Dlouholetá záhada vyřešena: Vědci odhalili tajemství koček

Výzkum, který financovali tisíce nadšených milovníků koček prostřednictvím crowdfundingové kampaně, přinesl důležité poznatky nejen pro genetiku zbarvení, ale možná i pro budoucí výzkum zdraví a chování koček, píše BBC.

Dvě nezávislé studie, publikované současně týmy z univerzity Kjúšú v Japonsku a Stanfordovy univerzity v USA, se zaměřily na gen ARHGAP36, který hraje klíčovou roli v tom, jak buňky zvané melanocyty produkují pigment v kůži, srsti a očích. Právě u zrzavých koček vědci zjistili, že jim chybí část DNA v tomto genu – což vede k tomu, že gen je hyperaktivní a stimuluje produkci světlejšího pigmentu.

„Je to průlom, na který jsme čekali desítky let. Díky chybějícímu úseku DNA nedochází k potlačení aktivity genu, což má přímý vliv na barvu srsti,“ vysvětluje profesor Hirojuki Sasaki z Kjúšúské univerzity, který projekt vedl i po svém formálním odchodu do důchodu.

Zajímavým zjištěním je i fakt, proč jsou plně zrzavé kočky téměř výhradně samečci. Gen ARHGAP36 je totiž vázán na chromozom X. Samečci mají pouze jeden X chromozom, takže pokud u něj dojde ke zmíněné genetické změně, okamžitě se to projeví na zbarvení. Samice mají dva X chromozomy, takže k plnému projevu změny by musely být obě kopie mutované – což je podstatně méně pravděpodobné.

U samiček je tak častější kaliko nebo želvovinové zbarvení, kdy vznikají výrazné skvrny různých barev. „V raném vývoji se v každé buňce náhodně vypne jeden z X chromozomů. Jak se buňky dále dělí, vznikají oblasti s odlišnými aktivními geny, což vede ke vzniku pestrého vzoru,“ říká profesor Sasaki.

Projekt začal původně jako osobní iniciativa. Sasaki, sám vášnivý chovatel koček, chtěl v důchodu pokračovat ve vědecké práci, a tak se obrátil na veřejnost s žádostí o podporu. Výsledkem byla částka přes 10 milionů jenů (přes 55 tisíc liber), na kterou přispěly i děti z japonských základních škol. „Použijte to na výzkum kaliko koček,“ napsali sourozenci z první a třetí třídy.

Gen ARHGAP36 se nevyskytuje pouze u koček. Je přítomen i v lidském organismu a jeho aktivita byla již dříve spojena s kožními nádory a vypadáváním vlasů. Aktivní je také v mozku a hormonálních žlázách, což naznačuje, že jeho mutace může mít vliv nejen na vzhled, ale i na zdraví a chování.

„Mnoho majitelů koček věří, že barva srsti ovlivňuje povahu. I když pro to zatím nemáme vědecký důkaz, je to myšlenka, kterou bych rád v budoucnu zkoumal,“ přiznává Sasaki.

Vědci teď doufají, že jejich objevy přispějí k lepšímu pochopení nejen kočičí genetiky, ale také souvislostí mezi vzhledem, zdravím a temperamentem domácích mazlíčků. Ačkoliv to začalo jako vášeň pro zrzavé kočky, výzkum může mít mnohem širší dopad – i na nás samotné.