Po desetiletích spekulací a vědeckého bádání se konečně podařilo objasnit genetickou záhadu, která stojí za výrazným zbarvením zrzavých koček. Mezinárodní tým vědců z Japonska a Spojených států odhalil, že právě absence části genetického kódu v konkrétním genu dává těmto chlupatým mazlíčkům jejich ikonickou světlou srst.
Výzkum, který financovali tisíce nadšených milovníků koček prostřednictvím crowdfundingové kampaně, přinesl důležité poznatky nejen pro genetiku zbarvení, ale možná i pro budoucí výzkum zdraví a chování koček, píše BBC.
Dvě nezávislé studie, publikované současně týmy z univerzity Kjúšú v Japonsku a Stanfordovy univerzity v USA, se zaměřily na gen ARHGAP36, který hraje klíčovou roli v tom, jak buňky zvané melanocyty produkují pigment v kůži, srsti a očích. Právě u zrzavých koček vědci zjistili, že jim chybí část DNA v tomto genu – což vede k tomu, že gen je hyperaktivní a stimuluje produkci světlejšího pigmentu.
„Je to průlom, na který jsme čekali desítky let. Díky chybějícímu úseku DNA nedochází k potlačení aktivity genu, což má přímý vliv na barvu srsti,“ vysvětluje profesor Hirojuki Sasaki z Kjúšúské univerzity, který projekt vedl i po svém formálním odchodu do důchodu.
Zajímavým zjištěním je i fakt, proč jsou plně zrzavé kočky téměř výhradně samečci. Gen ARHGAP36 je totiž vázán na chromozom X. Samečci mají pouze jeden X chromozom, takže pokud u něj dojde ke zmíněné genetické změně, okamžitě se to projeví na zbarvení. Samice mají dva X chromozomy, takže k plnému projevu změny by musely být obě kopie mutované – což je podstatně méně pravděpodobné.
U samiček je tak častější kaliko nebo želvovinové zbarvení, kdy vznikají výrazné skvrny různých barev. „V raném vývoji se v každé buňce náhodně vypne jeden z X chromozomů. Jak se buňky dále dělí, vznikají oblasti s odlišnými aktivními geny, což vede ke vzniku pestrého vzoru,“ říká profesor Sasaki.
Projekt začal původně jako osobní iniciativa. Sasaki, sám vášnivý chovatel koček, chtěl v důchodu pokračovat ve vědecké práci, a tak se obrátil na veřejnost s žádostí o podporu. Výsledkem byla částka přes 10 milionů jenů (přes 55 tisíc liber), na kterou přispěly i děti z japonských základních škol. „Použijte to na výzkum kaliko koček,“ napsali sourozenci z první a třetí třídy.
Gen ARHGAP36 se nevyskytuje pouze u koček. Je přítomen i v lidském organismu a jeho aktivita byla již dříve spojena s kožními nádory a vypadáváním vlasů. Aktivní je také v mozku a hormonálních žlázách, což naznačuje, že jeho mutace může mít vliv nejen na vzhled, ale i na zdraví a chování.
„Mnoho majitelů koček věří, že barva srsti ovlivňuje povahu. I když pro to zatím nemáme vědecký důkaz, je to myšlenka, kterou bych rád v budoucnu zkoumal,“ přiznává Sasaki.
Vědci teď doufají, že jejich objevy přispějí k lepšímu pochopení nejen kočičí genetiky, ale také souvislostí mezi vzhledem, zdravím a temperamentem domácích mazlíčků. Ačkoliv to začalo jako vášeň pro zrzavé kočky, výzkum může mít mnohem širší dopad – i na nás samotné.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.