Po desetiletích spekulací a vědeckého bádání se konečně podařilo objasnit genetickou záhadu, která stojí za výrazným zbarvením zrzavých koček. Mezinárodní tým vědců z Japonska a Spojených států odhalil, že právě absence části genetického kódu v konkrétním genu dává těmto chlupatým mazlíčkům jejich ikonickou světlou srst.
Výzkum, který financovali tisíce nadšených milovníků koček prostřednictvím crowdfundingové kampaně, přinesl důležité poznatky nejen pro genetiku zbarvení, ale možná i pro budoucí výzkum zdraví a chování koček, píše BBC.
Dvě nezávislé studie, publikované současně týmy z univerzity Kjúšú v Japonsku a Stanfordovy univerzity v USA, se zaměřily na gen ARHGAP36, který hraje klíčovou roli v tom, jak buňky zvané melanocyty produkují pigment v kůži, srsti a očích. Právě u zrzavých koček vědci zjistili, že jim chybí část DNA v tomto genu – což vede k tomu, že gen je hyperaktivní a stimuluje produkci světlejšího pigmentu.
„Je to průlom, na který jsme čekali desítky let. Díky chybějícímu úseku DNA nedochází k potlačení aktivity genu, což má přímý vliv na barvu srsti,“ vysvětluje profesor Hirojuki Sasaki z Kjúšúské univerzity, který projekt vedl i po svém formálním odchodu do důchodu.
Zajímavým zjištěním je i fakt, proč jsou plně zrzavé kočky téměř výhradně samečci. Gen ARHGAP36 je totiž vázán na chromozom X. Samečci mají pouze jeden X chromozom, takže pokud u něj dojde ke zmíněné genetické změně, okamžitě se to projeví na zbarvení. Samice mají dva X chromozomy, takže k plnému projevu změny by musely být obě kopie mutované – což je podstatně méně pravděpodobné.
U samiček je tak častější kaliko nebo želvovinové zbarvení, kdy vznikají výrazné skvrny různých barev. „V raném vývoji se v každé buňce náhodně vypne jeden z X chromozomů. Jak se buňky dále dělí, vznikají oblasti s odlišnými aktivními geny, což vede ke vzniku pestrého vzoru,“ říká profesor Sasaki.
Projekt začal původně jako osobní iniciativa. Sasaki, sám vášnivý chovatel koček, chtěl v důchodu pokračovat ve vědecké práci, a tak se obrátil na veřejnost s žádostí o podporu. Výsledkem byla částka přes 10 milionů jenů (přes 55 tisíc liber), na kterou přispěly i děti z japonských základních škol. „Použijte to na výzkum kaliko koček,“ napsali sourozenci z první a třetí třídy.
Gen ARHGAP36 se nevyskytuje pouze u koček. Je přítomen i v lidském organismu a jeho aktivita byla již dříve spojena s kožními nádory a vypadáváním vlasů. Aktivní je také v mozku a hormonálních žlázách, což naznačuje, že jeho mutace může mít vliv nejen na vzhled, ale i na zdraví a chování.
„Mnoho majitelů koček věří, že barva srsti ovlivňuje povahu. I když pro to zatím nemáme vědecký důkaz, je to myšlenka, kterou bych rád v budoucnu zkoumal,“ přiznává Sasaki.
Vědci teď doufají, že jejich objevy přispějí k lepšímu pochopení nejen kočičí genetiky, ale také souvislostí mezi vzhledem, zdravím a temperamentem domácích mazlíčků. Ačkoliv to začalo jako vášeň pro zrzavé kočky, výzkum může mít mnohem širší dopad – i na nás samotné.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).