalších nezbytných zásob do Pásma Gazy. Po prvních silných zimních deštích, které začaly v pátek, potřebuje nouzovou pomoc s přístřeším více než čtvrt milionu rodin. Generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC) Jan Egeland varuje, že bez pomoci si zima vyžádá další oběti, protože „děti a rodiny zahynou“.
Egeland vyjádřil frustraci nad tím, že od přijetí Trumpova mírového plánu, který sliboval příliv humanitární pomoci a ukončení zbytečného utrpení Palestinců, již uplynulo mnoho klíčových týdnů. Většina obyvatel Gazy, kteří byli vysídleni během dvouleté ničivé války, nyní žije v provizorních stanech a od pátku se potýkají s rozsáhlými záplavami způsobenými zimní bouří. Panují vážné obavy z šíření nemocí, jelikož se dešťová voda smísila s kanalizací.
Fatima Hamdona v Gaze plakala v dešti nad kaluží vody sahající po kotníky uvnitř jejího provizorního domova. Ukázala novináři, že její děti jsou již nemocné a veškerá mouka, kterou měli, se namočila. S obrovským zoufalstvím se ptala, kam mají jít, když pro ně není žádné přístřeší.
Podobná situace byla zaznamenána i v jižním Chán Júnisu. Nihad Šabat se v pondělí snažila usušit promáčený majetek a uvedla, že se celá její rodina obává dalších záplav. Spí pod přístřeškem vytvořeným jen z prostěradel a dek, a na zakoupení stanu si nemohou dovolit. Nedávná zpráva OSN konstatuje, že v Gaze bylo zničeno přes osmdesát procent budov, přičemž v samotném Gaze City to bylo dokonce devadesát dva procent.
Norská rada pro uprchlíky, která v Gaze vede tzv. Shelter Cluster sdružující asi dvacet nevládních organizací, uvádí, že nouzovou pomoc se zimními přístřešky potřebuje přibližně sto padesát milionů lidí, tedy asi dvě stě šedesát tisíc palestinských rodin. Neziskovým organizacím se od dojednání příměří mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaného USA, které vstoupilo v platnost desátého října, podařilo dostat do Gazy pouze zhruba devatenáct tisíc stanů. Dalších čtyřicet čtyři tisíc palet humanitární pomoci, které obsahují mimo jiné stany a lůžkoviny, je zablokováno a uskladněno v Egyptě, Jordánsku a Izraeli.
Jan Egeland z prodlev obviňuje „byrokratické, vojenské a zpolitizované úskalí“, které je podle něj v rozporu se všemi humanitárními principy. Izrael v březnu zavedl pro humanitární skupiny nový registrační proces, který zdůvodnil bezpečnostními důvody a požaduje seznamy místních palestinských zaměstnanců. Humanitární organizace ovšem tvrdí, že zákon o ochraně údajů v dárcovských zemích jim znemožňuje tyto informace poskytnout.
Izrael navíc mnohé položky, včetně tyčí ke stanům, označuje za „dvojí použití“, čímž myslí jak vojenský, tak civilní účel, a jejich vstup je tak zakázán nebo silně omezen. Izraelský obranný úřad COGAT, který kontroluje hraniční přechody, BBC sdělil, že v posledních měsících koordinoval vstup téměř sto devadesáti tisíc stanů a plachet přímo pro obyvatele Pásma Gazy. Dále uvedl, že v souladu s podmínkami příměří umožňuje denně vjezd stovkám nákladních automobilů s potravinami, vodou, palivem, plynem, léky, zdravotnickým vybavením, stany a materiálem na přístřeší.
Úřad COGAT v neděli vyzval mezinárodní organizace, aby koordinovaly dodávky dalších stanů a plachet a jiných zimních humanitárních potřeb. Prohlásil, že spolupracuje s novým Američany vedeným Koordinačním centrem pro civilně-vojenskou spolupráci (CMCC), které bylo zřízeno v jižním Izraeli, a s dalšími mezinárodními partnery na plánování cílené humanitární reakce pro nadcházející zimu. Mezinárodní organizace doufají, že CMCC, které bude dohlížet na implementaci Trumpova mírového plánu, pomůže zmírnit omezení jejich práce.
S ohledem na blížící se dárcovskou konferenci o rekonstrukci Palestinského území v Egyptě, humanitární organizace zdůrazňují, že musí být povolen vstup základních potřeb pro přístřeší ještě předtím, než budou vyvinuty dlouhodobé plány. Egeland, bývalý koordinátor OSN pro nouzovou pomoc, uvedl, že by nebylo dobré, kdyby se národy sešly v Káhiře k diskuzi o dlouhodobé obnově, zatímco Palestinci by mezitím umírali. Podle něj potřebují stany dnes, a nikoli slib výstavby přímořských struktur za pět let.
Místní Palestinci informovali BBC, že mnoho stanů, které dodaly mezinárodní agentury a dárci z Perského zálivu, bylo ukradeno a prodává se na černém trhu v Gaze. Uvádějí, že ceny stanů klesly z dříve běžných zhruba dvou tisíc sedmi set dolarů před příměřím na současných devět set až tisíc dolarů, což naznačuje mírný nárůst dodávek. Žádají mezinárodní společenství o pomoc při spravedlivější distribuci přístřeší.
Alaa al-Dirghali z Chán Júnisu prosí, aby se všichni připojili k ukončení této krize, kterou prožívají. Staré stany, které vydržely dva roky pod sluncem a dva roky pod deštěm, nezvládly poslední průtrž mračen. Dodal, že lidé i tak tyto poškozené stany znovu staví, protože nemají jinou alternativu, a modlí se, aby ti, co rozdávají stany, je dávali skutečně potřebným, jelikož jsou často kradeny a prodávány za přemrštěné ceny.
V Gaze City sušil Rami Deif Alláh, který byl vysídlen z Bejt Hanúnu, nasáklé matrace se svou starší matkou a dětmi na slabém slunci. I když od příbuzného dostal nepromokavý stan, ten byl také zaplaven. Uvedl, že se evakuovali přibližně jedenáctkrát, ale nikdy nenašli bezpečné místo, a i když se uchýlili do skromných stanů, bylo to marné. Voda je totiž zaplavila shora i zdola.
Stejně jako všichni obyvatelé Gazy, i Rami touží po trvalém domově. Modlí se, aby válka úplně skončila a všichni se mohli vrátit do svých domovů. Zdůraznil, že i když své domy nenajdou stát, tak je s vlastním potem a krví znovu postaví, jelikož současná situace života na ulici je neúnosná.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.