Po desetiletích spekulací a vědeckého bádání se konečně podařilo objasnit genetickou záhadu, která stojí za výrazným zbarvením zrzavých koček. Mezinárodní tým vědců z Japonska a Spojených států odhalil, že právě absence části genetického kódu v konkrétním genu dává těmto chlupatým mazlíčkům jejich ikonickou světlou srst.
Výzkum, který financovali tisíce nadšených milovníků koček prostřednictvím crowdfundingové kampaně, přinesl důležité poznatky nejen pro genetiku zbarvení, ale možná i pro budoucí výzkum zdraví a chování koček, píše BBC.
Dvě nezávislé studie, publikované současně týmy z univerzity Kjúšú v Japonsku a Stanfordovy univerzity v USA, se zaměřily na gen ARHGAP36, který hraje klíčovou roli v tom, jak buňky zvané melanocyty produkují pigment v kůži, srsti a očích. Právě u zrzavých koček vědci zjistili, že jim chybí část DNA v tomto genu – což vede k tomu, že gen je hyperaktivní a stimuluje produkci světlejšího pigmentu.
„Je to průlom, na který jsme čekali desítky let. Díky chybějícímu úseku DNA nedochází k potlačení aktivity genu, což má přímý vliv na barvu srsti,“ vysvětluje profesor Hirojuki Sasaki z Kjúšúské univerzity, který projekt vedl i po svém formálním odchodu do důchodu.
Zajímavým zjištěním je i fakt, proč jsou plně zrzavé kočky téměř výhradně samečci. Gen ARHGAP36 je totiž vázán na chromozom X. Samečci mají pouze jeden X chromozom, takže pokud u něj dojde ke zmíněné genetické změně, okamžitě se to projeví na zbarvení. Samice mají dva X chromozomy, takže k plnému projevu změny by musely být obě kopie mutované – což je podstatně méně pravděpodobné.
U samiček je tak častější kaliko nebo želvovinové zbarvení, kdy vznikají výrazné skvrny různých barev. „V raném vývoji se v každé buňce náhodně vypne jeden z X chromozomů. Jak se buňky dále dělí, vznikají oblasti s odlišnými aktivními geny, což vede ke vzniku pestrého vzoru,“ říká profesor Sasaki.
Projekt začal původně jako osobní iniciativa. Sasaki, sám vášnivý chovatel koček, chtěl v důchodu pokračovat ve vědecké práci, a tak se obrátil na veřejnost s žádostí o podporu. Výsledkem byla částka přes 10 milionů jenů (přes 55 tisíc liber), na kterou přispěly i děti z japonských základních škol. „Použijte to na výzkum kaliko koček,“ napsali sourozenci z první a třetí třídy.
Gen ARHGAP36 se nevyskytuje pouze u koček. Je přítomen i v lidském organismu a jeho aktivita byla již dříve spojena s kožními nádory a vypadáváním vlasů. Aktivní je také v mozku a hormonálních žlázách, což naznačuje, že jeho mutace může mít vliv nejen na vzhled, ale i na zdraví a chování.
„Mnoho majitelů koček věří, že barva srsti ovlivňuje povahu. I když pro to zatím nemáme vědecký důkaz, je to myšlenka, kterou bych rád v budoucnu zkoumal,“ přiznává Sasaki.
Vědci teď doufají, že jejich objevy přispějí k lepšímu pochopení nejen kočičí genetiky, ale také souvislostí mezi vzhledem, zdravím a temperamentem domácích mazlíčků. Ačkoliv to začalo jako vášeň pro zrzavé kočky, výzkum může mít mnohem širší dopad – i na nás samotné.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.