Po desetiletích spekulací a vědeckého bádání se konečně podařilo objasnit genetickou záhadu, která stojí za výrazným zbarvením zrzavých koček. Mezinárodní tým vědců z Japonska a Spojených států odhalil, že právě absence části genetického kódu v konkrétním genu dává těmto chlupatým mazlíčkům jejich ikonickou světlou srst.
Výzkum, který financovali tisíce nadšených milovníků koček prostřednictvím crowdfundingové kampaně, přinesl důležité poznatky nejen pro genetiku zbarvení, ale možná i pro budoucí výzkum zdraví a chování koček, píše BBC.
Dvě nezávislé studie, publikované současně týmy z univerzity Kjúšú v Japonsku a Stanfordovy univerzity v USA, se zaměřily na gen ARHGAP36, který hraje klíčovou roli v tom, jak buňky zvané melanocyty produkují pigment v kůži, srsti a očích. Právě u zrzavých koček vědci zjistili, že jim chybí část DNA v tomto genu – což vede k tomu, že gen je hyperaktivní a stimuluje produkci světlejšího pigmentu.
„Je to průlom, na který jsme čekali desítky let. Díky chybějícímu úseku DNA nedochází k potlačení aktivity genu, což má přímý vliv na barvu srsti,“ vysvětluje profesor Hirojuki Sasaki z Kjúšúské univerzity, který projekt vedl i po svém formálním odchodu do důchodu.
Zajímavým zjištěním je i fakt, proč jsou plně zrzavé kočky téměř výhradně samečci. Gen ARHGAP36 je totiž vázán na chromozom X. Samečci mají pouze jeden X chromozom, takže pokud u něj dojde ke zmíněné genetické změně, okamžitě se to projeví na zbarvení. Samice mají dva X chromozomy, takže k plnému projevu změny by musely být obě kopie mutované – což je podstatně méně pravděpodobné.
U samiček je tak častější kaliko nebo želvovinové zbarvení, kdy vznikají výrazné skvrny různých barev. „V raném vývoji se v každé buňce náhodně vypne jeden z X chromozomů. Jak se buňky dále dělí, vznikají oblasti s odlišnými aktivními geny, což vede ke vzniku pestrého vzoru,“ říká profesor Sasaki.
Projekt začal původně jako osobní iniciativa. Sasaki, sám vášnivý chovatel koček, chtěl v důchodu pokračovat ve vědecké práci, a tak se obrátil na veřejnost s žádostí o podporu. Výsledkem byla částka přes 10 milionů jenů (přes 55 tisíc liber), na kterou přispěly i děti z japonských základních škol. „Použijte to na výzkum kaliko koček,“ napsali sourozenci z první a třetí třídy.
Gen ARHGAP36 se nevyskytuje pouze u koček. Je přítomen i v lidském organismu a jeho aktivita byla již dříve spojena s kožními nádory a vypadáváním vlasů. Aktivní je také v mozku a hormonálních žlázách, což naznačuje, že jeho mutace může mít vliv nejen na vzhled, ale i na zdraví a chování.
„Mnoho majitelů koček věří, že barva srsti ovlivňuje povahu. I když pro to zatím nemáme vědecký důkaz, je to myšlenka, kterou bych rád v budoucnu zkoumal,“ přiznává Sasaki.
Vědci teď doufají, že jejich objevy přispějí k lepšímu pochopení nejen kočičí genetiky, ale také souvislostí mezi vzhledem, zdravím a temperamentem domácích mazlíčků. Ačkoliv to začalo jako vášeň pro zrzavé kočky, výzkum může mít mnohem širší dopad – i na nás samotné.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.