Demokraté ve čtvrtek ostře reagovali na schválení rozpočtového zákona prezidenta Donalda Trumpa, který podle nich představuje útok na sociální jistoty a zvýhodňuje nejbohatší vrstvy. Vlnu kritiky doprovázely varování, že se tato legislativa stane klíčovým tématem příštích kongresových voleb.
„Dnes Donald Trump a Republikánská strana vyslali Americe jasný vzkaz: pokud nejste miliardář, nezajímáte nás,“ uvedl předseda Demokratického národního výboru Ken Martin. Dodal, že zákon povede k omezování zdravotní péče, ztrátám zaměstnání a v některých případech i k úmrtím.
Zákon prošel Sněmovnou reprezentantů těsně – bez podpory demokratů a pouze se dvěma republikánskými hlasy proti (Thomas Massie z Kentucky a Brian Fitzgerald z Pensylvánie). Podle kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortez je takový postup „nenormální“.
Ocasio-Cortez upozornila na kontrasty uvnitř zákona, zejména mezi rostoucími výdaji na imigrační vynucování a škrty v sociálních dávkách pro nízkopříjmové obyvatele. Kritizovala, že zákon obsahuje trvalé daňové úlevy pro miliardáře, zatímco dočasné daňové úlevy pro zaměstnance s příjmem pod 25 000 dolarů ročně budou zrušeny do tří let. Zmínila i zrušení rozšíření přístupu k Medicaid, snížení podpory v rámci zákona o dostupné péči a škrty v programu potravinové pomoci SNAP.
Ocasio-Cortez také varovala před masivním rozšířením rozpočtu imigrační služby ICE. „To není jen navýšení rozpočtu. Je to exploze – ICE bude větší než FBI, vězeňská služba a DEA dohromady. Dějí se věci, o kterých lidé ani netuší,“ napsala na síti Bluesky.
Další demokraté rovněž nešetřili tvrdou kritikou. Kongresmanka Rashida Tlaib označila zákon za „odporný“ a „akt násilí proti našim komunitám“. Podle ní zákon každoročně připraví o život až 50 000 lidí.
Senátor Raphael Warnock napsal: „Dnešní den je temným dnem pro naši zemi. Republikáni prodali pracující lidi. Miliony přijdou o zdravotní péči, další miliony budou platit víc. Nemocnice a domovy důchodců na venkově zavřou. Děti budou hladovět – to vše kvůli daňovým úlevám pro miliardáře.“
Ani rozpočtoví experti nejsou s výsledkem spokojeni. Maya MacGuineas z nezávislé organizace Committee for a Responsible Federal Budget označila schválený zákon za „nejdražší, nejméně poctivý a nejnezodpovědnější rozpočtový návrh v historii“.
Demokratický volební výbor House Majority PAC k tomu připojil výzvu k politické mobilizaci: „Republikáni opět zvýšili životní náklady, zničili zdravotní péči a odměnili elity daňovými úlevami. Voliči jim to spočítají ve volbách v roce 2026.“
Kongresmanka Jasmine Crockett z Texasu pak shrnula postoj demokratů slovy: „Republikáni tento zákon neschválili kvůli lidem. Udělali to, aby se zalíbili Trumpovi, ochránili mocné a prosadili krutost vydávanou za politiku.“
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.